ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví – Details, episodes & analysis

„Senior by měl zůstat co nejdéle doma. A k tomu by měl využít rodinu. Ale ne zase jen rodinu, protože ta péče je velice náročná…,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Drásta ze společnosti Senlife, která provozuje vlastní domovy pro seniory.  / více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Potenciál očkování je úplně jinde, než vidíme na proočkovanosti populace v České republice,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.  / Více již brzy na www.zdravezpravy.cz !!!

Před praktickými lékaři opět stojí nové výzvy. Jsou to sdílené praxe, zapojení do paliativní péče i uvolnění preskripce na vybrané léky. V podcastu Zdravé Zprávy o tom mluví předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.

Podcast jako podcast poslouchej již nyní, zítra [20.5.] pak více na www.zdravezpravy.cz!

„Alkohol je velmi demokratická návyková látka, užívají ji všichni. Bohatí, chudí, mladí, staří, byť na každého působí jinak,“ říká k užívání alkoholu v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN Miroslav Barták.

Průměrně v Česku připadá zhruba 7,7 litru čistého alkoholu na osobu za rok, včetně dětí i abstinentů. Vyplývá to ze studie O užívání tabáku a alkoholu v ČR 2019 Státního zdravotního ústavu [SZÚ] ČRa tak ve spotřebě alkoholu patří k těm největším pijanům Evropy. Podle Miroslava Bartáka u nás má vysoká spotřeba alkoholu hned několik důvodů.

„Je tady alkohol všeobecně společensky tolerovaný, je vysoce dostupný a je v podstatě laciný. A to vede, především ta vysoká společenská tolerance, k tomu, že ta vysoká spotřeba alkoholu je relativně stabilní a nijak dramaticky se nemění,“ vysvětluje.

Zároveň dodává, že u mladší generace už je zájem o alkohol menší ve srovnání s jejich vrstevníky o 15 až 20 let staršími. Z čehož ale vyvstává otázka, zda snížený zájem o alkohol u mladší generace nesouvisí s jejich intenzivním užíváním chytrých telefonů a dalších moderních technologií.

„Ano, i behaviorální závislosti jsou problémem a je to problém rostoucí, ke kterému neměly ty předchozí generace šanci přijít, protože ty technologie neexistovaly,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Michal Barták. Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz popisuje, jak by měl vypadat nový a nově hrazený výkon lékárníků, jenž by spočíval v konzultaci s pacienty o jimi užívaných léků. Týkat by se měl zejména těch pacientů, kteří užívají více léčiv a třeba i doplňků stravy a ne vždy se v jejich užívání dobře orientují. Více na www.zdravezpravy.cz 

„Pacientské organizace zde jsou pro všechny diagnostikované pacienty, ať už jsou, nebo nejsou členy pacientské organizace. Členství hraje roli až ve fázi, kdy čerpají státní dotaci či se účastní konkrétních projektů,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz předseda Pacientské rady ministra zdravotnictví a zakladatel spolku Diaktiv ČR Vlastimil Milata.

Někteří pacienti potřebují poradit se zajištěním sociální péče, jiní hledají pomoc s konkrétní léčebnou terapií. Další řeší, jakou zdravotní péči mohou dostat při splnění určitých podmínek. Členové pacientských organizací [PO] sledují novinky u dané nemoci, orientují se v její léčbě a informují pacienty, jejich rodiny i veřejnost o probematice dané nemoci. V některých případech dokáží pomoci i s uplatněním se na trhu práci.

Podle Vlastimila Milaty většina pacientských organizací řeší problémy s neexistencí transparentního a předvídatelného financování i s nedostatkem lidí. V podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz mimo jiné říká: „Ti nadšenci, kteří pracují pro pacientské organizace za dobré slovo "děkuji", velice brzy přijdou na to, že to nadšení, které jim to přináší, je přímo vykoupené časovou náročností této práce. A v případě mladých lidí, kteří by i byli ochotní pro ostatní něco udělat za to slovo "děkuji" jako dobrovolníci, zase platí, že ve společnosti mají i jiné sociální role. Jsou to maminky, otcové živitelé, pracující a člověk potřebuje regenerovat. Což znamená, že věnovat se ve svém volném čase takovému koníčku, jako je práce pro ostatní, se dneska zrovna moc nenosí."

Více na ZdraveZpravy.cz

Krize covid – zastavení ekonomiky a uzavření škol – donutila mnohé členy domácností zůstat doma. To se projevilo na zvýšeném počtu ohlášených případů týraní žen. „Oproti loňsku jsme zaznamenali dvojnásobný nárůst počtu telefonátů od žen v ohrožení,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz socioterapeutka a zakladatelka spolku Rosa – centrum pro ženy Zdena Prokopová

Rosa pomáhá zejména ženským obětem domácího násilí a násilí ve vztahu prostřednictvím registrovaných sociálních služeb. Smyslem její činnosti je zejména poskytnutí bezpečí, jistoty, posilování klientek, aby našly sílu a vlastními silami dokázaly situaci změnit.

„Provozujeme utajený azylový dům a pracujeme na prevenci. Fungujeme již 27 let,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz statutární zástupkyně spolku Rosa Zdena Prokopová.

Dodává, že při jarní covid krizi, kdy Rosa zaznamenala vysoký nárůst telefonů žen v ohrožení, Rosa zareagovala tak, že zřídila další telefonní linku a začala poskytovat i online poradenství. Prostřednictvím mailů, chatů i skypu.

Podle Zdeny Prokopové domácí násilí na ženách není možné podceňovat, protože jsou případy, které končí zabitím ženy, byť ho nikdo nepředpokládal. V této souvislosti upozorňuje na nebezpečnost škrcení a dušení obětí domácího násilí.

„Policie ČR při krizi covid-19 například řešila, kam umístit násilníky v momentě, když je nešlo vykázat ze společné domácnosti. Třeba kvůli tomu, že měli covid-19,“ vrací se i do jarních měsíců v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.

Podle ní od roku 2007 fungují v Česku takzvaná intervenční centra, kam se týrané osoby mohou obrátit o pomoc. Avšak stále chybí takzvané utajené azylové domy pro ženy [třeba i s dětmi], nebo alespoň bezpečné a specializované azylové domy pro ženy. Ty přitom dle jejích slov i chybí i v novém návrhu zákona o sociálních službách Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV]. Což je dle jejího názoru chyba, zvlášť, když autoři návrhu zákona na tuto skutečnost byli upozorňováni.

Podle ní v ČR ročně dojde k vykázání asi 1 300 násilníků v domácnosti. Tyto počty jsou ale mnohem nižší než třeba v Rakousku. Důvod je, že tam tento nástroj funguje mnohem lépe.... Celý článek na ZdraveZpravy.cz.

Rodiče často tápou v tom, jestli je mléko pro zdraví a správný vývoj jejich dětí prospěšné. Obávají se alergických reakcí, intolerance a někteří dokonce otravy či infekce. Pravý opak říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové Jan Krejsek.

K mléku, významu jeho konzumace u dětí a mýtům ohledně pití mléka se pro ZdraveZpravy.cz v podcastovém rozhovoru vyjádřil přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové Jan Krejsek. Podle nej není žádný spor o tom, že každý kojenec má být kojen mateřským mlékem, až tedy na některé výjimky.

„Mateřské mléko je rozhodující pro zdraví všech orgánů,“ tvrdí.

Dodává, že ale musí být i kojenému dítěti v období mezi 4. až 6. měsícem věku vřazena pevná strava, což nebylo ještě nedávno zvykem.

„A ta pevná strava má být vřazována postupně a má obsahovat postupně všechny složky stravy, kterou budeme v dospělosti jíst,“ upozorňuje.

To znamená, že je třeba, aby rodiče postupně od tohoto období do jídelníčku dítěte pravidelně zařazovali také mléko a mléčné výrobky. Podle Jana Krejska přitom má dítě kolem půl roka dostávat mléčné, případně kvašené mléčné výrobky.

„Je to výhodnější a lepší než například plné mléko. Tam bych ten benefit tolik neviděl. Hlavní benefit vidím v kvašených mléčných výrobcích, tedy jogurtech, tvarohu,“ říká.

Více na: https://www.zdravezpravy.cz/2020/08/21/mleko-k-detske-obezite-neprispiva-spise-naopak/

Stejně jako je někdy zpochybňována prospěšnost mléka a důležitost pro zdravý vývoj dětí, tak se vedou diskuze o tom, s jakým obsahem tuku mléčné výrobky a mléko dětem vlastně podávat. Podle Jana Krejska je odpověď jasná.

„Doporučuji plnotučné výrobky bez problémů,“ říká s tím, že tuk má v mléce být.

„Není žádný důvod, aby kojené dítě, kterému je vřazována pevná strava, bylo omezováno v množství toho mléčného tuku. Samo si to zreguluje tím, kolik toho s ní,“ vysvětluje.

V období zavádění prvních příkrmů, není žádný důvod dítěti místo běžného kravského mléka podávat například jeho sušenou variantu. I když jsou všechny formule sušeného mléka u nás prodávané bez pochyby bezpečné a pod přísným dohledem.

„Není alternativa pro mléko a mléčné výrobky, protože jenom v něm jsou obsaženy plnohodnotné bílkoviny, minerální látky, správné cukry, tuky a bioaktivní látky, která nás tvoří,“ říká.

Absence mléka v každodenním jídelníčku není správná, naopak. Mléko je pro správný vývoj dítěte a jeho budoucí zdraví naprosto zásadní... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Premiér Andrej Babiš [ANO] spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem [za ANO] a dalšími včera [27.8.] navštívili společnost Zentiva. ZdraveZpravy.cz při té příležitosti natočili rozhovor s generální ředitelkou Zentiva CZ&SK Soňou Porubskou. Soňa Porubská v něm hovoří nejen o budoucnosti Zentivy.

Zentivu, která historicky patří mezi výsadní tuzemské firmy, v roce 2018 prodala francouzská farmaceutická skupina Sanofi za 1,9 miliardy eur [cca 50 mld Kč] americkému investičnímu fondu Advent International. Advent International vznikl v roce 1984 a spravuje majetek za bezmála jeden bilion korun. Zástupci fondu v minulosti několikrát uvedli, že chtějí ze Zentivy udělat hlavního evropského lídra v oblasti generických léků. Při převzetí firmy slíbili investovat jen do pražského výrobního závodu více než jednu miliardu korun. A svůj slib plní, jak potvrzuje i Soňa Porubská.

„Aktuálně instalujeme nové vysokorychlostní linky na výrobu léků. Také rozšiřujeme sortiment léků. Rozšiřujeme i svou geografickou působnost. Dnes Zentiva působí ve více než 30 zemích světa,“ říká Soňa Porubská v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.

Podle ní je Zentiva Group, která pod novým vlastníkem nedávno koupila napříkald výrobní závod v Indii, Rumunsku, nebo například farmaceutickou Creo Pharmaceuticals ve Velké Británii, stále v rozvojové fázi. To znamená, že se aktuálně koncentruje hlavně na zvýšení svých výrobních kapacit a rozšíření sortimentů léků zejména pro onkologické pacienty a pacienty s kardiovaskulárními nebo psychickými problémy.

„Co chci ale i říci je, že i když je Zentiva evropský výrobce, který zásobuje celou Evropu, tak to srdce firmy, vedení firmy, vývoj léků a výroba je zde v Praze, v Čechách,“ doplňuje.

V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz se Soňa Porubská vyjadřuje i k současnému nastavení cenotvorby za generické léky v Česku, ale i v celé Evropské unii. A to s ohledem na dostupnost léků na jednotlivých unijních trzích.

„Cenotvorba léků obecně v Evropské unii čelí nyní výzvám. Dlouhé roky bylo takovou základní premisou, že musíme snižovat náklady na léky. Což je samozřejmě pochopitelné, protože zdravotní systém, pokud má být udržitelný, musí najít prostor, kde bude efektivně šetřit,“ vysvětluje.

Zároveň ale dodává, že do věci, což zřetelně ukázala i krize covid-19, začaly vstupovat další faktory. Zejména pak zajištění dostupnosti a dostatečného výběru léků v unijních zemích. Což platí i pro Českou republikou, kde se v poslední době již několikrát stalo, že někteří z výrobců a dodavatelů generických léků stáhli některé ze svých léků z nabídky. A to kvůli tom, že systém regulovaných ceny jim neumožňuje tvořit dostatečný zisk.

„Generická léčiva v České republice jsou levné, laciné, ale na druhé straně určitě nejsou [v porovnání s jinými státy] úplně ty nejlevnější,“ uvádí v této souvislosti Soňa Porubská. Více informací na ZdraveZpravy.cz!!!

„Jak se dělí dojná kráva už víme,“ popisuje Karlovy Vary a cestovní ruch v nich v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ředitel hotelu Thermal Vladimír Novák. Ten před necelým rokem nastoupil do Thermalu z podobně velkého hotelu v Praze. Na Karlovy Vary jako turistickou destinaci proto hledí nezaujatým pohledem.

Podle Vladimíra Nováka Karlovy Vary z hlediska rozvoje a kvality cestovního ruchu dostaly s covidem-19 [po krymské krizi] druhou facku v tom dobrém slova smyslu. Krize covid-19 jim totiž nabídla příležitost, přestat se spoléhat na to, že hosté ze zemí bývalého Sovětského svazu, případně rusky mluvící hosté usazení v Německu, do nich přijedou za všech okolností.

„Bohužel ten zdejší trh byl namířen na jednu, dvě cílové destinace. Na Rusko, Německo a v některých případech možná blízký východ. A ve chvíli, kdy tyto destinace vypadnou, což se nyní děje, tak nemá náhražku těchto trhů,“ vysvětluje v podcastovém rozhovoru o cestovním ruchu v Karlových Varech Vladimír Novák.

Podle něj byl přitom problém v Karlových Varech již v době krymské krize, kdy stejně jako po covidu-19 ubylo ruskojazyčných hostů a dalších turistů z bývalého Sovětského svazu.

„Protože jsem pracoval v síti hotelů, který tu měl pobočku, viděl jsem ten propad cen. Zatímco před krizí byly ceny desetinásobné oproti Praze, náhle spadly dokonce i na třetinu,“ říká Vladimír Novák s tím, že nyní je to v podstatě stejné. Více informací na ZdraveZpravy.cz.