2050 – Détails, épisodes et analyse

Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší pohled na projekt, který tyto plochy zkoumá z několika stran: jaký mají přínos pro biodiverzitu, jak je lidé vnímají (a často to není úplně pozitivní) a jak mohou pomoci městům lépe se adaptovat na změnu klimatu. Tyto zapomenuté zelené plochy totiž pomáhají ochlazovat okolí, zadržovat vodu a chránit města před suchy a přívalovými dešti, což je v dnešní době čím dál důležitější.

Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/91-zelen-mesta

Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese, ze kterého získáváme dřevo. Hledání rovnováhy mezi hospodařením a přírodními procesy může vést k lesům, které nejen poskytují materiál, ale taky pomáhají zadržet vodu, zmírňovat dopady klimatické změny nebo podporovat biodiverzitu. Proměna lesa přitom není sprint, ale běh na dlouhou trať – práce, kterou jeden lesník za život dotáhne možná do půlky. Jaký mindset si to žádá – a proč stojí za to ho přijmout?

Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠⁠⁠.

Hosty je tentokrát celá sestava odborníků, kteří se společně zamýšlejí nad vývojem ochrany klimatu z pohledu několika důležitých oblastí:

• Martin Tengler (BloombergNEF), kterého se ptáme na technologický vývoj, jeho blízkou budoucnost a případné limity;
• Jan Krajhanzl (Institut 2050), který se věnuje změnám v postojích české společnosti a environmentální psychologii a sociologii;
• Laura Otýpková (Frank Bold) se zabývá tématy legislativy a policy making;
• Jan Hicl (Delta Green), jenž nabízí perspektivu podnikatele v energetice.

Bavíme se o tom, co zásadního se v jejich oborech odehrálo za poslední dekádu, a nastiňujeme klíčové křižovatky a výzvy, které nás na cestě ke klimatické neutralitě čekají v následujících 10 letech.

Panelovou diskuzi jsme natočili na setkání přátel a podporovatelů projektu Fakta o klimatu  symbolicky v době, kdy se blíží 10 let od uzavření Pařížské dohody. Záznam nabízí rekapitulaci, reflexi i výhled do roku 2035 – a skvěle se tak hodí pro závěr roku, kdy se často ohlížíme zpět a přemýšlíme, kam dál.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Dříve se výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě, ale dnes technologie otevírají možnosti, jak částečně řídit také kdy a jak energii využíváme. Moderní energetika proto bude založena na synchronizaci výroby a spotřeby, což je pro využívání proměnlivých obnovitelných zdrojů klíčové.

S Janem Hiclem ze společnosti Delta Green se bavíme o flexibilitě v elektrické síti a vysvětlujeme pojem „agregace flexibility”. Náš host představuje, jakým způsobem se do celého procesu mohou zapojit domácnosti vybavené bateriemi a fotovoltaikou, a jak na poskytování flexibility mohou vydělávat i když zrovna nesvítí slunce.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Kogenerace může hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. S hostem Václavem Kleinem rozebíráme, jak tento způsob kombinované výroby tepla a elektřiny nabízí efektivní, flexibilní a udržitelné řešení pro nahrazení uhelných zdrojů.

Dozvíte se, proč jsou kogenerační jednotky důležité pro rychlou dekarbonizaci, jak jejich decentralizovaný charakter přináší výhody nejen v energetice, ale i lokálním komunitám, a proč jejich výstavba významně přispívá stabilitě české energetické sítě.

Kromě toho instalace jednotek v teplárnách vede k větší energetické nezávislosti a umožňuje lepší regulaci ceny tepla v dobách drahých energií.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Efektivní renovace i rozumná stavba nového domu mohou zásadně snížit náklady na energie a přispět k dekarbonizaci bydlení, ať už máte starší dům, plánujete novostavbu, nebo bydlíte v bytě. Jak přistupovat k úpravám, aby vám domov lépe sloužil dnes i za desítky let? V této epizodě diskutujeme, jak přemýšlet nad renovacemi, které umožňují optimalizovat spotřebu energie, lépe plánovat investice a adaptovat bydlení tak, aby odpovídalo vašim měnícím se potřebám.

Hostem je Michal Čejka z Centra pasivního domu, který se podělí o zkušenosti s renovacemi zaměřenými na tři základní oblasti: obálku budovy, technologie a větrání. Čejka zdůrazňuje, že klíčem k úspěšné renovaci je konzultace s nezávislými odborníky, kteří vám pomohou vytvořit plán třeba i na dalších 30 let, abyste mohli úpravy realizovat systematicky, podle priorit a dostupných financí.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Prokop Pithart přináší radost z přírody a fascinaci jejími detaily – od drobných momentů, jako je pták hnízdící na zahradě, až po globální témata, jako je změna klimatu. V této epizodě si povídáme o jeho pohledu na propojenost lidí s přírodou, jeho cestě za natáčením autentických videí z české divočiny a o tom, jak jeho videa ovlivňují ochranu přírody a komunikaci důležitých témat napříč různými skupinami lidí. Diskutujeme také o samotné tvorbě – je za jeho videi čistá autenticita, nebo pečlivá dramaturgie?

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Každá vypuštěná tuna oxidu uhličitého způsobí budoucí společnosti škodu 250 dolarů, což by v přepočtu všech emisí ČR na obyvatele znamenalo, že průměrný Čech vytváří měsíčně škodu 5000 korun vypouštěním skleníkových plynů. V této epizodě Tomáš Protivínský vysvětluje, jak se tyto náklady počítají a jaký model za nimi stojí.

Model je založen na čtyřech hlavních složkách: vývoji populace a ekonomiky, klimatických modelech zahrnujících změny teplot a hladiny moří, modelu škod odhadujícím dopady těchto změn a diskontování, které upravuje hodnotu budoucích škod s ohledem na očekávané zbohatnutí světa. Na závěr rozebíráme, z čeho se konkrétně skládají náklady způsobené změnou klimatu a jaké dopady jsou v těchto částkách započítané.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

Spalovat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla je ekonomicky čím dál méně výhodné a některým uhelným elektrárnám už dnes hrozí uzavření kvůli nedostatečné ziskovosti. Podle nové studie „Výroba elektřiny v Česku bez uhlí“ by i při výrazně nižší výrobě elektřiny z uhlí Česko v nejbližších letech nemělo mít problémy s dodávkami elektřiny. Zároveň by to vedlo k významnému snížení emisí v sektoru energetiky.

Hostem epizody je spoluautor studie Matěj Kolouch Grabovský z týmu Fakta o klimatu a společně probíráme její klíčová východiska, zjištění a doporučení. Studie pomocí modelu evropské elektroenergetiky zkoumá situaci v nejbližších přibližně pěti letech a to jak z pohledu rostoucí ceny emisních povolenek, tak rozvoje v tuto chvíli již levnějších obnovitelných zdrojů energie.

Podle autorů bude v ČR (i napříč Evropou) výroba elektřiny z uhlí čím dál méně výhodná, což bude mít za následek přechod na ekonomicky efektivnější zdroje a částečný import levné energie ze zahraničí. Zároveň podle modelování bude v Evropě jako celku výroba elektřiny dostatečná a pokrytá již existujícími nebo v nejbližší době plánovanými zdroji.

Mezi doporučeními studie pro rozvoj české elektroenergetiky do dalších let je rozvoj obnovitelných zdrojů a zejména podpora výstavby větrných elektráren. Zároveň je nutné navyšovat flexibilitu sítě, kapacitu akumulace a výkon řiditelných zdrojů, které stále budou potřeba v situacích, kdy je zrovna malá výroba z obnovitelných zdrojů a zároveň vysoká poptávka po elektřině. Tato opatření jednak sníží import ze sousedních států, jednak sníží provozní náklady na výrobu elektřiny a pomohou rychleji dosáhnout klimatických cílů.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

S čím se zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla potkává, když o klimatické změně a dekarbonizaci přednáší nebo poskytuje konzultace? Jaké jsou představy lidí, s nimiž se setkává, ohledně možností transformace a jejich potenciální roli v tomto procesu?

V rozhovoru si povídáme o hlavních aktérech dekarbonizace – státu, firmách a domácnostech. Nad tzv. emisním koláčem Česka rozebíráme, jakou roli mají v transformaci jednotlivých sektorů hospodářství. V případě domácností docházíme k závěru, že největší efekt mají především investiční rozhodnutí, která učiní několikrát za život – ať už jde o koupi auta nebo třeba rekonstrukci a zateplení domu.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.