Pokud si neřekneme „Tak dost, takhle s antibiotiky zacházet nemůžeme“, tak v roce 2050 bude umírat víc lidí na nemoci asociované antibiotickou rezistencí než třeba na nádorové onemocnění. Tohle důrazné varování vyslala lékařům Světová zdravotnická organizace a doprovodila ho seznamem antibiotik, v němž přesně definovala, která jsou s ohledem na rezistenci „ekologičtější“ a která méně vhodná. „Mezi jedno z excelentních antibiotik, které je poměrně účinné a šetrné, je penicilín. Bohužel se přestal po revoluci používat. Kvůli lobby farmaceutických firem byl nahrazen jiným, což je velká škoda,“ říká v podcastu MUDr.ování Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole.
Krátkodobá úleva, dlouhodobý průšvih
Nejhorší druh antibiotik jsou podle odborníka tak zvaná třídenní. Právě ta často vyžadujeme po lékařích, aby se nám ulevilo od kašle a rýmy a mohli jsme se brzy vrátit do práce. Lékaři volání pacientů často vyslyší. „Jeden konkrétní druh je až dramaticky nadužívaný, ačkoliv má řadu negativních charakteristik. Je sice dobře tolerován pacienty a má rychlý nástup, ale vyvolává rezistenci,“ varuje. Užíváním třídenních antibiotik tak zaděláváme na horší a vleklejší problém nejen sobě, ale i blízkým. Lékaři v nemocnicích často vidí pacienty, jenž mají závažnou infekci, na kterou žádná dostupná antibiotika nefungují. A kvůli tomu lidé zbytečně umírají.
Je ale spravedlivé říci, že i pro lékaře je někdy obtížné odlišit, jestli má pacient virovou nebo bakteriální infekci, a podle toho volit léčbu. „Když se podíváme na typické rýmy a kašle, tak viry představují velmi zásadní část etiologie, naopak pokud bychom se přesunuli třeba do močových cest, tady se viry uplatňují velmi vzácně. Častá je tam naopak bakteriální etiologie,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek.
Podle symptomů, které nemoci provázejí, lékař pozná, jaká nemoc vás přepadla. Na základě toho odhadne, zda potřebujete antibiotika či nikoliv. Leckdy není nutný ani test CRP, kterému máme podle odborníka na infekční nemoci tendenci důvěřovat až příliš. „Podle mého je klinický stav pacienta leckdy výrazně větším prediktorem toho, zda má či nemá bakteriální infekci“, říká MUDr. Trojánek.
Preventivně nezaberouNěkdy se ale stane, že se respirační nemoc vleče, je nám čím dál hůř a lékař nakonec antibiotika předepíše. Nemohl to udělat rovnou? „Nemohl. Nebo takhle, byl bych rád, kdyby se tak nedělo. Předepsání antibiotik u virové respirační infekce totiž nezabrání potenciálním bakteriálním komplikacím. Může však dojít k rozvoji nemoci, takže se přidruží třeba zánět středního ucha, pak je předepsaní antibiotik samozřejmě v pořádku,“ vysvětluje MUDr. Trojánek. Antibiotika coby „prevence“ proti tomu, aby se nemoc tak zvaně nerozjela, prostě nefungují. Naopak, mohou všemu jen uškodit.
