Explore every episode of the podcast Od Západu nefouká? Podcast o architektuře

V rozhovoru s Petrem Klímou rekapituluje architekt Lukáš Janout průběh své dosavadní působení v oboru. Jeho cesta vedla z rodného Oseka u Rokycan na vysoké školy v Brně a v Praze. Po zkušenostech z několika ateliérů Lukáš založil v hlavním městě vlastní studio, kde se věnuje i projektům v Plzeňském kraji. Jak ho ovlivnilo rodinné zázemí spojené se stavebnictvím? Co ho přimělo přejít od projektování k architektonické tvorbě? Jak vznikla jeho spolupráce s investorem na projektu hotelu Villa Fitz?

Lukáš Janout také otevřeně mluví o vyhoření, které před lety zastavilo jeho pracovní tempo. Popisuje příčiny svého kolapsu i postupný návrat do práce. Dnes se snaží lépe plánovat, delegovat práci a nastavit si zdravější pracovní režim. Jaké kroky mu pomohly znovu najít rovnováhu? A jaká opatření dodržuje, aby se mohl své práci dál věnovat?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(04:43) cesta k architektuře

(19:26) syndrom vyhoření a návrat do práce

(36:35)  Villa Fitz

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Architekt Lukáš Soukup popisuje v úvodu rozhovoru s Petrem Klímou svou ne zcela přímočarou cestu k architektuře. Coby student dopravní průmyslovky v Plzni se vydal studovat architekturu na ČVUT až díky inspiraci spolužáky z výtvarného kurzu. Co jej přesvědčilo, že architektura je jeho cesta? A jak jej formovalo prostředí pražských ateliérů? 

Cenné zkušenosti získal Lukáš během studijní stáže ve finském Tampere, kde poprvé zažil mezinárodní prostředí a jiný přístup k architektuře. Po absolutoriu pracoval v několika významných pražských ateliérech a později i v developerské společnosti, kde si uvědomil širší kontext rozhodování o podobě městského prostoru. Zkušenosti si rozšířil i působením v roli projektového manažera v realitní firmě. Kromě vlastní praxe nyní Lukáš působí jako městský architekt Jindřichova Hradce, kde se zaměřuje na citlivý rozvoj města a upozorňuje na potřeby zranitelných skupin obyvatel. Jaké konkrétní výzvy přináší role městského architekta? Jak balancuje mezi zájmy politiky a potřebami obyvatel?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(1:30) cesta k architektuře, studium a stáž ve Finsku

(12:46) získávání zkušeností po škole

(32:30)  městský architekt Jindřichova Hradce

(54:20) o Plzni

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Zdeněk Fránek začal působit jako vysokoškolský pedagog již třiceti lety; jeho zkušenosti sahají od Ostravy přes Liberec až po Plzeň. Na Sutnarku přišel s vizí ateliéru environmentálního designu pro architekturu, v níž položil důraz na samostatnost a odpovědnost studujících. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, že pouhý talent nestačí – důležitá je především pracovitost a schopnost učit se. Studujícím dává prostor pro experimenty, ale zároveň je vede k pochopení kontextu a udržitelnosti v architektuře. Jaké výzvy čekají studenty a studentky v jeho ateliéru? A co Zdeněk Fránek považuje za největší problém současné architektonické výuky?

Vedle pedagogické činnosti má zkušený architekt za sebou řadu vlastních návrhů a realizací v Česku i ve světě, včetně staveb v Číně nebo projektů školících center v Africe. V rozhovoru popisuje, jak se liší práce architekta v různých částech světa – od materiálových omezení v Africe až po striktní pravidla a mimořádné měřítko v Číně. Každá země podle něj vyžaduje jiný přístup a cit pro místní kontext. Právě zkušenosti ze zahraničí Fránka utvrdily v tom, že architektura nesmí být univerzální, ale musí vycházet z prostředí, kde vzniká. Jaké specifické výzvy přináší navrhování v těchto destinacích? A co si z mezinárodních projektů odnáší Zdeněk Fránek pro svou práci v Česku?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) Ostrava a Liberec

(10:00) zahraniční projekty

(20:20) Plzeň – se studenty

(39:30) Plzeň – budova Sutnarky

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

ArchitektkaAnna Hostičková patří k výrazným osobnostem plzeňské architektury a památkové péče. V rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná na období studia, kdy jí školská reforma přivedla nejen k architektuře, ale i k výučnímu listu zedníka. Řemeslné zkušenosti získala během povinné praxe na stavbách výzkumných ústavů a dalších veřejných budov. Po studiích Anna Hostičková zamířila do Plzně, kde se začala se věnovat památkové péči a také se zde usadila. Jak probíhala výuka architektury v 60. letech? Proč nezískala zaměstnání v Písku? Jaké bylo její první setkání s Plzní?

Od roku 1968 působila Hostičková v plzeňském Stavoprojektu, později přešla na zdejší Útvar hlavního architekta, který se po roce 1989 transformoval na nynější Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Právě tam se architektka začala věnovat také popularizaci architektury. Stála u zrodu iniciativy Plzeňské dvorky a dlouhé roky provázela veřejnost po plzeňské architektuře. K památkám přistupuje s respektem, ale zároveň s kritickým pohledem – důležitější než dogmatické zachovávání minulosti je podle ní citlivé propojení historie s novou kvalitou. Jak se proměnilo její vnímání památkové péče v průběhu let? Jaké stavby a projekty v Plzni považuje za nejpovedenější? A co by podle ní mělo město udělat pro svou budoucnost?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) studium architektury a výuční list zedníka

(10:05) příchod do Plzně a památková péče

(27:15) proměna Plzně v 70. letech minulého století

(33:45) situace po roce 1989

(41:00) popularizace architektury a současný pohled na městoEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ve druhém dílu rozhovoru s Petrem Klímou se architektJiří Boudník vrací ke svému návratu z New Yorku zpět do Česka v roce 2009. Popisuje počátky svého zapojení do projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury, v němž viděl příležitost zviditelnit město i pro zahraniční návštěvníky. Připomíná, jak se podílel na soutěži o ideový návrh druhé věže plzeňské katedrály, a jak z ní vzešla sbírka na navrácení zvonů. Co ho přivedlo zpět do Česka? Jaké impulzy přinesl Plzni? Jak byl přijat jeho návrh na dostavbu hlavního plzeňského chrámu? 

Jiří Boudník v rozhovoru popisuje i svoji zkušenost z vedení stavebních projektů a realizací v Polsku, Německu a Rusku, kde čelil nejen technickým, ale i kulturním výzvám. Přibližuje rozdíly mezi architekturou ve střední Evropě a v USA a zmiňuje, jak si udržuje pracovní vazby na americký trh. Rozhovor se uzavírá jeho vášní pro záchranu historických staveb – konkrétně někdejší tvrze v Dolanech, jejíž obnova se stala jeho dlouhodobým cílem. Jak se podle něj liší americká architektura od té české? A jak se v jeho očích proměnila Plzeň?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) návrat do Česka a Plzeň 2015

(08:00) druhá věž pro chrám sv. Bartoloměje

(18:45) mezinárodní pracovní zkušenosti

(29:55) New York a Spojené státy

(38:50) tvrz v Dolanech

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Jiří Boudník, architekt, spisovatel a umělec, začíná rozhovor s Petrem Klímou popisem své práce na restauraci Osteria v Plzni, kde kombinoval industriální styl s prvky historie automobilismu a přírodními materiály. V rozhovoru vzpomíná na emigraci do Spojených států a své studium v New Yorku. Po absolvování studia architektury nastoupil do firmy, která se specializovala na stavbu mrakodrapů. Boudníka fascinovala rychlost a preciznost tohoto typu výstavby. Jak vzpomíná na začátky v New Yorku? Jak rychle se staví mrakodrap? A jak se ho dotkl útok 11. září 2001 na budovy Světového obchodního centra, jehož byl svědkem?  

Kariéra architekta se v jeho životě prolíná s drahou spisovatele. Ve svých knihách se věnuje především emigraci, kulturním rozdílům a mezinárodním vztahům, ať už česko-americkým, nebo česko-německým. První kniha se však svým obsahem jeho dalším dílům vymyká. Co bylo impulzem k jejímu napsání? Které další knihy následovaly? A jaký příběh zpracovává literárně nyní?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) návrh restaurací Osteria v Plzni

(10:30) emigrace a život v New Yorku

(20:45) v roli spisovatele

(28:50) o historii a mezinárodních vztazích

(49:00) stavba mrakodrapůEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Krajinářský architekt a urbanistaMilan Svoboda se věnoval ve své kariéře zejména městskému plánování a opakovaně zaujímal i významné manažerské role. V rozhovoru s Petrem Klímou popisuje začátky svého působení v Plzni, kam přišel v polovině osmdesátých let. Po roce 1989 nastoupil na transformovaný Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Měl zde na starosti přípravu prvního polistopadového městského územního plánu. Později stál také u prvních místních architektonických soutěží a ÚKRMP léta vedl. Jak ovlivnilo socialistické dědictví podobu Plzně v devadesátých letech? Co obnášelo prosazení ekologických prvků do územního plánování? A jaké změny přinesly architektonické soutěže té doby? Na kterou ze soutěží je dodnes hrdý? 

Svoboda se také významně zapojil do projektů, které měnily tvář Plzně po roce 2000. Velmi otevřeně hovoří o své manažerské zkušenosti s vedením týmu připravující projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, v jehož pozadí se střetávaly rozdílné politické a kulturní zájmy. Ačkoli byl jeho vztah s projektem komplikovaný, zdůrazňuje důležitost zavádění nových kulturních formátů a jejich vliv na místní společnost. Jaké impulzy přineslo Evropské hlavní město kultury zdejší kulturní scéně? Jak probíhala příprava této prestižní akce? A jaké výzvy přineslo propojení kultury s politikou?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) začátky v Plzni

(17:05) architektonické soutěže

(31:25) Evropské hlavní město kultury 2015

(41:50) Nové divadlo

(50:50) Plzeň – Evropské hlavní město kultury po deseti letechEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Martina Hrabová, autorka knihy „Galaxie Le Corbusier“, v druhém díle rozhovoru pokračuje ve vyprávění o životě a díle architekta Františka Sammera, jehož životní dráha je příkladem neuvěřitelné adaptability, velké odvahy a touhy přispět ke změně společnosti. Jak se plzeňský rodák stal součástí mezinárodní scény, od Sovětského svazu přes Japonsko až po Indii? Co ho vedlo k rozhodnutí zapojit se do britské armády během druhé světové války a co se změnilo, když se po válce vrátil do Československa?

V rozhovoru Martina Hrabová připomíná, že Sammer byl humanista s neochvějnou vírou v dobro. Zlomem v jeho životě se stala právě účast ve druhé světové válce. Po těžkém zranění během služby v britské armádě se rozhodl pro návrat do Československa. Proč se tehdy rozhodl opustit mezinárodní kariéru, a naopak přijmout omezení komunistického režimu? Přesto se navzdory perzekucím dokázal prosadit jako urbanista. Jak jeho práce na urbanistických plánech Plzně ovlivnila podobu města?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) SSSR, Japonsko, Indie

(10:25) zpět do vlasti

(15:00) v komunistickém Československu

(31:40) urbanistou v Plzni Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Martina Hrabová, historička architektury a autorka knihy „Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera“, v dalším dílu podcastové série vzpomíná na postupné odhalování indicií, které ji přivedly k fascinujícímu životnímu příběhu plzeňského architekta. František Sammer (1907–1973) totiž patřil k několika českým architektům, kteří pracovali přímo v pařížském ateliéru legendárního Le Corbusiera. Jak se František Sammer dostal z rodné Plzně do prestižního ateliéru v Paříži? A proč se Le Corbusier rozhodl právě jemu svěřit některé z klíčových úkolů svého týmu?

V rozhovoru Martina Hrabová popisuje nejen Sammerovu významnou roli v evropské moderní architektuře, ale soustředí se i na síť přátel a kolegů, kterou si architekt vytvořil během své kariéry, při níž putoval z Francie přes Sovětský svaz až do Indie. Tam badatelka objevila jeho zapomenutou sbírku fotografií. Jak k ojedinělému nálezu došlo a jak změnil Martinin pohled na Sammerův život a dílo?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) disertace

(06:24) František Sammer

(16:05) výzkumné cesty a záměry

(32:40) v galaxii Le Corbusier Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ve druhé části rozhovoru reflektuje architekt Jan Soukup své působení v oblasti ochrany a obnovy architektonického dědictví po roce 1989. Hovoří o své činnosti ve spolcích zaměřených na záchranu památek a vyjmenovává své nejvýznamnější projekty, mezi nimiž vyniká dostavba ambitu v Mariánské Týnici podle původního plánu architekta Jana Blažeje Santiniho. Jakých úspěchů docílil Jan Soukup v Chotěšově, kde s tamním spolkem usiloval o obnovu kláštera? A proč nakonec usoudil, že jedinou cestou pro Mariánskou Týnici je právě historizující dostavba?

Architekt také popisuje práci ve svém ateliéru Soukup Opl Švehla, který se dle jeho slov vyznačuje vysokou mírou stability, a zmiňuje, jakým způsobem předává své zkušenosti svým mladším kolegům. V závěru rozhovoru pak odhaluje svůj pohled na rozvoj Plzně a kritizuje nevyužitá místa města. Proč je podle něho důležité městskou zástavbu oživovat a jak vidí současné trendy v architektuře?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) činnost ve spolcích na obnovu památek

(14:44) jak funguje ateliér

(17:07) Mariánská Týnice

(23:28) vztah k Plzni Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? popisuje architekt Jan Soukup svoji profesní cestu a zásadní vliv, který na něj mělo studium i mentorství v oboru. V rozhovoru v roli „zachránce památek“ reflektuje nejen svůj vztah k historickým památkám, ale i celospolečenský pohled na dědictví období, kdy historické budovy často čelily riziku demolice. Co obnášela snaha o zachování památek v socialistickém Československu? A jak se v 80. letech minulého století dostal Jan Soukup k rekonstrukcím významných městských objektů a památkově hodnotných staveb? 

Rozhovor se také zaměřuje na projekty, které Jan Soukup realizoval po roce 1989, kdy se možnosti obnovy památek zásadně rozšířily. Jak probíhala rekonstrukce budovy Západočeského muzea v Plzni nebo dostavba Mariánské Týnice? A jak vnímá Jan Soukup současný vztah společnosti k historickému dědictví?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) cesta k architektuře

(13:45) práce v období socialismu

(33:20) památník Díky Ameriko!

(43:05) práce po roce 1989 a nové možnosti

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Kateřina Koňata Dolejšová sice vystudovala architekturu, svoji kariéru však postupně nasměrovala do světa grafického designu, a to zejména během svého téměř desetiletého pobytu v Itálii. Tam se její latentní zájem o grafický design přetavil do práce na dvousvazkové knize o Benátkách coby městě migrace. Jak ovlivnila její původně studijní stáž do Itálie Kateřininu budoucí kariéru? Jaké výzvy ji při práci na rozsáhlé publikaci čekaly? A kam ji tato práce posunula? 

U architektury Kateřinu zajímá spíše koncept a vizuální prezentace než detaily prováděcích projektů. Kromě zahraničních klientů začala ještě během pobytu v Itálii spolupracovat s nakladatelstvím Zlatý řez a po návratu do Česka dostala příležitost podílet se na tvorbě vizuálního stylu Fakulty architektury ČVUT i na celé řadě knih, které škola vydala. Jak se v její práci prolínají architektura a grafický design? A jaká je v dnešní době role infografiky a grafického designu ve veřejném prostoru i ve strukturách organizací?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) Studium architektury a zájem o grafický design

(03:30) v Itálii

(14:52) na cestách

(27:15) zpět v Česku

(31:20) zpět na Fakultě architektury ČVUT

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V druhé části rozhovoru se architekt a fotograf Petr Jehlík ohlíží za svým studiem na plzeňské stavební průmyslovce a vzpomíná na to, jak na něj budova školy působila a jak se proměnila. V současné době Petr působí v pražské kanceláři architekta Stanislava Fialy, proto se předmětem dalšího hovoru stal zejména pražský polyfunkční dům DRN. Proč získala budova takový název? A jak může dům přispívat k adaptaci městského prostředí na měnící se klimatické podmínky? 

Ačkoliv žije Petr Jehlík dlouhodobě v Praze, do Plzně se opakovaně vrací, a dokumentuje stavební  produkci 20. století pro Plzeňský architektonický manuál (PAM). Jak reflektuje vývoj města v posledních dekádách? Jak vnímá architekturu a veřejný prostor v Plzni? Co se zde podařilo, a kde jsou podle něho naopak rezervy?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) o „stavárně“

(08:10) o práci se Stanislavem Fialou

(18:15) o DRNu

(23:00) o směřování Plzně

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Fotografování architektury přináší Petrovi Jehlíkovi radost. K zájmu o výtvarné umění, především kresbu, se během studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze přidala fotografie, která nyní doplňuje jeho architektonickou praxi. Proč je kresba stále nenahraditelným způsobem, jak zachytit veřejná prostranství? Jak architektonické vzdělání ovlivňuje Petrův přístup k focení staveb? A přemýšlel někdy Petr nad tím, že by opustil navrhování a věnoval se pouze fotodokumentaci architektury?   

Zásadním tématem první části dvoudílného rozhovoru byl projekt Plzeňský architektonický manuál (PAM), pro který Petr Jehlík fotografuje již více než deset let plzeňské stavby převážně z meziválečné éry. Proč považuje dokumentaci těchto objektů za důležitou? Jaký vliv má světlo a čas na fotografování architektury? A co je pro fotografa architektury nejtěžší – zachytit krásu stavby, nebo její funkčnost?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(1:25) od architektury k fotografii

(04:00) kresba versus fotografie

(12:25) architekt fotograf

(21:35) Plzeňský architektonický manuál

(30:55) práce v terénu

(43:50) mizení historických staveb

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Zuzana Zbořilová se po studiu architektury rozhodla věnovat fotografii, která se posléze stala jejím hlavním vyjadřovacím prostředkem a nástrojem pro zkoumání městského prostoru. Zuzana dlouhodobě vyučuje uměleckou fotografii na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, kde se snaží inspirovat studenty z různých oborů. Architekturu ale představuje i nejmenším dětem, a to v rámci svého projektu Město letí. 

Kdy a jak ji oslovila fotografie? Jaká je její zkušenost se školstvím a jaké výzvy přináší vzdělávání nových generací? A jak mohou umělecké projekty měnit naše vnímání měst? Řeč bude také o komunitních aktivitách na Jižním Předměstí v Plzni, kde pomocí fotografických projektů a veřejných akcí usiluje o zlepšení kvality života tamních obyvatel a zvýšení povědomí o významu veřejného prostoru u široké veřejnosti. Čeho už s Annou Andrlovou, Petrou Hefnerovou a Lenkou Kobesovou v komunitním Společenství pro obnovu „Jižáku“ dosáhly a jaké akce chystají?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(1:30) architektka fotografkou…

(07:55) ...a také pedagožkou

(13:20) o projektu Město letí

(20:30) o výuce a studentech

(35:20) o architektuře do škol

(48:15) o komunitě na „Jižáku“

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V pokračování rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná historik architektury a kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický na svou snahu kultivovat přístup ke kulturně-historickému dědictví Plzně především v roli městského zastupitele. 

Proč a s jakými cíli vstoupil před lety do komunální politiky? A jaké si ze svého působení odnesl zkušenosti? V čem by se podle něho měl přístup současné politické reprezentace k plánování města změnit? Jak nahlíží na chystané městské projekty, například na vyhlášení soutěže na rekonstrukci náměstí Republiky? Patří podle něj na hlavní plzeňské náměstí zeleň? A proč jezdí každý rok na výlet do Rakovníka?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) památková ochrana Plzně

(07:00) plánování Plzně

(17:35) (efektivní) práce zastupitele

(30:30) Plzeň jako město promarněných příležitostí

(35:05) připomenutí Hanuše Zápala

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Petr Domanický nestudoval architekturu proto, aby mohl domy stavět, ale kvůli tomu, aby je byl schopen lépe chránit. Už během střední školy začal o historii Plzně a její nemovité kulturní bohatství projevovat nebývalý zájem, který ho nakonec dovedl až do Prahy na Fakultu architektury ČVUT. Která místa v Plzni kdysi stihl s fotoaparátem v ruce zdokumentovat, než definitivně zmizela? A jaké bylo studium v Praze v porevolučních devadesátých letech?    

V následujících letech působil Petr Domanický jako odborný garant v Národním památkovém ústavu. Doporučoval koncepce a dohlížel na opravy mnoha památek. Zároveň prováděl systematický průzkum regionu a pro vybrané stavby zajišťoval podklady pro jejich památkovou ochranu. Které architekty minulosti pomáhal znovuobjevit? A v čem bychom se mohli inspirovat prvorepublikovým přístupem k architektuře a městské výstavbě?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(02:00) za svým snem

(15:10) odborný garant památkové péče

(36:40) prvorepubliková Plzeň

(52:40) architekturu do škol

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Architekt v roli developera, Patrik Novák v pokračování rozhovoru zhodnotil, jak si Plzeň stojí z hlediska developmentu, prozradil, jak funguje jeho developerská firma, i další detaily z bytové výstavby v bývalém průmyslovém areálu na břehu řeky Radbuzy v blízkosti centra Plzně. 

Tam postupně vzniká městská čtvrť Nová papírna, která nejen že nese název upomínající na někdejší továrnu, ale zbylé torzo výrobních hal přemění v kulturní centrum celé lokality. O jaké byty je v současnosti zájem? Kdo si je kupuje a co to je fondové bydlení? Transformace území je pro Nováka a jeho firmu aktuálně velké téma. Kde bude stavět další domy? 

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:30) cestování

(06:55) prodej bytů

(15:10) development v Plzni

(28:45) zástavba dalších lokalit

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠.

Pro Patrika Nováka nebylo studium architektury vůbec samozřejmé. Po maturitě pracoval jako kreslič a projektant a na akademickou půdu se vrátil až po dvou letech. Fascinován procesem stavby a s přetrvávajícím zájmem o realitní trh nakonec Patrik zakotvil v pozici developera. Jakou výhodu mu v jeho profesi přineslo vysokoškolské studium architektury? Proč přestal navrhovat? S kým spolupracuje, a o co společně s architekty usiluje? 

Co v rozhovoru uslyšíte:

(00:00) intro

(00:30) studium, nebo zaměstnání

(11:00) architekt, nebo developer

(17:30) architekt developer

(30:30) čtvrť u Radbuzy

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠.

Lucie Tlustá před lety vyměnila Prahu za Plzeň a práci projektantky v soukromé firmě nahradila zaměstnáním na zdejším pracovišti Národního památkového ústavu, kde působí jako specialistka-krajinářka. Co ji k oběma rozhodnutím vedlo? Čím se v rámci své profese nyní zabývá? A jak hodnotí stav zeleně a parků v Plzni?

Kromě metodické a badatelské činnosti se Lucie nadále věnuje i vlastní tvorbě, zpravidla ve spolupráci s architektonickými kancelářemi. Společně s ateliérem projectstudio8 se například podílela na návrhu plzeňské Paluby Hamburk, která získala Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu pro rok 2022 v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba. Kde ještě můžeme v Plzni nalézt výsledky Luciiny tvůrčí práce? Co teprve chystá? A čím je zvláštní její dům?    

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:30) krajinářská architektka v Národním památkovém ústavu

(11:57) stromy na náměstí, zeleň ve městech

(16:48) badatelská činnost

(23:30) Plzeň a zeleň

(32:30) spolupráce s architekty

(44:10) vegetační střechy

(48:20) vlastní dům Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠.

Během studia na Fakultě architektury ČVUT sbíral Jaroslav Holler zkušenosti na výměnných pobytech v Madridu a v Mexico City. Sám říká, že to pro něj bylo mimořádně formativní období. Kde a kdy zažil největší kulturní šok? Na jakých zahraničních projektech se podílel a co ho přivedlo zpátky domů? 

Po dvou letech v Praze dal před další prací pro velkou architektonickou kancelář přednost pozici ve struktuře městské samosprávy v domovské Plzni a od roku 2014 působí na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, kde vede Úsek veřejného prostoru. Jak se podílel na plzeňských projektech Nového divadla nebo centra TechTower? Jak zpětně hodnotí realizaci projektu Evropského hlavního města kultury v Plzni? Jaká je jeho strategie v roli jednoho z vedoucích pracovníků plánovací instituce, jaké úspěchy si připsal a co vnímá jako svoji misi?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury

(9:15) studium a práce v hispánském světě

(42:26) Nové divadlo a TechTower

(57:00) Plzeň kulturní?

(1:04:15) Práce na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Z jednoho zprostředkovaného setkání Marcela Hausnera s Martinem Spěváčkem vzešla úspěšná dlouholetá spolupráce. V první chvíli je však čekal maraton příprav expozic pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které prezentovaly české výrobky po celém světě. Jak k takovému úkolu přistoupili, kde se jejich expozice objevily a kolik jich pro ministerstvo navrhli? 

Z náročných zakázek tvorby dočasných expozic oba architekti čerpali zkušenosti i pro návrhy trvalých výstavních prostorů a dalších interiérů. Marcel s Martinem se však věnují i projektům většího měřítka, přestože Marcela Hausnera jeho dědeček, rovněž architekt, před urbanistickou prací varoval. Do jaké míry Marcel s Martinem uplatňovali své zkušenosti i v projektech obytných lokalit v Plzni-Radčicích, v Dobřanech nebo při komponování rekreačního resortu na břehu Orlické přehrady?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(2:30) výstavní expozice

(20:10) rodinné kořeny

(24:58) zahraniční inspirace

(46:00) rekreační resort

(56:42) atriové domy

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠.

Karel Zoch vystudoval pozemní stavitelství a architekturu v Praze a snil o navrhování budov v architektonickém ateliéru. Série životních událostí ho však před dvaceti lety přivedla k profesi památkáře na Magistrátu města Plzně. Z pozice řadového referenta se během let vypracoval na vedoucího oddělení. Co ho přimělo ucházet se právě o tuto práci? Jak vzpomíná na své začátky na úřadě a kam se památková péče podle něho za těch dvacet let posunula? 

Kromě samotného smyslu památkové péče se jedním ze stěžejních témat rozhovoru stalo také industriální dědictví, které pro sebe Plzeň začala objevovat v první dekádě tohoto století. Karel Zoch byl díky své profesi přítomen hned u několika projektů, jejichž cílem bylo adaptovat již nevyužívané prostory a stavby, ať už šlo o přeměnu někdejší kantýny a posléze výrobní haly v areálu Škodových závodů na Techmania Science Center nebo o transformaci jedné z budov nádraží Plzeň – Jižní Předměstí na kulturní centrum Moving Station. Jak Karel tyto konverze hodnotí? Jaký přístup k památkově hodnotným budovám považuje za adekvátní? A které místo v Plzni na objevení svých historických a architektonických kvalit teprve čeká?  

Co v rozhovoru uslyšíte:

(00:00) intro (00:30) architekt památkářem (14:40) dvojkolejnost památkové péče (30:15) industriální dědictví (40:55) vznik Techmania Science Center (46:57) konverze budovy nádraží Plzeň – Jižní Předměstí na kulturní prostor Moving Station (01:05:17) přístup investorů

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠.

Jan Ret a Nikola Bindzar se potkali v plzeňském Ateliéru k světu. architekta Jakuba Mareše. Zatímco Jan vedl oddělení architektů, Nikola měl na starosti stavaře. Bezmála deset let trvající spolupráce nakonec oba na začátku roku 2023 přivedla k založení vlastního ateliéru. Co pro ně znamenalo postavit se zcela na vlastní nohy? Jak se jim daří shánět zakázky a čím se snaží klienty oslovit? 

Ačkoliv Jan s Nikolou mají už řadu let praxe, jejich studio MŮD architekti tvoří vesměs mladý kolektiv. Mohou se v soudobé Plzni realizovat tak, jak by si přáli? Jak nahlíží na aktuální téma udržitelnosti? Jakou mají zkušenost s prací pro developery nebo s jednáním s úřady? Jakou roli mezi jednotlivými aktéry mohou zastávat? A jak by to podle nich mělo fungovat?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:30) nový ateliér (v Plzni)

(08:05) soutěže 

(13:40) spolupráce s developery

(19:15) během studia

(22:50) jak se staví ve městě 

(33:10) o spolupráci

(43:00) práce pro veřejný sektor

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠.

Marek Sivák studoval architekturu na univerzitách v Praze, Eindhovenu a Edinburghu. Brzy po svém návratu ze zahraničí se aktivně zapojil do dění v rodné Plzni, která v roce 2010 získala titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2015. Marek v rámci projektu EHMK inicioval Otevřenou výzvu pro malé změny v plzeňském veřejném prostoru Pěstuj prostor. Ta také v roce 2014 dala jméno spolku, u jehož vzniku Marek stál a který v Plzni působí dosud. 

Co si Marek odnesl z pobytů v zahraničí? Které projekty v období kolem roku 2015 v Plzni realizoval? Jak tyto aktivity pokračovaly po roce 2015? A proč některé z nich skončily? 

Sám Marek říká, že více než technické řešení ho v architektuře zajímá příběh, který se skrývá v pozadí. Přestože sám téměř nenavrhuje, spolu s dalšími lidmi se dlouhodobě podílí na přípravě projektu obnovy Jiráskova náměstí v Plzni-Slovanech. Jak se k obnově náměstí v těsném sousedství dominikánského kláštera přistupovalo a v čem by se projekt mohl stát modelovým příkladem pro Plzeň? V současnosti Marek nabízí jako „architekt prostoru“ přípravu podobných záměrů a komplexní poradenství zejména samosprávám, které chtějí hledat kvalitní řešení pro rozvoj svých sídel. 

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:50) studium

(11:45) Evropské hlavní město kultury 2015

(16:00) Pěstuj prostor

(42:05) Jiráskovo náměstí

(1:02:30) architekt prostoru

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠.

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? reflektoval s Petrem Klímou své dosavadní nejvýznamnější projekty architekt a aktivista Jakub Mareš, zakladatel architektonického ateliéru i neziskové organizace k světu, který má na svém kontě řadu akcí oživujících veřejný prostor i nepřístupná místa.

Při takovém množství aktivit je přirozené, že některé projekty se z různých důvodů neuchytí nebo „narazí“. Buď pak zcela zaniknou, transformují se, nebo v omezené podobě čekají na lepší příležitost. Jiné projekty však úspěšně podnítily pozitivní změny. K čemu přispěly Kontejnery k světu nebo každoroční letní kulturní festival oživující plzeňské náplavky? O množství práce, kterou spolek k světu vykonal svědčí nakonec i počet lidí, kteří jím během deseti let prošli. Určitou fluktuaci zaznamenává i Marešův ateliér. Jak zvládá svou manažerskou roli, a kam by rád, aby se jeho ateliér dál ubíral?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:30) kavárna Na střeše

(04:20) městské sdílené koloběžky

(11:15) Kontejnery k světu. 

(14:30) Náplavka k světu.

(27:55) smlouvání s ďáblem

(32:00) jak moc je Plzeň k světu? 

(40:30) PechaKucha Night Plzeň

(45:25) manažerská role a plány do budoucna

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠.

Marek Marovič se ještě na vysoké škole rozhodoval mezi profesí historika a architekta. Přestože se nakonec rozhodl pro architekturu, s historií zůstal ve stálém kontaktu. Ve známém plzeňském Ateliéru Soukup Opl Švehla se totiž často věnuje obnově stavebních památek.

K tématu obnovy historických budov se vážou ustálené otázky, které vyplývají nejen z podstaty dané činnosti, ale i ze společenského nastavení. Na co klade Marovič důraz při uvažování nad rekonstrukcemi a v čem tkví podle něho jejich smysl? Čím ho projekty rekonstrukcí obohacují? A jaké zkušenosti a zážitky mu přinesla spolupráce na obnově důležitých židovských památek? A jaký má názor na financování podobných záměrů formou dotací?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(01:00) o vztahu k památkám

(04:50) oborové zaměření – rekonstrukce historických budov

(15:10) Deset hvězd – obnova synagog

(32:10) dotace

(36:50) památková péče

(49:05) rekonstrukce městských lázní v Plzni 

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠.

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? hovoří Petr Klíma s architektem Jakubem Chvojkou o jeho profesní cestě, o vývoji a významu krajinářské architektury a o vlivech politiky a veřejné správy na prostor města. 

Detailním popisem několika projektů odhaluje Chvojka nejen svůj fenomenologický přístup v navrhování, ale popisuje i peripetie, jimiž jeho díla v různých fázích na cestě k realizaci procházela. Jedním z jeho posledních uskutečněných projektů na území města Plzně je působivý altán na Habrmanově náměstí v Plzni–Doubravce. Proč dostal název Křídlo pro Kaplického? Proč má Jakub Chvojka k Plzni ambivalentní vztah? A co hlásá Manifest krajinářské architektury? 

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:02) v Plzni

(07:00) o tvorbě veřejného prostoru 

(20:57) v Plzni-Doubravce

(35:40) fenomenologický přístup 

(44:37) krajinářská architektura

(1:01:55) Centrum Caolinum Nevřeň

Ing. arch. Jakub Chvojka je autorizovaný architekt pro obory krajinářská architektura, architektura a územní plánování. Od r. 2005 vede samostatnou praxi architekta, od r. 2011 působí ve studiu CHVOJKA/architekt. Za dokončené stavby dostal řadu ocenění a jeho návrhy byly oceněny v architektonických soutěžích. Občasně bývá členem poroty v rámci architektonických soutěží. Byl členem Autorizační rady a pracovní skupiny krajinářská architektura České komory architektů. Inicioval vznik skupiny Zapálení na podporu moderní a současné architektury v západních Čechách, kde spolupořádal přednášky a do místních novin psal texty o veřejném prostoru a urbanismu. Dlouhodobě se věnoval tématu pohraničí jako krajiny se silným potenciálem. Je spoluautorem Manifestu krajinářské architektury, který byl zveřejněný 27. 2. 2017.

chvojka.org

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠ozn.plzne.cz⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.

Přibližně před čtvrtstoletím se Irena s Tomášem potkali na jedné z plzeňských základních uměleckých škol a od té doby kráčejí společnou cestou napříč zeměmi i kontinenty. O svých nabytých zkušenostech a přetrvávající spolupráci s architekty ze Švýcarska i Mexika mluví v rozhovoru s Petrem Klímou v dalším díle podcastu Od Západu nefouká?.

Po studiu Fakulty architektury ČVUT přijali Irenu a Tomáše na základě portfolií do architektonických kanceláří v Mexiku a později i ve Švýcarsku. Zatímco Tomáš se zaměřil na tvorbu vizualizací, Irena vytvářela modely. Jak se jim žilo, hospodařilo a pracovalo ve dvou velmi odlišných cizích zemích? Čím se liší přístup ke konceptu architektonických soutěží ve Švýcarsku a u nás? A jaké vizualizace nemají Švýcaři rádi? Do Mexika se Tomáš s Irenou později vrátili a mimo jiné připravovali Generel veřejné dopravy pro město Oaxaca. O víkendech jezdili pracovat na stavby. Co se tam naučili? Proč na stavbách v Oaxaca chyběly míchačky? A kolik tamních tradičních křesílek už po návratu do Čech vyrobili?

Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro

(02:35) cesta k architektuře

(20:38) odjezd do Mexika (Mexico City)

(26:40) cesta do Ženevy

(41:40) jak se ve Švýcarsku soutěží

(48:40) znovu do Mexika (Oaxaca)

(54:50) jak se staví v Mexiku

(1:03:20) nabyté zkušenosti

(1:14:30) křesílko Acapulco

(1:18:50) architectureMADE

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.

Radek Dragoun směřoval k profesní dráze architekta od svých gymnaziálních let a již během studia na vysoké škole se mu podařilo dovést do realizace svůj návrh kostela v Plzni-Bolevci, který doplnil původní vesnickou zástavbu. Jaké bylo studium v Praze na Fakultě architektury v devadesátých letech? Čím ho oslovila industriální architektura? Kdy navrhoval paroplynovou elektrárnu? Jaké další velké projekty následovaly? A jak všechny tyto po dvaceti letech reflektuje? 

V rozhovoru s Petrem Klímou se ovšem jedním z podnětných témat stala udržitelnost. Jak Radek Dragoun nahlíží na aktuální ekonomickou a ekologickou situaci v oblasti výstavby? Co by město potřebovalo, aby se v něm mohlo lépe stavět? A proč mu dává větší smysl upřednostňovat kolektivní bydlení před individuálním?

Co v rozhovoru uslyšíte: (0:00) intro

(00:55) studium v devadesátých letech

(07:35) modlitebna v Plzni-Bolevci

(14:45) tři velké projekty a návrat do Plzně

(37:30) low-tech

(43:40) udržitelnost v architektuře (pasivní domy, bytové domy 

(56:50) navrhovat, projektovat, stavět

(1:08:35) bytový dům v památkové zone

(1:28:00) ohodnocení

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.

Stavební projektant Ondřej Janout spoluzaložil se svým kolegou a kamarádem jiřím Korelusem před více než dvaceti lety firmu, ze které postupně vybudovali středně velký architektonický ateliér. Před jedenácti lety se k nim připojil architekt Bohuslav Strejc. V posledních letech dvanáctičlenný ateliér získává pravidelně ocenění. Nejen o svých úspěšných realizacích mluvili společně v 6. díle s Petrem Klímou. 

Oba jsou absolventy stavební průmyslovky v Plzni, každý ale v jiné době a s jiným zaměřením. Jak vzpomínají na svá studia? Proč si Ondřej vybral dopravní obory? A jak Bohuslava ovlivnil Liberec? Mezi několikanásobně oceněné stavby patří přístavba družiny pro ZŠ Plzeň – Újezd nebo Paluba Hamburk v exponovaném předprostoru plzeňského Hlavního vlakového nádraží. Jak získali zakázky a jak k oběma realizacím přistupovali? Chodí do nové družiny děti rády a proč je Paluba druhem pop-up architektury? Zkušenosti mají ale i s jinými než veřejnými zadavateli. Jak se jim spolupracuje s developery? Jaké je to stavět bytové domy, plánovat obytné čtvrti? A jaké je to tvořit své bydlení? 

Co v rozhovoru uslyšíte:

01:15 – projectstudio 8

10:20 – spolupráce s oborovými kolegy

12:00 – o studiích

17:25 – veřejné zakázky a soukromí klienti

21:10 – příběh družiny

29:20 – odměna za úspěch

32:40 – příběh Paluby

36:05 – o bydlení a developerech

48:12 – vlastní bydlení

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.

Vlaďka Martinovská patří mezi ty, kteří využili možnosti vysokoškolského studia odjet do zahraničí naplno. V rámci studijních stáží navštívila Dánsko, Lichtenštejnsko nebo Japonsko. Až nakonec na osm let zakotvila ve Švýcarsku. Nejen o svých zkušenostech ze zahraničí si povídala s Petrem Klímou v dalším díle podcastu Od Západu nefouká?. 

Jak si Vlaďka vybírala země pro své studijní pobyty? Jak a v čem ji zahraničí formovalo? Jaký je rozdíl mezi českým a švýcarským oborovým prostředím a přístupem k práci? A proč se nakonec rozhodla vrátit do Česka? Od roku 2019 pracuje v tehdy nově zřízeném Ateliéru veřejného prostoru na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Jak hodnotí plzeňský veřejný prostor? Čeho se jí podařilo za tři roky působení dosáhnout? K čemu slouží manuály veřejného prostoru a jak se daří s nimi dále pracovat? Smysl vidí také v aktivním zapojení se do vzdělávání studentů. Kde a jak vyučuje? A v čem prospívá práce se studenty jí samotné?

Co v rozhovoru uslyšíte:

00:55 – cesta k architektuře

02:20 – studium a zahraniční stáže

12:10 – život a praxe ve Švýcarsku 

24:30 – Ústav koncepce a rozvoje města Plzně

29:00 – manuály

38:00 – řemeslníci

45:25 – plus a mínus v Plzni

52:20 – akademické prostředí

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.

Jak o své práci uvažuje a co dalšího plánuje? O tom s Petrem Klímou hovořil ve čtvrtém díle podcastu o architektuře Od Západu nefouká? architekt Aleš Kubalík, zakladatel aktuálně tříčlenného ateliéru Sporadical.

Musí umět v tříčlenném kolektivu všichni všechno? Které typy zakázek získávají a které se jim naopak vyhýbají? A jak se po dvaceti letech snaží předcházet rutině? Pozoruhodná a mnohonásobně kladně hodnocená stavba sportovní haly v Dolních Břežanech zavedla hovor k soutěžím. Co pro ateliér znamená získat významné ocenění? A vyhledávají vůbec soutěže? V pokračování rozhovoru pak Aleš reflektoval skrze své přibývající zkušenosti z praxe současné podmínky pro vznik dobré architektury a současná společensky naléhavá témata, která ovlivňují mimo jiné právě i architekturu.

Co v rozhovoru uslyšíte:

01:30 – mezi Plzní a Prahou

03:20 – počátky ateliéru Sporadical

08:55 – jak funguje tříčlenný ateliér

17:15 – soutěže a efekt oceněných projektů

26:40 – předcházení rutiny

32:00 – o stavbě

39:45 – vývoj společnosti a aktuální témata

51:22 – vyhlídky pro Plzeň

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠Od Západu nefouká?⁠ a ⁠Seznam Médium⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠klima@pestujprostor.cz⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠Facebook⁠ a ⁠Instagram⁠.

Jaromír Veselák a Jan Toman jsou praktikujícími architekty, ovšem nemálo času investují i do občanských aktivit ve veřejném prostoru. O tom, jak se architektura prolíná s jejich veřejným občanským působením, ať už jde o roli politika nebo tvůrce komunity, hovořili v dalším díle podcastu Od Západu nefouká? s Petrem Klímou.

Profesní dvojici utvořili během působení v neformální plzeňské architektonické skupině Zapálení 02. Jak na činnost skupiny vzpomínají a jak je ovlivnila setkání s velkými jmény české současné architektury, se kterými se během pořádaných akcí potkali? Ve své architektonické praxi přijímají nejčastěji zakázky rekonstrukcí, přístaveb nebo rodinných domů. V posledním období se jim ovšem naskytla výjimečná pracovní příležitost, a sice při obnově historicky cenného interiéru od Adolfa Loose. Jaký úkol je čekal v rámci rekonstrukce Semlerovy rezidence? A jak obecně nahlížejí na současnou plzeňskou architekturu?

Co v rozhovoru uslyšíte:

02:50 – Jaromír Veselák: o tvorbě

07:20 – Jan Toman: reflexe politického angažmá

13:29 – Zapálení 02

20:10 – Semlerova rezidence

32:35 – jak dělat architekturu

39:05 – úspěchy v soutěžích

45:00 – současná architektura v Plzni

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.

Navrhli řadu výrazných a také oceněných bytových domů. Dvě nominace na Českou cenu za architekturu jim přinesly realizace bytového domu na Sylvánu v Plzni a rodinného domu „Věž“ v Čižicích. O své práci, svých začátcích i aktuálních a budoucích projektech mluvili s Petrem Klímou ve druhém díle podcastu Od Západu nefouká? architekti Jiří Zábran a Tereza Nová z ateliéru Pro-story.

Projekční a architektonické studio založil v roce 2014 Jiří Zábran se svým kolegou stavařem Josefem Houškou. V tandemu s Terezou Novou ale tvoří již od roku 2011. Co každého z nich přivedlo k architektuře, a co je pak svedlo dohromady? Velikost ateliéru jim umožnila věnovat se i větším projektům. Na které své realizace jsou nejvíce hrdí? Kolik zakázek mají právě na stole? A mají ambice vyrazit i za hranice regionu nebo dokonce republiky? Aktuálně se podle jejich návrhů realizuje celá obytná čtvrť Nová Papírna a staví výškový bytový dům u Borského parku. Jaká je spolupráce s developerem-architektem? A jakou zakázku by si přáli teď získat?   

Co v rozhovoru uslyšíte:

00:50 – tandem Zábran–Nová

03:25 – ateliér PRO-STORY

06:15 – v dobách studia

10:35 – vlastní dům

12:48 – kamarád a kolega developer

29:20 – plzeňský region

37:10 – ohlédnutí za realizacemi

43:05 – plzeňské biskupství v roli investora 

47:50 – vize do budoucna 

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.

Hosty prvního dílu podcastu Od Západu nefouká? se stali plzeňští stavební inženýři Přemysl a Vít Spálenští, zakladatelé ateliéru Flat & House. Přemek s Vítem u vlastních projektů zastanou téměř všechny role, které se během návrhu a realizace staveb postupně uplatňují – od investora přes architekta, projektanta, stavitele a stavbyvedoucího až po uživatele. Někdy na stavbě pracují i vlastníma rukama.

Jak vznikla myšlenka společné rodinné firmy? Podle čeho si Přemek s Vítem vybírají domy, do nichž se rozhodnou investovat? Proč je pro ně zásadní bydlet ve svých realizacích? A jak se zrodil nápad na mobilní bydlení WheelHouse?

Co v rozhovoru uslyšíte:

00:50 – rodinný podnik

09:30 – investoři

18:20 – stavebníci i stavitelé

24:00 – rekonstrukce historických bytových domů

27:50 – cíleně malá firma

37:10 – interakce

43:50 – finanční toky

45:50 – domy na Sylvánu

47:55 – WheelHouse

1:00:10 – situace v Plzni

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.