Explore every episode of the podcast Podcast FORUM

Skutečně jde v těchto volbách o všechno? Tuto otázku položili Pavel Šafr a Honza Palička v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou dvojce na pražské kandidátce koalice SPOLU Jiřímu Pospíšilovi, který je přesvědčen o tom, že nejde o zbytečné strašení a zveličování. „Jde především o zahraniční politiku naší země, což v běžných volbách bývá spíše okrajové téma, nicméně teď jsme v situaci, kdy si opravdu nemůžeme dovolit, jak to bylo možné před pár lety, mít ve vládě strany, které budou kolaborovat a budou servilní vůči Rusku, respektive Putinovi,“ vysvětluje Pospíšil.

Těsně před natáčením poslední epizody podcastu deníku FORUM 24 Šafr s Paličkou proběhlo otevření posledního dopisu Tomáše Garrigue Masaryka, takže bylo jasné, o čem se budou Pavel Šafr a Honza Palička bavit. „Český rozhlas docela blamoval, když okolo toho udělal takovou show, aniž by věděl, co v té obálce je. To není racionální. Racionálně se naopak zachoval prezident Pavel, když řekl, že by byl zdrženlivý a nesmíme od toho očekávat příliš,“ hodnotí událost Šafr.

Hnutí ANO představilo svůj předvolební program a Pavel Šafr si ho přečetl, abyste vy nemuseli. V nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou ho společně s Honzou Paličkou hodnotí a nešetří přitom tvrdou kritikou. „Ten program je taková fata morgana pro blbečky. Především je to úplně čistá propaganda postavená na lžích,“ komentuje dokument Šafr. „Já bych to přejmenoval na Všechno všem. Nikdo vám nedokáže dát to, co vám Andrej Babiš slíbí,“ dodává Palička.

Do podcastu Šafr s Paličkou dorazil vzácný host – ministryně obrany Jana Černochová. Ta mohla nejen zhodnotit své téměř čtyři roky ve funkci, ale zamyslet se i nad tím, jak by se vlastně k tématu obrany mělo v Česku přistupovat. „Obrana je zájem nás všech. Jsem opravdu toho názoru, že na obraně se politika dělat nemá,“ říká.

V nové epizodě podcastu deníku FORUM 24 Šafr s Paličkou se Pavel Šafr s Honzou Paličkou odrazili od zveřejnění programu koalice SPOLU pro nadcházející sněmovní volby. Palička upozorňuje, že tento program je o poznání kratší než před čtyřmi lety a jde spíše o – pro voliče nepřekvapivé – ideové teze. „Nechci, aby to vyznělo pejorativně, ale v tomto ohledu mi to trochu připomíná to, co za program vydává hnutí ANO,“ říká Palička.

Dávají se věci do pohybu směrem k dosažení míru na Ukrajině, nebo americký prezident Donald Trump hraje jen nedůstojné divadlo s cílem zajistit si Nobelovu cenu? To rozebírají Pavel Šafr a Honza Palička v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou. „Vítání masového vraha Putina na červeném koberci je něco trapného a nedůstojného. Vlastně jde o zneuctění Spojených států amerických, což Trumpovi vyčítají i lidé z jeho tábora na Fox News,“ komentuje situaci Šafr.

S blížícími se volbami do poslanecké sněmovny se v nové epizodě svého podcastu Šafr s Paličkou zamýšlí Pavel Šafr a Honza Palička nad tím, s kým může Andrej Babiš potenciálně sestavovat vládu a jakou k tomu má motivaci. Oba se shodují na tom, že vyhlídky nejsou nikterak optimistické. „V debatě o možné vládní spolupráci se zapomíná na podstatný aspekt, a tím je kauza Čapí hnízdo a vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Demokratické strany si nemohou dovolit ho nevydat, ale SPD a Stačilo! si to před svými voliči obhájí. A co za to? Ne funkce a koryta, je tu jedna věc, kterou určitě chtějí Okamura a Konečná zobchodovat, a to je referendum o vystoupení z EU. Mají na Babiše páku,“ varuje Šafr.

V nové prázdninové epizodě podcastu Šafr s Paličkou se Pavel Šafr s Honzou Paličkou společně zamýšlejí nad problematikou napravených hříšníků. Jako pomyslný odrazový můstek k debatě jim posloužily poslední mediální výstupy bývalého prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka, který pro mnohé překvapivě velmi ostře odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině a vyzývá k podpoře napadené země.

Podcast Šafr s Paličkou se o prázdninách natáčí s dvoutýdenní periodicitou. Jan Palička se navíc připojil z francouzské Bretaně. I tak ale bylo o čem mluvit. Hlavním tématem bylo sebezhanobení sociálních demokratů, kteří pod vedením předsedkyně Jany Maláčové a někdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka zamířili do rudohnědé stáje Stačilo!. Šafr přitom připomněl, že toto pseudohnutí je schovávanou pro komunisty, kteří se v současné situaci neváhají spojit s proruskými národovci. Palička k tomu říká, že extremisté zprava i zleva mají k sobě vždycky blízko.

Když Vrchní soud v Praze zrušil zprošťující rozsudky nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo a de facto na prvostupňovém soudu ponechal při opětovném projednání pouze rozhodnutí o trestu s tím, že o vině není pochyb, tak podle Pavla Šafra celou kauzu zpřehlednil.

Kauza přijetí miliardového daru z bitcoinů od odsouzeného Tomáše Jiřikovského vedla k rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a jeho náměstka Radomíra Daňhela. Zároveň spustila krizi důvěry ve vládu jako takovou. V nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou vysvětluje publicista Petr Dimun specializující se na problematiku práva a justice, že jedním z největších kamenů úrazu bylo to, že ani její aktéři, ani policie v zásadě vůbec netušili, co svět kryptoměn vůbec obnáší.

V podcastu Šafr s Paličkou jsme připravili důkladnou prezentaci nejhorších masakrů a přehled počtu obětí. Uvádíme ho i v porovnání s předešlým nacistickým terorem.

Vrchní soud v Praze opět projednává kauzu Čapí hnízdo, v níž se již deset let řeší, zda Andrej Babiš spáchal či nespáchal dotační podvod. V nové epizodě podcastu deníku FORUM 24 se Pavel Šafr s Honzou Paličkou shodují na tom, že po tak dlouhé době, navíc bez jasné vyhlídky toho, kdy celý soudní proces bude definitivně ukončen, už vlastně nikdo nemá žádná očekávání.

V nové epizodě se Pavel Šafr s Honzou Paličkou zabývali aktuální situací poté, co prezident Petr Pavel vyhlásil říjnové volby do poslanecké sněmovny. Kromě toho, jak si jednotlivé strany a hnutí stojí v průzkumech a jak se popasovaly se startem předvolebních kampaní, hodnotili Šafr s Paličkou i prohlášení Petra Pavla, že by měl velký problém s tím, kdyby měl do vlády jmenovat ministry, kteří by otevřeně volali po vystupování z EU a NATO.

To, že oslavy 80 let od konce druhé světové války proběhly napříč Českem v mnoha podobách, včetně těch adorujících nejen Rudou armádu, ale i současné Rusko je podle Pavla Šafra a Honzy Paličky důkazem absurdity tvrzení, že v Česku je omezována svoboda slova. „Je tu svoboda slova přijít někam s ruskou vlajkou a tam s ní nadšeně mávat, stejně tak je tu ale z druhé strany svoboda slova říct, že ten člověk je proruské vražedné prase,“ říká Palička. „Myslím, že je důležité to těm lidem říkat do tváře, že nosí vlajku státu, který pořádá masové vraždy. Ale zakazovat někomu ruskou vlajku je pro mě nepředstavitelné. Ať chceme nebo ne, je to pořád vlajka státu OSN,“ dodává Šafr.

U příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války si Pavel Šafr s Honzou Paličkou pozvali do studia historika a hlavního editora deníku Forum 24 Petra Hlaváčka, s nímž probrali nejen otázky týkající se toho, zda ze strany Sovětského svazu můžeme vůbec mluvit o osvobození, ale i to, jak bychom dnes měli naložit s četnými sochami rudoarmějců v českých ulicích i s pojmenováním ulic samotných, které stále nesou pojmenování nejen po Rudé armádě, ale například i po komunistickém prezidentu Zápotockém nebo Karlu Marxovi. „Naše ulice a náměstí nejsou věšákem na různé památníky upomínající na totalitní režimy,“ říká nekompromisně Hlaváček.

Hostem desáté epizody podcastu Šafr s Paličkou byl koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády Otakar Foltýn. Ač bývá obviňován svými oponenty z toho, že je státním cenzorem, upozorňuje v rozhovoru na absurditu těchto obvinění.  „Kdyby se teď někdo chopil moci a povolal si člověka zodpovědného za cenzuru, tak by zjistil, že nejen že ji máme v míru zakázanou, ale nemohli bychom to dělat ani za válečného stavu, protože k tomu nemáme vůbec nic. Je proto absurdní, že z toho někdo někoho obviňuje,“ říká Foltýn.

Mnozí čeští, převážně pak opoziční, politici se stále hrdě chlubí svou podporou Donalda Trumpa, ač jsou kroky amerického prezidenta čím dál tím více diskutabilní. Jak se shodují Pavel Šafr s Honzou Paličkou v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou, čeští trumpisté to budou mít vzhledem ke stoupající absurditě počínání staronového prezidenta USA čím dál tím složitější. „Myslím si, že se teď ukazuje, že sázka na Trumpa byla chybou,“ hodnotí situaci Šafr.

Ruský útok na ukrajinské město Sumy svou brutalitou šokoval celý svět. „Petr Pavel to pojmenoval správně, byť to není úplně objevné. Rusko o žádný mír nestojí, nikdy nestálo a nikdy stát nebude,“ hodnotí v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou tragické aktuální dění Honza Palička s tím, že tzv. koalice ochotných, tedy států západního světa, které stojí na straně napadené Ukrajiny, se musí stát koalicí ochotných na Ukrajině něco skutečně dělat, ne jen o tom mluvit, jinak budeme jako Západ působit směšně. „Rusku se mezitím daří zesměšňovat hlavně Donalda Trumpa,“ reaguje Pavel Šafr.

Francouzská nacionalistická politička Marine Le Penová byla odsouzena za zpronevěru finančních prostředků evropského parlamentu, mimo jiné i k nemožnosti pět let kandidovat do volených funkcí. Podle Pavla Šafra je rozhodnutí pařížského soudu jen důkazem, že francouzská justice normálně funguje. „Ani když je někdo jako populistický politik nejhlasitější křikloun v davu, tak není beztrestný,“ říká Šafr. „Neplatí to jen pro populistické politiky, ale pro všechny. Soud hledí jen na právo, které buď někdo porušil, nebo neporušil, a podle toho se pak zařídí,“ dodává Honza Palička.

Co se skrývá pod sílícím voláním po změně režimu? Podle Pavla Šafra a Honzy Paličky jde o projev nespokojenosti, který ale zcela opomíjí důsledky toho, co by ona změna režimu znamenala. Pavel Šafr reaguje na kritiku údajné ztráty suverenity po vstupu České republiky do EU tak, že v dané době se Česko nacházelo v jakémsi pomyslném vakuu, které vyplnila právě Evropská unie. „Možnosti českého státu a českého obyvatelstva se vstupem do EU prudce zvýšily,“ dodává Šafr. „Když dnes lidé volají po změně režimu, tak by tady to vakuum vzniklo znova, ale jediný, kdo by ho vyplnil, by bylo Rusko,“ dodává Palička.

Zatímco v Bílém domě a hlavně v Kremlu se po telefonátu Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nejspíše radují, Pavel Šafr s Honzou Paličkou v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou moc důvodů k radosti nespatřují. „Trump se chová tak, jako kdyby to celé vyjednal s Putinem a Ukrajině už bude jenom přikazovat, co má dělat. Za nejskandálnější prohlášení považuji to, když Trump řekl, že budou mluvit o území,“ hodnotí situaci Šafr. „Ať si mluví třeba o Aljašce, pokud ji chce odevzdat Putinovi, ale co má co mluvit o ukrajinském území?“ dodává s tím, že jedinou pozitivní věcí je to, že Trump neprodal Rusku Krym. Zatím…

Pavel Šafr se spolu s Honzou Paličkou v nové epizodě podcastu Šafr s Paličkou shodují na tom, že v otázce obrany se musíme začít spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Jak ale upozorňuje Šafr, podle průzkumu z loňského roku polovina Čechů není ochotna svou zemi bránit. „Toto je obraz naprosto demoralizované společnosti. Jsou to lidé, kteří už jsou poraženi. Je to skandální a je potřeba se ptát na to, jak se to mohlo stát,“ říká Šafr.

Jak vnímají Pavel Šafr a Honza Palička kroky rumunského ústavního soudu, který nejprve zrušil první kolo prezidentských voleb a následně v nich neumožnil kandidovat radikálnímu proruskému Calinu Georgescuovi? Podle obou jde o krok velmi kontroverzní, ale v dané situaci pochopitelné. „Rušení voleb vytváří dojem, že nějaká elita do toho skočí, zvrátí výsledek voleb a to způsobuje snížení důvěry v demokratické instituce. To je nepochybně pravda. Proti tomu ale stojí jiná, opravdu velmi vážná věc a to je fakt, že Rusko reálně provádí hybridní operace demokratickým zemím. A ty demokratické země se prostě musí sakra bránit,“ říká Šafr. Proč si Putinovo Rusko vybralo jako terč právě Rumunsko? Co bychom si z dění v Rumunsku měli odnést my v Česku? A jak by se demokracie měla bránit proti ruským trojským koním v politice? Poslechněte si celou epizodu.

Návrat Donalda Trumpa do křesla prezidenta Spojených států s sebou nepřinesl jen pořádnou porci chaosu, ale též pomyslný nástup kulturního barbarství. Pavel Šafr s Honzou Paličkou hledají paralely mezi Trumpem a Andrejem Babišem a dochází k závěru, že toto kulturní barbarství reprezentuje i předseda hnutí ANO. V čem jsou si podobní a v čem jsou Trump a Babiš rozdílní? A proč druhé Babišovo období může být mnohem horší než to první?

Nadcházející volby do poslanecké sněmovny hrozí nejen návratem „babišismu“, ale podle Pavla Šafra v nich jde hlavně o to, jestli chceme žít v rámcově civilizované společnosti, nebo jestli upadneme do nějakého většího, menšího, hlubšího nebo mělčího hnoje. Jaká témata budou ve volbách klíčová a co musí udělat vládní strany, aby v nich uspěly?

Tento díl podcastu Šikmá plocha se zabývá tím, do jaké míry jsou Spojené státy před listopadovými prezidentskými volbami rozdělené a co by znamenalo zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové nejenom pro USA, ale i pro Ukrajinu a Evropu.

Podcast Šikmá plocha jen něco málo přes rok před volbami do poslanecké sněmovny hodnotí ministry vlády Petra Fialy. Kdo ve své funkci absolutně selhal? A o kom není jisté, že vůbec existuje? I na tyto otázky odpovídají Johana Hovorková a Pavel Šafr.

Je to už třicet čtyři let po revoluci. A naše země, naše krajina, naše společnost, my všichni si stále z totalitního režimu neseme následky. Co s tím? A kdy to přejde? A když už jsme tu strašnou dobu jen kritizovali, najde Pavel Šafr v rozhovoru s Johanou Hovorkovoou něco pozitivního v tom, co zažíval? To je desátý díl podcastu Vyprávěj mi o komunismu.

V tomto dílu podcastu Vyprávěj mi o komunismu se věnujeme těm, o nichž to celé bylo. Totiž komunistům. Styděli se za sebe? Jaká byla jejich typologie? A kdo se jim postavil?

Johana Hovorková a Pavel Šafr mluví tentokrát o tom, jak se k sobě lidí za komunismu chovali. Proč jste v jednom kuse naráželi na protivné prodavačky? Proč měli takovou moc taxikáři a pinglové? A kdo říkal ostatním „soudruhu vole“?

Kde byla za komunismu svobodnější atmosféra, ve městě nebo na venkově? Co všechno komunisté zničili kolektivizací, bezuzdným bouráním nebo výstavbou, která hyzdila města i krajinu? A jaké to bylo, když člověk musel jet nočním vlakem? Poslouchtejte Vyprávěj mi o komunismu, tentokrát o městě, o venkově a o dopravě.

Proč vlastně člověk, který nefandil straně a vládě, četl Rudé právo? Jaké propaganda byla v časopise Náš pes? A jak často byl člověk nucen sledovat Československý filmový týdeník? Pavel Šafr v dalším díle Vyprávěj mi o komunismu hovoří s Johanou Hovorkovou o médiích před rokem 1989.

Sbor národní bezpečnosti, do kterého patřila Veřejná bezpečnost a Státní bezpečnost. Lidové milice. Pohraničníci. A samozřejmě Československá lidové armáda. To všechno byly silové složky, které komunisté ovládli už před rokem 1989. V dalším díle seriálu Vyprávěj mi o komunismu hovoří Johana Hovorková s Pavlem Šafrem o tom, co to vlastně znamenalo a jak se lidé, kteří pro režim takto pracovali, vlastně chovali.

Národní fronta nebyla jen snaha předstírat, že v Československu vládne ještě snad někdo jiný než KSČ. V Národní frontě byl v podstatě každý, patřili do ní zahrádkáři, včelaři i lidovci. Režim organizoval svému lidu úplně všechno. A právě o tom je čtvrtý díl podcastu Johany Hovorkové a Pavla Šafra.

Znali jste jako děti brokolici? Kdy byl Pavel Šafr poprvé v McDonaldu? A opravdu existovali lidé, kteří si vystavovali láhev od kečupu? Je tu třetí díl podcastu Vyprávěj mi o komunismu.

Kolik lidí sledovalo Nemocnici na kraji města? Proč jsou normalizační písničky tak strašné? Kolik lidí podepsalo Antichartu? Omluvil se někdo? A na co by se nemělo zapomenout? To je druhý díl podcastu Johany Hovorkové a Pavla Šafra.

Jak vypadal běžný den v době komunismu? Co to byl Svaz československo-sovětského přátelství? Vzpomínáte si ještě na Nedělní chvilku poezie? To všechno a ještě mnohem více uslyšíte v prvním díle podcastu Vyprávěj mi o komunismu od Johany Hovorkové a Pavla Šafra.

Šéfredaktor Týdeníku FORUM Pavel Šafr vydává novou knihu s názvem Báječná léta s Babišem. S šéfredaktorkou deníku FORUM 24 Johanou Hovorkovou hovoří v Pocastu FORUM o tom, jaké to bylo, když se s Babišem poprvé potkal, kdy pochopil, že je to skutečně nebezpečný člověk, a hlavně o tom, jakých bylo těch deset let od roku 2013, které jsme tu v České republice prožili. Šafr se nebojí jasně pojmenovat chyby ve vlastních řadách, tedy to zásadní selhání novinářů, kteří pro Babiše pracovali, případně těch, kteří mlčeli nebo naopak vyzývali ke spolupráci s ním. Je to věc, o které by se ještě mělo mluvit a na kterou bychom neměli jen tak zapomenout. Babišismus neskončil. Stále trvá. A pokud bychom si těch deset let měli zopakovat, mohlo by to přístě být ještě daleko horší.

Redaktoři deníku FORUM 24 a Týdeníku FORUM zareagovali na zvláštní biologický jev, totiž na současné přemnožení konzervativců. K národním konzervativcům se totiž přihlásil už i Andrej Babiš. Tito konzervativci hájí údajnou suverenitu proti Evropě a svobodu slova pro Putinovu propagandu. Chceme takovým konzervativcům ukázat, že to, co hlásají, nemá s evropským konzervativním myšlením nic společného a připravili jsme náš vlastní konzervativní manifest. Někdo v tom může vidět provokaci, protože navrhujeme kupříkladu vrátit šlechtě majetek ukradený po válce nebo zrušit nehorázné Benešovy dekrety. My jsme tyto body zahrnuli do celkového pojetí slušné země, která ctí právo, soukromý majetek, podnikání, tradice, kulturu a péči o naši zemi, aby překonala dědictví bolševismu. Stručně řečeno, konzervatismus není konzervováním buranství a zaostalosti.