Játra jsou bez velké nadsázky doslova zázračný orgán, který v těle plní stovky funkcí. A zdaleka to není jen alkohol, čím si je poškozujeme. Stále větší ohrožení představuje nealkoholové ztukovatění jater. Tichá hrozba, která může skončit fatálně.

S kým jsme si povídali?

Docent MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., je přednostou Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a během postgraduálního studia se věnoval léčbě bolesti. Byl mimo jiné redaktorem serveru Medicina.cz a je odborným redaktorem časopisu Farmakoterapie. Kromě toho je externím konzultantem Státního ústavu pro kontrolu léčiv a členem řady odborných společností.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Bolestivé otoky kloubů, únava i deprese. To vše provází velice nepříjemnou chorobu jménem revmatoidní artritida. Nevyhýbá se ani mladým a nemocného může doslova paralyzovat. Léčbu je třeba nasadit rychle. Najít revmatologa ale může být problém, v Česku je jich totiž jako šafránu a na vyšetření se čeká dlouho.

S kým jsme si povídali?

Profesor MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., je předseda České revmatologické společnosti a vedoucí Oddělení experimentální revmatologie při Revmatologickém ústavu v Praze. Věnuje se především diagnostice a léčbě zánětlivých revmatických onemocnění. Zvláště se zaobírá revmatoidní artritidou a spondylartritidou, časnými, ale i obtížně léčitelnými fázemi nemocí a cílenou léčbou.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Sportování a venkovní aktivity k létu neodmyslitelně patří a děti si je i letos naplno užívají. Stačí ale jen chvilka a zábava se může změnit v drama. Na jaké letní úrazy si dát a pozor a co jako rodiče máme dělat, aby si užily prázdniny bez vážných zdravotních problémů a bolesti?

S kým jsme si povídali?
MUDr. Radovan Hudák působí na Klinice dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol. Vystudoval 2. lékařskou fakultu a mimo působení na klinice se věnuje i výuce a tvorbě výukových kurzů. Je autorem odborné publikace Memorix anatomie a spoluautorem učebnice Memorix histologie.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Letos slavíme dvousetleté výročí velikána, jenž sepsal první zákony dědičnosti. Co by si asi pomyslel přírodovědec Gregor Johann Mendel, kdyby se ocitnul v dnešní době? A jaké predispozice by mu vyšly, kdyby nechal svůj genom prozkoumat moderními metodami? Talent objevovat vzrušující věci by to asi nebyl. Ne, že by ho český vědec neměl na rozdávání. Ale jak říká genetička Petra Šišková v novém dílu podcastu MUDr.ování, genetické testy umí odhalit leccos, ale na co máme talent, nepoznají. Ale i tak je toho k objevování pořád ještě dost.
„Moje výsledky odhalily predispozici k vytrvalostním sportům. To mě překvapilo, byla jsem spíš lenivá, do sportu mě museli nutit,“ přiznává odbornice a dodává, že ji výsledky testů motivovaly svůj sportovní potenciál využít. Což je jedna odpověď na otázku, k čemu takové „rekreační“ genetické testování vlastně slouží. Může vás rychle navést na správnou cestu. Jestli ale doufáte, že vám geny ukážou, že příště můžete zůstat ležet, máte smůlu. Dozvíte se jen to, zda jste spíš typ na vytrvalostní, nebo silové sporty.

Nejde o dobrozdání lékaře
Testy také mohou ukázat predispozice k určitým nemocem. Jak známo, genetika ovlivňuje naše zdraví z třiceti procent, takže jde o dost významnou informaci. Na druhou stranu, predispozice ještě neznamená, že opravdu onemocníte. „Genetické testování není totéž, co diagnostika. Ale informaci můžete využít ke změně životního stylu, abyste riziko odvrátili,“ vysvětluje Petra Šišková. Otázka ovšem je, zda zjištěná predispozice nevyvede dotyčného natolik z míry, že mu strach z nemoci přivodí jiné fyzické potíže. Však to známe, jak v těle vše souvisí se vším a stres může naše zdraví ovlivnit negativně.
Sami lékaři se k rekreačnímu genetickému testování staví různě. „Někteří výsledky akceptují, jiní s nimi moc nedokáží pracovat,“ říká odbornice a v podcastu uvádí příklad, kdy testy pomohly pacientce při operaci. Kromě zdravotní predispozice lze také zjistit status přenašeče. To znamená, že vy určitou chorobou trpět nebudete, ale máte potenciál ji přenést na další generaci.

Pozor na srdce
Genetické testy pracují na základě pravděpodobnosti, kdy se jeden vzorek srovnává s miliony jiných. Díky tomu odborníci vidí nejen jedince, ale i určitou skupinu. Mohou tedy české laboratoře udělat hypotetický vzorek našeho národa? V čem jsme na tom dobře a kde bychom si měli dát pozor? „Z výsledků vyplývá, že dokážeme dobře metabolizovat alkohol. Na druhou stranu nejen Češi, ale obecně obyvatelé této části Evropy mají predispozice k srdečně-cévním chorobám,“ říká genetička Michaela Šišková. Že jdou tyhle dvě věci trochu proti sobě, jistě není třeba dodávat. Pokud se přece jen budete ohánět tím, že vás geny předurčily k tomu, že dalšího panáka rumu tělo s přehledem zvládne, vzpomeňte si, že srdce je na tom právě opačně.

Co všechno ještě dokáže genetické rekreační testování odhalit? A je při něm vůbec prostor pro chybu? A jak je ošetřena ochrana osobních údajů? Celý rozhovor s genetičkou Petrou Šiškovou najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Petra Šišková vystudovala genetiku a v roce 2018 založila start-up DNA ERA, který nabízí analýzu genů a rekreační genetické testování. Úspěch v tomto segmentu jí v roce 2019 vynesl na Slovensku titul Podnikatelka roku. Po expanzi do ČR plánuje rozšířit působení firmy také na polský trh.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Podle onkoložky profesorky Petry Tesařové dostává sebevědomí pacientek už tak dost na frak, ty opuštěné se ocitají v ještě mnohem horší situaci. „Přitom díky screeningovému programu převažují pacientky s nádorem v prvním stadiu, kde se naděje na vyléčení blíží téměř stu procentům,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování známá lékařka s tím, že onkologové mohou mnoha ženám zachránit nebo významně prodloužit život, ovšem ten také musí mít nějakou kvalitu. „Takže neřešíme primárně jen nádor, ale třeba těhotenství po nádoru nebo pošramocené sebevědomí.“

Mamograf je obyčejný rentgen
Profesorka Tesařová se ve své praxi věnuje primárně mladším ženám, kterých sice podle statistik onemocní více, než tomu bývalo dřív, ale tento trend není podle odbornice na úkor starších. „Stoupá sice incidence, ale úmrtnost klesá,“ říká. Jinými slovy, screening sice odhalí více případů, ale protože jsou v časném stadiu, bývají dobře léčitelné. Je tedy s podivem, že i přes tyto prokazatelně nadějné výsledky a mohutnou osvětu se pořád ještě mnoho žen mamografu obává. Nejčastější je strach z ozáření.

„Mamograf je ale obyčejný rentgen. Dávka ozáření se dá přirovnat k zámořskému letu z Prahy do New Yorku,“ uklidňuje váhající ženy Petra Tesařová, která se k profesi onkoložky dostala prý náhodou. „Tento obor mi byl kdysi z různých důvodů přidělen coby nelukrativní. Ale jak ty boží mlýny melou, stal se z toho nakonec velmi vzrušující, dynamický a zajímavý lékařský obor.“

Každá léčba má smysl
Odbornice v podcastu také pochválila herečku Angelinu Jolie, která před dvanácti lety sdělila světu, že si nechala z preventivních důvodů odebrat obě prsní žlázy. „Ve velmi mladém věku viděla umírat svoji maminku i její sestru. Její krok byl pochopitelný a svým coming outem toho udělala pro ženy opravdu hodně.“

Nosiček mutací genu, jaký měla i Angelina Jolie, je v naší populaci asi deset procent. Není to ale tak, že každá žena je automaticky ohrožena nádorem prsu. Rizika se ale mohou sčítat. Neblahou roli hraje například obezita. „Tuk totiž produkuje estrogenní hormon, jehož nadbytek následně stimuluje prsní žlázu, takže může snadno vzniknout nádor,“ varuje lékařka. Dodává ale, že i léčba nádoru, který je nevyléčitelný, má smysl. Může totiž pacientce prodloužit život do doby, kdy léčba konkrétního druhu nádoru už bude možná.

Jaké jsou nové možnosti léčby rakoviny prsu a jak se liší přístup k nemoci u mladších a starších pacientek? A co lékařka prožívá, když do ordinace přijde maminka s nemocnou dcerou? Celý rozhovor s profesorkou Petrou Tesařovou najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. je onkoložka a hematoložka. Pracuje a přednáší ve Všeobecní fakultní nemocnici a na Onkologické klinice 1. LF UK v Praze. Je předsedkyní Projektu 35 - programu pro ženy, jež onemocněly nádorem prsu do pětatřiceti let. Je spoluzakladatelkou sdružení Dialog Jessenius a členkou mnoha dalších odborných společností. Angažuje se v různých preventivních programech, pravidelně publikuje a přednáší.

Říjen je již tradičně měsícem prevence proti rakovině prsu. Této problematice se věnuje i nezisková organizace Loono, která upozorňuje na důležitou prevenci spojenou se samovyšetřením a chozením na pravidelné kontroly.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Hlava občas bolí každého. Nebo skoro každého. Lékaři udávají, že tenzní bolest hlavy, což je taková ta tupá bolest, kdy máte spánky či temeno jako ve svěráku, zažije aspoň jednou v životě sedmdesát procent lidí. Většinou pomůže odpočinek, procházka na čerstvém vzduchu, doplnění tekutin, spánek. Možná proto bolest hlavy bagatelizujeme. A když se nám s ní někdo svěří, mávneme rukou: „Však ono to brzy přejde, uvidíš.“ Jenže migréna nepřejde.

Postiženému je často na zvracení, vadí mu světlo i zvuky, sebemenší fyzická námaha. Ale zatne zuby a jde do práce, jen aby nemusel někomu vysvětlovat, jak bídně se cítí. Nemoc, která není vidět, je vždycky trochu podezřelá. A tak postižený polyká analgetika ve velkém a nějak se snaží přežít. Jenže se dostává do začarovaného kruhu. „Bolest hlavy může být způsobena právě nadužíváním léčiv, přičemž nejde ani tak o to, kolik prášků, ale kolik dní je užíváme. Čím déle, tím méně analgetika zabírají,“ varuje v dalším dílu podcastu MUDr.ování neurolog Pavel Řehulka z Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při první Neurologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Není aury, není migrény?
„Migréna není jen problém medicínský, ale i společenský. Je to totiž nejčastější příčina pracovní neschopnosti u lidí do padesáti let. A narušuje i partnerský život,“ zamýšlí se neurolog. Jak ale poznáme, že nás netrápí jen „obyčejná“ bolest hlavy, ale jde skutečně o migrénu? Některé příznaky jsme už vyjmenovali. Vedle nich je také indicií čas, migréna neodezní v řádu hodin, spíš dní. „Existuje mezinárodní stupnice bolestí hlavy, což je tabulka, která obsahuje na dvě stě položek,“ vysvětluje Pavel Řehulka s tím, že porovnání obtíží pacienta s různými typy bolestí hlavy obsaženým v tabulce může dát lékaři vodítko, o jakou nemoc jde.

Někteří lidé si myslí, že pro migrénu je typická aura. Tu ale zažívá jen čtvrtina pacientů. Nicméně dotazy na ni patří mezi nejčastější. Je přece jen záhadná a jakoby z jiného světa. Je dokonce možné, že právě průběh aury pomohl spisovatel Lewisi Carrolovi stvořit v románu Alenka v říši divů onen fantaskní svět. Carrol totiž léta trpěl migrénou a ve svých denících velmi přesně popsal průběh hýbajících se hradů, což je příznak vizuální aury. Má se rovněž za to, že gotické oblouky mohly mít podobný předobraz. Nikde v přírodě se totiž lomený oblouk nevyskytuje.

Dobré zprávy pro nemocné
Ač se aura jeví záhadně, je vědci docela dobře prozkoumaná, na rozdíl od dalších jevů s migrénou souvisejících. To je možná důvod, proč nemoc velmi vzdoruje léčbě. Naději však nemocní mají. Kromě akutní léčby, například na bázi triptanů, je tu jedna velmi slibná cesta. Jde o tak zvanou preventivní léčbu, která se nespoléhá na uměle vytvořené chemické látky, ale vzala si příklad z dějů v našem vlastním těle. O jakou léčbu jde, jak probíhá a kdo na ni má nárok? A kdo by měl kvůli bolesti hlavy navštívit lékaře a proč? Celý rozhovor s  lékařem najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Neurolog Pavel Řehulka absolvoval obor všeobecné lékařství na LF MU v Brně, kde rovněž získal specializovanou způsobilost v oboru neurologie. V roce 2018 stážoval v Headache Science Center (Fondazione Mondino, Pavia) a účastnil se Migraine preceptorshipu v Danish Headache Center (Rigshospitalet, Kodaň). V roce 2019 vystudoval program Master in headache medicine (Università La Sapienza, Řím). V současné době pracuje v Centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při první Neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pokud si neřekneme „Tak dost, takhle s antibiotiky zacházet nemůžeme“, tak v roce 2050 bude umírat víc lidí na nemoci asociované antibiotickou rezistencí než třeba na nádorové onemocnění. Tohle důrazné varování vyslala lékařům Světová zdravotnická organizace a doprovodila ho seznamem antibiotik, v němž přesně definovala, která jsou s ohledem na rezistenci „ekologičtější“ a která méně vhodná. „Mezi jedno z excelentních antibiotik, které je poměrně účinné a šetrné, je penicilín. Bohužel se přestal po revoluci používat. Kvůli lobby farmaceutických firem byl nahrazen jiným, což je velká škoda,“ říká v podcastu MUDr.ování Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole.

Krátkodobá úleva, dlouhodobý průšvih
Nejhorší druh antibiotik jsou podle odborníka tak zvaná třídenní. Právě ta často vyžadujeme po lékařích, aby se nám ulevilo od kašle a rýmy a mohli jsme se brzy vrátit do práce. Lékaři volání pacientů často vyslyší. „Jeden konkrétní druh je až dramaticky nadužívaný, ačkoliv má řadu negativních charakteristik. Je sice dobře tolerován pacienty a má rychlý nástup, ale vyvolává rezistenci,“ varuje. Užíváním třídenních antibiotik tak zaděláváme na horší a vleklejší problém nejen sobě, ale i blízkým. Lékaři v nemocnicích často vidí pacienty, jenž mají závažnou infekci, na kterou žádná dostupná antibiotika nefungují. A kvůli tomu lidé zbytečně umírají.

Je ale spravedlivé říci, že i pro lékaře je někdy obtížné odlišit, jestli má pacient virovou nebo bakteriální infekci, a podle toho volit léčbu. „Když se podíváme na typické rýmy a kašle, tak viry představují velmi zásadní část etiologie, naopak pokud bychom se přesunuli třeba do močových cest, tady se viry uplatňují velmi vzácně. Častá je tam naopak bakteriální etiologie,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek.

Podle symptomů, které nemoci provázejí, lékař pozná, jaká nemoc vás přepadla. Na základě toho odhadne, zda potřebujete antibiotika či nikoliv. Leckdy není nutný ani test CRP, kterému máme podle odborníka na infekční nemoci tendenci důvěřovat až příliš. „Podle mého je klinický stav pacienta leckdy výrazně větším prediktorem toho, zda má či nemá bakteriální infekci“, říká MUDr. Trojánek.

Preventivně nezaberou
Někdy se ale stane, že se respirační nemoc vleče, je nám čím dál hůř a lékař nakonec antibiotika předepíše. Nemohl to udělat rovnou? „Nemohl. Nebo takhle, byl bych rád, kdyby se tak nedělo. Předepsání antibiotik u virové respirační infekce totiž nezabrání potenciálním bakteriálním komplikacím. Může však dojít k rozvoji nemoci, takže se přidruží třeba zánět středního ucha, pak je předepsaní antibiotik samozřejmě v pořádku,“ vysvětluje MUDr. Trojánek.  Antibiotika coby „prevence“ proti tomu, aby se nemoc tak zvaně nerozjela, prostě nefungují. Naopak, mohou všemu jen uškodit.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. je přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole. Působí také jako odborný asistent na Klinice infekčních nemocí 2. LF UK a vede Katedru infekčního lékařství IPVZ.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pozná kardiolog zlomené srdce? „Tento termín v našem oboru existuje, protože opravdu může nastat situace, kdy dojde k přechodnému snížení funkce srdečního svalu,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti. Rovněž známé rčení o úleku, který nám na chvíli zastaví srdce, má racionální základ.
„Nějaké pauzy se občas vyskytnou, ovšem ty, které trvají přes dvě vteřiny, už mohou být nebezpečné, to se dostáváme do mezní situace,“ vysvětluje kardiolog s tím, že infarkt myokardu nechce utrpět nikdo. „Pokud bych ho ale měl dostat, tak nejraději v České republice, která je v intervenční kardiologii na prvním místě, střídavě s několika dalšími nejvyspělejšími zeměmi.“

Méně bůčku, více zelí
Než ale zkoušet um českých lékařů, bude lepší se zaměřit na prevenci. Vedle intervenční kardiologie totiž existuje i obor, jenž se snaží nemocem srdce předcházet. A právě profesor Richard Češka se preventivní kardiologii léta věnuje. Jeho nejdůležitější rada? „Dejte na selský rozum. Doporučuje se málo tuků a hodně ryb, ale brát v potaz by se mělo i to, na co jsou lidé zvyklí a co jsou schopni změnit. I na typickou českou stravu se dá naroubovat zdravá varianta. Když máte rádi knedlo-vepřo-zelo, tak si ho dejte. Akorát místo bůčku rozumné množství libového vepřového, místo šesti knedlíků tři a k tomu horu kyselého zelí. To je normální zdravé jídlo, které můžu doporučit tomu, kdo nechce mít lososa a makrelu každý den,“ vysvětluje profesor Češka s tím, že dokonce ani nepotřebujeme znát pojmy, kterými se to v informacích o zdravé výživě jenom hemží. Schválně, uměli byste vysvětlit, co jsou omega-3 mastné kyseliny a jaký je rozdíl mez nasycenými a nenasycenými tuky?

Recept na lenost i stres
Uvařili jste si ke čtení tohoto článku kávu? Tak si ji pořádně vychutnejte. Nápoj tolikrát kvůli zdraví srdce zatracovaný vám neublíží. „Že káva škodí srdci, je mýtus. Samozřejmě, vypije-li jedinec s dispozicí k poruše srdečního rytmu pět až sedm velkých šálků za den, tak to asi není úplně optimální. Jinak je ale konzumace kávy, a dokonce i čokolády podle některých publikovaných prací z hlediska prevence srdečně-cévních onemocnění pozitivní,“ říká kardiolog, od kterého se v podcastu dozvíte také něco o účincích vína.

Když se mluví o zdravém srdci, žádný lékař nevynechá apel na pravidelný pohyb. Profesor Richard Češka není výjimka, ovšem i tady se přimlouvá za uměřenost. Jemu samotnému pravidelné procházky „ordinuje“ dvouletá fenka ridgebacka. Pes je dobrý nejen kvůli fyzické kondici, ale pro někoho přítomnost zvířete znamená i méně stresu. A ten srdci škodí rovněž. Zapomeňte ale na obrázek chlápka v saku hroutícího se k zemi s rukou na hrudi. „Vrcholoví manažeři na infarkt moc neumírají. Dokonce se zdá, že postihuje spíš lidi s nižším vzděláním a horším socio-ekonomickým profilem,“ říká kardiolog. Pozitivní stres z práce srdci neškodí, mnohem horší je totiž frustrace třeba ze ztráty zaměstnání, nepotřebnosti.

V rozhovoru se také dozvíte, zda jsou na tom, pokud jde o nemoci srdce, lépe cholerici, či kliďasové, jestli umírají na kardiovaskulární choroby víc ženy, anebo muži, a proč se ocitají v ohrožení také teenageři.

S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Richard Češka, CSc. vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Je předseda České internistické společnosti a působí v Centru preventivní kardiologie na 1. Lékařské fakultě a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Již v devátém týdnu embryonálního vývoje se plodu začínají tvořit vlasové cibulky, jichž máme na hlavě v průměru sto tisíc. Bylo by tedy divu, kdyby nám nějaký vlas občas nevypadl. Denní úbytek není malý, dermatoložka Jitka Chaloupecká říká, že povolený výpad vlasů, tedy takový, který nevěstí nic špatného, je stovka denně. „Pokud by se vám zdálo, že vám vlasů vypadává víc anebo to trvá déle než dva tři měsíce, raději navštivte dermatologa,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování lékařka.
Proč čekat tak dlouho? Jednoduše proto, že vlas prochází třemi fázemi: růstovou, klidovou a výpadovou. Růstová trvá dva až šest let, klidová kolem deseti dnů a výpadová dva až čtyři měsíce. Proto nemusíte panikařit hned, jakmile vám při česání zůstane ve hřebenu víc vlasů, než jste zvyklí.

Bye, bye, drdoly!
Když už byla řeč o česání, je třeba provádět ho jemně. „Mechanické poškození totiž může vyústit v traumatické vypadávání vlasů. To znamená, že vlasy škubete tak dlouho a tak často, až si nadobro poškodíte vlasový kořínek,“ varuje Jitka Chaloupecká s tím, že stejné riziko hrozí i u pevně utažených culíků a drdolů. Marná sláva, přirozený účes á la vítr ve vlasech je pořád nejšetrnější způsob jejich úpravy. Chcete-li podpořit kvalitu vlasů a oddálit jejich vypadávání, je podle odbornice dobré používat šampony s aminexilem nebo kofeinem, protože tyto látky prokrvují pokožku a dodávají vlasové cibulce výživu. Jitka Chaloupecká v podcastu také prozradila, jakým způsobem se dá oddálit šedivění. A také se dozvíte, jak to bylo s královnou Marií Antoinettou, jež údajně při čekání na svou popravu přes noc zešedivěla.

Ženy ve výhodě
Že má padání vlasů u mužů nějakou spojitost s hormony, tuší asi většina z nás. „Říká se tomu androgenní výpad a může za to zvýšená aktivita testosteronu, speciálně dihydrotestosteronu, který působí na vlasovou cibulku toxicky,“ vysvětluje dermatoložka s tím, že některým mladým mužům začnou kvůli tomu vypadávat vlasy už po dvacítce.

Co se děje s muži během andropauzy?
 U žen hormony mohou zapracovat rovněž, ovšem až v menopauze, případně těsně po ní. „V tomto období dochází k lehkému poklesu ženského hormonu estrogenu, takže androgen nemá přirozenou protiváhu,“ vysvětluje původ padání vlasů u starších žen. Naštěstí to není konečná pro ženskou krásu, v kooperaci odborníků gynekolog-dermatolog je možné doplnit estrogen tak, aby se hormony dostaly zpět do potřebné rovnováhy.

Co všechno ještě napomůže tomu, aby vlasy nepadaly a zůstaly dlouho v dobré kondici? A to dokonce i v nadcházející zimě, kdy budeme zase nosit čepice a další pokrývky hlavy? A je rozdíl mezi kvalitou vlasů světlých a tmavých? Celý rozhovor s lékařkou si můžete poslechnout v podcastu, který najdete pod názvem MUDr.ování.

Dermatoložka Jitka Chaloupecká je vedoucí lékařka Laserového centra Anděl. Absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, složila atestaci z dermatovenerologie a korektivní dermatologie. Po několikaleté praxi v oboru dermatovenerologie na Kožní klinice FN Na Bulovce se zaměřila na korektivní dermatologii a práci s lasery.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Abyste jedli kvalitně, nemusíte chodit jenom na trh či tam, kde prodávají bioprodukty. I v supermarketu můžete nakoupit zdravé potraviny. „Že to nejde, je mýtus,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování odbornice na výživu a autorka dvou knížek Karolína Fourová. Přesto, že její knihy jsou plné rad a tipů, jak si dopřát kvalitní jídlo, pro každodenní provoz podle Karolíny žádné tabulky nepotřebujete. Stačí vědět, že základem svačiny pro dítě by měly být komplexní sacharidy, bílkoviny a chybět by neměl ani zdroj tuku, třeba sýru. Celozrnné pečivo není nutné. „Dítě není zmenšený dospělý, jeho potřeba vlákniny je menší,“ říká odbornice.

Méně krájení, více vitaminů
Příprava dobrého jídla někdy paradoxně vyžaduje méně času, než by si člověk myslel. Třeba krájet dětem ovoce a zeleninu na malé kousky je nemá smysl, protože tak přijdou o cenné látky. „Doporučuji co nejméně porušovat strukturu potravin, kromě udržení vitaminů zůstane jídlo vizuálně a chuťově kvalitní,“ říká Karolína Fourová s tím, že svačinu můžete připravit i večer předešlého dne. „V tom případě ale volte méně šťavnaté ingredience. Takže ne mozzarellu, ale tvrdý sýr, ne rajče, ale třeba římský salát,“ radí odbornice, která prozradila i drobný fígl, jak udržet pohromadě krabičky a víčka. Nejde totiž jen o to, co do krabičky vložit. Ale také čím ji zavřít.
A co dělat, když potomek nejí to, co mu připravíme, ale žadoní o peníze, aby si mohl dát párek v rohlíku jako jeho spolužáci? To se prý přihodí každému rodiči a není třeba si hned myslet, že jsme udělali ve výchově chybu. „Když naučíte dítě jíst odmala pestře a vyváženě, pak si může dát i ten párek v rohlíku. Klidně jednou týdně, ale výměnou za to se domluvte, že zbylé čtyři dny bude jíst svačinu, kterou připravíte doma,“ radí Karolína Fourová.

Nehledejte náhražky
Na co by si měli rodiče dát podle odbornice pozor, jsou potraviny, které hlásají, že jsou bez přidaného cukru. Takové prý bývají často slazeny koncentrovanou ovocnou šťávou, takže ve finále je hodnota stejná, jako by byla potravina slazena cukrem. „Když konzumuje fruktózu v ovoci, je to v pořádku. Ale jako sladidlo vhodná není. Než hledat náhražky, je lepší cukr ubírat. Třeba upéci bábovku, kam ho dáme méně,“ radí odbornice s tím, že děti by si neměly zvykat na příliš sladkou chuť.
A co dospělí? Jak poskládat jídlo do krabičky pro ne? A jak se liší údaje „spotřebuje do“ a „maximální trvanlivost“? A proč by krabička na jídlo neměla být průhledná? Celý rozhovor s potravinovou inženýrkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Karolína Fourová vystudovala obor Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě v Praze. Díky tomu ví, co se s jídlem děje v lidském těle a jakým způsobem výživa ovlivňuje lidské zdraví. Zároveň zná i procesy, které konzumaci předcházejí, jako je technologie výroby potravin, hygiena, kvalita, legislativa a označování výrobků, mikrobiologie. Před dvěma lety vydala publikaci Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete a právě teď je na trhu novinka Výživná kniha o jídle. 

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Ostrý zrak byl dříve otázkou přežití. Sběrači a později lovci potřebovali dobře vidět od metru dál, aby byli schopni najít si potravu. „Dnes jsme to převrátili, většina lidí musí zaostřovat nablízko. Celý den tak nutíme oční zaostřovací sval k činnosti, na což nebylo naše oko konstruováno. Moje kolegyně to přirovnala k námaze, jako bychom dělali celý den v práci dřepy. Tak si představte, jak musí být oční sval přetížen,“ říká oční lékařka Lucie Valešová v dalším dílu podcastu MUDr.ování.

I to je možná jeden z důvodů, proč lékaři zaznamenávají v posledních letech obrovský nárůst krátkozrakých lidí. Tedy těch, kteří vidí dobře nablízko, ale špatně na dálku. „Mladé oko zvýšenou námahu vydrží, ale později zaostřovací schopnost klesá,“ vysvětluje primářka oční kliniky a dodává, že absolutní nárůst krátkozrakých způsobuje také fakt, že dnes máme na vidění větší nároky než dřív.

Brýle ze samoobsluhy ano, kontaktní čočky ne
Liší se nějak sklon k očním vadám podle pohlaví? Podle Lucie Valešové ano. Muži prý trpí častěji barvoslepostí, ženy po čtyřicítce a dál syndromem suchého oka. „Barvoslepost je ovlivněna genově, nedá se vyléčit ani zlepšit. Suché oko způsobují hormonální změny v pozdějším věku ženy,“ vysvětluje lékařka s tím, že syndrom suchého oka lze úspěšně řešit umělými slzami.  Pro domněnku, že muži rozeznávají méně barev než ženy, žádné medicínské vysvětlení nemá: „Muži a ženy mají zcela stejní oční analyzátory.“ Takže jde spíš o to, že pánové mají jiné priority než rozlišovat několik odstínů jedné barvy, jako to mají ve zvyku jejich protějšky.
Všichni do jednoho ale ve chvíli, kdy se začnou „krátit ruce“, tedy přestaneme dobře vidět nablízko, zamíříme pro brýle nejdřív do samoobsluhy. Lucie Valešová na tom nevidí nic špatného, patří to prý k běžné praxi, než si člověk na fakt, že potřebuje brýle, zvykne. „A i později je praktické mít po bytě rozmístěny několikery takové brýle,“ uklidňuje lékařka všechny, kteří se obávají, že brýle ze samoobsluhy ničí zrak. Co ale primářka Valešová nevidí ráda, jsou kontaktní čočky. „Byl to převratný vynález, fantastická myšlenka, ale po klinických zkušenostech mohu říci, že jsem viděla opravdu hodně ošklivých rohovkových vředů u lidí, kteří o svoje čočky nepečovali dobře.“

Brýle jako psychologická bariéra
Na téměř každou dioptrickou vadu existuje řešení, ale že jednoho dne odložíme všichni brýle, si Lucie Valešová nemyslí. „Někdo je má rád a někdo brýle dokonce používá jako psychologickou bariéru před okolním světem,“ vysvětluje lékařka, která se specializuje na laserové operace očí. Může taková operace sloužit jak prevence šedého zákalu? A může operaci oddálit hojné pojídání mrkve nebo oční jóga? A proč nám rodiče říkali, že si zkazíme oči, když budeme číst knížky pod peřinou? Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Lucie Valešová je primářka oční kliniky NeoVize. Pravidelně přednáší na odborných oftalmologických vzdělávacích akcích a účastní se odborných oftalmologických kongresů a seminářů v ČR i v zahraničí. Je autorkou učebnice léčby diabetických změn oka a Atlasu oftalmologie. Je členkou mnoha odborných lékařských společností.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Žilní systém člověka měří 160 km a denně přečerpá stovky litrů krve. Navíc pracuje proti gravitaci, což je velká dřina, jak ostatně ví každý, kdo se ji snaží překonat. Možná jste se o to pokoušeli zrovna o víkendu jízdou na kole do kopce. A možná vám v tu chvíli vytanuly v hlavě poučky, že byste to s tím šlapáním neměli přehánět, protože si tak zaděláváte na křečové žíly. „To je mýtus stejně jako třeba to, že křečové žíly si můžete ,vyběhat´. Jakékoliv aerobní sporty totiž působí na oběhový systém blahodárně, protože při nich dochází k zapojení žilní pumpy lýtka,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování doktor Ota Schütz, primář pražské Žilní kliniky s tím, že nevadí ani nošení vysokých podpatků, ani sezení s nohou přes nohu, jak se také často říká. Podle primáře Schütze za vznik křečových žil může nedostatečnost pojivové tkáně.

Žíly se dají i zalepit
Nepružnou pojivovou tkáň si nemůžete vypěstovat, většinou ji zdědíte po předcích. „Až osmdesát procent případů vzniku křečových žil jde na vrub genetice,“ říká odborník a dodává, že za dobu, kdy se této chorobě věnuje, se nezměnila ani tak nemoc samotná, jako nahlížení na ni. Lidé se snaží problém řešit nejen kvůli zdraví, ale také proto, že působí jako sociální nemoc. Nohy, které vypadají jako plastická mapa střední Evropy, hlásají do světa, že o své tělo moc nedbáte a také už vám dávno není „cet“. A ani jedno se dneska moc nenosí.

A nenosilo se zřejmě ani v antické době, protože podle dochovaných uměleckých děl je vidět, že se varixy operovaly už tehdy. Dnes máme samozřejmě mnohem širší škálu metod, jak nemocnou žílu vyřadit z provozu. Ta klasická chirurgická se provádí v podstatě totožným způsobem už od roku 1905. A stále úspěšně. „Není ale pro každého, indikováno je k ní asi třicet procent pacientů. Pro zbytek je neúčinná. Když se ale u těch správných lidí udělá precizně, je to metoda, která váš problém vyřeší napořád,“ říká doktor Ota Schütz a v podcastu vypočítává další, mnohem méně invazivní metody léčby včetně té nejnovější, což je lepení.

Může jít o život
Existuje jiná možnost léčby varixů než operace? Podle odborníka ne. Kompresní punčochy jsou samozřejmě skvělá pomůcka a slouží jako základní prevence největších komplikací, mezi něž patří například zánět žil. Ale pokud si nechcete do budoucna zadělávat na větší problémy, operaci se nevyhnete. Zánět žil totiž může vyústit v plicní embolii a tady už může jít o život.

Křečové žíly se mohou kromě nohou objevit i jinde. Která místa to jsou? A jaká metoda léčby je ta nejlepší?

S kým jsme si povídali? 
MUDr. Ota Schütz, zakladatel a primář Žilní kliniky vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, má atestaci 1. a 2. stupně z chirurgie. Absolvoval odborné stáže ve Velké Británii a ve Francii. V roce 1994 založil kliniku jednodenní chirurgie, která se specializuje na neinvazivní léčbu křečových žil.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Proč se kolem pohybu nadělá tolik cavyků? „Protože dřív jsme víc chodili, lítali z jednoho konce města na druhý, místo auty jezdili MHD a nákupy nosili v ruce. Dneska takřka vše vyřešíme z jedné židle, a tak za den uděláme leckdy jen pár kroků,“ říká v dalším dílu podcasu MUDr.ování Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness Fisaf.cz a prezidentka České komory fitness. Propagaci přirozeného pohybu se Jana Havrdová věnuje neúnavně a sama jde příkladem. Doslova. Ve čtyři odpoledne, kdy jsme podcast natáčeli, měla nachozeno už deset tisíc kroků. „Když už se nedostanu k jinému pohybu, hlídám si aspoň chůzi. Je to nepřirozenější forma pohybu, může se jí věnovat úplně každý,“ říká.

Potřebujete silnější argument?
Že by nám víc pohybu prospělo, je jasné ze statistik, podle nichž trpí nadváhou či obezitou dvě třetiny dospělé populace a jedna pětina dětí. Některé studie dokonce ukazují i na varovnější čísla. Problém je to u každé generace, u dětí navíc nadváha zakládá na vleklé zdravotní i sociální trable v budoucnosti. „Děti vstupující do puberty mají více tuku a méně svalové hmoty. BMI se může zdát v pořádku, ale větší množství tuku, než je tělu přirozené, poskytuje víc živné půdy hormonům. Pak se děje to, že například chlapci nabírají směr hormonálního vývoje podobný dívkám. Rostou jim prsa, mají širší pánev, klenou se jim bříška, ramena mají spíš úzká. Problém je, že tenhle vývoj je nevratný,“ říká Jana Havrdová. Dívky se zase mohou stát oběťmi bodyshamingu, což může vést až k poruchám příjmu potravy. Takže pokud si tátové a mámy přejí, aby jejich děti prošly zdravým vývojem a vedly spokojený život, měl by být tohle argument jako blázen, aby nedovolili dětem ležet doma na gauči.

Silné ročníky narozené kolem roku 1970 by si zase měly uvědomit, že by se do důchodu měly dostat v co nejlepší kondici. „Bude nás hodně a zdravotní zařízení budou přetížená,“ prorokuje Jana Havrdová. Kdo tedy nechce strávit penzi celodenním vysedáváním v čekárnách lékařů, měl by na sobě zapracovat. „Život se díky medicíně prodloužil o deset let, ale z toho je devět let v nemoci. To přece nikdo nechce,“ apeluje v podcastu.

Elixír zdraví
Soběstačnost si na stáří přeje snad každý z nás. Ale málokdo je pro to ochoten něco udělat. „Když už ne pro sebe, měli bychom myslet aspoň na své děti a na to, že jim přece nechceme být na obtíž,“ zamýšlí se odbornice na pohyb a přidává další argument. „Existují látky s názvem myokiny, jež jsou nezbytné pro imunitu a celkové zdraví. Ty ale nelze vyrobit průmyslově, protože organismus je produkuje pouze při pohybu.“ Jak tedy zařadit přirozený pohyb do svého denního programu? Stejně jako si na lednici lepíte školní rozvrhy svých dětí, všechny jejich kroužky, tak si naplánujte i svoje aktivity. Anebo využívejte k pohybu každou možnost, která se vám během dne naskytne. „Já si třeba jdu krátce zacvičit, když je dcera na kroužku a já na ni čekám. Možností je hodně, ale musíme je aktivně vyhledávat,“ apeluje Jana Havrdová v podcastu MUDr.ování

S kým jsme si povídali?
Jana Havrdová vystudovala právnickou fakultu. Je prezidentkou Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a spoluzakladatelkou a prezidentkou České komory fitness. Za sektor fitness zasedá v představenstvu Hospodářské komory. Patří mezi propagátorky zdravého životního stylu, je spoluzakladatelkou projektu kampaně Česko se hýbe. Od roku 2006 je moderátorkou televizního pořadu Sama doma. Dvakrát získala titul mistryně světa ve fitness step.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pokožka nezapomíná. Každé spálení zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže a hodiny strávené na lehátku se vám dříve či později zúčtují. V lepším případě jen v podobě vrásčitého obličeje a pigmentových skvrn. Jak tedy z léta vyváznout se zdravou kůží?

S kým jsme si povídali?

MUDr. Natália Havlíček je lékařkou v oboru dermatovenerologie. Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Během studia se zapojila do výuky mediků na Ústavu histologie a embryologie jako demonstrátorka histologických preparátů. Pracovala mimo jiné ve Fakultní nemocnici Bulovka, nyní působí v Dermatologickém centru Anděl v Praze.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Na délce nezáleží. Aspoň pokud jde o čištění zubů. „Není důležité jak dlouho, ale jak dobře. Někdo to má hotové za dvě minuty, jiný za osm,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování zubní lékařka Kamila Cmíralová z kliniky Dental Office H33. Zda máme dobře vyčištěné zuby, poznáme prý podle pocitu na jazyku, když si jím zuby přejedeme. Jsou-li hladké, máme hotovo. Ucítíme-li však jemné „chloupky“, je třeba pokračovat. Ovšem ne stíravými pohyby, jak se dřív doporučovalo. Stejně jako u mnoha dalších věcí už ani toto díky novým poznatkům neplatí. „Na přechodu mezi zubem a dásní máme malý žlábek, kde se usazuje plak. A ten stíráním neodstraníme,“ říká lékařka. Nezbytná je samozřejmě i péče o mezizubní prostory, kde se rovněž plak usazuje.

Zubní pasta pro dobrý pocit
Právě odstranění zubního plaku je cílem čištění zubů. Je to mechanická záležitost, takže k tomu podle lékařky nepotřebujeme dokonce ani zubní pastu. „I kdybychom si čistili zuby bez ní, bude to fungovat. Akorát bychom museli měnit kartáček každých čtrnáct dní. Pasta ho přece jen trochu chrání,“ říká Kamila Cmíralová v podcastu MUDr.ování s tím, že dobrým pomocníkem jsou tablety, které indikují přítomnost plaku na zubech. Po vyčištění tabletu vycucáme a zabarvení zubů nám ukáže, kde se plak drží.

A co elektrické kartáčky, které někteří zubaři nevidí moc rádi, protože prý mohou poškodit dásně? „Upřímně řečeno, nikdy se nedokážete vyčistit zuby tak kvalitně, jako to za vás zvládne elektrický kartáček. A dásně si můžete poškodit i tím běžným,“ říká doktorka Kamila Cmíralová. Někteří výrobci elektrických kartáčků doporučují pro zdraví ústní dutiny jimi čistit i jazyk. Tuto informaci lékařka koriguje. „Čištění jazyku moc nedoporučuji. Je totiž osídlen různými bakteriemi, které mají svou funkci. Prostě řečeno, co funguje, do toho by se nemělo sahat,“ říká lékařka. Vyčistit jazyk se podle ní doporučuje jen tehdy, když pacienta trápí zápach z úst a lékař vyloučí, že by za tím mohl být zkažený zub či jiná podobná patálie.

Mléčný chrup nepodceňovat!
Že je péče o chrup důležitá, by se měly děti učit už od chvíle, kdy jim vyroste první mléčný zoubek. „Z názorů, že mléčné zuby časem vypadají, a tak není třeba jim příliš věnovat pozornost, úplně šílím,“ říká odbornice. Mléčné zuby nám totiž „drží místo“ pro ty stálé. „Ve chvíli, kdy o ně přijdeme dřív, se tam ty stálé špatně vejdou a dítě bude potřebovat rovnátka. I když by je třeba vůbec nemuselo mít,“ varuje lékařka. V podcastu MUDr.ování zubařka Kamila Cmíralová také vysvětluje, proč zuby věkem šednou a jak se to dá napravit. A také, že vyražený zub lze při troše štěstí zasadit zpátky do dásně a jak vlastně vznikají kazy a proč některé z nich zubaři neopravují.

S kým jsme si povídali? 
Stomatoložka Kamila Cmíralová po absolvování studia Zubního lékařství na Lékařské fakultě v Hradci Králové pracovala jako praktická zubní lékařka v soukromé ordinaci v Praze. Po mateřské dovolené se připojila k týmu v Dental Office H33. Věnuje se především záchovné stomatologii a parodontologii. Je držitelkou Osvědčení odbornosti v praktickém zubním lékařství z rámci programu celoživotního vzdělávání České stomatologické komory.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Netvrdíme, že příjem tekutin není důležitý. Ale tělo vlastním metabolismem vyprodukuje až půl litru tekutiny denně a něco také přijmeme ze stravy. Opravdu tedy nemá smysl mít stále po ruce lahev s vodou. „Tělo pak funguje spíš jako průtokový ohřívač,“ říká s trochou nadsázky v dalším díle podcastu MUDr.ování profesorka Romana Ryšavá z kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Mění podle paní profesorky potřebu příjmu tekutin třeba klimatizace, jež jede v letošním tropickém létě na „plné pecky“? Říká se přece, že vysušuje. „Na druhou stranu se ale díky klimatizaci méně potíme, takže nakonec nula od nuly pojde,“ uklidňuje lékařka s tím, že o trochu více tekutin bychom v horkém počasí ale přece jen vypít měli.

Po třetím musím!
Žízeň je velmi fascinující mechanismus. Víte například, proč potřebujete víc pít, když sníte slané nebo uzené jídlo? A proč starší lidé naopak pijí málo? „Stimuly vysílané do mozku nejsou tak silné jako u mladších lidí,“ vysvětluje profesorka Ryšavá a dodává, že na druhé straně ovšem senioři užívají mnoho léků, které vylučují vodu z těla. „Proto by měli pít, i když nemají žízeň. Ale ne na noc,“ říká lékařka, protože pak hrozí, že se jim bude chtít močit a hrozí například riziko pádů.

To ostatně hrozí i těm, kteří to v teple přeženou třeba s pivem. A proč vlastně mnoho pivařů říká, že jakmile se jednou zvednou od sklenice a jdou na toaletu, chodí potom už pořád? „Alkohol blokuje hormon, který má na starosti regulaci močení,“ vysvětluje Romana Ryšavá. Když alkoholu vypijeme víc, funkce hormonu je omezená, takže chodíme na záchod častěji než obvykle.

Pár v dobrém i zlém
Příjem tekutin souvisí se zdravím ledvin. Jejich onemocnění je podle profesorky Romany Ryšavé jedno z nejčastějších nemocí v populaci, možná jí dnes trpí už více lidí než cukrovkou. „Není to žádná legrace, protože kondice ledvin úzce souvisí se zdravím srdce. Jsou to nejvíc propojené orgány, takže poškození jednoho výrazně ovlivňuje zdraví druhého,“ varuje nefroložka s tím, že nelze spoléhat ani na to, že ledviny jsou párový orgán. Není to prý tak, že když jedna selže, druhá to za ni vezme. Právě proto, že jde o párový orgán, se nemoci vždycky týkají obou ledvin.

„Takže všeho s mírou. I kohoutkové vody,“ říká paní profesorka. V podcastu MUDr.ování se také dozvíte zajímavý fakt, jak dlouho vydrží tělo bez vody a naopak – jak vypadá a co může způsobit otrava vodou, jejíž léčba prý není vůbec jednoduchá.

S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc. je významnou a uznávanou odbornicí v oblasti nefrologie (obor zabývající se nemocemi a léčbou ledvin). Kromě lékařské praxe se věnuje publikační činnosti a je členkou mnoha tuzemských i zahraničních odborných institucí. Ve svém oboru je tak ve všech směrech naprostou špičkou.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Možná vás maminka v dětství nabádala, nesedej si na studenou zem, nastydne ti močák. Ale co to ale vlastně je, ten „nastydlý močák“? V dalším dílu podcastu MUDr.ování jsme se zeptali uroložky Moniky Purmové. „Jde o zánět močového ústrojí. Ovšem není to tak, že bychom ho někde chytli, protože zánět chytit nemůžeme. Ten vznikne tehdy, když se tělo dostane do diskomfortu, jako je například chlad. Kvůli tomu se sníží imunita neboli schopnost obrany proti bakteriím, kterými je náš organismus přirozeně osídlen,“ vysvětluje lékařka možný původ potíží. Takže na těch studených mezích a maminčině varování přece jen něco bude. A stejný mechanismus platí i u koupání. Ne, že bychom z vody něco chytili, ale můžeme v ní prochladnout a zánět je na světě.

Ani kapka a přece se mi chce
Zánět močového ústrojí postihuje častěji ženy. V inkriminované oblasti mají totiž všechno nebezpečně blízko, tedy pochvu, konečník i močovou trubici. Ta je navíc krátká a rovná, takže cestu k cíli mají bakterie, jimiž se to tady jen hemží, snadnou. Kdo zažil, ví, jak extrémně nepříjemný je pocit, kdy se vám chce ukrutně močit, ale lidově řečeno ze sebe nevycedíte ani kapku. Co to vlastně způsobuje? V sliznici močového měchýře máme receptory, které jsou při jeho naplnění drážděny močí. Díky tomu víme, že je čas si odskočit na toaletu. „Pokud sliznici napadnou bakterie a vznikne zánět, jsou jím tyto receptory drážděny, čili máme úplně stejný pocit. Že je čas se jít vymočit, i když vlastně nemáme co,“ vysvětluje v podcastu MUDr.ování doktorka Monika Purmová a dodává, že zmiňované potíže nejsou vyloženě letní záležitostí.

To, že záněty močového ústrojí často vnímáme jako sezónní patálii, zřejmě způsobuje fakt, že životní styl o prázdninách může vzniku potíží nahrát. Kromě pobytu ve vodě může hrát roli třeba cestování a s ním spojené zadržování moči. Známe ty tatínky, kteří nutí své ratolesti a manželky, aby to vydrželi, „přece nebudu stavět na každém rohu“. „Jenže když zadržujeme moč, dáváme bakteriím čas, aby se množily,“ varuje uroložka s tím, že nepomůže ani to, když raději před cestou nebudeme moc pít. „Moč je dobré ředit vodou stejného důvodu. Aby se bakterie nemnožily,“ říká odbornice.

Co dělat po sexu?
S rozvojem zánětu samozřejmě souvisí i hygiena, která není kdovíjaká nejen na cestách, ale třeba na letních festivalech nebo delším putování přírodou. Doktorka Purmová říká, že zároveň škodí, když to s hygienou přeháníme. Na umytí podle ní stačí čistá voda, mýdla totiž mohou dráždit. V podcastu jsme si také povídali o tom, jak souvisí se záněty močového měchýře pohlavní styk a jestli nekalou činnost bakterií ovlivňuje druh antikoncepce, který žena používá. Řeč přišla také na estrogenové krémy a lékařka přidala i radu, co dělat po sexu, chceme-li zánětu zabránit.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Monika Purmová vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studií nastoupila na Urologickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Kromě lékařské praxe se věnuje i výuce studentů na 1. lékařské fakultě UK. Profesně se věnuje celému rozsahu ambulantní urologické praxe. V současné době pracuje v ambulanci na urologické klinice Uroklinikum.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

V dobách covidových jsme si vyzkoušeli, jak nepříjemné je, když se nemůžeme pořádně a zhluboka nadechnout. Brblali jsme kvůli rouškám a respirátorům, ale upřímně řečeno, dýchání šidíme i bez nich. Proč je vlastně dech tak důležitý? Protože naše dýchací soustava se nepodílí jen na výměně kyslíku a oxidu uhličitého, ale na udržování stálého pH, na správné funkci čichu a řeči a třeba také na imunitních mechanismech.

„Způsob života, kdy často sedíme skrčení či shrbení u počítače nebo v autě způsobuje, že máme stlačenou bránici,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování Petra Sojková, která toho jako zdravotnice a lektorka pilates o dechu ví opravdu hodně. Třeba to, že bránice je dýchací sval a pokud ji neprocvičujeme a nedáme dost prostoru, nikdy nevyužijeme kapacitu plic naplno. Výsledek? Hůř se soustředíme, jsme unavení, zpomalení, zkrátka nám to moc nemyslí. A o nějaké energii také nemůže být řeč.

Jako v zatuchlé místnosti
„Pokud se pořádně nenadechneme a hlavně nevydechneme, hromadí se nám v těle kysličník uhličitý,“ říká Petra Sojková. Pak se stane to, co známe, když otevřeme dlouho nevětranou místnost, třeba po zimě na chalupě. Jejda, tady je zatuchlý vzduch, říkáme a okamžitě otvíráme okna a dveře, abychom udělali průvan. Stejný průvan bychom měli dopřát i plicím. „Chci-li dostat do těla nový vzduch, musím ten starý vydechnout,“ upozorňuje na jednoduché pravidlo lektorka pilates, která se v podcastu také rozhovořila o tom, že v poslední době dýcháme víc ústy než nosem. Což není dobře, protože právě vzduch vdechnutý nosem je filtrován přes síť dýchacích cest, což u dýchání ústy neplatí tak zcela.

Přesto, že dýchání odbýváme, jsou situace, kdy se na dech spoléháme a plný nádech a výdech využíváme; když nás čeká něco neobvyklého, jako je například skok do chladné vody nebo vstup do šéfovy kanceláře. Děláme to podvědomě, protože, jak vysvětluje Petra Sojková, tělo je chytré a ví samo, co má dělat. „Když se zhluboka nadechnu a vydechnu, tak se automaticky zklidním, přivede mě to zpátky do přítomného okamžiku," vysvětluje. V podcastu přišla řeč i na škytavku a na povídání o tom, zda je zívání opravdu nakažlivé a proč se říká „tohle musíš vydýchat“. Poradíme vám také, co dělat, když si vyrazí dech dospělý a když se to samé stane malému dítěti.

S kým jsme si povídali? 
Pilates Master Instructor Petra Sojková vystudovala střední zdravotnickou školu, obor dětská sestra, ale přes dvacet let se věnovala plavání a pohybové výchově dětí. Když už doma začala na manžela šišlat, tak se z ní dalším studiem stala instruktorka pilates. Tento druh pohybu vyznává proto, že učí ji i její klientky a klienty zastavit se a nadechnout a také správnému držení těla, což je prý pěkná dřina.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Vodní záchranář Daniel Vičan, jenž slouží na slapské přehradní nádrži, v podcastu MUDr.ování na téma bezpečí u vody vzpomíná, že tonoucího naposledy zachraňoval před dvěma lety. „Mladý muž, otec od rodiny, vyskočil rozpálený z loďky do vody, dostal infarkt a začal se topit. Naštěstí se mu to stalo přímo před naší základnou, takže pomoc byla okamžitá a vše dobře dopadlo,“ vypráví záchranář.

Většinou se ale podobně dramatické situace odehrávají jinak. Topícího totiž stihnou vytáhnout lidé, kteří ho zahlédnou. Pokud má tedy štěstí, protože tonoucí ani nekřičí o pomoc, ani nemává rukama. „Člověk se většinou topí, protože nemá sílu. Pokud ještě se ještě zvládne hýbat, pak se také dokáže udržet na vodě,“ vysvětluje Daniel Vičan.

Hlavně se nepřibližujte

Když na hladině zahlédnete bezvládné tělo s roztaženýma rukama a hlavou ve vodě, musíte paradoxně pomyslet nejdřív na svou bezpečnost. „Topící se může mít ještě nějakou sílu, kterou aktivujete tím, že ho oslovíte. To je velmi nebezpečná situace. Nesnažte se proto přiblížit až k tonoucímu, zkuste mu něco podat. Dobrá improvizovaná pomůcka jsou dvě pet lahve zabalené do rukávu, výborný záchranný prostředek je také paddleboard,“ vypočítává záchranář a dodává, že osobní zásah je až to poslední, protože „i malé dítě je schopné vás utopit“.

Co dělat, když se přece jen do situace, kdy vás člověk bojující o život pevně sevře a hrozí, že se utopíte oba? Vodní záchranář radí tvrdé nakopnutí, silnou ránu, případně stáhnout pod hladinu. Tam se tonoucí za žádnou cenu dostat nechce, takže se vás pustí. Pak musí následovat rázné, jasné, hlasité povely, tady se chyť, tohle dělej. Žádné jemné uklidňování typu ,to bude dobré´.

Vodu z plic vylévat nemusíte

Co následuje po vytažení bezvládného těla na břeh? Rozhodně ne to, co známe z filmů. Žádné pumpování rukama a čekání na to, až z plic vyjde voda. Je třeba okamžitě zahájit masáž srdce a doufat, že sanitka, kterou mezi tím už někdo zavolal, dorazí co nejdříve. „Masáž musí být ani ne rychlá, ani ne pomalá. Ideální je rytmus vánoční písně Rolničky, rolničky…,“ radí záchranář Daniel Vičan s tím, že se nesmíte bát přitlačit, a to ani když slyšíte praskání. „Náš ,rekord´ je osm prasklých žeber. Ale ten člověk přežil.“

V podcastu se také dozvíte, proč je mnohem víc nebezpečné, když se topíte v moři a na co by si plavci měli dát ve vodě pozor. Co všechno vodní záchranáři musí během své služby řešit a proč vozí v brašně sterilní kombinačky? A jaká pomůcka je nejlepší pro dítě, které ještě neumí plavat? 

S kým jsme si povídali? 
Vodní záchranář Daniel Vičan je předseda spolku Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Praze 6, který od roku 1992 provozuje na přehradní nádrži Slapy hladinovou záchrannou službu první pomoci a také technickou záchranou službu. Daniel Vičan i všichni jeho kolegové nejen ze základny na Slapech poskytují tuto službu bez nároku na odměnu a ve svém volném čase (o dovolené apod.).

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Zdražení, inflace, chudoba. To jsou slova, kterými nás už půl roku média straší. Ne, že by ekonomické výhledy byly radostné. Ale až na ty skutečně vážné případy se nám zatím nic hrozného neděje. „Bědovat nad tím, že si nemohu dopřát výlet na ,Malé divy´ nebo ,Velké divy´, to snad nemůže nikdo myslet vážně,“ říká v podcastu MUDr.ování psychiatr Radkin Honzák s tím, že sešup je sice nevyhnutelný, ale ne fatální. „Lidstvo bylo na pokraji vyhynutí už několikrát. Ale naši předkové to vždycky přežili. My, osmdesátníci, jsme ještě tady právě proto, abychom rozmazlené generaci, která se brzy začne hroutit, předvedli, co všechno se dá přežít. Válka, revoluce, bombardování Prahy, Vítězný únor, měnová reforma,“ vypočítává v podcastu psychiatr a dodává, že existují mnohem větší zločiny, než je drahé pivo.

Ferda by v cizích službách neobstál
„Vypozoroval jsem, že kniha stojí vždycky desetinásobek toho, co pivo. Když stálo dvě koruny, knihy stály dvacku. Děsím se toho, až bude pivo za sedmdesát,“ říká Radkin Honzák a pak vysvětluje, co myslel oním zločinem, horším, než je současná drahota. Byla to podle něj izolace lidí během covidu. „Absence sociálních kontaktů je ohromný stresový faktor. Bez pohlazení chátráme,“ předkládá psychiatr vědecky podložená fakta. „Nemůžeme sice někomu uříznout hlavu a zkoumat, co se v ní děje, když ho nikdo nepohladí, tak se to zkoumalo na mravencích. Ti jsou totiž také sociální druh jako my. Izolovaný mravenec přišel během krátké doby o část imunity a obranných mechanismů proti stresu a během dvou dnů uhynul. Ferda v cizích službách by neobstál,“ vysvětluje s humorem sobě vlastním v podcastu MUDr.ování populární psychiatr. V podcastu také zmiňuje nejnovější výzkum, který v lidské kůži odhalil nervové receptory, které reagují pouze na jemné pohlazení. Žádný jiný dotek je k akci nevybudí. Je to podobné, jako když si opice probírají kožichy, což je také znak chování sociálního druhu. „Opice se navzájem drbou, my se hladíme – ať už dotekem, nebo slovem,“ vysvětluje psychiatr.

V podcastu se také dozvíte, proč bychom dětem neměli plnit všechna přání a že rodiče leckdy za permisivní výchovu schovávají svoji lenost. Psychiatr Radkin Honzák vám také poradí, kde hledat radost a proč chceme mít pořád dražší auta a lepší byty a jak z toho bažení ven.

S kým jsme si povídali?
Radkin Honzák je psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog. Po studiích nastoupil jako lékař do Psychiatrické léčebny v Kosmonosech a později do Ústavu pro výzkum výživu lidu a do IKEMu. Devět let byl členem etické komise CAHBI ve Štrasburku a postupně se začal zabývat psychosomatikou. V současné době pracuje v ambulanci IKEM a REMEDIS a v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích. Napsal desítky populárně naučných publikací i knížek pro pobavení i potěšení.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Když jsem byla malá, babička mi na přistáté klíště kápla olej, aby se udusilo a šlo lépe odstranit. Podle infektoložky Dity Smíškové z Fakultní nemocnice Bulovka je to ten nejhorší způsob. „Žádné oleje, masti ani vazelíny. To všechno může klíště stresovat, takže přenos škodlivých látek proběhne možná i rychleji. A odstranění to neusnadní,“ vysvětluje lékařka a v podcastu MUDr.ování hned na začátku popíše, jak správně s přisátým klíštětem manipulovat.

Nejdůležitější je prý trpělivost. Ale co dělat, když se vám „podaří“ parazita přetrhnout a kusadla zůstanou v ráně? I to se v podcastu dozvíte stejně jako vysvětlení, co mají dvě nejčastěji zmiňované nemoci přenášené klíšťaty, tedy lymská borelióza a klíšťová encefalitida, společného, a co je naopak odlišuje. Od toho se totiž odvíjí způsob léčby. „Obě napadají nervový systém, klíšťová encefalitida často postihuje míchu v horní části, proto někteří pacienti ochrnou na horní končetiny,“ vysvětluje lékařka s tím, že setkat se můžeme i s ochrnutím dolních končetin, ale třeba i ochrnutím dýchacích i polykacích svalů. „Zrovna teď máme jednoho pacienta na umělé ventilaci,“ dokresluje lékařka závažnost situace.

Psí obojek pro člověka? Nic takového se nechystá
Naše fenka na jaře dostane od zvěrolékařky pilulku a pak má celý rok od klíšťat pokoj. Proč něco něco podobného nemáme i pro lidi? „Neumím si představit, že děláme klinickou studii, kdy necháváme na člověka přisávat klíšťata, abychom zjistili, jak na ně fungují různé chemické látky. To by asi bylo nesmírně komplikované a ani tak by takový prostředek nebyl spolehlivě účinný. Před deseti klíšťaty by vás možná ochránil, ale jedenácté se přisát může,“ vysvětluje MUDr. Dita Smíšková. Nejsme ale bezmocní, máme mnoho způsobů, jak se před neblahými následky nákazy od infikovaného klíštěte chránit. Takový ekvivalent „pilulky“ může být například očkování. Přisátí klíštěte sice nezabrání, ale jako obranu proti klíšťové encefalitidě ho odborníci rozhodně doporučují, protože, jak říká MUDr. Dita Smíšková, „dosud nemáme a ani asi mít nebudete maximálně účinná virostatika“.

Pro uklidnění – ne každé infikované klíště na vás nemoc přenese. Přesto je třeba po odstranění parazita sledovat svůj zdravotní stav. Čeho bychom si měli všímat? A co dělat, když příznaky nákazy zjistíte v zahraničí, kde nemají s nemocemi, které přenášejí klíšťata, zkušenosti? A které další nemoci, jež drobný parazit přenáší, mohou člověku ublížit? A naopak, lze klíšťovou encefalitidu či lymskou boreliózu „chytit“ i jinak než od klíštěte? Kdo je nejvíc riziková skupina a existuje u nás místo, kde infikovaná klíšťata nejsou? To všechno a ještě mnohem víc se dozvíte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? MUDr. Dita Smíšková, Ph.D., infektoložka, lékařka a asistentka 2.Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka. Je členka České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, konkrétně působí v sekci Společnost infekčního lékařství.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Všude se dočtete, že byste si měli před dlouhou cestou nechat zkontrolovat vůz. Ale co my sami? Je nutné před dovolenou navštívit lékaře? Pokud vyrážíte na Mácháč, tak to opravdu nutné není. Ale co když se chystáte jet k moři nebo do hor, případně za exotikou? „Jestli máte nějaké zdravotní obtíže, kvůli kterým pravidelně chodíte na kontroly, tak není taková prevence od věci,“ radí v novém dílu podcastu MUDr.ování praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která vám také prozradí, co byste měli zabalit do cestovní lékárničky. Nebojte se, nebude toho moc. Podle lékařky není nutné tam, kde je v dosahu lékárna, vozit příliš velké zásoby.

Na faraona se připravte už doma

Léky na střevní potíže byste sebou ale měli mít vždy. A to i v zemích, o kterých se traduje, že je lepší je koupit takový přípravek tam, protože na místní bakterie zabere spíš. Typický příklad je Egypt a takzvaná faraonova hrozba. „Nemyslím si, že místní léky jsou lepší. Podle mého jsou v nich stejné účinné látky, jen možná ve vyšší koncentraci,“ uvažuje lékařka Ludmila Bezdíčková. A navíc, pokud vás faraon navštíví ve tři ráno, budete jen těžko shánět otevřenou lékárnu. Podobné je to i s léky na „mořskou nemoc“, které si opravdu nemusíte kupovat až u moře. „Tady spíš radím si před celodenním výletem lodí vyzkoušet na kratší vzdálenost, zda vám houpání nebude dělat potíže. Pokud ano, doporučuji lék užít půl hodiny před nástupem na loď. Když se vám udělá zle, je už pozdě,“ varuje lékařka.

V podcastu MUDr.ování se také dozvíte, zda na pokažený žaludek zabere alkohol, co rozhodně nesmíte aplikovat na sluneční popáleniny a že s chladem vanoucím z klimatizace si nemusíme dělat až takové starosti, jak se nám někteří snaží namluvit. Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu, který najdete pod názvem MUDr.ování. Každý další díl se objeví vždy ve středu v 11 hodin dopoledne a poslouchat ho můžete na Proženy.cz a ve všech podcastových aplikacích, jako jsou Podcasty.cz, Spotify či Apple Podcasts.

S kým jsme si povídali? MUDr. Ludmila Bezdíčková vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, 3. ročník absolvovala v rámci stáže na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Jako praktická lékařka působí v Ordinaci Pokorná a Bezdíčková, kromě toho pracuje jako externí lékařka pohotovostních služeb v pražské Nemocnici Pod Petřínem. Je školitelkou v oboru všeobecné praktické lékařství a vedoucí katedry všeobecného lékařství IPVZ. Je členkou výboru České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a členkou sdružení praktických lékařů ČR.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Proč se nám žaludek svírá starostí, ale nikdy ne radostí? Proč nám rodiče říkali nemluv u jídla? A kde najdeme žáhu? To všechno ví gastroenteroložka Petra Rycková.

Možná právě teď sníte o kanapi, na které byste se natáhli po vydatném obědě. Nemusíte spěchat, tučná jídla, jako je například kachna nebo bůček, trávíme šest až osm hodin. Takže vám na šlofíčka určitě ještě trochu toho jídla v žaludku zbude. Možná vás z něj ale začne pálit žáha. Co to vlastně je a kde všude nás může pálení postihnout vysvětluje v podcastu MUDr.ování lékařka z Homolka Premium Care Petra Rycková.

„Pálení žáhy je jeden z příznaků nemoci zvané reflux,“ říká lékařka s tím, že reflux má mnoho dalších podob. Třeba bolest na hrudi, jež může člověka vyděsit obavou, že ho postihl infarkt. Za jaké další nemoci může být reflux považován a proč pálení žáhy hrozí nejvíc zahrádkářům a sportovcům se dozvíte v novém díle podcastu MUDr.ování.

Překyselený žaludek je mýtus

Dobré chutnání a žádné povídání. Takhle jsme si přáli jako děti u stolu, Petra Rycková to však vidí jinak. „Dřív se skutečně doporučovalo při jídle nemluvit, dnes ale víme, že konverzace vytváří psychickou pohodu, která zmírňuje škodlivý stres,“ vysvětluje gastroenteroložka a vyvrací další mýty kolem zažívání, jako je například tak zvaný překyselený žaludek nebo doporučení samozvaných dietních expertů žvýkat sousto několik dlouhých minut. Nakonec přidá pár rad, jak se zbavit pálení žáhy přírodními prostředky a kdy už by nás tato obtíž měla přivést k lékaři.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu, který najdete pod názvem MUDr.ování. Každý další díl se objeví vždy ve středu v 11 hodin dopoledne a poslouchat ho můžete na Proženy.cz a ve všech podcastových aplikacích, jakou jsou Podcasty.cz, Spotify či Apple Podcasts.

S kým jsme si povídali? MUDr. Petra Rycková je vedoucí lékařka kliniky Homolka Premium Care. Její specializací je gastroenterologie.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Drby mají špatnou pověst. Není se co divit. Dokážou zničit kariéru i život. Přesto mají na lidské konání i pozitivní dopady. Nechce se vám tomu věřit? Nejste sami. „Mě samotného překvapily výsledky výzkumů, které upozorňují na kladné stránky drbů,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování doktor František Koukolík, jenž o drbech napsal knihu. „Badatelé jsou přesvědčeni, že drby stály u kolébky lidské řeči,“ říká věhlasný český patolog s tím, že je velmi pravděpodobné, že drby sloužily jako nástroj k přežití. Upozorňovaly totiž na nebezpečné jedince.

Nejrozšířenější lidská činnost
Společnost, kde by lidé nedrbali, ještě nebyla vynalezena, podle vědců jde o nejrozšířenější lidskou činnost. Drby jsou sice důležité, ale bohužel také záludné. Bránit se jim příliš nelze, čelit jim však můžeme. Jak? To František Koukolík popisuje v podcastu MUDr.ování, kde se také dozvíte, proč největší pozornost přitahují negativní zvěsti, jak se liší drbání mužů a žen, a také to, že drby mezi sebou šíří i kromě lidí dokonce i bakterie.

S kým jsme si povídali?
MUDr. František Koukolík, DrSc., patolog a neuropatolog z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, rytíř českého lékařského stavu. Věnuje se především vztahu mezi mozkem a chováním. Napsal několik desítek odborných publikací, které vyšly u nás i v zahraničí. Přednáší na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celý život se zabývá popularizací věd o mozku, za což obdržel mnoho cen. Jeho jména nese planetka, kterou objevili čeští astronomové. Dlouhou řadu populárně naučných knih letos rozšířil o titul s názvem Drby.

Příští týden se můžete těšit na lékařku Petru Ryckovou, která bude hovořit o refluxu jícnu.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Očkování, repelenty a často také selský rozum. To jsou některé z nezbytností, díky kterým si z letního cestování nepřivezete nechtěný suvenýr v podobě podlomeného zdraví. Na rizika je třeba myslet nejen při cestách za exotikou, ale i na dovolené v Evropě.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Dora Jedličková vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Poté několik let působila na interním oddělení v Okresní nemocnici Tábor. Mezi lety 2003 a 2006 se účastnila misí s Lékaři bez hranic. Od roku 2008 pracuje na Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka a věnuje se výuce studentů.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

K dospívání zánětlivé červené pupínky patří, ale po třicítce už nám připadají nefér. Zatím se však neobjevil žádný zázračný prostředek, který by akné v dospělosti zcela vymýtil. „Přesto máme hodně moderních způsobů, jak projevy akné zmírnit, když už ne rovnou vyléčit,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování, který je věnován akné v dospělém věku, dermatoložka Monika Arenbergerová. A hned několik způsobů léčby, včetně těch nejmodernějších a nejúčinnějších, vyjmenuje. Zároveň se snaží odpovědět na otázku, co vlastně zánětlivé procesy pleti způsobuje. „S úplnou jistotou to zatím nevíme, ale mohou za tím být hormony,“ říká.

Ne sladké, ale pozdní mateřství
Takže ne čokoláda, ne víno, ne klimatizace ani časté přikládání mobilu na obličej, jak se můžete často dočíst. Ale pravděpodobně odkládání mateřství na pozdější věk a také hojnější užívání hormonálních preparátů. V podcastu MUDr.ování se také dozvíte, jak se liší akné od sice nevzhledných, ale neškodných pupínků, a také překvapivou zprávu, že jejich vymačkávání je povoleno. Kromě toho Monika Arenbergerová prozradí několik jednoduchých a osvědčených rad, jak pečovat o pleť, aby vydržela svěží a krásná do vysokého věku.

S kým jsme si povídali?
Doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., je přední česká dermatoložka, vědkyně a pedagožka. V letech 1998-2002 působila jako odborná asistentka na Kožní klinice pro dermatologii při Svobodné univerzitě Berlín. Po návratu do Česka začala pracovat na dermatologicko-venerologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde působí dodnes. Věnuje se dermatoonkologii a dermatochirurgii, zabývá se i některými aspekty estetické dermatologie.

Příští týden se můžete těšit na neuropatologa Františka Koukolíka, který vysvětlí, proč potřebujeme k životu drby.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Jakou knížku o výchově by rodiče měli mít v knihovně? Proč bychom dětem neměli zamlčovat nepříjemné zprávy? A proč se matky navzájem osočují?

Dokonalost je nová norma. Jenže s reálným životem se slučuje jen těžko. Klinická psycholožka Eva Němečková o tom leccos ví, protože má plnou ordinaci rodičů, kteří považují svou nedokonalost za selhání. „Přitom chyby jsou přirozené a dobré. Když dítě vidí, že je děláme, a také že se s nimi umíme vyrovnat, jednoho dne se přes ně dokáže přenést také,“ míní psycholožka v novém díle podcastu MUDr.ování, na jehož začátku vyjmenovala hned několik chyb, kterých se ona sama nedávno ve výchově svého osmiletého syna dopustila.

Dobrá rada nad zlato

Velké nejistoty v nás vyvolávají také nejrůznější rady, které nám v dobré víře dávají rodiče, prarodiče a kamarádky. Existuje rovněž mnoho knih o výchově, ale jak v podcastu zazní, ani v nich nenajdete jednotný návod, jak být správný rodič. Přesto najdete knížky, které vám s výchovou pomohou. Když je budete dětem číst často, budou prý spokojenější. Jaké knížky to jsou? To věděl už Albert Einstein a ví to i Eva Němečková, která se o nich rozhovořila v podcastu MUDr.ování. A protože psycholožka pendluje mezi Českem a Švýcarskem, prozradí, v čem mají čeští rodiče oproti švýcarským výhodu.

V rozhovoru se také dozvíte, proč se výchova dítěte podobá výchově psa, jak bychom měli s dětmi komunikovat o tragických událostech nejen v rodině, ale i ve společnosti, a proč mají matky potřebu osočovat jedna druhou. „To pramení z pocitu nedokonalosti,“ vysvětluje Eva Němečková. „Když poukážu na chyby druhého, ty moje už se nezdají tak velké,“ vysvětluje s tím, že tento jev odborně pojmenovaný „mom-shaming“ nepramení ze zlého úmyslu, ale z velké nejistoty. Jak se jí zbavit? I to se dozvíte v podcastu MUDr.ování, tentokrát s dětskou klinickou psycholožkou Evou Němečkovou.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? Eva Němečková vystudovala psychologii se zaměřením na klinickou psychologii a vývojovou psychologii na univerzitě v německé Kostnici. Zabývala se výzkumem vlivu pohybové činnosti na kognitivní vývoj předškolních dětí, zúčastnila se projektu Práce s rodinami v těžkých životních situacích, absolvovala výcvik v kognitivně–behaviorální terapii zaměřený na posílení vazby mezi rodiči a dětmi. V současné době pracuje v Kantonální nemocnici ve švýcarském Münsterligenu na ambulantním psychiatrickém oddělení pro děti a dorost.

Příští týden se můžete těšit na dermatoložku Moniku Arenbergerovou, se kterou si budeme povídat nejen o tom, proč nás trápí akné i v dospělosti.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Když si po náročném dni stěžujete, že vám asi praskne hlava, mozek je v tom nevinně. Ten totiž neobsahuje nervová vlákna přenášející bolest. Takže nebolí. Co tedy způsobuje nepříjemné stavy, kterými trpí většina lidí? Fyzioterapeutka Michaela Ulrichová z kliniky VO2Max se v dalším dílu podcastu MUDr.ování zamýšlí nad tak zvanými primárními bolestmi hlavy, což jsou stavy, které neohrožují náš život. Dokážou ho ale pěkně znepříjemnit.

Na kolo po práci? Raději ne
Častou příčinou bolestí prý bývá velké soustředění, při kterém máme hlavu předsunutou dopředu. Možná právě teď, když čtete tento text, jste přesně v té poloze, která přetížení šíjového svalstva způsobuje. „Vznikne tam napětí, které se může různými složitými mechanismy projevit jako bolest hlavy,“ vysvětluje v podcastu fyzioterapeutka, jež se na tento rozšířený problém specializuje.

Ze stejného důvodu, tedy předsunuté šíje, může hlava bolet i cyklisty, kteří se soustředí na cestu. „Není tedy dobré, pokud vás přes den v práci rozbolela hlava, jít to takzvaně vyjezdit na kole. Zvlášť máte-li sedavé zaměstnání, protože na kole zase sedíte. Jinak je samozřejmě pohyb dobrá pomůcka na zmírnění potíží,“ radí v podcastu MUDr.ování fyzioterapeutka.

Ač bychom si to asi všichni přáli, jakýsi katalog různých typů bolestí hlavy a doporučení, jak se jich zbavit, neexistuje. „Najít příčinu je stopovací práce a někdy docela i dobrodružství,“ říká Michaela Ulrichová s tím, že většinou se s klienty dobere rozuzlení po pěti sezeních. „Někdy bolest může způsobit únava okohybných svalů přetížených dlouhým soustředěním očí na obrazovku počítače, stejný problém mívají i řidiči. Obecně se dá říci, že hlava nejvíc bolí ty, kteří jsou zapáleni pro svou práci, dávají do ní vše a zapomínají myslet na sebe,“ zamýšlí se fyzioterapeutka v dalším dílu podcastu MUDr.ování, kde se mimo jiné dozvíte, jak bolest hlavy souvisí s břišním svalstvem a jak přijít na to, jestli vás hlava bolí z příliš těsné helmy, anebo špatného posedu na kole.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? Fyzioterapeutka Michaela Ulrichová vystudovala na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy bakalářský a navazující magisterský studijní program Specializace ve zdravotnictví, obor fyzioterapie. Na Fakultě tělesné výchovy a sportu navázala doktorským studiem v oboru Kinantropologie. Pracovala na Klinice tělovýchovného lékařství FN Motol, na Dětské psychiatrické klinice FN Motol a v Domově sv. Josefa pro pacienty s roztroušenou sklerózou. V současné době se na klinice celostní terapie a sportu VO2MAX věnuje klientům s bolestmi hlavy.

Příští týden se můžete těšit na neuropatologa Františka Koukolíka, který bude hovořit o tom, jak jsou drby důležité pro naše zdraví.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Čím více toho o víme o fungování lidského těla, tím obéznější obyvatelstvo v takzvaném vyspělém světě je. Doktorka Kateřina Cajthamlová vidí jednu z možných příčin v tom, že žijeme v informační době. „Zpracováváme až třicetkrát víc informací než před nějakými šedesáti lety,“ říká psycholožka a internistka v dalším díle podcastu MUDr.ování s tím, že aby mozek mohl informace přijmout a vyhodnotit, potřebuje palivo. „A k tomu slouží právě cukr, respektive sacharidy,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová, která v podcastu také prozradila, za jak dlouho lze nutkavé závislosti na sladkém odvyknout.

Trpí tělo i psychika
Kolik lidí trpí nadváhou není jednoduché určit. Existují sice různé statistiky, ale jak říká Kateřina Cajthamlová, validní údaje nemáme k dispozici už dávno. Proč tomu tak je, vysvětluje odbornice v podcastu MUDr.ování. Že obézních ale přibývá, vidí hlavně lékaři, na něž se lidé obracejí s nemocemi, které nadváha způsobuje. Kromě fyzických útrap obézní strádají také psychicky.

Podle doktorky Cajthamlové jsou dokonce někteří šikanováni nejen společností, ale rodinou či partnerem. Ani lékaři si s nimi prý občas nevědí rady a zoufalství se prohlubuje. „Občas se stane, že k nám do ordinace přijdou lidé přímo od obezitologa, kde se jim nedostalo komplexní pomoci,“ říká v podcastu MUDr.ování Kateřina Cajthamlová a dodává, že obezita má všechny parametry epidemie: „A v tomto případě musí medicína smutně přiznat, že asi nezná úplně přesně příčinu, možná neumí prevenci a má velké problémy s léčbou.“

Dobrá zpráva pro krev a mlíko
V podcastu MUDr.ování jsme s doktorkou Cajthamlovou mluvily také o tom, proč se ženy dobrovolně zbavují ženských tvarů a o neetickém byznyse kolem hubnutí. „Já sama jsem se stala jeho nechtěnou obětí,“ prozrazuje lékařka v podcastu MUDr.ování, v jehož závěru si vyslechnete dobrou zprávu, která potěší všechny postavy typu „krev a mlíko“.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? MUDr. Kateřina Cajthamlová vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Věnovala se interní medicíně a léčení cizinců. Objevovala se jako moderátorka a spoluautorka televizních pořadů o hubnutí a zdraví. V současné době se věnuje hlavně psychoterapii, občas poradí lidem s hubnutím. Především ale přednáší pro mnoho odborných i laických subjektů.

Příští týden se můžete těšit na fyzioterapeutku Michaelu Ulrichovou, která vám poví, jak držení těla ovlivňuje bolest hlavy a jak se jí zbavit.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Na jedné straně chceme, aby děti trávily co nejvíce času venku, na straně druhé jim ale právě teď hrozí, že se zraní častěji než kdy jindy. „Po zimě jsou trochu nemotorné a víc padají,“ vysvětluje lékařka z dětského urgentního příjmu v pražském Motole Júlia Miklošová. Na jaře podle ní lékaři nejčastěji ošetřují pády z kola, úrazy hlavy a dopravní nehody. „Typ a charakter úrazů se nemění jen podle ročního období, ale také s věkem dítěte,“ rozvádí informaci pediatrička, která v podcastu vysvětluje, na co by si měli dát pozor rodiče předškoláků a s čím se na urgentu většinou objevují teenageři.

Specifická zlomenina odhalí týrání
Děti mají dnes nepřeberné množství sportovních pomůcek a náčiní, ale co lékařům dělá největší vrásky, jsou trampolíny. „Osobně mě baví, ale jako lékařka je nemám ráda. Hrozí na nich závažná poranění vnitřních orgánů,“ vysvětluje svůj negativní postoj podpořený praxí, kdy na urgentním příjmu ošetřila mnoho takových případů

Co je na trampolínách vlastně tak špatného? A proč se paní doktorce směje její partner, když procházejí kolem dětského hřiště? O tom všem se Júlia Miklošová rozpovídala v podcastu MUDr.ování, kde jsme si s ní kromě úrazů způsobených při hře povídali o tom, co prožívá, když se jí na urgentním příjmu dostane do ruky dítě, které týrá jeho rodič. Díky lepší diagnostice, která zahrnuje například odhalení specifických zlomenin, dokážou lékaři zachytit víc případů týraných dětí než v minulosti. „Nemyslím si ale, že by jejich počet stoupal. Je to podle mého spíš dáno propracovanými postupy. Ale těžko říci, jak s tím zamíchal covid. Ta čísla ještě nemáme, samotnou by mě zajímala,“ zamýšlí se lékařka.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? MUDr. Júlia Miklošová pracuje více než deset let na vysokoprahovém urgentním příjmu v pražské Fakultní nemocnici Motol. Kromě léčby akutních dětských stavů se věnuje prevenci úrazů našich nejmenších. Sestavila preventivní desatero pro rodiče malých dětí a také spolu s kolegy rentgenology pracovala na zpřesnění diagnostických postupů, které dokáží odhalit fakt, že ošetřované dítě je týráno.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Možná vás zase včera večer bolela záda, a tak jste si zobli analgetikum. Místo v šuplíku s léky byste ale měli hledat pomoc v botníku. Vyhodit lodičky ale není řešení. Jak říká fyzioterapeutka Vendula Nováková, která se ve své praxi zaměřuje na nohy, problematické mohou být i jiné druhy bot. „Třeba baleríny. Nechci je zatracovat šmahem, existují i celkem kvalitní modely, ale problém je, že zrovna tyhle boty musíme na noze křečovitě držet. To samé se děje, i když nosíme pantofle. Přitom noha by neměla držet botu, ale bota nohu,“ upřesňuje fyzioterapeutka s tím, že když je to naopak, noha se dostane do křeče, z čehož pramení problémy, které leckdy vyvzlínají až k bedrům.

Nepomůžete si ani tím, že si koupíte barefooty a už nikdy nic jiného nebudete nosit. „Na barefooty bychom si měli zvykat postupně, jinak se v nich nebudeme cítit dobře,“ upozorňuje Vendula Nováková. V podcastu jsme se s odbornicí na zdravou chůzi dostali také k trendu chození bez bot, obouvání dětí a nápravě kladívkových prstů a vbočených palců.

„Snažím se, aby dotyčný či dotyčná nemuseli na operaci, která je velmi bolestivá. A většinou se to daří,“ dodává ke dvěma posledně jmenovaným obtížím fyzioterapeutka, která nezatracuje ani různé „narovnávací pomůcky“ hojně nabízené těm, koho vbočené palce trápí hlavně z estetického hlediska.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? Vendula Nováková na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy absolvovala studijní program Specializace ve zdravotnictví – obor Fyzioterapie. V současné době pokračuje v navazujícím studiu na FTVS oborem Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami. Pracuje jako fyzioterapeutka na klinice VO2MAX, kterou založila olympijská medailistka, lyžařka Šárka Strachová.

Příští týden se můžete těšit na lékařku Julii Miklošovou, která pracuje na dětském urgentním příjmu v nemocnici Motol. Proč by zakázala trampolíny na zahradách?

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

„Z širšího hlediska jsou lidé, kteří přijdou do mé ordinace, obojí. Tedy pacienti i klienti. V dobách dávno minulých to byli jednoznačně pacienti, dnes máme celou řadu oborů, které přišedší hodnotí jako klienty.“ S trochou nadsázky ale přední český sexuolog říká, že i když přicházíte jako klient, může se vám stát, že odejdete jako pacient. Tak už to holt u lékařů bývá…

Luděk Fiala začínal v osmdesátých letech minulého století jako gynekolog a v podcastu vzpomíná, že v tehdejší době mohl ženě nabídnou tři antikoncepční přípravky, dnes jich je více než stovka. Na druhou stranu dnes lékaři řeší mnohem více problém s otěhotněním z hlediska nemožnosti počít, zatímco dříve dvojice více řešily těhotenství nechtěné. Zpestřením jeho praxe ovšem bývají také páry, které spolu žijí dlouhá léta, chtějí dítě, ale v ordinaci sexuologa se ukáže, že vlastně nevědí, jak se to dělá. „Není to samozřejmě časté, ale i dnes se to pořád děje,“ říká s úsměvem sexuolog, jenž je první host v novém podcastu o zdraví, který najdete pod názvem MUDr.ování. Každý další díl se objeví vždy ve středu v 11 hodin dopoledne.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? MUDr. Luděk Fiala MBA, Ph.D. je přední český sexuolog a gynekolog. Pracuje v Sexuologickém ústavu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Má bohatou přednáškovou a publikační činnost, je soudní znalec v oboru sexuologie. Napsal také několik cestopisů a knížek pro nejmenší.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Rozhovory o zdraví se zdravým nadhledem. Publicistka Lucie Šilhová zpovídá lékaře a odborníky v podcastu MUDr.ování a s jejich pomocí hledá odpovědi na otázky, které zajímají většinu z nás. Každou středu v 11:00 na Proženy.cz. Startujeme 27. dubna. 

Umíme si vážit svého zdraví a opravdu se o něj starat? Kardiologové bijí na poplach. Na nemoci srdce a cév se u nás umírá třikrát častěji než ve Francii. Mnoha tragédiím by se přitom dalo zabránit celkem jednoduše.

S kým jsme si povídali?

Prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. je vedoucím lékařem onkogynekologického oddělení a zástupce přednosty Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vystudoval 3. lékařskou fakultu UK a medicínou žije už řadu let. Kromě dalšího se věnuje také publikování, vědecké práci a výuce studentů.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Jde o zabijáka, který v Česku bere každý rok životy stovkám žen. Přitom by už ani nemusel existovat - všechny nástroje pro vymýcení rakoviny děložního čípku máme. Kromě očkování třeba i účinné HPV DNA testy. V čem je tedy problém? A jak se má každá žena chránit?

S kým jsme si povídali?

Prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. je vedoucím lékařem onkogynekologického oddělení a zástupce přednosty Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vystudoval 3. lékařskou fakultu UK a medicínou žije už řadu let. Kromě dalšího se věnuje také publikování, vědecké práci a výuce studentů.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Jste očkovaní proti klíšťové encefalitidě? Na tuto otázku by musela většina české populace popravdě odpovědět, že nikoliv. Když na svém těle najdeme přisáté klíště, většinou prostě doufáme, že nebylo infikované. Hrajeme ale loterii, která může mít fatální následky.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. je primářkou Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka v Praze. Absolvovala Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po promoci nastoupila právě na své nynější působiště. Kromě kliniky se věnuje také pregraduální a postgraduální výuce studentů lékařských fakult. Specializuje se v oboru přenosných nemocí a v oblasti vysoce nebezpečných nákaz. Je autorkou řady odborných textů a článků.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Škoda rány, která padne vedle - řada lidí vychovává své děti podle tohoto hesla. Odborníci ale mají mnoho dat, podle kterých i občasné fyzické tresty poškozují psychické zdraví dětí a mají za následek rozvoj úzkostí či depresí. Kromě toho narušují vztah mezi dětmi a rodiči i do budoucna.

S kým jsme si povídali?

Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. je klinický psycholog, psychoterapeut, soudní znalec a profesor lékařské psychologie. Odborně se zabývá kromě jiného psychologií dítěte a forenzní psychologií. Absolvoval řadu odborných kurzů a zahraničních stáží nejen v Evropě, ale i v Asii či v USA. Je autorem mnoha vzdělávacích a vědeckých projektů.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Diagnóza roztroušené sklerózy už dávno neznamená, že strávíte zbytek života na vozíčku, jak tomu bylo před lety. Za nastavením péče u nás stojí uznávaná neuroložka Eva Kubala Havrdová. Velkou roli podle ní kromě léků hraje i životní styl. A to, jak umíme naslouchat svému tělu.

S kým jsme si povídali?

Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. je neuroložkou a vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.Celou svou kariérní dráhu věnuje péči o pacienty s roztroušenou sklerózou (RS). Je mezinárodně uznávanou odbornicí na toto onemocnění a stojí za zřizováním sítě specializovaných léčebných center po celé ČR. Obdržela mimo jiné Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Zažíváme pandemii cukrovky. Jen v Česku nemocí trpí okolo milionu lidí a noví pacienti rychle přibývají. Někdy se jí přezdívá tichý zabiják. Nebolí, přitom už v nás páchá škody. Léčba vyžaduje nejen léky, ale i silnou vůli a disciplínu.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Marta Klementová je vedoucí lékařka pražského centra DIAvize. Medicínu vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze a po studiích pracovala ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Později pracovala také v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Atestaci získala v oboru diabetologie a endokrinologie a v této oblasti se zabývala všemi typy péče od léčby komplikací diabetu až po nutriční poradenství a péči o hospitalizované pacienty.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Chytrý prvok, který pozná, když se dostane do našeho těla. Probudí se a může začít škodit. Většina z nás se s toxoplazmózou popere bez problému, u některých ale může stát třeba za očními záněty. Nejvíc se jí bojí těhotné ženy a lidé se slabou imunitou. Co o ní tedy víme a co jsou jen mýty?

S kým jsme si povídali?

MUDr. Markéta Geleneky je vedoucí lékařka chronické ambulance Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka. Vystudovala všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a první roky praxe věnovala internímu lékařství. Specializuje se na problematiku toxoplazmózy a infekcí v těhotenství.

V oblasti klinické toxoplazmózy působí na pozici celorepublikového konzultanta a je spoluautorkou národních doporučených postupů pro diagnostiku a léčbu tohoto onemocnění. Zároveň se podílí na výuce studentů medicíny.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Oční chirurgové dnes dokážou doslova zázraky a životy svých pacientů mění během pár minut. Mnoho lidí ale o svých zrakových potížích ani neví a nevědomky se přizpůsobují horšímu vidění. Následky mohou být fatální třeba za volantem. Na co tedy dát pozor?

S kým jsme si povídali?

Docentka MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., je výraznou osobností české oftalmochirurgie a primářkou Oční kliniky NeoVize Brno. Specializuje se na operace šedého zákalu, chirurgické odstranění dioptrických vad či operace odchlípení sítnice. Dále se zabývá léčbou zeleného zákalu a diagnostikou šilhání u dospělých pacientů. Oční chirurgii se věnuje už přes 30 let a provedla desítky tisíc očních operací.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Jsme nejen to, co jíme a pijeme. Ale také to, co dýcháme. Málo se o tom mluví, ale v Evropě ročně zemře až 300 tisíc lidí v souvislosti s tím, jaký vdechují vzduch. Znečištění ovzduší ovlivňuje nejen dýchací cesty, ale i srdce nebo mozek. Jak se sami můžeme chránit?

S kým jsme si povídali?

Vladimír Koblížek je předsedou Pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostou plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK). Ve stejném městě také absolvoval lékařskou fakultu. Nejdříve pracoval na interním oddělení opočenské nemocnice. Později nastoupil na kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí FNHK.

V roce 2002 se stal asistentem Katedry interních oborů. Ve stejném roce atestoval z oboru pneumoftizeologie. V letech 2005, 2008 a 2009 postupně získal primářskou licenci v oboru Pneumologie, licenci pro Spánkovou medicínu a licenci pro Intervenční bronchoskopii. Má zkušenosti také z několika zahraničních stáží ve Velké Británii, Německu a USA.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Plastický chirurg Svatopluk Svoboda se svému oboru věnuje už přes 40 let. Kromě estetické chirurgie dělá i mikrochirurgické operace, při kterých přišívá uťaté části končetin zpátky k tělu.

S kým jsme si povídali?

Klára Šafránková vystudovala stomatologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium ukončila v roce 2008. Poté absolvovala specializační přípravu v oboru ortodoncie zakončenou atestační zkouškou. Od ledna 2013 pracuje na klinice Dental Office H33 v Praze, kde se naplno věnuje ortodoncii.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Plastický chirurg Svatopluk Svoboda se svému oboru věnuje už přes 40 let. Kromě estetické chirurgie dělá i mikrochirurgické operace, při kterých přišívá uťaté části končetin zpátky k tělu.

S kým jsme si povídali?

Doktor Svatopluk Svoboda se plastické chirurgii věnuje od roku 1972. Působí na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde byl od roku 1985 až do loňska vedoucím lékařem jednotky intenzivní péče. Je jedním z lékařů, kteří stáli na počátku mikrochirurgie v České republice. Kromě operací se věnuje i výuce. V privátní praxi se potom zaměřuje na kosmetickou a estetickou chirurgii.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Lékařky a lékaři dnes dovedou zachránit i miminko narozené sotva za půlkou doby těhotenství. Příběhy těch nejmenších bojovníků se rovnají zázrakům. Odchodem z porodnice to ale nekončí. Rodiče i děti často čeká ještě dlouhá a náročná cesta.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Tereza Lamberská Ph.D, vystudovala všeobecné lékařství na 3. LF UK a po promoci v roce 2009 nastoupila na novorozenecké oddělení Perinatologického centra Gynekologicko - porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze (porodnice u Apolináře). Má za sebou pracovní zkušenost v nemocnicích St. Mary's a Queen Charlotte's & Chelsea Hospital v Londýně. Po atestacích z pediatrie a neonatologie obhájila na 1. LF UK disertační práci s názvem Stabilizace a resuscitace extrémně nezralých novorozenců.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Urážky, předsudky a penalizace za mateřství. Tak často vypadá realita, které čelí lékařky v Česku, a to zejména chirurgyně. Z fakult přitom vychází zejména ženy. Pokud se jim podmínky nepřizpůsobí, bude nás mít za pár let kdo operovat?

S kým jsme si povídali

Barbora East vystudovala 2.lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a nyní působí na III. chirurgické klinice 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol. Stala se tajemnicí pro kvalitu Evropské společnosti pro kýlu a vedoucí projektu Evropského registru kýl. Je autorkou desítek odborných publikací a držitelkou několika cen za nejlepší publikace v oboru. Je bývalou profesionální kajakářkou a mistryní České republiky.

PODCAST MUDR.OVÁNÍ

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

O mikroplastech se mluví jako o skryté hrozbě pro lidské zdraví. Studie prováděné na zvířatech mají znepokojivé výsledky. Plastů se přesto vyrábí čím dál víc a jsou doslova všude okolo nás. A také v nás. Je důvod k panice?

S kým jsme si povídali?

Prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., DSc. je ředitelem Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vystudoval analytickou chemii a v rámci postgraduálního studia krajinnou a aplikovanou ekologii na PřF UK. Zabývá se toxikologií, mikrobiální biodegradací, analýzou organických polutantů a jejich osudem v životním prostředí a podílí se na vývoji dekontaminačních metod, zejména využívajících mikroorganismy.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Vidět pacienta jako člověka a zlepšit kvalitu jeho života bez ohledu na fázi nemoci. Tak by se ve zkratce dalo shrnout poslání paliativní medicíny. Obor ještě donedávna opředený mýty, je na vzestupu. Proč hraje při péči o vážně nemocné pacienty klíčovou roli?

S kým jsme si povídali?

Kateřina Rusinová vystudovala souběžně III. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze. Jejím základním oborem je anesteziologie a resuscitace, této oblasti se věnovala 20 let. Absolvovala pracovní pobyty v Paříži či americkém Seattlu. Od roku 2021 je přednostkou Kliniky paliativní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze, první takto zaměřené kliniky v Česku.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Asistovaná reprodukce pomáhá k dítěti čím dál víc rodičům. Kupředu jde i metoda, která slibuje oddálení menopauzy. Dočkáme se chvíle, kdy bude běžné mateřství v babičkovském věku? A jaké výzvy dnes před lékaři leží?

S kým jsme si povídali

MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. je vedoucím lékařem olomoucké IVF Clinic. Je absolventem lékařské fakulty Palackého univerzity v Olomouci – obor všeobecné lékařství. Má atestaci z reprodukční medicíny a je držitelem atestace I. a II. stupně v oboru gynekologie a porodnictví. Svou praxi získal například jako IVF specialista na reprodukční klinice Reprofit International či v Unica Brno. Absolvoval zahraniční stáže v Cambridge ve Velké Británii a ve španělském Orense.

PODCAST MUDR.OVÁNÍ

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Před čtyřmi lety ochromil skoro celý svět strach z vysoce infekčního virového onemocnění covid-19. Tehdy i dnes bylo bráno mnoha lidmi na lehkou váhu. Mylně, covid-19 totiž může zanechat dlouhodobé následky, kterým se říká postcovidový syndrom.

S kým jsme si povídali?

MUDr. František Koukolík, DrSc., patolog a neuropatolog z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, rytíř českého lékařského stavu. Napsal několik desítek odborných publikací, které vyšly u nás i v zahraničí. Přednáší na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celý život se zabývá popularizací věd o mozku, za což obdržel mnoho cen. Jeho jméno nese planetka, kterou objevili čeští astronomové. Dlouhou řadu populárně naučných knih vloni rozšířil o titul s názvem Moudrost.

O zdraví se zdravým rozumem. V podcastu MUDr.ování zpovídají lékaře a další odborníky, kteří mají co říci o zdraví, Lucie Šilhová a Marie Irová. Společně se tak snaží narovnávat zažité mýty, jež kolují nejen po internetu.

• Nový díl vychází každou středu v 05:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz.