„Senior by měl zůstat co nejdéle doma. A k tomu by měl využít rodinu. Ale ne zase jen rodinu, protože ta péče je velice náročná…,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Drásta ze společnosti Senlife, která provozuje vlastní domovy pro seniory.  / více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Potenciál očkování je úplně jinde, než vidíme na proočkovanosti populace v České republice,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.  / Více již brzy na www.zdravezpravy.cz !!!

Před praktickými lékaři opět stojí nové výzvy. Jsou to sdílené praxe, zapojení do paliativní péče i uvolnění preskripce na vybrané léky. V podcastu Zdravé Zprávy o tom mluví předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.

Podcast jako podcast poslouchej již nyní, zítra [20.5.] pak více na www.zdravezpravy.cz!

„Alkohol je velmi demokratická návyková látka, užívají ji všichni. Bohatí, chudí, mladí, staří, byť na každého působí jinak,“ říká k užívání alkoholu v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN Miroslav Barták.

Průměrně v Česku připadá zhruba 7,7 litru čistého alkoholu na osobu za rok, včetně dětí i abstinentů. Vyplývá to ze studie O užívání tabáku a alkoholu v ČR 2019 Státního zdravotního ústavu [SZÚ] ČRa tak ve spotřebě alkoholu patří k těm největším pijanům Evropy. Podle Miroslava Bartáka u nás má vysoká spotřeba alkoholu hned několik důvodů.

„Je tady alkohol všeobecně společensky tolerovaný, je vysoce dostupný a je v podstatě laciný. A to vede, především ta vysoká společenská tolerance, k tomu, že ta vysoká spotřeba alkoholu je relativně stabilní a nijak dramaticky se nemění,“ vysvětluje.

Zároveň dodává, že u mladší generace už je zájem o alkohol menší ve srovnání s jejich vrstevníky o 15 až 20 let staršími. Z čehož ale vyvstává otázka, zda snížený zájem o alkohol u mladší generace nesouvisí s jejich intenzivním užíváním chytrých telefonů a dalších moderních technologií.

„Ano, i behaviorální závislosti jsou problémem a je to problém rostoucí, ke kterému neměly ty předchozí generace šanci přijít, protože ty technologie neexistovaly,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Michal Barták. Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz popisuje, jak by měl vypadat nový a nově hrazený výkon lékárníků, jenž by spočíval v konzultaci s pacienty o jimi užívaných léků. Týkat by se měl zejména těch pacientů, kteří užívají více léčiv a třeba i doplňků stravy a ne vždy se v jejich užívání dobře orientují. Více na www.zdravezpravy.cz 

„Pacientské organizace zde jsou pro všechny diagnostikované pacienty, ať už jsou, nebo nejsou členy pacientské organizace. Členství hraje roli až ve fázi, kdy čerpají státní dotaci či se účastní konkrétních projektů,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz předseda Pacientské rady ministra zdravotnictví a zakladatel spolku Diaktiv ČR Vlastimil Milata.

Někteří pacienti potřebují poradit se zajištěním sociální péče, jiní hledají pomoc s konkrétní léčebnou terapií. Další řeší, jakou zdravotní péči mohou dostat při splnění určitých podmínek. Členové pacientských organizací [PO] sledují novinky u dané nemoci, orientují se v její léčbě a informují pacienty, jejich rodiny i veřejnost o probematice dané nemoci. V některých případech dokáží pomoci i s uplatněním se na trhu práci.

Podle Vlastimila Milaty většina pacientských organizací řeší problémy s neexistencí transparentního a předvídatelného financování i s nedostatkem lidí. V podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz mimo jiné říká: „Ti nadšenci, kteří pracují pro pacientské organizace za dobré slovo "děkuji", velice brzy přijdou na to, že to nadšení, které jim to přináší, je přímo vykoupené časovou náročností této práce. A v případě mladých lidí, kteří by i byli ochotní pro ostatní něco udělat za to slovo "děkuji" jako dobrovolníci, zase platí, že ve společnosti mají i jiné sociální role. Jsou to maminky, otcové živitelé, pracující a člověk potřebuje regenerovat. Což znamená, že věnovat se ve svém volném čase takovému koníčku, jako je práce pro ostatní, se dneska zrovna moc nenosí."

Více na ZdraveZpravy.cz

Krize covid – zastavení ekonomiky a uzavření škol – donutila mnohé členy domácností zůstat doma. To se projevilo na zvýšeném počtu ohlášených případů týraní žen. „Oproti loňsku jsme zaznamenali dvojnásobný nárůst počtu telefonátů od žen v ohrožení,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz socioterapeutka a zakladatelka spolku Rosa – centrum pro ženy Zdena Prokopová

Rosa pomáhá zejména ženským obětem domácího násilí a násilí ve vztahu prostřednictvím registrovaných sociálních služeb. Smyslem její činnosti je zejména poskytnutí bezpečí, jistoty, posilování klientek, aby našly sílu a vlastními silami dokázaly situaci změnit.

„Provozujeme utajený azylový dům a pracujeme na prevenci. Fungujeme již 27 let,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz statutární zástupkyně spolku Rosa Zdena Prokopová.

Dodává, že při jarní covid krizi, kdy Rosa zaznamenala vysoký nárůst telefonů žen v ohrožení, Rosa zareagovala tak, že zřídila další telefonní linku a začala poskytovat i online poradenství. Prostřednictvím mailů, chatů i skypu.

Týrání žen nelze podceňovat

Podle Zdeny Prokopové domácí násilí na ženách není možné podceňovat, protože jsou případy, které končí zabitím ženy, byť ho nikdo nepředpokládal. V této souvislosti upozorňuje na nebezpečnost škrcení a dušení obětí domácího násilí.

„Policie ČR při krizi covid-19 například řešila, kam umístit násilníky v momentě, když je nešlo vykázat ze společné domácnosti. Třeba kvůli tomu, že měli covid-19,“ vrací se i do jarních měsíců v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.

Podle ní od roku 2007 fungují v Česku takzvaná intervenční centra, kam se týrané osoby mohou obrátit o pomoc. Avšak stále chybí takzvané utajené azylové domy pro ženy [třeba i s dětmi], nebo alespoň bezpečné a specializované azylové domy pro ženy. Ty přitom dle jejích slov i chybí i v novém návrhu zákona o sociálních službách Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV]. Což je dle jejího názoru chyba, zvlášť, když autoři návrhu zákona na tuto skutečnost byli upozorňováni.

Domácí násilí jako přestupek, ne jako trestný čin

Podle ní v ČR ročně dojde k vykázání asi 1 300 násilníků v domácnosti. Tyto počty jsou ale mnohem nižší než třeba v Rakousku. Důvod je, že tam tento nástroj funguje mnohem lépe.... Celý článek na ZdraveZpravy.cz.

Rodiče často tápou v tom, jestli je mléko pro zdraví a správný vývoj jejich dětí prospěšné. Obávají se alergických reakcí, intolerance a někteří dokonce otravy či infekce. Pravý opak říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové Jan Krejsek.

K mléku, významu jeho konzumace u dětí a mýtům ohledně pití mléka se pro ZdraveZpravy.cz v podcastovém rozhovoru vyjádřil přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové Jan Krejsek. Podle nej není žádný spor o tom, že každý kojenec má být kojen mateřským mlékem, až tedy na některé výjimky.

„Mateřské mléko je rozhodující pro zdraví všech orgánů,“ tvrdí.

Dodává, že ale musí být i kojenému dítěti v období mezi 4. až 6. měsícem věku vřazena pevná strava, což nebylo ještě nedávno zvykem.

„A ta pevná strava má být vřazována postupně a má obsahovat postupně všechny složky stravy, kterou budeme v dospělosti jíst,“ upozorňuje.

To znamená, že je třeba, aby rodiče postupně od tohoto období do jídelníčku dítěte pravidelně zařazovali také mléko a mléčné výrobky. Podle Jana Krejska přitom má dítě kolem půl roka dostávat mléčné, případně kvašené mléčné výrobky.

„Je to výhodnější a lepší než například plné mléko. Tam bych ten benefit tolik neviděl. Hlavní benefit vidím v kvašených mléčných výrobcích, tedy jogurtech, tvarohu,“ říká.

Více na: https://www.zdravezpravy.cz/2020/08/21/mleko-k-detske-obezite-neprispiva-spise-naopak/

Jan Krejsek: Doporučuji plnotučné výrobky

Stejně jako je někdy zpochybňována prospěšnost mléka a důležitost pro zdravý vývoj dětí, tak se vedou diskuze o tom, s jakým obsahem tuku mléčné výrobky a mléko dětem vlastně podávat. Podle Jana Krejska je odpověď jasná.

„Doporučuji plnotučné výrobky bez problémů,“ říká s tím, že tuk má v mléce být.

„Není žádný důvod, aby kojené dítě, kterému je vřazována pevná strava, bylo omezováno v množství toho mléčného tuku. Samo si to zreguluje tím, kolik toho s ní,“ vysvětluje.

V období zavádění prvních příkrmů, není žádný důvod dítěti místo běžného kravského mléka podávat například jeho sušenou variantu. I když jsou všechny formule sušeného mléka u nás prodávané bez pochyby bezpečné a pod přísným dohledem.

„Není alternativa pro mléko a mléčné výrobky, protože jenom v něm jsou obsaženy plnohodnotné bílkoviny, minerální látky, správné cukry, tuky a bioaktivní látky, která nás tvoří,“ říká.

Absence mléka v každodenním jídelníčku není správná, naopak. Mléko je pro správný vývoj dítěte a jeho budoucí zdraví naprosto zásadní... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Premiér Andrej Babiš [ANO] spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem [za ANO] a dalšími včera [27.8.] navštívili společnost Zentiva. ZdraveZpravy.cz při té příležitosti natočili rozhovor s generální ředitelkou Zentiva CZ&SK Soňou Porubskou. Soňa Porubská v něm hovoří nejen o budoucnosti Zentivy.

Zentivu, která historicky patří mezi výsadní tuzemské firmy, v roce 2018 prodala francouzská farmaceutická skupina Sanofi za 1,9 miliardy eur [cca 50 mld Kč] americkému investičnímu fondu Advent International. Advent International vznikl v roce 1984 a spravuje majetek za bezmála jeden bilion korun. Zástupci fondu v minulosti několikrát uvedli, že chtějí ze Zentivy udělat hlavního evropského lídra v oblasti generických léků. Při převzetí firmy slíbili investovat jen do pražského výrobního závodu více než jednu miliardu korun. A svůj slib plní, jak potvrzuje i Soňa Porubská.

„Aktuálně instalujeme nové vysokorychlostní linky na výrobu léků. Také rozšiřujeme sortiment léků. Rozšiřujeme i svou geografickou působnost. Dnes Zentiva působí ve více než 30 zemích světa,“ říká Soňa Porubská v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.

Podle ní je Zentiva Group, která pod novým vlastníkem nedávno koupila napříkald výrobní závod v Indii, Rumunsku, nebo například farmaceutickou Creo Pharmaceuticals ve Velké Británii, stále v rozvojové fázi. To znamená, že se aktuálně koncentruje hlavně na zvýšení svých výrobních kapacit a rozšíření sortimentů léků zejména pro onkologické pacienty a pacienty s kardiovaskulárními nebo psychickými problémy.

„Co chci ale i říci je, že i když je Zentiva evropský výrobce, který zásobuje celou Evropu, tak to srdce firmy, vedení firmy, vývoj léků a výroba je zde v Praze, v Čechách,“ doplňuje.

Ceny generických léků v ČR i jinde

V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz se Soňa Porubská vyjadřuje i k současnému nastavení cenotvorby za generické léky v Česku, ale i v celé Evropské unii. A to s ohledem na dostupnost léků na jednotlivých unijních trzích.

„Cenotvorba léků obecně v Evropské unii čelí nyní výzvám. Dlouhé roky bylo takovou základní premisou, že musíme snižovat náklady na léky. Což je samozřejmě pochopitelné, protože zdravotní systém, pokud má být udržitelný, musí najít prostor, kde bude efektivně šetřit,“ vysvětluje.

Zároveň ale dodává, že do věci, což zřetelně ukázala i krize covid-19, začaly vstupovat další faktory. Zejména pak zajištění dostupnosti a dostatečného výběru léků v unijních zemích. Což platí i pro Českou republikou, kde se v poslední době již několikrát stalo, že někteří z výrobců a dodavatelů generických léků stáhli některé ze svých léků z nabídky. A to kvůli tom, že systém regulovaných ceny jim neumožňuje tvořit dostatečný zisk.

„Generická léčiva v České republice jsou levné, laciné, ale na druhé straně určitě nejsou [v porovnání s jinými státy] úplně ty nejlevnější,“ uvádí v této souvislosti Soňa Porubská. Více informací na ZdraveZpravy.cz!!!

„Jak se dělí dojná kráva už víme,“ popisuje Karlovy Vary a cestovní ruch v nich v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ředitel hotelu Thermal Vladimír Novák. Ten před necelým rokem nastoupil do Thermalu z podobně velkého hotelu v Praze. Na Karlovy Vary jako turistickou destinaci proto hledí nezaujatým pohledem.

Podle Vladimíra Nováka Karlovy Vary z hlediska rozvoje a kvality cestovního ruchu dostaly s covidem-19 [po krymské krizi] druhou facku v tom dobrém slova smyslu. Krize covid-19 jim totiž nabídla příležitost, přestat se spoléhat na to, že hosté ze zemí bývalého Sovětského svazu, případně rusky mluvící hosté usazení v Německu, do nich přijedou za všech okolností.

„Bohužel ten zdejší trh byl namířen na jednu, dvě cílové destinace. Na Rusko, Německo a v některých případech možná blízký východ. A ve chvíli, kdy tyto destinace vypadnou, což se nyní děje, tak nemá náhražku těchto trhů,“ vysvětluje v podcastovém rozhovoru o cestovním ruchu v Karlových Varech Vladimír Novák.

Podle něj byl přitom problém v Karlových Varech již v době krymské krize, kdy stejně jako po covidu-19 ubylo ruskojazyčných hostů a dalších turistů z bývalého Sovětského svazu.

„Protože jsem pracoval v síti hotelů, který tu měl pobočku, viděl jsem ten propad cen. Zatímco před krizí byly ceny desetinásobné oproti Praze, náhle spadly dokonce i na třetinu,“ říká Vladimír Novák s tím, že nyní je to v podstatě stejné. Více informací na ZdraveZpravy.cz.

Společnost je na tom z hlediska aktivního pohybu hůře, než na tom byla před 20 i 30 lety. Přičemž nejhůře jsou na tom s fyzickou kondicí mladší ročníky. Naopak nejlépe se drží generace 60+. Má totiž sportovní návyky z dětství. To a nejen to, říká v podcastu pro Zdravezpravy.cz přední český obezitolog Martin Matoulek.

„I když se zdá, že posledních pět až deset let jako společnost nepřibíráme, tak omezujeme čas strávený pohybem. To znamená, že nám klesá tělesná hmota, trošku přibývá tuk. Tedy ta kondice šla nepochybně dolů,“ říká Martin Matoulek z III. interní kliniky VFN a 1. LF a předseda České společnosti tělovýchovného lékařství [ČSTL].

Dodává přitom, že tento trend lékaři pozorují ve všech vrstvách populace. S fyzickou kondicí jsou na tom podle něj paradoxně nejlépe lidé kolem 60 a 70 let.

„Ti mají sportovní návyky z dětství,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.

Oproti tomu mladší generace nemají ke sportu a pravidelnému pohybu příliš kladný vztah. Což se dá podle něj vypozorovat i na úbytku počtu dětí ve sportovních oddílech. Jednou z příčin je i přístup rodičů, kteří své děti k aktivnímu pohybu příliš nevedou.

„Rodičům doporučuji trávit s dětmi co nejvíce času aktivním pohybem. Dělat dětem tímto aktivním pohybem radost,“ radí Martin Matoulek.

Dodává, že přidat se mohou i prarodiče, kteří tak zlepší prognózu svým vnoučatům. Více informací na Zdravezpravy.cz

Lidé, kteří chtěli uplatnit slevový voucher z dotačního programu MMR Covid – Lázně, ale byly lázněmi odmítnuti pro nedostatek kapacity, mají na výběr ze dvou možností. Buď se pokusit najít jiné lázně, které ještě nevyčerpaly limit voucherů, nebo si počkat do podzimu, kdy snad dojde k úpravě programu Covid – Lázně.

Pokud jim ani jedna z nabízených variant nevyhovuje, mohou rezignovat na využití slevového voucheru. Tedy oželet čtyři tisíce korun od státu a zaplatit si celý lázeňský pobyt z vlastní kapsy. Alespoň tak v praxi dopadají výsledky programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR [MMR], který měl pomoci lázním překonat problémy, jež jim způsobila krize covi-19, kdy musely být zavřené.

„Zájem o program nás překvapil všechny. A i když mnohé lázně spolu se svými klienty naráží na problémy s kapacitními limity v podmínkách programu, program svůj úkol splnil. Oživil poptávku po pobytech v českých lázních, které se aktuálně potýkají s absencí své tradiční klientely ze zahraničí,“ říká prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.

Zahraniční klientela zejména z arabských zemí, Ruska a Německa dle něj ročně činí až 45 procent všech návštěvníků českých lázní. Nejvíce postiženými lázněmi z tohoto pohledu tak jsou lázně v západních Čechách. Ale i ty teď hlásí přetlak zájemců o léčebné pobyty. Nejčastěji pak od zájemců se slevovými vouchery, které ale musejí odmítat kvůli parametrům programu Covid – Lázně. Což platí i pro mnohé ostatní lázně, jak v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz potvrzuje i Eduard Bláha, jenž v něm ale i radí, jak mají postupovat ti lidé, kteří chtějí uplatnit slevový voucher. Více informací na www.zdravezpravy.cz

Závěry kontroly nákupu ochranných zdravotnických pomůcek v době krize covid-19 zveřejní Nejvyšší Kontrolní úřad [NKÚ] nejspíš v listopadu. V podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz to říká prezident NKÚ Miloslav Kala. Vyjadřuje se i ke kontrolám dotačních projektů na aplikovaný výzkum i možnosti NKÚ kontrolovat kromě fakultních nemocnic i krajské nemocnice. Podle něj je také třeba rozlišovat mezi mediálním výstupy ministerstev na závěry kontrol NKÚ a následným hledáním opatření na nápravu problémů, na které kontroly upozorní. V této souvislosti pak chválí někdejší vládu Jiřího Rusnoka, nynějšího guvernéra České národní banky. Více na www.zdravezpravy.cz 13.7. 2020

„Je to velmi neblahé. A nepřála bych si, aby se něco takového stalo v našich nemocnicích,“ říká v rozhovoru a podcastu Zdravé Zprávy k nedávné záměně pacientek ve FN Bulovka ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková. 

Vyjadřuje se i k potřebě následné intenzivní lužké péče nebo domovů pro seniory / Více už teď v podcastu a pak zítra [16.4.] v psané podobě na www.zdravezpravy.cz!!!

Nově vzniklá specializovaná centra sportovní kardiologie [CSK] v Česku mají zajistit komplexní péči pro vrcholové a aktivní sportovce. Odborná srdeční vyšetření zajišťují ale i sportovcům po úrazu či nemoci a sportovcům s příznaky srdeční poruchy, kteří se chtějí pohybu dále věnovat. Srdce sportovce se totiž od srdce nesportovce liší.

„O vrcholové sportovce je třeba se postarat. Sport sice riziko kardiovaskulárních onemocnění snižuje, ale když je ho moc, může být i nebezpečný. Náš organismus je nastaven tak, že je schopen snést zátěž, ale každý jinak. Existují sportovci, jejichž srdce není tak silné a jsou proto v ohrožení,“ vysvětluje přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK a předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Podle něj nemusí být každá sportovní aktivita stoprocentně zdravá. Regenerace organismu nemusí vždy stačit [například z důvodu genetické mutace] a pak dochází k rozvoji srdeční nemoci, aniž by o tom sportovec věděl. Nemoci srdce totiž podle odborníků nepotkávají jenom nemocné nebo starší osoby, ale i mladé sportovce.

„Zástavu srdce může způsobit i odchylka ve tvorbě nebo vedení srdečního vzruchu, která může být patrná na povrchovém EKG, odchylky ve věnčitých tepnách nebo dědičné zbytnění srdečního svalu, takzvaná hypertrofická kardiomyopatie,“ vysvětluje vedoucí lékařka CSK Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí Bogna Jiravská-Godula. Upozorňuje, že zánět srdečního svalu či myokarditidu mohou často způsobit i přecházené virózy. A nejen to, upozorňuje na to, že lidé v Česku by se měli snažit více hýbat, stejně jako na riziko, když se ze sportování stane závislost. Více informací najdete na www.zdravezpravy.cz!!!

Náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz, jak v současnosti funguje praxe při žádání o léky přes paragraf 16. Vyjadřuje se i k přínosům orphan drugs a zmiňuje,  že do budoucna je třeba se "pobavit" s Ministerstvem financí ČR [MF ČR] o konstrukci příjmů do zdravotnického systému v Česku. Bavit se však podle jeho názoru není nutné jen o příjmech, ale i o výdajích. Více na www.zdravezpravy.cz již brzy. 

Náměstek ministra zdravotnictví, který je zodpovědný za léčivy, Filip Vrubel pro ZdraveZpravy.cz shrnuje novinky, které přináší novela o veřejném zdravotním pojištění. Jedna z nejrozsáhlejších novel, která zpřístupní moderní léky víceru českým pacientů, by měla vstoupit v platnost v roce 2022.

Sledujte www.zdravezpravy.cz: https://www.zdravezpravy.cz/2020/07/03/mz-cr-se-znovu-vratilo-k-novele-o-zdravotnim-pojisteni/

Hana Nováková pracuje v sociálních službách od roku 2009. Nejdříve pracovala jako terénní pracovník, pak pečovatelka v přímé péči, nyní pracuje jako lektorka volného času v soukromém domově seniorů se zvláštním režimem. V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz říká, co jí vadí i se líbí na práci sociální pracovnice. I proč se rozhodla vstoupit do nových odborů pracovníků sociálních služeb pod Unií zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb [UZO]. Více na ZdraveZpravy.cz 3.7. 2020.

„Zdraví české veřejnosti bohužel dobrou známku dostat nemůže, zvlášť když ho budeme srovnávat se zdravím obyvatel ve vyspělých zemích,“říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Vyjadřuje se i ke covidu-19. Sledujte www.zdravezpravy.cz!

V posledních dnech v Česku výrazně narostly počty pozitivních covid pacientů. K situaci se v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz vyjadřuje biochemik, vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické  chemie a biochemie [ÚOCHB] AV ČR a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu  a výzkum Jan Konvalinka. Sledujete www.zdravezpravy.cz!!!

ZdraveZpravy.cz [24.6.] Poslankyně a členka sněmovního zdravotnického výboru Hana Aulická Jírovcová [KSČM] hovoří o svém akutálním pozměňovacím návrhu, který umožní vyplatit finanční odměny zdravotním sestrám v sociálních službách a navýšení odměn zdravotníkům. 

„Pacient může čerpat až osm lékových konzultací ročně ze zdravotního pojištění,“ říká v rozhovoru pro Zdravé Zprávy Irena Murínová z Oddělení klinické farmacie Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní Nemocnice Praha.

Uplatňuje se klinická farmacie jen v lůžkové péči, nebo je dostupná i ambulantně?

Například já jsem z Ústřední vojenské nemocnice v Praze a tam jsme zřídili od loňského prosince nově ambulanci klinické farmacie. A třeba ve FN Bulovka, v Liberci, v Benešově ty ambulance fungují už delší dobu. U nás jsme poskytovali péči pro naší ambulantní péči, lékaři nám volali a měli dotazy k medikaci svých pacientů. Ale ukázalo se, že je třeba, aby lékař mohl odeslat i pacienta k nám do ambulance.

Spadají výkony klinického farmaceuta plně do úhrad ze zdravotního pojištění?

Nově je tam i možnost, že pacient za námi může do ambulance přijít, aby tu péči mohl pobírat. A ta péče je hrazena ze zdravotního pojištění. Pacient může čerpat až osm konzultací po 15 minutách ze zdravotního pojištění za rok.

Jak se pacient dostane do ambulance klinické farmacie, kde mu odborník zhodnotí nastavenou medikaci?

Funguje to tak, že lékař vydá pacientovi žádanku, klasickou, jako když ho odesílá třeba na rentgen. Stejně tak mu dá žádanku do ambulance klinické farmacie. A na té žádance je napsán požadavek lékaře, co chce zkonzultovat. Jestli tam jsou lékové interakce, jestli jsou ty dávky léčiv v pořádku, protože pacient například zahájil dialýzu.

A jde jen o léky nebo i samotná onemocnění pacienta?

Pacient má od lékaře ještě resumé jeho zdravotnické dokumentace. Tedy nejen toho, co užívá za léky, ale i s čím se léčí, jaké má aktuální laboratorní hodnoty. S tím přijde pacient k nám, my to s ním zkonzultujeme a napíšeme doporučení, které je směrováno zase k lékaři, který si tu naši péči vyžádal.

Celý rozhovor je dostupný na www.zdravezpravy.cz

„Lékaři jsou přetížení a mnoho pacientů za nimi přesto stále přichází s banálními onemocněními, které se dají řešit samoléčbou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka [ODS].

Podobně to vidí i druhý host podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Hradečný ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků [SVOPL].

„Samoléčba tady je, funguje, ale problém je, že nemá svou vlastní právní formu. A to znamená její oficiální začlenění do zdravotního systému,“ vysvětluje.

Podle něj přitom již nyní takzvaná samoléčba, to znamená udržování se ve zdraví a léčení drobných onemocnění bez návštěvy lékaře, generuje obrovské finanční úspory.

„Dneska se v Česku díky samoléčbě vyřeší 10,4 milionu případů lehčích onemocnění ročně. To je úspora pro zdravotní systém 9,5 miliardy korun. Z aktuální studie víme, že i dalších minimálně 15 procent návštěv u praktických lékařů, to je zhruba 13 milionů návštěv, by šlo řešit samoléčbou. To znamená úsporu dalších 5,1 miliardy korun,“ vysvětluje.

Podle Petra Fifky samoléčba nepřináší jen finanční, ale i časové úspory. To jak na straně zdravotníků, tak především pacientů.

„Vyrůstá nám tu generace, pro kterou je čas strávený v ordinaci lékaře přílišnou zátěží a raději dá přednost u lehčích onemocnění rychlému řešení,“ zdůrazňuje.

Dodává, že jedna z příčin, proč samoléčba jako taková není v Česku tolik rozvinutá, leží v „historicky velké nedůvěře zdravotního systému k tomu, že člověk je schopen se sám postarat o své vlastní zdraví“.

Nejen lékaři, ale i lékárny

Podcast Zdravé Zprávy o samoléčbě navazuje na kulatý stůl ke stejnému tématu, který se konal minulý týden v Poslanecké sněmovně PČR. Jde o jednu z prvních iniciativ, která by měla pomoci téma samoléčby více rozvinout i v Česku.

„Chtěli jsme si popovídat o tom, jak jsme na tom v České republice. Jak jsou na tom lékárny, jak je na tom legislativa. A jak jsou na tom konečně i lidé se zdravotní gramotností. To znamená jít do lékárny, identifikovat svoji chorobu, nějakou běžnou nebo banální, a vyžádat si od lékárníka radu a koupit si tam volně prodejný lék,“ vysvětluje Petr Fifka, co bylo cílem kulatého stolu.

Zároveň nabízí další možnost, jak v těchto případech postupovat. A tou je, že lékárník či farmaceutický asistent pacientovi lék pro samoléčbu nevydá, ale po krátkém rozhovoru s ním ho přece jen pošle k praktickému lékaři. Je tu ale i související problém. Konzultace tohoto typu [samoléčba vs. lékař] dnes lékárníkům nikdo neproplatí.

„Určitě jedním z klíčových prvků posílení samoléčby bude najít způsob, jak odměnit lékárny jako instituce, které mají vztah se zdravotními pojišťovnami, za ten výkon, kterým je rada pacientovi v případě samoléčby. To je věc, o které musíme do budoucna uvažovat, a musíme o ní hovořit, jak v rámci politiky, tak zejména s pojišťovnami,“ říká místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Další překážkou bránící rozvoji samoléčby v Česku podle Fifky i Hradečného je slabá zdravotní gramotnost české veřejnosti.

 „Ne každý v Česku dokáže identifikovat...

Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Věříme, že jen v Praze dnes otestujeme na HIV, hepatitidu C nebo syfilis kolem tisícovky lidí,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy medicínská ředitelka farmaceutické společnosti Gilead Sciences Kateřina Dvořáková.

Bezplatné a anonymní testování dnes [24.11.] firma pořádá i v Brně na Mendlově náměstí. Testování je součástí Evropského týdne testování. Akce každoročně obyvatelům zemí Evropské unie nabízí anonymní a bezplatné testování na HIV, žloutenku typu C nebo syfilis.

„Naše aktivity v oblasti prevence jsou celoroční. Letos jsme se rozhodli v rámci Evropského týdne testování pro testování ve větším rozsahu. Proto jsme zvolili železniční hlavní nádraží. Na takovém místě, kde je velká fluktuace lidí, právě taková akce lidi zaujme. Spojujeme zde nejenom testování na infekční onemocnění, ale i edukaci,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Kateřina Dvořáková.

Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences se dlouhodobě zaměřuje na vývoj nových preventivních přístupů v oblasti HIV a zároveň na vývoj originálních léčivých přípravků v oblasti léčby HIV, hepatitid, ale i covidu-19.

Podle Kateřiny Dvořákové vyjednání testování na hlavním nádraží vzalo několik měsíců. Do úvahy přicházela i další místa v centru Prahy. Farmaceutická firma se nakonec ale rozhodla pro Hlavní nádraží Praha. Jedním z důvodů je i to, že v jeho prostorách a před ním spíše s možností testů osloví českou veřejnost.

„Kdybychom tuto akci naplánovali třeba na Václavské náměstí nebo užší centrum města, oslovili bychom mnoho turistů, což nebylo našim cílem. My cílíme na českou veřejnost,“ vysvětluje Kateřina Dvořáková.

Proč se nechat otestovat na HIV a žloutenku

V České republice lékaři ročně zjistí přes 200 nových případů infekce HIV a přes tisíc tisíc infekcí hepatitid C. U některých pacientů onemocnění nevykazuje zjevné obtíže, ale někteří pacienti zjistí svoji diagnózu až v pozdním stadiu onemocnění.

„V naší společnosti jsou stále velké předsudky u těchto nemocí. A často od lidí slyšíme, mě se to netýká, na test nejdu, nepodporuji to. To ale není pravda,“ říká v podcastu Kateřina Dvořáková.

Naopak pravidelné testování na tyto infekční nemoci by podle ní mělo být součástí zdravotní prevence každého z nás.  Už proto, že při včasném podchycení nemoci lze dnes hepatitidu C úspěšně vyléčit. A úspěšně léčitelné je dnes i onemocnění HIV.

„Každý žijeme sexuálním životem a pak je tu ještě zátěž... / Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Naše nová lékárna v Ostravě je výjimečná jak pro síť Dr. Max, tak pro celé lékárenství,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy o nově otevřené lékárně v ostravském retail parku Futurum ředitel lékárenské sítě Dr. Max Jan Žák.

Lékárna, kterou Dr. Max tento týden oficiálně otevřel v Ostravě, v sobě integruje jak tradiční lékárnu, tak i e-shopovou. A to díky nebývale rozlehlým prostorám, ale i novým technologiím a způsobu výdeje léků, které lékárna nabízí.

„Chceme zákazníkovi dopřát zážitek, který bude rychlý, jednoduchý i technicky bezbariérový,“ vysvětluje v Jan Žák v podcastu Zdravé Zprávy.

Podle něj je lékárna Dr. Max v Ostravě vůbec nejmodernější lékárnou v Česku. Novinka jsou například samoobslužné pokladny pro položky, u kterých není nutná registrace Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL], tedy tam, kde nejde o léky.

 

Důležité jsou i samoobslužné výdejní boxy pro objednávky přes internet. Dr. Max jako jediný provozuje tyto boxy jako termoregulované. Součástí lékárny je i relax zóna či konzultační místnost pro screeningové služby, takzvanou zdravotní péči s farmaceutem. V lékárně je i dermocentrum s rozšířenou nabídkou přípravků k péči o pleť a s odborným poradenstvím. Ty už zákazníci Dr. Max znají i z jiných poboček sítě, ale leccos má v Ostravě svou lékárenskou premiéru.

„V této ostravské lékárně zkoušíme věci, které nejsou v České republice standardem. Přicházíme s nimi vůbec poprvé,“ říká Jan Žák a dodává: „Takto komplexní pracoviště je první počin svého druhu nejen v rámci Dr. Max, ale v českém lékárenství vůbec.“

Dr. Max sází v Ostravě na omnichannelový koncept

Podle zástupců lékáren Dr. Max nová lékárna bezezbytku naplňuje takzvaný omnichannelový koncept. To je propojení více prodejních i komunikačních kanálů najednou. V ostravské lékárně to znamená hlavně propojení klasické lékárny s online lékárnou. Unikátní v lékárně Dr. Max v Ostravě nejsou ale jen nové technologie a prodejní postupy, ale i plocha, s níž... Více na www.zdravezpravy.cz již 13.10. 2023.

„Dominantní je onkologie, polovina klinických studií se týká jí. Na druhém, třetím místě je imunologie, nervová soustava a kardiologie,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

Onkologie dlouhodobě dominuje v oblasti vývoje nových léčiv. Podle Davida Kolaře má Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] analýzy klinických hodnocení a v nich několik let vidí, jak onkologie posiluje. A netýká se to jenom České republiky, ale jde o celosvětový trend.

„Co se týče onkologie, tak nová léčiva se soustředí na různé typy karcinomů. Kdybych je měl všechny jmenovat, tak bych určitě na nějaké zapomněl, jak jich je mnoho,“ tvrdí v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.

V případě kardiologie spatřuje problém v tom, že se tuzemští pacienti k novým inovativním lékům dostávají pozdě. To většinou až v době, kdy už mají nějakou srdeční příhodu za sebou.

„Ty inovace ne vždy vstupují do těch prvních linií léčby. A to je samozřejmě škoda, protože tyto léky by mohly předejít zdravotním potížím už v jejich zárodku,“ vysvětluje.

Vývoj nového inovativního léku podle Davida Koláře trvá v průměru dvanáct let. Tolik času vezme, než se nový lék dostane k pacientovi. Klíčové jsou pak klinické studie léku. Jenom v Česku v nich farmaceutické firmy podle AIFP nechají 3,1 miliardy korun ročně. A těží z nich hlavně pacienti, kteří se prostřednictvím těchto studií dostanou k moderním lékům.

Mění se charakter léků, říká David Kolář

David Kolář v podcastu Zdravé Zprávy dále upozorňuje na to, že se mění charakter nových léků. Většina z těch, které nyní procházejí klinickými studiemi, se řadí mezi vysoce personalizovaná léčiva zaměřená na menší skupiny pacientů.

„Jedná se hodně o genovou, buněčnou terapii. Mění se hodně i způsob podávání léků. Teď se mnohé z léků užívají dlouhodobě, ale u nových léků postačí i jen jedna dávka, která tomu pacientovi pomůže,“ vysvětluje ředitel AIFP.

Zároveň ale i kritizuje změny, které přináší nová evropská farmaceutická strategie. V ní Evropská komise navrhuje zkrátit a podmínit... Více na www.zdravezpravy.cz !!!

Podcast na Zdravé Zprávy, v němž hovoří šéfka Odborné společnosti praktických dětských lékařů [OSPDL] ČLS JEP Alena Šebková, příliš optimismu nenabízí. Zatímco děti nemají praktiky, psychology i psychiatry, Česko pracuje na legalizaci konopí.

A ta, pokud projde i s navrhovanou legalizací jejího prodeje, situaci podle předsedkyně OSPDL Šebkové ještě zhorší. To jak z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro děti a dorost v Česku, tak z hlediska jejich závislostí.

„S takzvanou legalizací konopí v Česku nesouhlasím. I po diskuzi s kolegy, praktiky, ale i psychiatry. Prostě máme k tomu negativní postoj. Myslím, že i v současné době do jisté míry nějaká benevolence ke konopí v Česku existuje. […] Tak, jak je to prezentováno, a zejména ta komercionalizace, to prostě není dobře. A zase dáváme našim občanům, a zejména našim dětem, signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Alena Šebková.

V něm vyjadřuje překvapení z toho, že takzvanou legalizaci marihuany včetně obchodu s ní prosazuje i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. A nemýlí se. Avšak vládní zmocněnec Vobořil jen uspokojuje objednávku ze strany vlády Petra Fialy [ODS], jež má legalizaci konopí ve svém volebním programu. Připravuje legislativu legalizace užívaní konopí, ale i jejího prodeje „v režii státu.“ Výsledek se dá podle Aleny Šebkové avšak předpokládat již nyní.

„Takže až budu v ordinaci mluvit s těmi 13letými dětmi, tak vedle toho alkoholu, budeme řešit nejspíš i tu marihuanu. Já bych tedy byla ráda, abychom se toho nedožili,“ tvrdí a dodává, že již nyní české děti a mládež drží přední místa v žebříčcích závislostí v Evropě.

https://www.zdravezpravy.cz/2023/02/21/i-kdyz-se-hovori-o-legalizaci-trhu-s-konopim-o-legalizaci-nejde/

„A zase dáváme našim občanům a zejména našim dětem signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ upřesňuje.

Na psychiatra i psychologa děti stále čekají měsíce

Alena Šebková potvrzuje názor adiktologů, že legalizace další návykové látky dále zatíží zdravotní systém. A ten má do „ideálního obrázku“ v Česku více než daleko. Děti a dorost, kteří se potýkají... Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.  

Podle něj Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] nedokáží předvídat, ve které kategorii léčiv výpadky léků nastanou příště. Přesto již oba úřady spolupracují se společností IQVIA na zapojení České republiky do IT systému, který monitoruje výpadky léků v celé Evropě.

„Teď běží jednání o tom, jak budeme ten systém využívat. Ale i upozorňuji, že je to nesmírně komplexní práce. A je na to potřeba poměrně velké množství lidí, aby s tím systémem dokázali pracovat. Takže my je budeme školit celé léto. Byť také řeknu, že těch lidí už teď nemáme dost,“ vysvětluje Jakub Dvořáček v podcastu ZdraveZpravy.cz.

 Zavedení systému České republice umožní monitorovat výpadky léků v Evropě a včas na ně reagovat. Chybějící léky bude moci ČR rychleji doobjednat a přesněji i zjistí, kolik léků bude potřeba. Pokud ale nastane výpadek daného léku jako první v Česku, ani zapojení tohoto systému podle něj výpadky léků na trhu neodvrátí.

„Tedy výpadky léků budou i v budoucnosti. Avšak já předvídám, že už nebudou tak hluboké, budou krátké. Pokud dobře nastavíme systémy, které jim zabrání, tak pacient nebude mít třeba jeden konkrétní lék, ale získá náhradu v té dané skupině, kterou potřebuje,“ dodává Dvořáček.

Nyní je podle jeho slov situace stabilizovaná u pevných antibiotik, tedy v tabletové formě. Situace se zlepšila také u suspenzí. I když v jejich případě podle něj dodávky navazují oproti spotřebě „dost těsně“.

„Už by to ale nemělo být tak, že situace bude velmi komplikovaná. A lékaři budou horko těžko předepisovat to, co potřebují,“ tvrdí s důrazem na to, že situace je rovněž docela stabilizovaná u nedávno chybějících onkologických léků nebo vybraných léků pro diabetiky.

Zajímává je i další věc, kterou Jakub Dvořáček zmiňuje ve smyslu fungování českého lékárenského trhu. Vysvětluje to na příkladu, kdy MZ ČR zajistilo v minulých měsících mimořádné dodávky antibiotik. Mnoho z nich podle něj ale neskončilo ve veřejných, ale v nemocničních lékárnách.

Léky pro pacienty, ne pro lékárny„Distributoři totiž preferovali jejich dodávky do nemocnic. A to z jednoho prostého důvodu. Distributoři mají s nemocnicemi nasmlouvané dodávky na velké objemy léků a v případě jejich nedodání jim hrozí vysoké pokuty. Proto distributoři, aby se ochránili před ztrátami, upřednostnili nemocniční lékárny před veřejnými lékárnami,“ vysvětlil.    Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Zhruba 20 až 30 lidí bez domova ošetří denně v pražské ordinaci Armády spásy praktická lékařka Andrea Pekárková. V podcastu ZdraveZpravy.cz popisuje, jací pacienti k ní chodí, ale i jakým způsobem Armáda spásy tyto ordinace financuje.

„Mezi našimi klienty jsou, když to řeknu ošklivě, ti nejsmradlavější lidé z ulice. Ale jsou tam i lidé, kteří už žijí v azylových domech. Vrací se z vězení nebo psychiatrických léčeben. To, v jakém stavu k nám tito lidé přicházejí, je velice individuální,“ říká Andrea Pekárková, která je zároveň duchovní církve Armády spásy.

Na otázku, proč tito lidé nechodí, a zda vůbec mohou jít, za běžným praktickým lékařem, odpovídá, že část z nich, kteří jsou socializovaní, určitě k běžnému praktikovi jít může.

„Ale kožními parazity napadený pacient k normálnímu praktikovi těžko půjde. A není to věc jen toho lékaře, ale je to i věc lidí v jeho čekárně. Nebudou rádi, že tam vedle sebe mají někoho v takovém stavu. U nás se ale počítá s tím, že k nám člověk přijde v takovém stavu a my od toho můžeme pomoci,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Mimo jiné se v něm vyjadřuje k aktuální politice státu, který připravuje takzvanou legalizaci konopí v Česku, to z velké části kvůli tomu, aby vybral dvě miliardy na daních.

„Mým životním ideálem je abstinence od všech návykových látek. Tedy já určitě, pokud se bavíme o vstřícných krocích k užívání jakýchkoli návykových látek, jsem jednoznačně proti. Nemám nic, čím bych je obhájila. A legalizace konopí je pro mě prostě přes čáru,“ tvrdí.

I v souvislosti s pacienty ve své ordinaci zmiňuje hlavně závislost na alkoholu. Říká, že tolerance v české společnosti vůči alkoholismu je nesmírná. A zejména tam by teď podle ní měla napnout síly protidrogová politika státu.

V podcastu ZdraveZpravy.cz Andrea Pekárková říká, že v poslední době jí v ordinaci významně přibývá narkomanů. A nikterak jí ani neubývá ostatních pacientů. Jejím denním chlebem je chirurgické ošetřování chronických ran a pak parazitárních onemocnění.

„Ale určitě to není tak, že bychom pacientům jenom ošetřovali rána. Naopak snažíme se podchycovat onkologická onemocnění nebo plicní onemocnění,“ vysvětluje.

Skupiny pacientů bez domova určitě nepovažuje za rezervoár infekčních chorob, jimiž by masivně ohrožovaly většinovou populaci.

„Určitě osoby bez domova nevnímám jako nějaké potkany, kteří v minulosti roznášeli mor. Na druhou stranu, pokud se těmto lidem zdravotní péče neposkytuje, tak přenos infekčních chorob může mezi nimi probíhat nekontrolovaně,“ vysvětluje.

Za příklad dává lékařsky nepodchycené osoby s otevřenou tuberkulózou. Pacienty, kteří mají syfilis. Hovoří ale i pacientech s... / Více textu na ZdraveZpravy.cz!!!

„Existují klíčové faktory, které zkoumám v každém Alzheimer centru, kdykoli připravujeme nějakou akvizici. A první je vůně,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy CEO investičního fondu PFFL, který investuje do Alzheimer center, Martin Fojtík.

Hlavním cílem fondu je investovat do budování sítě Alzheimer center, domovů se zvláštním režimem. Fond má nyní pod správou zhruba 550 milionů korun. Většina z těch, kteří do něj investují, mají zkušenosti s nabídkou sociálních služeb především pro osoby s neurodegeneracemi, většinou demencí.

„Jsou klíčové faktory, které já zkoumám v každém Alzheimer centru, kdykoli připravujeme nějakou akvizici. A prvním je vůně! Ono to zní pocitově, ale je to tak, znamená to totiž čistotu zařízení,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Martin Fojtík.

„Jsem extrémně citlivý na to, když přijdu do nějakého Alzheimer centra a nevoní to tam. Protože, co si budeme vykládat, ta zařízení jsou z pochopitelných důvodů poměrně náročná na provoz a hygienu. A když to zařízení nevoní, tak to je první faktor, že to není tak, jak bych si představoval,“ vysvětluje Fojtík.

Více na www.zdravezpravy.cz již 7.4. 2025

„Neznám krásnější a komplexnější povolání než povolání zdravotní sestry,“ říká přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Beáta Švárová a dodává: „Není to vždy o úsměvech, ne vždy se dočkáte vděku, ale vždy vás zahřeje, když někomu pomůžete“.  

V úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz Beáta Švárová říká, jak se v Česku praktické a všeobecné zdravotní sestry vzdělávají. Zároveň odpovídá na otázku, zda stále platí, že se zdravotnímu systému zdravotních sester nedostává tolik, kolik by jich bylo potřeba.

„Je nedostatek sester. Těch důvodů může být vícero. Mluví se o nižší společenské prestiži tohoto povolání. Mluví se o nízkém finančních ohodnocení, což do jisté míry napravil covid. […] Nedokážu odpovědět, proč ten nedostatek ještě trvá,“ říká.

V systému vzdělávání zdravotních sester, kdy praktické sestry procházejí středoškolským vzděláním a všeobecné zdravotní sestry vyšším odborným nebo vysokoškolským stupněm, problém nevidí. Přesto poukazuje na neřešený problém, který by mohl výrazně zrychlit nástup nových všeobecných sester do zdravotního systému.

„Pokud má už praktická sestra vystudovanou střední zdravotnickou školu a k tomu chce získat odbornost všeobecné zdravotní sestry, tak by toho podle mě měla dosáhnout v nějakém zkráceném programu. To proto, aby nemusela absolvovat tříleté bakalářské studium,“ vysvětluje s tím, že tato podmínka prodlužuje vzdělávání sester na sedm let.

Zároveň dodává: „Pokud jdou na náš obor na vysokou školu nebo vyšší odbornou školu středoškoláci z nezdravotnické školy, tak tam ty tři roky dávají smysl, protože musejí zvládnout poměrně široký rozsah studia.“

Obor zdravotní sestra jako jistota

I když je podle Beáty Švárové v Česku poměrně dost škol, které vzdělávají zájemce o obor praktická a všeobecná zdravotní sestra, počet absolventů nestačí pokrývat poptávku po nich. Roli v tom podle jejího názoru hraje i to, že určitá část studentek a studentů si podává přihlášku na obor všeobecné ošetřovatelství z formálních důvodů.

„Pro mnoho studentů je podání přihlášky na náš obor pouze jakousi pojistkou, kdyby se nedostali někam jinam. Vidím to u nás na fakultě, pro část studentů je náš obor jen pojistka, aby se někam dostali, aby si udrželi statut studenta. Pro část studentů ze zahraničí jsme institucí, která jim umožní mít statut studenta a legální studentské vízum,“ vysvětluje.

Jedním z výsledků je, že ne všichni, kdo obor všeobecné ošetřovatelství i absolvují, nakonec vstoupí do zdravotnictví. Zajímavá je její odpověď na otázku, zda 1. LF zájemce o studium všeobecné ošetřovatelství odmítá, či nikoli.

„Zájemců a podaných přihlášek je vždy hodně. Do okamžiku zápisu ale nikdy nevíte, jak naplníte předpokládanou kapacitu pro daný... Více již 20.5. na ZdraveZpravy.cz!!!

„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek.

Odmítá tento stav ale přímo spojovat s výsledky v Česku roky diskutované reformy psychiatrické péče. Naopak podle něj se mnohé za posledních deset let, kdy vznikl strategický dokument reformy, povedlo. Třeba první fáze reformy, která skončila loni v listopadu, a stát ji z velké části financoval z evropských dotací.

„Šlo o takzvané systémové projekty. Jejich výsledkem je, že byla nastavena pravidla, jak psychiatrické služby mají vypadat. Kdo v nich má pracovat, jejich financování. Jaká má být jejich role,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, jehož ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] označil za svou pravou ruku a zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] v oblasti psychiatrie.

 

Profesor Tomáš Kašpárek, který zároveň působí jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium LF Masarykovy univerzity dále říká, že systémové projekty si česká psychiatrie vyzkoušela v praxi.

„To byly ty pilotní projekty na centra duševního zdraví pro duševně nemocné s vážnými duševními nemocemi. Duševní centra pro děti, lidi v ochranném léčení, pro seniory, pro závislosti. To je nový typ služeb, říkáme jim komunitní služby, která tady úplně chyběla," vysvětluje s tím, že to byl jeden ze základních cílů strategie reformy, která byla definovaná v roce 2011 až 2012.

Podle profesora Kašpárka je psychiatrická reforma aktuálně ve fázi, kdy se do procesu zavádí standardní mechanismy péče a financování. Kdy stát a odborná veřejnost již vědí, co chtějí. A nyní to musí převést do praxe. Na otázku, jestli to není málo poté, kdy podle nedávného vyjádření ministra Válka pro ZdraveZpravy.cz šly do reformy psychiatrické péče v posledních letech přes tři miliardy korun, odpovídá: „Vypadá to jako strašlivá částka, ale ta částka, která nám stále chybí, kterou potřebujeme do toho

Psychiatrická reforma v Česku vstupuje do druhé fáze... Více ne ZdraveZpravy.cz!!!

„Ze všech výpadků léků, které jsou na českém trhu, přibližně pětina, 20 %, připadá na farmaceutické společnosti sdružené v AIFP,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.

Vychází z analýzy za posledních čtyři až pět let, kterou AIFP vypracovalo. Z ní vyplývá, i když v AIFP nejsou sdruženy všechny inovativní farmaceutické firmy, tak většina výpadků na trhu připadá na léky v režimu off-patent. Tedy léky, kterým vypršela patentová ochrana.

„Nechci říkat, že jsou to starší molekuly, ale jsou na tom trhu už delší dobu. A vypozorovali jsme, že zároveň dochází k výpadkům u těch léků, u nichž je menší množství konkurentů, tedy firem, které by mohly dodat alternativu k chybějícím lékům,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz David Kolář.

Podle něj z toho zřetelně plyne, že u léčiv, které jsou chráněny patentem, je pravděpodobnost výpadků podstatně nižší. Jedním z důvodů pak je i to, že většina inovativních farmaceutických firem sdružených v AIFP své léky vyrábí v unijních zemích. Roli v problematice výpadků podle něj sehrává i počet dodavatelů v dané skupině léčiv.

„Čím menší konkurence je na trhu, tím větší je pravděpodobnost výpadků léků,“ říká s odkazem na výsledky analýzy AIFP.

Podle jeho slov i to částečně vysvětluje, proč některé léky scházejí v Česku, i když jsou běžně dostupné v jiných evropských zemích. Důvodů je podle něj samozřejmě více, ale svou roli ve výpadcích sehrává i to, že český trh je oproti například polskému trhu o poznání menší. To značí, že je o něj mezi výrobci léků i menší zájem.

Problematika výpadků léků je složitější, říká David Kolář

Zkraje podcastu ZdraveZpravy.cz se David Kolář podrobněji věnuje i nedávným útokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] vůči farmaceutickým firmám. Ten se například i na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru tvrdě obul do „morálky“ farma firem na českém trhu.

„Korektnost v tomto směru skončila, mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl před poslanci ministr Válek na adresu farma firem.

Za důležité proto považuje přijmout co nejtvrdší zákony, které by resortu a jeho za lékovou politiku odpovědným organizacím daly podle jeho slov trumfy do ruky. Díky nim by se podle ministra farma firmy neodvážily třeba jen nahodile přerušovat do Česka nasmlouvané dodávky léků.

https://www.zdravezpravy.cz/2023/04/26/farma-firmy-dostaly-obrovskou-svobodu-hrimal-valek-na-vyboru/

David Kolář ale říká, že takový pohled problematiku výpadků léků významně zjednodušuje.

„Já si myslím, že to, jak to nyní ministr Válek staví, je určité zjednodušování, protože kdyby to tak jednoduché bylo, tak už tady žádný problém s výpadky léků pravděpodobně nemáme,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz.

A dodává: „Všichni kolegové, u kterých jakýkoli výpadek hrozí... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Výpadky léků jsou nový normál, říká Martin Šlégl ze Stada Pharma CZ v podcastu ZdraveZpravy.cz / Více na ZdraveZpravy.cz

„Jsou země, které mají vlastní lékařské fakulty pro všeobecné praktické lékaře a pro venkovské všeobecné lékaře,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP David Halata.

Typickým příkladem zcela odlišného přístupu ke vzdělávání praktických lékařů zaměřených na poskytování zdravotní péče v odlehlejších regionech je podle něj Austrálie a tamní takzvaní „flying doctors“. U nich není žádnou výjimkou letět i stovky kilometrů daleko, aby provedli například operaci slepého střeva. Byť takový přístup není v Evropě zvykem, tak především západní evropské země už reagují na odlišnosti praxí praktických lékařů na venkově a ve městech. A zejména pak reagují na nedostatek praktických lékařů v regionech.

„Ve Walesu už je dnes lékařská fakulta, která se více specializuje na venkovské lékařství,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz David Halata.

Princip vzdělávání ve zmiňovaném Walesu podle Halaty spočívá v principu, že se fakulta snaží studenty medicíny s venkovským lékařstvím propojovat už od prvního nebo druhého ročníku studia. A to v časové dotaci desítek týdnů až do ukončení studií.

„A mají tam i osmi až desetitýdenní stáže přímo v ordinacích praktických lékařů. Ukazují jim, o čem to venkovské lékařství je. Snaží se, aby tam vznikla vazba v rámci té komunity,“ vysvětluje.

Na datech mají tamní fakulty doloženo, že pokud je student už od prvního, druhého ročníku v kontaktu s praxí na venkově, tak se do ní násobně častěji i vrací. Protože se v Česku postupuje docela obráceně, výsledkem je další důvod, proč má Česko nedostatek praktických lékařů v regionech.

Venkovské lékařství české fakulty zatím neřeší

Podle Halaty by se zkušenostmi a praxí západních zemí mělo inspirovat i české zdravotnictví. Už kvůli tomu, aby utlumilo trend, kdy nejen z venkova, ale i menších měst mizí ordinace praktických lékařů. A začít by se mělo přímo na lékařských fakultách, na kterých se toho medici o venkovském lékařství zatím příliš nedozvědí. Podle Davida Halaty se na našich lékařských fakultách vyučuje takový předmět v rozsahu 1,5 hodinového semináře po dva semestry.

„Čili v podstatě téměř vůbec,“ poznamenává David Halata.

Součástí na některých lékařských fakultách je pak týdenní až dvoutýdenní stáž v ordinaci praktika, to zhruba v pátém ročníku. Navíc stáž bývá brána i jako volitelná praxe. Což podle Davida Halaty nestačí k navázání užšího kontaktu s daným prostředím.

„Pokud chceme mít dostatek praktiků na venkově, pak je nemůžeme oslovovat... Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

„Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit pro klienta místně a časově dostupnou zdravotní péči, navíc péči kvalitní a bezpečnou,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

A nejen to. Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] odmítá katastrofické scénáře, podle kterých by českému zdravotnictví „už zítra“ hrozil kolaps. Podle něj v současné době neexistují poskytovatelé zdravotní péče, kterým by nebyla hrazena zdravotní služba řádně, včas a v potřebné výši.

„Vy máte pocit, že české zdravotnictví je nestabilní, že mu hrozí nějaký fatální problém? Já vůbec ne. Já si myslím, že v současné době české zdravotnictví funguje velice dobře. A je profinancováno bez zásadních problémů,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

Podle něj jsou zdravotní pojišťovny silné a ekonomicky stabilní. Poskytovatelům se zvyšují úhrady za zdravotní práce každý rok o přiměřenou částku. Tvrdí, že teď rozhodně není namístě vytvářet tlak, aby se honem udělaly nějaké změny, protože systém je takzvaně "před kolapsem".

„Český zdravotní systém je stabilní. […] Pojďme se bavit o tom, ať se zlepší efektivita poskytovaní zdravotních služeb. O tom, abychom centralizovali vysoce nákladnou léčbu. Jak má vypadat struktura poskytovatelů zdravotních služeb. Bavme se o tom, jak má procházet klient systémem. To je to důležité, aby ten systém zůstal dál vysoce stabilní,“ vysvětluje.

Nebojte se svojí zdravotní pojišťovny, říká šéf VZP ČR

Pokud se pojištěnci ocitnou v takovém problému, že nemohou najít například praktického lékaře nebo stomatologa, jejich první kroky by podle Zdeňka Kabátka měly směřovat k jejich zdravotní pojišťovně. Tam mají požádat o pomoc.

„Samozřejmě, že tady nebudu tvrdit, že jsme schopni vždy ze sta procent naplnit očekávaní každého klienta. Ale co se týče VZP, náš klient se nemusí obávat, když přijde na naši pobočku a na přepážce sdělí ten svůj problém, ať už je to primární péče, nebo velké elektivní výkony, čekací lhůty, vždy dostane jasnou zřetelnou odpověď, jak má postupovat dál. Na koho se má obrátit, na jaké pracoviště,“ říká s dodatkem: „Samozřejmě, žiji v reálném světě, takže je to hodně o lidech, ale za mě je to, co popisuji, úplně ideální situace.“

A šéf největší tuzemské zdravotní pojišťovny i přidává: „Pokud klient přijde s tím, že bydlí na vesnici na Vysočině a chce stomatologa ve své vesnici, tak s tím mu asi nepomůžeme.“

Také ale potvrzuje, že situace není úplně ideální i při podstatně skromnějších požadavcích klientů. Ať už se to týká praktických lékařů, stomatologů či délky čekacích lhůt... Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

V ČR pracující ukrajinští běženci, jež jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR], loni odvedli na zdravotním pojištění 1,1 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči ukrajinských běženců u VZP ČR pak dosáhly 2,1 miliardy korun.

V podcastu ZdraveZpravy.cz to uvedl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Přesto je saldo mezi výdaji a příjmy VZP ČR za ukrajinské běžence pozitivní, tedy v plusu ve výši zhruba 2,5 miliardy korun. Důvod je, že pojišťovna čerpá od státu vyšší objem plateb za státní pojištěnce, kterými většina azylantů i je. Ten se loni zvedl kvůli cca 330 000 nově registrovaných běženců u největší tuzemské zdravotní pojišťovny o 3,12 miliardy korun.

„Ta bilance z pohledu VZP ČR je tedy pozitivní. A znamená, že příjmy pojišťovny za ukrajinské občany převyšují, a poměrně významně, náklady na zdravotní služby za ukrajinské občany. Přičemž ukrajinští občané přistupují k čerpání péče obdobně jako čeští občané, není tam žádný velký rozdíl,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

Podrobněji vysvětleno to značí, že bilanci pojišťovny uprchlíci z Ukrajiny zvýšili zhruba o 2,5 miliardy korun. Celkové příjmy pojišťovny ve vztahu k ukrajinským běžencům se zvedly o čtyři miliardy korun za loňský rok. 1,1 miliardy korun zaplatili sami Ukrajinci, kteří jsou zaměstnaní nebo pracuji jako OSVČ. Dalších 3,12 miliardy poslalo pojišťovně ministerstvo financí formou platby za státní pojištěnce. Výdaje na zdravotní péči Ukrajinců činily 2,1 miliardy korun.

„Ano, zvýšily se výdaje státního rozpočtu, protože se tady zvýšil počet státních pojištěnců, když to řeknu takto zjednodušeně,“ uvedl Zdeněk Kabátek.

VZP ČR loni registrovala 330 tisíc běženců z Ukrajiny a další desítky tisíc ukrajinských běženců pojistily ostatní zdravotní pojišťovny. Zejména pak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP], která, jak říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Kabátek, je aktivně registrovala hlavně na severu Čech a na Ostravsku a Zlínsku.

Ukrajinci čerpají zdravotní péči podobně jako Češi

„Většina Ukrajinců na našem území čerpá zdravotní služby bagatelně. Většina čerpá zdravotní služby do úrovně pěti tisíc korun. Jsou tam samozřejmě případy nákladnější léčby. Ať už onkologické, vzácných onemocnění, cystická fibróza, svalová dystrofie a podobně,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.

Podle něj z dat pojišťovny zatím nevyplývá, že by občané Ukrajiny vykazovali zásadně horší zdravotní stav než Češi. Kmen ukrajinských... / Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

„Začneme s modulem akreditací. To je něco, co pálí a bolí naše zdravotnictví teď asi nejvíc,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] Irena Maříková k první fázi digitalizace IPVZ.

Zároveň upozorňuje, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] pověřilo IPVZ administrativní podporou akreditačních komisí. To proto, aby akreditační řízení zrychlila a jejich zpoždění nepůsobilo více problémů, než působí nyní. Ale nejenom k chystanému projektu digitalizace veškeré agendy postgraduálního vzdělávání IPVZ se vyjadřuje Irena Maříková. Představuje i svůj pohled na problém nedostatku lékařů v primární péči.

„Vnímáme nedostatek lékařů v primární péči. A víme, že k tomu, aby se situace zlepšovala, je potřeba mezigenerační obměna. Aby byl ten systém poskytování stabilní primární péče jak pro dospělé, tak pro děti, tak musí meziročně dojít k obměně minimálně 200 lékařů,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Irena Maříková.

I proto si IPVZ podle jejích slov "drží otevřené kapacity" na katedře všeobecného praktického lékařství, aby je mohl kdykoli rozšířit. Institut zároveň administruje rezidenční místa pro lékaře. Letos jich bylo vyčleněno 150 pro všeobecné praktické lékařství a 80 pro praktické lékařství pro děti a dorost. Navýšila se i cílová částka na jednoho rezidenta, která nově činí 55 tisíc korun.

„Čili došlo k navýšení jak počtu míst, tak finančního objemu. Což považujeme za velice důležité,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Irena Maříková.

Digitalizace agendy postgraduálního vzdělávání IPVZ

Podle Ireny Maříkové největší výzvou, která před Institutem nyní stojí, je digitalizace jeho veškeré agendy v postgraduálním vzděláváním. Jde o projekt za cca sto milionů korun. IPVZ na něm spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]. Ten je, jak tvrdí Irena Maříková, supervizorem celého projektu. Projekt MZ ČR ale svěřilo IPZV.

„Podáváme teď projektovou žádost. Rozpracováváme všechny detaily. Měl by to být modulární systém. Měl by administrovat vše, co se týká školence a jeho školitele. Nabídne i modul akreditací nebo evaluace. [...] A máme vymyšleny ještě dva moduly.... /  Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Od výrobců potřebujeme záruky, že nám dodají léky, které pacienti potřebují. A já prostě nechci stát a odpovídat do kamer, proč není základní přípravek na kardiovaskulární onemocnění. Proč někdo umřel, protože neměl svůj lék. Prostě nechci,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Těmito slovy v podcastu ZdraveZpravy.cz vysvětluje, proč Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] vypracovalo novelu zákona o léčivech. Norma nyní míří do vnějšího připomínkového řízení. Návrh zákona klade nové povinnosti na výrobce léků, jejich distributory i lékárny. Hlavní změnou přitom je, že výrobci léků budou muset vyrábět více, aby trh měl dostatečnou zásobu léků v případě, že se některé léčivo stane z různých důvodů nedostupné.

„Musíme znovu nastavit sytém výroby, dodávek a výdeje léků, protože ten příběh, kdy vyrobím, vydám, vyrobím a vydám, aniž by se cokoli kdekoli zadrhlo, skončil. Svět bohužel začíná fungovat jinak. A bohužel ne lépe, ale hůře,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček s tím, že novela zákona o léčivech musí vstoupit v platnost co nejdříve, aby se neopakovala situace s výpadky léků z přelomu loňského a letošního roku.

Podle něj novela sice přinese nové povinnosti všem účastníkům trhu, MZ ČR se ale snaží, aby byrokratické změny na všechny dopadaly co nejméně. Zatímco lékárnám a distributorům novela stanoví hlavně informační povinnosti, výrobcům předepíše držet určitou zásobu léků.

„My nebudeme kontrolovat dopředu, zda výrobce má zásobu léků uloženou ve skladu, ale zpětně zanalyzujeme každou nedostupnost léků. Zda se v tom novém systému všichni zachovali tak, jak měli. A pak ta odpovědnost bude jasně nastavená. To je smysl celé té novely o léčivech,“ upřesňuje Jakub Dvořáček.

Proč vznikla novela o léčivech

Na přelomu loňského a letošního roku a začátkem letoška mnozí z českých pacientů neměli šanci získat svůj lék na předpis. Na tuzemském trhu totiž nebyl k dispozici. Týkalo se to převážně antibiotik. S obdobnými problémy se potýkaly a stále ještě potýkají další evropské země, ale třeba i Amerika, Kanada a Austrálie. Pro řešení nedostupnosti léků na trhu zřídilo ministerstvo zdravotnictví pracovní skupinu, která se celou problematikou zabývá.

„V praxi jsme si ověřili, že ve chvíli, kdy dojde k nahlášení přerušení dodávek některých léků, trvá minimálně měsíc a půl celému systému, než operativně dokáže daný lék nahradit, pokud není na trhu. Rychleji to nejde, regulatorně, z hlediska vyjednávání s distributory, výrobci a podobně,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček.

Důležité je podle něj získat čas na řešení situace. A jako jediné řešení se podle jeho slov ukázalo právě tvoření zásob léků. To hlavně proto, aby MZ ČR spolu se Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL] mělo alespoň nějaký čas na nedostupnosti léků reagovat. Upozorňuje, že při současném nastavení výroby léků není v celém řetězci od nákupu účinné látky, výroby léků, až po jejich výdej... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Já vůbec nechápu, jak vláda může mluvit o tom, že bude zvyšovat DPH na léky, když evropský trend je přesně opačný,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz předseda Národní rady osob se zdravotním postižením [NRZP ČR] Václav Krása.

Navrhovaná úprava sazeb daně z přidané hodnoty [DPH] ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS], která by vedla ke zdražení léků, není podle něj rozhodně správnou cestou k tomu, jak navýšit příjmy státního rozpočtu a snížit záporné hospodaření státu.

„Buď se musí navýšit úhrada z veřejného zdravotního pojištění nebo to zaplatí občané. A to se obávám, že možné mnohdy ani není,“ hodnotí návrh na redukci dvou snížených sazen DPH na jednu ve výši 13 procent nebo 14 procent [nyní činí DPH na léky 10 %] Václav Krása v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Už kvůli tomu, že nejvíce léků užívají většinou lidé, kteří nevydělávají a jejich sociální situace je velmi obtížná.

„A žádný příspěvek jako sociální dávka na léky neexistuje,“ dodává.

Pokud by skutečně došlo ke zvýšení DPH u léků a současně by se zvedly i jejich úhrady ze zdravotního pojištění, pak je to podle něj pouze přelévání veřejných peněz z jedné "škatulky do druhé".

„A to já považuji za hloupost, kdo tohle vymýšlí. U léků bych DPH nezvedal, naopak bych ho snižoval,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz Václav Krása z NRZP.

Inflační limity u zdravotnických prostředků

V této souvislosti upozornil i na to, že NRZP ve spolupráci s některými poslanci chystá návrh na zvýšení takzvaného inflačního limitu u zdravotnických prostředků, a to na 15 procent.

„Budeme navrhovat zvýšení inflačního limitu na 15 procent. Pak je to věc diskuze, na kolik se zvýší,“ říká.

I na pacienty odkázané na zdravotnické prostředky totiž, jak říká, dopadá několikaměsíční zdražování. A za kompenzační pomůcky s příspěvkem zdravotních pojišťoven tak doplácejí stále vyšší částky. Od ledna 2023 došlo ke zvýšení inflačního koeficientu o čtyři procenta. Podle Českého statistického... Více na ZdraveZpravy.cz 13.1. 2023

David Šmehlík byl výraznou postavou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] v době vlády Andreje Babiše [ANO]. Tři dny po volbách, z nichž vzešla vláda premiéra Petra Fialy [ODS], na pozici náměstka ředitele VZP ČR ale skončil.

Co dělal uplynulé necelé čtyři roky? Jak hodnotí aktuální výkon zdravotních pojišťoven i celého zdravotnictví? I kde by se chtěl vidět na konci letošního roku po volbách, odpovídá v podcastu Zdravé Zprávy. Podcast již nyní, text a rozhovor pak zítra [1.4.] na Zdravé Zprávy.cz!!!

„Hledáme nové Antoníny Holé a nová léčiva a diagnostiku, která může mít celosvětový dopad a úspěch,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel investičního fondu i&i Bio. Ten investuje hlavně do vývoje nových léků a diagnostiky.

Vyjadřuje se i k době covidu, kdy se rozvolnila pravidla pro vývoj vakcín a léků proti covidu. To vědcům i farmaceutickým firmám dle jeho slov nabídlo mimořádné příležitosti.

„Mnoho projektů dopadla úspěšná, mnoho jich to nestihlo. Tato příležitost se ale už uzavřela a vidíme, že mnohé investice jsou zmařené, protože ta příležitost už tu není,“ vysvětluje podcastu ZdraveZpravy.cz.

„A z pohledu těch západních zemí krize covidu byla již vyřešena. Když třeba porovnáme, co je v Evropě a co je v Číně, můžeme se ptát, proč to je. Není to třeba tím, že ty technologie jsou u nás lepší? Že kvalita vývoje vakcín na Západě je jiná než třeba v té Číně. Byť těch důvodů bude jistě více," dodává.

Jaromír Zahrádka: Jak funguje i&i Biotech Fund

Podle něj investice do perspektivních léčiv v samém počátku jejich vývoje přinášejí 20 až 40% zhodnocení. Investice do diagnostických projektů ve zdravotnictví přináší 10 až 15% zhodnocení. Diagnostika pak slouží v portfoliu i&i Biotech Fund [i&i Bio] obdobně jako dluhopisy v klasickém portfoliu. Tyto projekty nevyžadují tolik peněz a jsou méně rizikové. i&i Bio ale investuje i do lékařských prostředků.

„i&i Bio investuje do transferu technologií s velkým zaměřením na zdravotnictví. Vyhledáváme unikátní technologie, které pochází z české i zahraniční vědy. Vždy se snažíme zachytit něco nového, co je unikátní, něco, co by mohlo přinést velký benefit pacientům a také našim investorům,“ shrnuje filozofii fondu v podcastu ZdraveZpravy.cz Zahrádka.

Fond i&i Bio vznikl ve spolupráci EIF a již fungující společnosti i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB]. Do fondu spolu s dalšími soukromými investory vstoupila také dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovation Prague [CUIP]. Jde o uzavřený fond kvalifikovaných investorů, kde se prvotní investice v minimálním základu počítá v jednotkách milionů korun.

„Zvažujeme, že na začátku příštího roku uděláme ještě jedno upisovací kolo. Máme další zájemce o vstup do fondu. […] A v následujících letech, až budeme mít více rozinvestovaný i&i Bio, zřejmě otevřeme další obdobně zaměřené fondy,“ popisuje Jaromír Zahrádka.

i&i Bio má nyní za sebou... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Sehnat místo v zařízení sociální péče není v Česku snadné. Pojišťovny proto přicházejí s pojištěním dlouhodobé péče. Více o něm v podcastu ZdraveZpravy.cz s výkonným ředitelem České asociace pojišťoven Janem Matouškem.

Sehnat lůžko v zařízení sociální péče, jako je domov pro seniory, domov se zvláštním režimem či dům s pečovatelskou službou je v Česku takřka nemožné. A na pobyt v soukromém zařízení, kde se náklady na ubytování a stravu pohybují v desítkách tisíc korun, většina lidí finance nemá a mít nebude.

„To, že si dnes lidé připlácí na tyto služby je realita. A je to realita, která je ale, si dovolím říci, jen pro ty bohatší vrstvy. Na to, aby rodina dala měsíčně dohromady částku v řádu nižších desítek tisíc korun, aby sehnala lůžko v některém soukromém zařízení, to je skutečně omezující péče jen pro ty vysokopříjmové vrstvy,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel České asociace pojišťoven [ČAP] Jan Matoušek.

nahrávka

O něco příznivější situaci panuje u zajištění terénních sociálních služeb, kdy pečovatelka dochází k lidem s omezenou soběstačností přímo do domácnosti. I tam ale poptávka v posledních letech sílí a pečovatelky či sociální pracovnice v terénu chybí.

„Je známo, že stát tyto služby hradí špatně, a právě proto je jich nedostatek. Za 120 korun na hodinu se příliš mnoho pečovatelek do této fyzicky a psychicky náročně práce nehrne,“ říká Jan Matoušek.

Peníze na sociální služby stát mít nebude

Ke zlepšení zajištění sociálních služeb ze strany státu nedojde ani v budoucnu. Spíše naopak, jak tvrdí i Jan Matoušek.

„Stát na to mít peníze do budoucna nebude,“ říká s tím, že lidí s potřebou takové péče u nás... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Kdyby bylo po mém, tak s výjimkou prevence pro děti do 18 let a sociálních případů bych vyškrtl stomatology ze zdravotního pojištění,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Miroslav Kalousek.

Tomu by ale muselo předcházet zavedení zdravotního připojištění. O něm se v Česku dlouhodobě diskutuje nejen v souvislosti s poskytováním stomatologické péče. Pro jeho zavedení je třeba ale určit, co zahrnuje standardní zdravotní péče hrazená z povinného veřejného zdravotního pojištění. A co nadstandardní péče hrazená ze zdravotního připojištění. Miroslav Kalousek [dnes řadový člen TOP 09, pozn. red.] než slova "standard" a "nadstandard" raději používá slovo „nárok“. To značí nárok na zdravotní péči hrazenou z povinného zdravotní pojištění a nárok na zdravotní péči hrazenou z připojištění.

Rozsah standardu a nadstandardu ve zdravotní péči podle něj ale nestanoví politici takzvaně od stolu. Musejí to udělat lékařské odborné společnosti, ty nejlepší lékařské kapacity. Přičemž je podle něj jasné, že na léčbu toho, co je život ohrožující, lidé bezpodmínečně musejí mít nárok z povinného zdravotního pojištění.

„A samozřejmě, že co se týče stomatologických zákroků, tak i laik ví, že většina z nich až na výjimky nepatří do té kategorie péče život ohrožujících zdravotních problémů. […] Takže až na děti a sociální případy bych stomatologickou péči vyškrtl ze zdravotního pojištění a každý by si ji platil nebo se na ni připojistil,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Miroslav Kalousek.

V něm vysvětluje i důvody, proč se v Česku dlouhodobě nedaří definovat "standard a nadstandard" ve zdravotní péči. Podle něj to mimo jiné souvisí s tím, že odborné lékařské společnosti na změnách ve financování zdravotní péče nemají zájem. To proto, že v nich podle jeho názoru mají hlavní slovo lidé, kteří do určité míry soukromě profitují z toho, že už dnes někomu poskytují službu definovanou jako „nadstandard“. Což platí jak pro stomatology, tak pro jiné lékařské specializace.

„A v momentě, kdyby si lidé ten nadstandard mohli koupit zcela oficiálně, byl by pevnou součástí  zdravotního systému [vycházelo by z něj zdravotního připojištění, pozn. red.], tak by na tom ti lidé zcela logicky přestali profitovat. Takže je proti jejich zájmu, aby se něco takového stanovilo,“ tvrdí.

Miroslav Kalousek: Nové zuby mě stály jako nová Fabia

Na otázku, proč se stomatologie v Česku vymkla snad nejvíce ze všech lékařských specializací z úhrad povinného zdravotního pojištění, tedy, že si zubní péči lidé významně doplácí, Miroslav Kalousek odpovídá, že je to tím, že u zubařů většinou nejde o život ohrožující zákroky. I tím, že panují velké rozdíly v kvalitě péče, kterou pacientovi mohou nabídnout. Náklady na tuto péči se pak podle jeho slov liší řádově. Jak funguje zubní péče v Česku v praxi, pak ilustruje na vlastním příkladu.

„Já mám dědičnou paradentózu, můj tatínek měl zubní protézy nahoře i dole. Když se podíváte na mě, tak žádný zub není můj. A já říkám, že mám v ústech Škodu Fábii. Ty nové zuby mě skutečně stály to, co stojí nová Fabia. To jsem si musel zaplatit, protože... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek si servítky nebere. To, že lidé v Česku už i losují o volné místo u zubaře, je dle jeho slov šílená ostuda. Ministra Válka a jeho úředníky pak charakterizuje jako „bezprecedentně arogantní.“

I tak Milan Kubek v úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz tvrdí, že úroveň české medicíny je podstatně vyšší, než si zřemě myslí většina občanů České republiky. Zároveň odmítá u výdajů na zdravotnictví užívat slovo náklady. Dle něj to totiž není přesný termín.

„Němci si v případě zdravotnictví už docela zakázali hovořit o výdajích. Hovoří už pouze o investicích do zdravotnictví, protože to investice také jsou,“ říká v úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz.

V něm i zdůrazňuje, že české zdravotnictví má podobné výsledky z hlediska prodlužování života lidí a efektivity léčby, jako mají zdravotnictví v těch nejvyspělejších evropských zemích. Rozdíl je ale v tom, že tyto státy do zdravotnictví investují mnohem více peněz, než kolik do něj investuje Česko.

„My kupujeme léky za světové ceny, často i za vyšší, protože jsme malý trhy. My kupujeme přístroje za světové ceny. To, co ale u nás není světové, je cena lidské práce. A to znamená, že lidé ve zdravotnictví celý ten systém dotují,“ tvrdí Milan Kubek s tím, že vláda Petra Fialy [ODS] jim za to okmažitě po svém zvolením poděkovala snížením platby za státní pojištěnce.

Zdravotnictví není perpetuum mobile. Lidé škrty pocítí

Milan Kubek pak docela odmítá slova ministrů a premiéra Petra Fialy, že snížením letošní platby za státní pojištěnce dostupnost a kvalita zdravotní péče neutrpí. Argumentuje bezmála dvoucifernou inflací, která doléhá na poskytovatele zdravotní péče na jedné straně a navýšením úhrad o v průměru cca osm procent na druhé.

„Takže se bude šetřit a těžko se bude šetřit tak, aby to pacienti nepoznali," říká a dodává: "zdravotnictví přišlo o 14 miliard korun. A opravdu to není perpetuum mobile."

Ponížením platby za státní pojištěnce, které například prezident Miloš Zeman označil slovy "tupý škrt", podle Kubka navíc ještě více srazí již letošní pokles reálných příjmů zdravotníků.

A i když podcastu ZdraveZpravy.cz tvrdí, že medicína za poslední rok pokročila velice dobře a lidem prodlužuje život, nepopírá ani problémy, s nimiž se tuzemský zdravotním systém potýká. Mnohé z nich jdou na vrub nedostatku peněz, ale i chybně nastavenému systému.

„Vnímáme, že se rozevírají nůžky mezi tím, co medicína umí a co dnes pacientům reálně nabízí. Jsou to ty nůžky, kdy ve špičkovém zařízení, jako je IKEM, vám s nadsázkou řečeno transplantují cokoli kamkoli, ale už 30 kilometrů za Prahou máte problém sehnat praktického lékaře,“ vysvětluje Milan Kubek.

Za rok ministr Válek ve stomatologii neudělal vůbec nic

Prezident ČLK se pak v této souvislosti vyjadřuje i k situaci ve stomatologii. Právě o ní zástupci České stomatologické komory, zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví dlouhodobě hovoří jako o situaci, kterou se jim daří "řešit" ve prospěch pacientů. A to i přesto, že praxe dlouhodobě nabízí docela jiný obrázek.

„A to, co se stalo ve vámi zmiňované stomatologie, to je šílená ostuda. Já si myslím, že jediný v této zemi, kdo je přesvědčen o tom, že máme dostatek stomatologů, je prezident České stomatologické komory. Zubaři prostě nejsou,“ tvrdí Milan Kubek.

Podle něj je naprostý „bizár“, aby se ve 21. století v centru Evropy losovalo... Více na ZdraveZpravy.cz již zítra!!! 

„Lidé se nejvíce bojí rakoviny,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec. A dodává, že 95 procent všech pojistných plnění u rizika závažného onemocnění tvoří právě rakovina následovaná infarktem a mrtvicí.

V podcastu ZdraveZpravy.cz se Martin Švec vyjadřuje ale i k tomu, kolik činí přirážka na pojistce životního pojištění za obezitu, nadváhu nebo kouření. Mluví o tom, které nemoci lidé chtějí nejčastěji pojistit a jak Simplea pojišťuje klienty, kteří už závažné onemocnění prodělali. Představuje v něm i svůj sen na zavedení zbrusu nového pojištění rizika dlouhodobé péče z důvodu nesoběstačnosti zejména u lidí v seniorním věku. To podle průzkumu České asociace pojišťoven chce téměř 70 procent Čechů, protože dobře vědí, jak moc se těchto služeb nedostává jejich prarodičům a rodičům.

Martin Švec v podcastu ZdraveZpravy.cz popisuje i to, jak moc se zhoršila zdravotní kondice české populace po pandemii covidu. Kolik z nich stále čeká na zdravotní prohlídky, které jim zařízení kvůli pandemii odložila. I kolik lidí kvůli propadu prevence přišlo pozdě na to, že trpí rakovinou. V závěru podcastu pak sděluje svůj názor na ministerstvem zdravotnictví chystané zdravotní připojištění stomatologické péče. Podle něj platí, že bude-li nabízeno samostatně, pak ani toto pojištění nevyřeší stávající problém s nedostupností stomatologické péče.

„A to kvůli tomu, že ten segment lidí, kteří dnes mají problém sehnat zubaře, na toto pojištění prostě peníze mít nebude,“ vysvětluje.

Přibylo lidí s BMI nad 30 i odloženými prohlídkami

Podle Martina Švece po covidu narostl počet klientů pojišťovny s BMI nad... Více na ZdraveZpravy.cz již zítra ráno [24.11.]!!!

European Health Data Space bylo hlavní téma konference  [15.11.] Hospodářské komory ČR a Asociace inovativního farmaceutického  průmyslu. Byl na ní Thomas Brookland z European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations.

Sdílení zdravotnických dat napříč zeměmi EU bylo i téma podcastu ZdraveZpravy.cz s Thomasem Brooklandem. Předně je třeba říci, že Thomas Brookland je ve  věci přípravy a zavádění European Health Data Space [EHDS] optimista.  Už kvůli tomu, že EHDS je, jak říká, velice obsáhlý a ambiciózní  projekt. Proto ho nelze do praxe zavést ze dne na den.

„Důležité je, že politici v Evropě mají jasnou vizi, čeho chtějí  dosáhnout. Jedná se ale o velice obsáhlou agendu. Máme tu 27 zemí s  rozdílnými zdravotními systémy a právním prostředím. To znamená, že než  se EHDS zavede do praxe, vezme to hodně času,“ říká Thomas Brookland v podcastu ZdraveZpravy.cz.

On sám odhaduje, že EHDS v celé Evropě se dočkáme za patnáct až 20 let. A i to podle něj bude úspěch.

„Rámec se dostane do praxe samozřejmě mnohem dříve, například zhruba za tři roky bude legislativa konečná. Ale pak tu máme přechodné období pro členské státy a čas, který bude potřeba na vybudování infrastruktury a přijetí potřebných zákonů, následně ještě období prvních dnů fungování systému a nutnost optimalizace procesů," vysvětluje.

Podle něj sdílení zdravotních dat v Evropě nemá smysl uspěchat. To kvůli tomu, že pokud by se na zavedení EHDS až příliš spěchalo, mohl by vzniknout paskvil, který by napáchal více škody než užitku. V tomto ohledu upozorňuje třeba na citlivá data evropských pacientů.

Jak si u sdílení dat stojí Británie nebo USA

Thomas Brookland se v podcastu ZdraveZpravy.cz vyjadřuje k pozici Velké Británie v projektu EHDS. Podle něj je pozitivní zpráva, že navzdory odchodu Británie z Evropské unie se země stále účastní diskuzí o projektu.

„Samozřejmě nikdo neví, zda a jak nakonec dojde ke sladění britské legislativy s tou unijní, ale já doufám, že nakonec k nějaké harmonizaci dojde,“ tvrdí.

Vyjadřuje se i k tomu, jak ke sdílení zdravotních a zdravotnických dat přistupují Spojené státy. Podle něj je jejich pozice... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

50 tisíc lidí loni skončilo v pracovní neschopnosti kvůli psychiatrické diagnóze. Diagnózou u žen byla i schizofrenie. Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví v podcastu ZdraveZpravy.cz říká, jak si teď stojí léčba právě této nemoci.

Největší podíl na pracovní neschopnosti z psychiatrických diagnóz loni podle ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] měly u obou pohlaví neurotické poruchy. Druhou nejpočetnější skupinou byly diagnózy depresivní fáze a depresivní periodická porucha. A zatímco u mužů tvořily další početnou skupinu poruchy způsobené užíváním alkoholu, u žen to byla schizofrenie.

„V registrech je v Česku cca 80 tisíc schizofreniků, s psychózami obecně. Patrně jich bude v populaci asi více, ale samozřejmě, že ne všichni doplují do té zdravotní péče,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] Filip Španiel.

Zároveň odpovídá na otázku, jak jsme na tom s výzkumem příčin schizofrenie a novými metodami léčby.

„Jsme na tom úplně stejně jako vyspělé země kolem nás. A všichni jsme na tom tak stejně ve smyslu, že výzkum příčin schizofrenie nijak zásadně nepokročil. A nemáme ani nové léky. Používáme stále léky, které mají kořeny v minulosti, ve druhé polovině minulého století,“ říká.

Dnes využívaným lékům ale přiznává plus v tom, že je pacienti lépe snášejí než v dobách, kdy přicházely na trh. Podle jeho slov je to nikoli „okrajový rozdíl“.

„Je to úplně podobné, jako když si koupíte nové boty. Schizofrenie a duševní onemocnění jsou celoživotní onemocnění, a když vás tlačí boty, tak daleko nedojdete. A my potřebujeme, aby ti pacienti s těmi léky ušli celý život. Aby je chránili před relapsem,“ upřesňuje.

Co je podstata schizofrenie

Schizofrenici přitom podle něj zažijí relaps i 10 až 15 za život. Skončí v psychiatrických... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Operaci Parkinsonovy nemoci pomocí hluboké mozkové stimulace v ČR absolvují nižší stovky pacientů ročně. „Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz neurolog Petr Dušek.

Podle dat zdravotních pojišťoven a epidemiologických studií v Česku žije přibližně 40 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí. Po Alzheimerově chorobě jde o nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v obou případech zatím nevyléčitelné onemocnění. Lékaři pacientům na zpomalení progrese nemoci ordinují léky, jež mozku dodávají chybějící dopamin. A některým pacientům nabízejí neurochirurgickou léčbu, takzvanou hlubokou mozkovou stimulaci. Ročně se pro ni ale rozhodnou jen nižší stovky pacientů.

„Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika a nežádoucí účinky, její účinnost je daná tím, že my dokážeme ty pacienty pro tuto metodu dobře vybrat,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jde o neurochirurgický zákrok do mozku, při kterém lékaři zasahují do nervových drah elektrodou. Utlumí tím příznaky nemoci podobným mechanismem jako zmiňovanou léčbou dopaminem.

„Ale ani toto nemá vliv na šíření patologie nervovým systémem,“ dodává lékař v podcastu.

Operaci mozku ročně podstoupí nižší stovky pacientů

Metoda je vhodná pro malé procento pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí. Neurolog ji obecně doporučí mladším pacientům bez vážnější poruchy paměti a kognitivních funkcí. Podstoupit ji mohou dále jen pacienti, kteří v minulosti netrpěli závažnými psychiatrickými projevy. A ti, u kterých se zprvu prokázalo dobré fungování zmiňované léčby dopaminem. Avšak později se u nich doba účinku léku zkrátila a pacienti už užívají léky třeba co tři hodiny.

„To je ideální pacient pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací, protože ta funguje celých 24 hodin oproti levodopě [lék na PN, pozn. red.], která funguje jen několik hodin,“ vysvětluje rozdíl léčebných metod Petr Dušek.

Nicméně i přesto se ne nevýznamné počty pacientů, kterým lékaři léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace nabídnou... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Existují ale i alternativy se stejně účinnou látkou a doplatkem i o 50 procent nižším,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz analytik společnosti Marketing Insight René Henc.

Tuzemský trh s léky na předpis, za které pojištěnci v lékárnách doplácejí, analyzovala výzkumná agentura na přelomu loňského a letošního roku. A zjištění jsou u některých lékových kategorií více než překvapivá.

„Ukázalo se, že u preskripčních léků, které mají vyšší doplatky, se relevantní desítky procent jejich uživatelů snaží ušetřit tím, že užívají menší než předepsané množství léků, omezují dávkování,“ přibližuje výsledky výzkumu René Henc v podcastu ZdraveZpravy.cz

A upozorňuje i na další související zjištění. A sice, že problém v přístupu pacientů užívajících takzvaně vysokodoplatkové léky na předpis se koncentruje do úzké skupiny kategorií léků.

„Víme, že celou čtvrtinu celkového objemu doplatků, celkem 1,3 miliardy korun tvoří jenom něco kolem 20 léků, patří mezi ně například glutidy nebo venofarmaka,“ říká s tím, že ta kombinace je do určité míry alarmující.

Rozdíly v doplatcích za stejně účinnou látkou jsou i 50%

Při výzkumu analytici definovali 300korunový a vyšší doplatek za lék na předpis jako již výšedoplatkový. Došli ke zjištění, že přibližně 80 procent všech doplatků v této kategorii připadá pouze na šest léků. Ponejvíce jde o zmiňované glutidy [léky na diabetes, pozn. red.], léky na Crohnovu chorobu a léky na ředění krve. Mimo ně a vůbec v největším rozsahu to podle Hence platí pro již zmiňovaná venofarmaka, tedy léky na žilní onemocnění.

„Číslem jedna bylo venofarmakum Detralex, za ten pacienti v roce 2021 zaplatili celkem 680 milionů korun,“ říká René Henc.

Za tento lék pacienti v lékárnách doplácejí přibližně 618 korun. Na trhu jsou podle něj ale dostupné i jiné léky se stejně účinnou látkou ale i o více než polovinu nižším doplatkem. / Více na ZdraveZpravy.cz!!!