MUDrování s Danielou – Details, episodes & analysis

Játra jsou bez velké nadsázky doslova zázračný orgán, který v těle plní stovky funkcí. A zdaleka to není jen alkohol, čím si je poškozujeme. Stále větší ohrožení představuje nealkoholové ztukovatění jater. Tichá hrozba, která může skončit fatálně.

S kým jsme si povídali?

Docent MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., je přednostou Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a během postgraduálního studia se věnoval léčbě bolesti. Byl mimo jiné redaktorem serveru Medicina.cz a je odborným redaktorem časopisu Farmakoterapie. Kromě toho je externím konzultantem Státního ústavu pro kontrolu léčiv a členem řady odborných společností.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Bolestivé otoky kloubů, únava i deprese. To vše provází velice nepříjemnou chorobu jménem revmatoidní artritida. Nevyhýbá se ani mladým a nemocného může doslova paralyzovat. Léčbu je třeba nasadit rychle. Najít revmatologa ale může být problém, v Česku je jich totiž jako šafránu a na vyšetření se čeká dlouho.

S kým jsme si povídali?

Profesor MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., je předseda České revmatologické společnosti a vedoucí Oddělení experimentální revmatologie při Revmatologickém ústavu v Praze. Věnuje se především diagnostice a léčbě zánětlivých revmatických onemocnění. Zvláště se zaobírá revmatoidní artritidou a spondylartritidou, časnými, ale i obtížně léčitelnými fázemi nemocí a cílenou léčbou.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Sportování a venkovní aktivity k létu neodmyslitelně patří a děti si je i letos naplno užívají. Stačí ale jen chvilka a zábava se může změnit v drama. Na jaké letní úrazy si dát a pozor a co jako rodiče máme dělat, aby si užily prázdniny bez vážných zdravotních problémů a bolesti?

S kým jsme si povídali?
MUDr. Radovan Hudák působí na Klinice dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol. Vystudoval 2. lékařskou fakultu a mimo působení na klinice se věnuje i výuce a tvorbě výukových kurzů. Je autorem odborné publikace Memorix anatomie a spoluautorem učebnice Memorix histologie.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Letos slavíme dvousetleté výročí velikána, jenž sepsal první zákony dědičnosti. Co by si asi pomyslel přírodovědec Gregor Johann Mendel, kdyby se ocitnul v dnešní době? A jaké predispozice by mu vyšly, kdyby nechal svůj genom prozkoumat moderními metodami? Talent objevovat vzrušující věci by to asi nebyl. Ne, že by ho český vědec neměl na rozdávání. Ale jak říká genetička Petra Šišková v novém dílu podcastu MUDr.ování, genetické testy umí odhalit leccos, ale na co máme talent, nepoznají. Ale i tak je toho k objevování pořád ještě dost.
„Moje výsledky odhalily predispozici k vytrvalostním sportům. To mě překvapilo, byla jsem spíš lenivá, do sportu mě museli nutit,“ přiznává odbornice a dodává, že ji výsledky testů motivovaly svůj sportovní potenciál využít. Což je jedna odpověď na otázku, k čemu takové „rekreační“ genetické testování vlastně slouží. Může vás rychle navést na správnou cestu. Jestli ale doufáte, že vám geny ukážou, že příště můžete zůstat ležet, máte smůlu. Dozvíte se jen to, zda jste spíš typ na vytrvalostní, nebo silové sporty.

Nejde o dobrozdání lékaře
Testy také mohou ukázat predispozice k určitým nemocem. Jak známo, genetika ovlivňuje naše zdraví z třiceti procent, takže jde o dost významnou informaci. Na druhou stranu, predispozice ještě neznamená, že opravdu onemocníte. „Genetické testování není totéž, co diagnostika. Ale informaci můžete využít ke změně životního stylu, abyste riziko odvrátili,“ vysvětluje Petra Šišková. Otázka ovšem je, zda zjištěná predispozice nevyvede dotyčného natolik z míry, že mu strach z nemoci přivodí jiné fyzické potíže. Však to známe, jak v těle vše souvisí se vším a stres může naše zdraví ovlivnit negativně.
Sami lékaři se k rekreačnímu genetickému testování staví různě. „Někteří výsledky akceptují, jiní s nimi moc nedokáží pracovat,“ říká odbornice a v podcastu uvádí příklad, kdy testy pomohly pacientce při operaci. Kromě zdravotní predispozice lze také zjistit status přenašeče. To znamená, že vy určitou chorobou trpět nebudete, ale máte potenciál ji přenést na další generaci.

Pozor na srdce
Genetické testy pracují na základě pravděpodobnosti, kdy se jeden vzorek srovnává s miliony jiných. Díky tomu odborníci vidí nejen jedince, ale i určitou skupinu. Mohou tedy české laboratoře udělat hypotetický vzorek našeho národa? V čem jsme na tom dobře a kde bychom si měli dát pozor? „Z výsledků vyplývá, že dokážeme dobře metabolizovat alkohol. Na druhou stranu nejen Češi, ale obecně obyvatelé této části Evropy mají predispozice k srdečně-cévním chorobám,“ říká genetička Michaela Šišková. Že jdou tyhle dvě věci trochu proti sobě, jistě není třeba dodávat. Pokud se přece jen budete ohánět tím, že vás geny předurčily k tomu, že dalšího panáka rumu tělo s přehledem zvládne, vzpomeňte si, že srdce je na tom právě opačně.

Co všechno ještě dokáže genetické rekreační testování odhalit? A je při něm vůbec prostor pro chybu? A jak je ošetřena ochrana osobních údajů? Celý rozhovor s genetičkou Petrou Šiškovou najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Petra Šišková vystudovala genetiku a v roce 2018 založila start-up DNA ERA, který nabízí analýzu genů a rekreační genetické testování. Úspěch v tomto segmentu jí v roce 2019 vynesl na Slovensku titul Podnikatelka roku. Po expanzi do ČR plánuje rozšířit působení firmy také na polský trh.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Podle onkoložky profesorky Petry Tesařové dostává sebevědomí pacientek už tak dost na frak, ty opuštěné se ocitají v ještě mnohem horší situaci. „Přitom díky screeningovému programu převažují pacientky s nádorem v prvním stadiu, kde se naděje na vyléčení blíží téměř stu procentům,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování známá lékařka s tím, že onkologové mohou mnoha ženám zachránit nebo významně prodloužit život, ovšem ten také musí mít nějakou kvalitu. „Takže neřešíme primárně jen nádor, ale třeba těhotenství po nádoru nebo pošramocené sebevědomí.“

Mamograf je obyčejný rentgen
Profesorka Tesařová se ve své praxi věnuje primárně mladším ženám, kterých sice podle statistik onemocní více, než tomu bývalo dřív, ale tento trend není podle odbornice na úkor starších. „Stoupá sice incidence, ale úmrtnost klesá,“ říká. Jinými slovy, screening sice odhalí více případů, ale protože jsou v časném stadiu, bývají dobře léčitelné. Je tedy s podivem, že i přes tyto prokazatelně nadějné výsledky a mohutnou osvětu se pořád ještě mnoho žen mamografu obává. Nejčastější je strach z ozáření.

„Mamograf je ale obyčejný rentgen. Dávka ozáření se dá přirovnat k zámořskému letu z Prahy do New Yorku,“ uklidňuje váhající ženy Petra Tesařová, která se k profesi onkoložky dostala prý náhodou. „Tento obor mi byl kdysi z různých důvodů přidělen coby nelukrativní. Ale jak ty boží mlýny melou, stal se z toho nakonec velmi vzrušující, dynamický a zajímavý lékařský obor.“

Každá léčba má smysl
Odbornice v podcastu také pochválila herečku Angelinu Jolie, která před dvanácti lety sdělila světu, že si nechala z preventivních důvodů odebrat obě prsní žlázy. „Ve velmi mladém věku viděla umírat svoji maminku i její sestru. Její krok byl pochopitelný a svým coming outem toho udělala pro ženy opravdu hodně.“

Nosiček mutací genu, jaký měla i Angelina Jolie, je v naší populaci asi deset procent. Není to ale tak, že každá žena je automaticky ohrožena nádorem prsu. Rizika se ale mohou sčítat. Neblahou roli hraje například obezita. „Tuk totiž produkuje estrogenní hormon, jehož nadbytek následně stimuluje prsní žlázu, takže může snadno vzniknout nádor,“ varuje lékařka. Dodává ale, že i léčba nádoru, který je nevyléčitelný, má smysl. Může totiž pacientce prodloužit život do doby, kdy léčba konkrétního druhu nádoru už bude možná.

Jaké jsou nové možnosti léčby rakoviny prsu a jak se liší přístup k nemoci u mladších a starších pacientek? A co lékařka prožívá, když do ordinace přijde maminka s nemocnou dcerou? Celý rozhovor s profesorkou Petrou Tesařovou najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. je onkoložka a hematoložka. Pracuje a přednáší ve Všeobecní fakultní nemocnici a na Onkologické klinice 1. LF UK v Praze. Je předsedkyní Projektu 35 - programu pro ženy, jež onemocněly nádorem prsu do pětatřiceti let. Je spoluzakladatelkou sdružení Dialog Jessenius a členkou mnoha dalších odborných společností. Angažuje se v různých preventivních programech, pravidelně publikuje a přednáší.

Říjen je již tradičně měsícem prevence proti rakovině prsu. Této problematice se věnuje i nezisková organizace Loono, která upozorňuje na důležitou prevenci spojenou se samovyšetřením a chozením na pravidelné kontroly.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Hlava občas bolí každého. Nebo skoro každého. Lékaři udávají, že tenzní bolest hlavy, což je taková ta tupá bolest, kdy máte spánky či temeno jako ve svěráku, zažije aspoň jednou v životě sedmdesát procent lidí. Většinou pomůže odpočinek, procházka na čerstvém vzduchu, doplnění tekutin, spánek. Možná proto bolest hlavy bagatelizujeme. A když se nám s ní někdo svěří, mávneme rukou: „Však ono to brzy přejde, uvidíš.“ Jenže migréna nepřejde.

Postiženému je často na zvracení, vadí mu světlo i zvuky, sebemenší fyzická námaha. Ale zatne zuby a jde do práce, jen aby nemusel někomu vysvětlovat, jak bídně se cítí. Nemoc, která není vidět, je vždycky trochu podezřelá. A tak postižený polyká analgetika ve velkém a nějak se snaží přežít. Jenže se dostává do začarovaného kruhu. „Bolest hlavy může být způsobena právě nadužíváním léčiv, přičemž nejde ani tak o to, kolik prášků, ale kolik dní je užíváme. Čím déle, tím méně analgetika zabírají,“ varuje v dalším dílu podcastu MUDr.ování neurolog Pavel Řehulka z Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při první Neurologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Není aury, není migrény?
„Migréna není jen problém medicínský, ale i společenský. Je to totiž nejčastější příčina pracovní neschopnosti u lidí do padesáti let. A narušuje i partnerský život,“ zamýšlí se neurolog. Jak ale poznáme, že nás netrápí jen „obyčejná“ bolest hlavy, ale jde skutečně o migrénu? Některé příznaky jsme už vyjmenovali. Vedle nich je také indicií čas, migréna neodezní v řádu hodin, spíš dní. „Existuje mezinárodní stupnice bolestí hlavy, což je tabulka, která obsahuje na dvě stě položek,“ vysvětluje Pavel Řehulka s tím, že porovnání obtíží pacienta s různými typy bolestí hlavy obsaženým v tabulce může dát lékaři vodítko, o jakou nemoc jde.

Někteří lidé si myslí, že pro migrénu je typická aura. Tu ale zažívá jen čtvrtina pacientů. Nicméně dotazy na ni patří mezi nejčastější. Je přece jen záhadná a jakoby z jiného světa. Je dokonce možné, že právě průběh aury pomohl spisovatel Lewisi Carrolovi stvořit v románu Alenka v říši divů onen fantaskní svět. Carrol totiž léta trpěl migrénou a ve svých denících velmi přesně popsal průběh hýbajících se hradů, což je příznak vizuální aury. Má se rovněž za to, že gotické oblouky mohly mít podobný předobraz. Nikde v přírodě se totiž lomený oblouk nevyskytuje.

Dobré zprávy pro nemocné
Ač se aura jeví záhadně, je vědci docela dobře prozkoumaná, na rozdíl od dalších jevů s migrénou souvisejících. To je možná důvod, proč nemoc velmi vzdoruje léčbě. Naději však nemocní mají. Kromě akutní léčby, například na bázi triptanů, je tu jedna velmi slibná cesta. Jde o tak zvanou preventivní léčbu, která se nespoléhá na uměle vytvořené chemické látky, ale vzala si příklad z dějů v našem vlastním těle. O jakou léčbu jde, jak probíhá a kdo na ni má nárok? A kdo by měl kvůli bolesti hlavy navštívit lékaře a proč? Celý rozhovor s  lékařem najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Neurolog Pavel Řehulka absolvoval obor všeobecné lékařství na LF MU v Brně, kde rovněž získal specializovanou způsobilost v oboru neurologie. V roce 2018 stážoval v Headache Science Center (Fondazione Mondino, Pavia) a účastnil se Migraine preceptorshipu v Danish Headache Center (Rigshospitalet, Kodaň). V roce 2019 vystudoval program Master in headache medicine (Università La Sapienza, Řím). V současné době pracuje v Centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při první Neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pokud si neřekneme „Tak dost, takhle s antibiotiky zacházet nemůžeme“, tak v roce 2050 bude umírat víc lidí na nemoci asociované antibiotickou rezistencí než třeba na nádorové onemocnění. Tohle důrazné varování vyslala lékařům Světová zdravotnická organizace a doprovodila ho seznamem antibiotik, v němž přesně definovala, která jsou s ohledem na rezistenci „ekologičtější“ a která méně vhodná. „Mezi jedno z excelentních antibiotik, které je poměrně účinné a šetrné, je penicilín. Bohužel se přestal po revoluci používat. Kvůli lobby farmaceutických firem byl nahrazen jiným, což je velká škoda,“ říká v podcastu MUDr.ování Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole.

Krátkodobá úleva, dlouhodobý průšvih
Nejhorší druh antibiotik jsou podle odborníka tak zvaná třídenní. Právě ta často vyžadujeme po lékařích, aby se nám ulevilo od kašle a rýmy a mohli jsme se brzy vrátit do práce. Lékaři volání pacientů často vyslyší. „Jeden konkrétní druh je až dramaticky nadužívaný, ačkoliv má řadu negativních charakteristik. Je sice dobře tolerován pacienty a má rychlý nástup, ale vyvolává rezistenci,“ varuje. Užíváním třídenních antibiotik tak zaděláváme na horší a vleklejší problém nejen sobě, ale i blízkým. Lékaři v nemocnicích často vidí pacienty, jenž mají závažnou infekci, na kterou žádná dostupná antibiotika nefungují. A kvůli tomu lidé zbytečně umírají.

Je ale spravedlivé říci, že i pro lékaře je někdy obtížné odlišit, jestli má pacient virovou nebo bakteriální infekci, a podle toho volit léčbu. „Když se podíváme na typické rýmy a kašle, tak viry představují velmi zásadní část etiologie, naopak pokud bychom se přesunuli třeba do močových cest, tady se viry uplatňují velmi vzácně. Častá je tam naopak bakteriální etiologie,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek.

Podle symptomů, které nemoci provázejí, lékař pozná, jaká nemoc vás přepadla. Na základě toho odhadne, zda potřebujete antibiotika či nikoliv. Leckdy není nutný ani test CRP, kterému máme podle odborníka na infekční nemoci tendenci důvěřovat až příliš. „Podle mého je klinický stav pacienta leckdy výrazně větším prediktorem toho, zda má či nemá bakteriální infekci“, říká MUDr. Trojánek.

Preventivně nezaberou
Někdy se ale stane, že se respirační nemoc vleče, je nám čím dál hůř a lékař nakonec antibiotika předepíše. Nemohl to udělat rovnou? „Nemohl. Nebo takhle, byl bych rád, kdyby se tak nedělo. Předepsání antibiotik u virové respirační infekce totiž nezabrání potenciálním bakteriálním komplikacím. Může však dojít k rozvoji nemoci, takže se přidruží třeba zánět středního ucha, pak je předepsaní antibiotik samozřejmě v pořádku,“ vysvětluje MUDr. Trojánek.  Antibiotika coby „prevence“ proti tomu, aby se nemoc tak zvaně nerozjela, prostě nefungují. Naopak, mohou všemu jen uškodit.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. je přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole. Působí také jako odborný asistent na Klinice infekčních nemocí 2. LF UK a vede Katedru infekčního lékařství IPVZ.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pozná kardiolog zlomené srdce? „Tento termín v našem oboru existuje, protože opravdu může nastat situace, kdy dojde k přechodnému snížení funkce srdečního svalu,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti. Rovněž známé rčení o úleku, který nám na chvíli zastaví srdce, má racionální základ.
„Nějaké pauzy se občas vyskytnou, ovšem ty, které trvají přes dvě vteřiny, už mohou být nebezpečné, to se dostáváme do mezní situace,“ vysvětluje kardiolog s tím, že infarkt myokardu nechce utrpět nikdo. „Pokud bych ho ale měl dostat, tak nejraději v České republice, která je v intervenční kardiologii na prvním místě, střídavě s několika dalšími nejvyspělejšími zeměmi.“

Méně bůčku, více zelí
Než ale zkoušet um českých lékařů, bude lepší se zaměřit na prevenci. Vedle intervenční kardiologie totiž existuje i obor, jenž se snaží nemocem srdce předcházet. A právě profesor Richard Češka se preventivní kardiologii léta věnuje. Jeho nejdůležitější rada? „Dejte na selský rozum. Doporučuje se málo tuků a hodně ryb, ale brát v potaz by se mělo i to, na co jsou lidé zvyklí a co jsou schopni změnit. I na typickou českou stravu se dá naroubovat zdravá varianta. Když máte rádi knedlo-vepřo-zelo, tak si ho dejte. Akorát místo bůčku rozumné množství libového vepřového, místo šesti knedlíků tři a k tomu horu kyselého zelí. To je normální zdravé jídlo, které můžu doporučit tomu, kdo nechce mít lososa a makrelu každý den,“ vysvětluje profesor Češka s tím, že dokonce ani nepotřebujeme znát pojmy, kterými se to v informacích o zdravé výživě jenom hemží. Schválně, uměli byste vysvětlit, co jsou omega-3 mastné kyseliny a jaký je rozdíl mez nasycenými a nenasycenými tuky?

Recept na lenost i stres
Uvařili jste si ke čtení tohoto článku kávu? Tak si ji pořádně vychutnejte. Nápoj tolikrát kvůli zdraví srdce zatracovaný vám neublíží. „Že káva škodí srdci, je mýtus. Samozřejmě, vypije-li jedinec s dispozicí k poruše srdečního rytmu pět až sedm velkých šálků za den, tak to asi není úplně optimální. Jinak je ale konzumace kávy, a dokonce i čokolády podle některých publikovaných prací z hlediska prevence srdečně-cévních onemocnění pozitivní,“ říká kardiolog, od kterého se v podcastu dozvíte také něco o účincích vína.

Když se mluví o zdravém srdci, žádný lékař nevynechá apel na pravidelný pohyb. Profesor Richard Češka není výjimka, ovšem i tady se přimlouvá za uměřenost. Jemu samotnému pravidelné procházky „ordinuje“ dvouletá fenka ridgebacka. Pes je dobrý nejen kvůli fyzické kondici, ale pro někoho přítomnost zvířete znamená i méně stresu. A ten srdci škodí rovněž. Zapomeňte ale na obrázek chlápka v saku hroutícího se k zemi s rukou na hrudi. „Vrcholoví manažeři na infarkt moc neumírají. Dokonce se zdá, že postihuje spíš lidi s nižším vzděláním a horším socio-ekonomickým profilem,“ říká kardiolog. Pozitivní stres z práce srdci neškodí, mnohem horší je totiž frustrace třeba ze ztráty zaměstnání, nepotřebnosti.

V rozhovoru se také dozvíte, zda jsou na tom, pokud jde o nemoci srdce, lépe cholerici, či kliďasové, jestli umírají na kardiovaskulární choroby víc ženy, anebo muži, a proč se ocitají v ohrožení také teenageři.

S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Richard Češka, CSc. vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Je předseda České internistické společnosti a působí v Centru preventivní kardiologie na 1. Lékařské fakultě a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Již v devátém týdnu embryonálního vývoje se plodu začínají tvořit vlasové cibulky, jichž máme na hlavě v průměru sto tisíc. Bylo by tedy divu, kdyby nám nějaký vlas občas nevypadl. Denní úbytek není malý, dermatoložka Jitka Chaloupecká říká, že povolený výpad vlasů, tedy takový, který nevěstí nic špatného, je stovka denně. „Pokud by se vám zdálo, že vám vlasů vypadává víc anebo to trvá déle než dva tři měsíce, raději navštivte dermatologa,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování lékařka.
Proč čekat tak dlouho? Jednoduše proto, že vlas prochází třemi fázemi: růstovou, klidovou a výpadovou. Růstová trvá dva až šest let, klidová kolem deseti dnů a výpadová dva až čtyři měsíce. Proto nemusíte panikařit hned, jakmile vám při česání zůstane ve hřebenu víc vlasů, než jste zvyklí.

Bye, bye, drdoly!
Když už byla řeč o česání, je třeba provádět ho jemně. „Mechanické poškození totiž může vyústit v traumatické vypadávání vlasů. To znamená, že vlasy škubete tak dlouho a tak často, až si nadobro poškodíte vlasový kořínek,“ varuje Jitka Chaloupecká s tím, že stejné riziko hrozí i u pevně utažených culíků a drdolů. Marná sláva, přirozený účes á la vítr ve vlasech je pořád nejšetrnější způsob jejich úpravy. Chcete-li podpořit kvalitu vlasů a oddálit jejich vypadávání, je podle odbornice dobré používat šampony s aminexilem nebo kofeinem, protože tyto látky prokrvují pokožku a dodávají vlasové cibulce výživu. Jitka Chaloupecká v podcastu také prozradila, jakým způsobem se dá oddálit šedivění. A také se dozvíte, jak to bylo s královnou Marií Antoinettou, jež údajně při čekání na svou popravu přes noc zešedivěla.

Ženy ve výhodě
Že má padání vlasů u mužů nějakou spojitost s hormony, tuší asi většina z nás. „Říká se tomu androgenní výpad a může za to zvýšená aktivita testosteronu, speciálně dihydrotestosteronu, který působí na vlasovou cibulku toxicky,“ vysvětluje dermatoložka s tím, že některým mladým mužům začnou kvůli tomu vypadávat vlasy už po dvacítce.

Co se děje s muži během andropauzy?
 U žen hormony mohou zapracovat rovněž, ovšem až v menopauze, případně těsně po ní. „V tomto období dochází k lehkému poklesu ženského hormonu estrogenu, takže androgen nemá přirozenou protiváhu,“ vysvětluje původ padání vlasů u starších žen. Naštěstí to není konečná pro ženskou krásu, v kooperaci odborníků gynekolog-dermatolog je možné doplnit estrogen tak, aby se hormony dostaly zpět do potřebné rovnováhy.

Co všechno ještě napomůže tomu, aby vlasy nepadaly a zůstaly dlouho v dobré kondici? A to dokonce i v nadcházející zimě, kdy budeme zase nosit čepice a další pokrývky hlavy? A je rozdíl mezi kvalitou vlasů světlých a tmavých? Celý rozhovor s lékařkou si můžete poslechnout v podcastu, který najdete pod názvem MUDr.ování.

Dermatoložka Jitka Chaloupecká je vedoucí lékařka Laserového centra Anděl. Absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, složila atestaci z dermatovenerologie a korektivní dermatologie. Po několikaleté praxi v oboru dermatovenerologie na Kožní klinice FN Na Bulovce se zaměřila na korektivní dermatologii a práci s lasery.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Abyste jedli kvalitně, nemusíte chodit jenom na trh či tam, kde prodávají bioprodukty. I v supermarketu můžete nakoupit zdravé potraviny. „Že to nejde, je mýtus,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování odbornice na výživu a autorka dvou knížek Karolína Fourová. Přesto, že její knihy jsou plné rad a tipů, jak si dopřát kvalitní jídlo, pro každodenní provoz podle Karolíny žádné tabulky nepotřebujete. Stačí vědět, že základem svačiny pro dítě by měly být komplexní sacharidy, bílkoviny a chybět by neměl ani zdroj tuku, třeba sýru. Celozrnné pečivo není nutné. „Dítě není zmenšený dospělý, jeho potřeba vlákniny je menší,“ říká odbornice.

Méně krájení, více vitaminů
Příprava dobrého jídla někdy paradoxně vyžaduje méně času, než by si člověk myslel. Třeba krájet dětem ovoce a zeleninu na malé kousky je nemá smysl, protože tak přijdou o cenné látky. „Doporučuji co nejméně porušovat strukturu potravin, kromě udržení vitaminů zůstane jídlo vizuálně a chuťově kvalitní,“ říká Karolína Fourová s tím, že svačinu můžete připravit i večer předešlého dne. „V tom případě ale volte méně šťavnaté ingredience. Takže ne mozzarellu, ale tvrdý sýr, ne rajče, ale třeba římský salát,“ radí odbornice, která prozradila i drobný fígl, jak udržet pohromadě krabičky a víčka. Nejde totiž jen o to, co do krabičky vložit. Ale také čím ji zavřít.
A co dělat, když potomek nejí to, co mu připravíme, ale žadoní o peníze, aby si mohl dát párek v rohlíku jako jeho spolužáci? To se prý přihodí každému rodiči a není třeba si hned myslet, že jsme udělali ve výchově chybu. „Když naučíte dítě jíst odmala pestře a vyváženě, pak si může dát i ten párek v rohlíku. Klidně jednou týdně, ale výměnou za to se domluvte, že zbylé čtyři dny bude jíst svačinu, kterou připravíte doma,“ radí Karolína Fourová.

Nehledejte náhražky
Na co by si měli rodiče dát podle odbornice pozor, jsou potraviny, které hlásají, že jsou bez přidaného cukru. Takové prý bývají často slazeny koncentrovanou ovocnou šťávou, takže ve finále je hodnota stejná, jako by byla potravina slazena cukrem. „Když konzumuje fruktózu v ovoci, je to v pořádku. Ale jako sladidlo vhodná není. Než hledat náhražky, je lepší cukr ubírat. Třeba upéci bábovku, kam ho dáme méně,“ radí odbornice s tím, že děti by si neměly zvykat na příliš sladkou chuť.
A co dospělí? Jak poskládat jídlo do krabičky pro ne? A jak se liší údaje „spotřebuje do“ a „maximální trvanlivost“? A proč by krabička na jídlo neměla být průhledná? Celý rozhovor s potravinovou inženýrkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Karolína Fourová vystudovala obor Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě v Praze. Díky tomu ví, co se s jídlem děje v lidském těle a jakým způsobem výživa ovlivňuje lidské zdraví. Zároveň zná i procesy, které konzumaci předcházejí, jako je technologie výroby potravin, hygiena, kvalita, legislativa a označování výrobků, mikrobiologie. Před dvěma lety vydala publikaci Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete a právě teď je na trhu novinka Výživná kniha o jídle. 

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz.