Explorez tous les épisodes du podcast Zeitgeist

Zeitgeist # 31 s archeologem Jan Bažantem o síle řecké mytologie, kultu krále Ithaky a věrohodnosti amerického snímku Odyssea

(SPOILER ALERT! V 55. a 56. minutě je vyzrazen závěr filmu)

V televizi pranýřují narcistního politika, na trzích prý zavládla panika, Spartu v zápase porazil AFC Ajax a v reklamní přestávce se vám snaží prodat nějaká afrodiziaka nebo bůhvíco z Amazonu. Je první středa v měsíci, tak v poledne raději zavřete okna kvůli sirénám...

Odkazy na řeckou mytologii jsou všudypřítomné. Řecké báje si lidé vyprávejí tisíce let v mnoha verzích a jak dosvědčuje kasovní úspěch nového velkofilmu Odyssea režiséra Christophera Nolana, stále přitahují pozornost a budou se nejspíš v různých vlnách vracet i v budoucnu. Ale kde se tyto mýty vlastně vzaly? Jaký měly a mají smysl a jak se jeví poslední hollywoodské zpracování z pohledu klasického archeologa a znalce řeckých bájí, který sám navazuje na staré mýtografy? Jaké funkce mýty plnily a plní a jak to vlastně s Odysseem bylo dál po návraru na Ithaku? I o tom uslyšíte v dnešním Zeitgeistu s profesorem klasické archeologie Janem Bažentem z Centra klasických studií Filosofického ústavu AV ČR, který je mimo jiné autorem knihy Řecké mýty I. O bozích a lidech (Argo, 2025). Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Ilustrace: Odysseus a Argo - Briton Rivière

Recenze filmu Odyssea od Jindřišky Bláhové:

Odyssea podle Nolana je intimní velkofilm o mužské vině a ženském hněvu

S Filipem J. Scherfem o vládnoucí elitě a sílící destabilizaci Ruska agresivní válkou proti Ukrajině a útoky dronů.

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje pátý rok, zdevastovala miliony životů a rozhodně má daleko od prvotního Putinova cíle zabrat celou Ukrajinu. Ruské rakety a drony nadále cílí na ukrajinská města. Ale válka v poslední době palčivěji dopadá také na životy běžných Rusů daleko od fronty, kde už podle propočtu americké nevládní organizace CSIS zemřelo více než 450 tisíc ruských vojáků.

Ukrajinské drony útočí na energetickou infrastrukturu po celém Rusku a černý kouř ze zasažených zásobníků ropy a dalších budov se vznáší nad řadou velkých měst včetně Moskvy. Obyvatelé v posledních týdnech stojí v dlouhých kolonách u čerpacích stanic. Agentura Reuters tento měsíc informovala, že Rusko, coby jeden z největších vývozců a zpracovatelů ropy na světě, kvůli výpadkům začalo dovážet benzín od Indie. Problémy s nedostatkem paliva ostatně veřejně přiznal i prezident Vladimir Putin, který označil za důsledek teroristických útoků.

Jak rostoucí nespokojenost lidí v Rusku dopadá na vládnoucí režim a elity? Jakých scénářů dalšího vývoje se obávají a na jaké trumfy můžou spoléhat? Na jakých principech a lidech stojí v Rusku mocenská pyramida s Vladimirem Putinem na vrcholu? Jak lze číst veřejné vystoupení jednoho z nejbohatších ruských oligarchů Andreje Melničenka, jehož esej a profil otiskl britský týden The Economist? A jak se jeví pokus o vzpouru Jevgenije Prigožina s odstupem tří let? Nejen na to odpovídá v podcastu Zeitgeist expert na Rusko a evropskou bezpečnost Filip J. Scherf z University of St Andrews ve Velké Británii, který je autorem knihy Ztracená země: Příběh moderního Ruska (Host, 2024) a právě odevzdal rukopis druhé knihy s názvem Faustové: Tragédie Putinovy elity. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Foto: Kreml

Zeitgeist #29 s Janem Pačesem o sílící epidemii eboly, přípravě na nebezpečné viry i umělé inteligenci nahrazující vědce.

Epidemii eboly v Demokratické republice Kongo se podle Světové zdravotnické organizace bohužel stále nedaří dostat pod kontrolu a virus se v zemi dál šíří. Dva měsíce po vyhlášení epidemie evidovala WHO přes 1926 nakažených a více než 700 mrtvých (data z 11. července).  Vývoj zatím podle všeho směřuje spíše k pesimističtějším epidemiologickým scénářům s mnohanásobně větším počtech nakažených. Jde přitom o kmen filoviru s názvem Bundibugyo proti němuž zatím není vyvinuté očkování ani účinná léčba.

Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zvýšilo na konci června úroveň reakce na epidemii eboly na nejvyšší stupeň, jakkoliv rozšíření nemoci do USA zůstává nízké. Dobrá zpráva podle WHO je, že se podařilo přinejmenším proteď zamezit šíření v sousední Ugandě, kde nákaze také podlehlo několik lidí ale v době natáčení nebyl už více než dva týdny evidován nový případ nákazy.

Ebola patří k nejsmrtelnějším nemocem a rizika spojená s jejím šířením nelze brát na lehkou váhu nikde na světě. Pomoc zastavit její šíření můžete například příspěvkem v krizové sbírce organizace Lékaři bez hranic, která zasahují přímo v ohniscích nákazy a posiluje zdravotnickou péči v postižených oblastech.

Tento virus se naštěstí nešíří vzduchem a jde tak o spíše nepravděpodobného kandidáta na původce příští pandemie, která by mohla ochromit podstatnou část světa podobně jako covid. Vědci upozorňují na jiné patogeny. Navíc se ukazuje, že nezanedbatelné riziko může pramenit také od generativní AI, která je za jistých podmínek ochotná nabídnout podrobný plán na vytvoření biologické zbraně třeba ve formě nebezpečného viru.

Foto: NIAID

Zmíněné webové stránky o ebole a hantaviru, které Jan Pačes vytváří spolu s Michaelou Liegertovou a pomocí AI agentů najdete zde:

https://titan.img.cas.cz/ebola

https://titan.img.cas.cz/hantavirus

Doporučená literatura k tématu epizody od Jana Pačesa:

Jonathan Kennedy - Pathogenesis: A History of the World in Eight Plague (2023) 
ISBN: 978-0593182963 

Evoluční a historický pohled na to, jak infekční nemoci formovalylidskou civilizaci – od neolitické revoluce po COVID-19. Autor jeepidemiolog na Queen Mary University of London. Kniha byla velmidobře přijata odbornou i populárně-vědeckou kritikou a představuje jeden z nejlepších titulů posledních let na pomezí evoluční biologie, historie a epidemiologie.
https://en.wikipedia.org/wiki/Pathogenesis:_A_History_of_the_World_in_Eight_Plagues
Michael T. Osterholm & Mark Olshaker - The Big One: How We Must Prepare for Future Deadly Pandemics (2025) ISBN: 978-0-316-58027-8

Osterholm patří mezi nejrespektovanější epidemiology světa, ředitel Center for Infectious Disease Research and Policy (CIDRAP), dlouhodobý poradce americké vlády pro pandemickou připravenost. Kniha je o tom, co jsme se (ne)naučili z COVID-19 a jak se připravit na příští pandemii, která může být výrazně smrtnější než SARS-CoV-2. Autoři rozebírají i výrobní řetězce léčiv, vakcíny a biologickou bezpečnost. 
https://www.youtube.com/watch?v=PakbsI6WjvE
David Quammen - Spillover: Animal Infections and the Next Human Pandemic (2012) ISBN: 9780393066807

David Quammen je špičkový vědecký publicista, kniha vznikala nazákladě rozhovorů s předními virology a ekology. Nejlepší kniha ovzniku zoonóz a přeskoku virů mezi druhy.
https://davidquammen.com/spillover

Zeitgeist #28 s Jiřím Pehem a Dominikou Perlínovou o oslavách výročí americké nezávislosti a proměnách demokracie v USA.

Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Známá teze z Deklarace nezávislosti Spojených států z roku 1776 nabývala v průběhu americké historie různé významy a výklady se zásadními dopady na životy mnoha lidí. Dějiny USA lze vyprávět mimo jiné jako příběh emancipace a zrovnoprávnění dlouho diskriminovaných skupin lidí včetně žen, otroků nebo původních obyvatel. Přitom však generace reformátorů mohly odkazovat na stejné osvícenské ideje a ústavní pořádky, které sestavili zakladatelé USA, když vymaňovali kolonie z britské nadvlády. Čím se vyznačovaly oslavy Dne nezávislosti v režii prezidenta Donalda Trumpa? Jak se mu podařilo posunout své pravomoci ve vztahu k Nejvyššímu soudu USA. I na to mimo jiné odpovídá novinářka Dominika Perlínová v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Jiří Pehe se v navazující druhé části podcastu zamýšlí nad tím, co mohou Američané slavit po 250 letech, proměnou americké demokracie, krizích které překonala i té současné, kdy se potýká se sílící polarizací, nerovností, zablokovaným politickým systémem a rostoucí mocí oligarchů.

„Trump s podivuhodnou lehkostí vytvořil poloautoritářský režim s prvky fašismu. Je otázka, jestli jde o přechodnou věc, která zmizí po příštích volbách,“ říká v podcastu Zeitgeist politolog, spisovatel a publicista JIří Pehe, který řadu let prožil ve Spojených státech v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme také související články:

⁠Vznik Spojených států v roce 1776 a věčná otázka: Kdo smí být Američanem?⁠

⁠Jak Trump přepisuje americkou historii⁠

Foto: White House - Salute to America 250 – Independence Day 2026

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.

Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.

Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    

Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.

Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Foto: Milan Jaroš

S Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí.

Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.

Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu.

K tématu také doporučujeme:

Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahu

Evropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnit

Válka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Zeitgeist #25 s Dominikou Perlínovou o napětí v Severním Irsku, rozpojeném království a dopadech odchodu z EU. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Psal se rok 2016 a v Bílém domě končil svůj druhý mandát prezident Barack Obama, USA a Čína se přidaly k Pařížské klimatické dohodě a svět se rozšířil o novou vrstvu reality, kterou obsadily příšerky ze hry Pokémon GO, Instagram spustil stories a v Česku tehdy úřadovala vláda Bohuslava Sobotky. Na konci roku ovšem bylo jasné, že se cosi podstatného mění a v politice se i díky novým médiím a změnám  ve společnosti naplno projevily některé síly s nimiž se potýkáme dodnes. Vnímání reality se nerozšířilo zdaleka jen o roztomilá kapesní monstra.

Britové si překvapivě zvolili odchod z Evropské unii a premiér David Cameron odstoupil. Prezidentské volby v Americe vyhrál Donald Trump a na Filipínách Rodrigo Duterte. Oxfordský slovník vyhlásil za slovo roku termín post-truth, tedy postpravdivý, což označuje situace, v nichž objektivní fakta mají menší vliv na utváření  veřejného mínění než apelování na emoce a osobní názory. Konkureční slovníky jako Merriam-Webster, Dictionary.com, Collins English Dictionary nebo Cambridge Dictionary pak k roku 2016 přiradili výrazy – sureálný, xenofobie, brexit nebo paranoidní.

Velká Británie od té doby skutečně připomínala zemi trpící paranoiou, která se sama střelila do nohy. Premiéři a premiérky se střídali jako na pomyslném orloji. Pod Big Benem museli řešit výsledek referenda a vyjednávat s Bruselem komplikované odpojení od jednotného trhu, aby země získala zpět kontrolu, jak tvrdilo jedno z hesel zastánců brexitu z kampaně. Zemi stihli z EU vyvést právě včas na to, aby mohli po své ose řešit covidovou krizi, která zasadila další hluboké rány do důvěry v instituce nejen na ostrovech.

Ohlížet se za brexitem lze z různých míst, ale asi nikde kolem nepanovalo takové napětí a obavy jako v případě hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To ostatně dosvědčuje i dění z poslední doby. I tam se na své reportážní cestě po Británii vypravila Dominika Perlínová. Jak na tom je Velká Británie a politická scéna deset let po historickém referendu rozebírá v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

K tématu doporučujeme také texty:

⁠Reportáž: Stín brexitu dál visí nad Británií⁠

⁠Belfast: Násilné útoky na migranty mohou znovu vyvolat temnou minulost⁠

S teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.

Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.

„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.

Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK.

S analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech.

Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici.

Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.

Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy.

O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Foto: Jakub Žárský

Mohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové?

https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledove

Studie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:

https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

S Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.

Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu?

A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů?

Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.

„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.

Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?

„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území.

„Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.

S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů.

Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.

Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. 

Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.

Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).

Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.

Až vás robot obejme

https://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

S Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě.

Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.

Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.

Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne.

„Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.

O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku.

„Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.

Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost.

Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

S církevním historikem o prvním roce Lva XIV., napjatých vztazích s Donaldem Trumpem, MAGA katolicismu, potřebě vícerychlostní církve i chybějícím ženském hlasu v jejím vedení.

První severoamerický papež byl zvolen před rokem - 8. května 2025. Jak sedmdesátiletý Robert Francis Prevost, který si zvolil papežské jméno Lev, navazuje na svého předchůdce Františka. V čem se naopak odchýlil? O co jde ve sporech s americkým prezidentem, kterému se nebojí vzdorovat i za cenu tlaků na církev ve Spojených státech? Čím je specifický katolicismus v USA a uvnitř hnutí MAGA? Kde leží hranice, které si nemůže dovolit překročit ani prezident Trump? A před jakými výzvami stojí křesťané v římskokatolické církvi s ohledem na měnící demografii věřících ve světě? Může se církev vymanit z pozice pánského klubu? Co jsou skutečné křesťanské hodnoty? A jak se proměnilo papežství za posledních dvě stě let? Nejen o tom mluví římskokatolický kněz a církevní historik z Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček, který má také nejnověji na kontě knihu Křesťanství ve víru kulturních válek: Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad, 2025) Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.

Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček.

Doporučujeme k tématu také články:

⁠Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

Zeitgeist #15 S filmovou kritičkou Jindřiškou Bláhovou o pokračování The Apprentice v Bílém domě, wrestlingu, stírání hranic mezi skutečností a televizí, Reaganovi i slavných fiktivních prezidentech a prezidentkách USA.

V květnu 2004 odvysílala americká televize NBC poslední epizodu veleúspěšného seriálu Přátelé. Ve stejném roce také spustila populární reality show The Apprentice s ústřední postavou superboháče Donalda Trumpa, která se také odehrávala v New Yorku. V jistých obměnách její americká verze běžela až do roku 2017. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že pokračuje dodnes, jen se přesunula z byznysového prostředí do politiky a posléze Bílého domu.

„Donald Trump je perverzně zábavná figura. Stal se jedinou monokulturou ve světě, kde monokultura přestala existovat. Už nesledujeme seriály jako Přátelé nebo M*A*S*H, které západní společnost spojovaly podobně jako třeba Madonna nebo Michael Jackson. Ale ať chceme nebo nechceme, tak víme co dělá Donald Trump. Všichni sledujeme jeho šou a jsme tak trochu jako učňové v The Apprentice. Stali jsme se součástí reality, kterou on vytváří a jejíž součástí být nechceme,“ popisuje Jindřiška Bláhová.

Jaké únikové cesty se nabízejí? Jaké mechanismy a postupy využívané v reality TV nebo wrestlingu přenesl Donald Trump do americké politiky? Jakým typem herce je z pohledu filmové kritičky? V čem podstatném se liší od jiného herce v prezidentském úřadě - Ronalda Reagana? A jaká televizní či filmová ztvárnění amerických prezidentů byste neměli opomenout? Nejen to se dozvíte v novém podcastu Zeitgeist. Filmové kritičky Jindřišky Bláhové se ptal Štěpán Sedláček.

Foto: White House

Doporučujeme také článek:

Kdo prohraje, půjde dohola. Jak wrestlingové zápasy naučily Trumpa dělat politiku

https://www.respekt.cz/kontext/kdo-prohraje-pujde-dohola-jak-wrestlingove-zapasy-naucily-trumpa-delat-politiku?srsltid=AfmBOooM5gXhHIYlWfzOsp_vqhR0FtsnBkjAs2q9E3mMhSc1lnmdwHtr

A naší podcastovou sérii:

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem

https://open.spotify.com/show/6FsqhwO8sKgatDymqXcX4E

S Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech.

Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Foto: Profimedia

S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje. Moderuje Štěpán Sedláček.

Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky.

Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch.

Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

Doporučujeme také článek:

Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážky

https://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.

Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.

Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.

Doporučujeme také článek:

Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?

https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.

Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska.

V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

S analytičkou Kristinou Fort o sporu o využití AI pro masové sledování lidí a autonomní zbraně, který rozděluje americkou vládu a technologické společnosti. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Americké ministerstvo války se dostalo do schizofrenní situace. Ve vojenských operacích ve Venezuele i při plánování útoků na Írán využívala armáda umělou inteligenci od americké společnosti Anthropic, s níž dlouhodobě spolupracuje. Když se ovšem v uplynulých týdnech nedohodli na nových podmínkách spolupráce, které vyžadovalo ministerstvo, tak Pentagon přistoupil k bezprecedentními kroku a firmu označil za riziko pro dodavatelské řetězce. Toto opatření přitom obvykle míří na nepřátelsky naladěné zahraniční aktéry a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie dané firmy. Anthropic kvůli tomu Pentagon zažaloval a řada předních amerických technologických společností, jako je Microsoft, Google, Amazon nebo Apple, se ve sporu minulý týden postavila na stranu Anthropicu. Konkurenční firma vyvíjející velké jazykové modely OpenAI mezitím uzavřela dohodu s Pentagonem. O co jde ve sporu, v jehož jádru jsou podmínky využití AI pro masové sledování Američanů a v autonomních zbraních? To v podcastu Zeitgeist rozebírá analytička a expertka na AI governance Kristina Fort. Ptal se jí Štěpán Sedláček.  

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalenou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu.

Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdalena Fajtová v Zeitgeistu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #9 S Martinem Uhlířem a Annou Shavit o možném vlivu velkých jazykových modelů na voliče a nové nástrahy pro demokracii v éře umělé inteligence.

Mnozí lidé mají k chatbotům sílící důvěru a radí se s nimi o všem možném v osobním životě i práci a to i ve formě ústního dialogu. Využití velkých jazykových modelů je všudypřítomné a nevyhýbá se ani politice, která prochází změnami mimo jiné v důsledku nástupu sociálních médií. Politickým marketérům a různým dalším aktérům nabízí AI řadu nástrojů ke zlepšení měření voličských nálad a také usnadňuje zacílení na rozhodující skupiny lidí. Některé výzkumy z poslední doby naznačují, že generativní umělá inteligence umí být před volbami celkem přesvědčivá a za jistých podmínek dokáže významně ovlivnit, komu hodíte svůj hlas. Jak může nástup velkých modelů podpořit a nebo podkopat demokratické procesy? Jak jsme na to připravení? Nejen na to v podcastu Zeitgeist odpovídá novinář Martin Uhlíř a politoložka Anna Shavit. Moderuje Štěpán Sedláček.

K tématu doporučujeme texty diskutované v epizodě:

Respekt: ⁠Chatbot jako politická zbraň. Zdvořilá AI umí přemlouvat voliče⁠

Nature: ⁠Persuading voters using human–artificial intelligence dialogues⁠

MIT Technology Review: ⁠The era of AI persuasion in elections is about to begin

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?

„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.

Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

S Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.

K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠

https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠

Munich Security Report 2026

⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠

Záznamy projevů a panelových diskuzí

https://www.youtube.com/@MunSecConf/streams

S novinářem Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě i jejich ochraně s využitím nového Evropského aktu o svobodě médií. Moderuje Štěpán Sedláček.

Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě.

„Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč o nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to v dotčených médiích vytváří riziko autocenzury ", říká Pavol Szalai s tím, že už se tak vláda dostává do rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.

V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb."

Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.

Citace generálních ředitelů ČT a ČRo využité v podcastu původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24

Další poslech a čtení k danému tématu:

⁠Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí⁠ (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)

⁠Vražda deníku The Washington Post⁠. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (⁠Ashley Parker⁠, ⁠The Atlantic)⁠

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.

„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X.

Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.

Další čtení a poslech k tématu:

Russia’s Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)

⁠https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine ⁠

Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce⁠ https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valce⁠

Motoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovi

⁠https://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentovi⁠

Porošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčit

⁠https://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinak⁠

Za hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích ⁠ https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodi⁠

Ukrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonách

⁠https://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonach⁠

Velitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armádě

⁠https://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili⁠

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalenou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.

Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.

Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí.

Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.

Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématu

Ano, tohle je fašismus (The Atlantic) ⁠https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus⁠ (J. Rauch)

⁠U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě?⁠ (D. Perlínová)

⁠Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery⁠ (T. Lindner)

⁠Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu⁠ (E. Tabery)

Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla

⁠Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ⁠( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

S tvůrcem videohry Space Engineers, kde Google DeepMind trénuje umělou inteligenci, který se loni pustil do vývoje bezpilotních letounů ovládaných chatbotem, o limitech AI agentů i o tom, jaká nás čeká budoucnost s umělou inteligencí

K čemu přesně videohra na vesmírné inženýry ve skafandrech Googlu slouží? Co přinesly dosavadní experimenty Marka Rosy s AI agenty mimo jiné ve hře AI People, kde nechal pokročilou umělou inteligenci interagovat mezi sebou navzájem i lidskými hráči v prostředí připomínajícím The Sims? Mohli by jednou nahradit zvolené politiky? Co čeká od dalšího vývoje a uplatnění umělé inteligence v nejbližší době a proč podle něj není vhodná chvíle na moratoria ve vývoji? Dokáže AI vytvářet kvalitní videohry? Nejen o tom mluví Marek Rosa v podcastu Zeitgeist.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Moderuje Štěpán Sedláček.

Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček.

Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?

https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

Zeitgeist #1 S Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o Trumpově bourání světových pořádků, situaci Evropské unie na geopolitickém kolbišti i receptu finského prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček.

Diskutovaná esej Alexandra Stubba: The West’s Last ChanceHow to Build a New Global Order Before It’s Too Late

https://www.foreignaffairs.com/united-states/wests-last-chance

Další čtení a poslech k tématu na Respekt.cz

Rozhovor s iberoamerikanistou Radkem Bubnem: Venezuelská vláda nemá celou zemi pod kontrolou. Na americkém zásahu však každopádně může vydělat

https://www.respekt.cz/zahranici/venezuelska-vlada-nema-celou-zemi-pod-kontrolou-na-americkem-zasahu-vsak-kazdopadne-muze-vydelat

David French, NYT: Trump rozpoutal síly, které nemá pod kontrolou

https://www.respekt.cz/zahranici/david-french-nyt-trump-rozpoutal-sily-ktere-nema-pod-kontrolou

Výtah Respektu: Venezuelané dál žijí v obavách. Režim se v zemi drží i bez Madura

https://www.respekt.cz/podcasty/venezuelane-dal-ziji-v-obavach-rezim-se-v-zemi-drzi-i-bez-madura

Svět je stále složitější a dění překotnější. Podcast Zeitgeist vám pomůže se v něm lépe vyznat a odlišit podstatné posuny od méně důležité pěny dní. Těšit se můžete na redakční analýzy i rozhovory s pozoruhodnými hosty o aktuálních tématech, která formují naši budoucnost. Od 6. ledna každé úterý. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.

Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Americká krása #64 o nesplněných slibech, konspiracích, odvádění pozornosti i výbušném potenciálu spojených s případem amerického sexuálního predátora, finančníka a někdejšího přítele Donalda Trumpa

Američtí zákonodárci mají volno. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Mike Johnson ho zahájil o den dřív. Zabránil snaze demokratů schválit s podporou některých republikánů požadavek, aby ministerstvo spravedlnosti a FBI zveřejnily všechny vládní dokumenty týkající se Jeffreyho Epsteina.

Prezident Trump už opakovaně prokázal, že přesouvat veřejné ohnisko pozornosti, jak se mu zlíbí. Jeho podporovatelé z hnutí MAGA zkousnou kde jakou absurdní otočku nebo protimluv. Ale teď to vypadá, že poprvé narazil, když se pokusil zamést pod koberec svůj slib, že zveřejní informace spojené s kauzou jeho někdejšího přítele, amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sériového obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního vykořisťování a v roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení.

Prezident se už několik týdnů snaží odvést od tématu různými způsoby pozornost. Proč právě tento případ spjatý s konspiračními teoriemi štěpí americké republikány? A čeho se může prezident obávat? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Americká krása #63 o možném prvním muslimském starostovi New Yorku Zohranu Mamdanim a dopadech jeho úspěchu na celostátní úrovni debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček.

Letošní demokratické primárky v New York City měly nebývalý celostátní politický význam. Překvapivě v nich zvítězil třiatřicetiletý socialista Zohran Kwame Mamdani, který se narodil v Ugandě a do USA přišel s rodiči v roce 1998. V druhém kole porazil někdejšího guvernéra Andrewa Cuoma a teď má nakročeno k tomu stát se v listopadových volbách prvním muslimským starostou New Yorku. Úspěch Mandaniho vyvolává nadšené i hysterické reakce. Prezident Donald Trump ho kvůli jeho ekonomickým plánům označuje za komunistu, a dokonce mu pohrozil zatčením. Čím ho Mandani pobuřuje? Na čem stojí jeho úspěch? Nabízí nová politická hvězda recept přenositelný na celostátní úroveň? A jak to jde dohromady s případnou novou politickou stranou Elona Muska? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka.

Čtěte také: Dobývá New York. Může být receptem demokratů pro celou Ameriku?

Americká krása #62 o významu armády v USA 250 let po jejím vzniku i snaze prezidenta ji politizovat. Debatují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček

Americká armáda tento měsíc oslavila 250 let na netradiční vojenské přehlídce ve Washingtonu D.C. a nedlouho poté demonstrovala své možnosti při bombardování jaderných zařízení v Íránu. Donald Trump ovšem také kvůli protestům spojeným s deportacemi federalizoval národní gardu v Los Angeles a vyslal do Kalifornie také příslušníky námořní pěchoty, kteří přitom primárně slouží k obraně proti vnějším hrozbám. Jak armáda změnila v průběhu minulého století americkou společnost? Má dnes u Američanů důvěru a jak to můžou změnit snahy o její politizaci. Proč podobné vojenské přehlídky za doprovodu vojenských pochodových kapel nejsou častější? 

Americká krása #61 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o izraelsko-íránském konfliktu a riziku, že přeroste v další vleklou válku na Blízkém východě za účasti USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Donald Trump voličům sliboval skvělou Ameriku, kterou uchrání od dalších válek a pomýšlel na Nobelovu cenu za mír. Teď ovšem vyhrožuje Íránu včele s ajatolláhem Alím Chameneím smrtí a vážně zvažuje, že bude zemi bombardovat s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné bomby. Ale ukazuje se, že tohle je přes čáru i pro řadu známých stoupenců amerického prezidenta. Jaké trhliny vyvolává Trumpova zahraniční politika na Blízkém východě v hnutí MAGA? Čeho může dosáhnout, pokud se připojí k izraelskému útoku na Írán a co tím riskuje? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.

Americká krása #60 Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček debatují o hádce, která má potenciál vést k rozštěpení hnutí MAGA

Od chvíle, kdy se Elon Musk postavil vedle Donalda Trumpa a vyjádřil mu na podiu v Butleru svou plnou podporu už uplynulo více než osm měsíců. Od té doby toho spolu tito dva mocní muži mnohé zažili. Teď se jejich cesty rozcházejí po hádce na sociálních sítích. Proč? A co to může znamenat pro americkou politiku i společnost? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt v plné sestavě. Doporučujeme také text: Románek explodoval: Musk a Trump spolu válčí v přímém přenosu

Americká krása #59 Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček debatují o nové knize, která mapuje mentální úpadek bývalého prezidenta a o související krizi důvěry v demokraty.

Král je nahý, tedy přesněji se zdá, že teď už všichni mají jasno v tom, že prezident Joe Biden nebyl v řadě případů mentálně fit a plně způsobilý vykonávat jedno s nejtěžších povolání světa. Dosvědčují to mimo jiné svědectví z nové knihy novinářů Jakea Tappera a Alexe Thompsona: Original Sin: President Biden's Decline, Its Cover-Up, and His Disastrous Choice to Run Again (Bidenův úpadek, jeho zastírání a katastrofální rozhodnutí znovu kandidovat), která vyšla 20. května.

Jake Tapper spolumoderoval onu rozhodující prezidentskou debatu televize CNN v Atlantě, kde se ukázalo jak na tom prezident je, což nakonec vedlo k ukončení Bidenovy kandidatury pár měsíců před volbami. Autoři knihy mluvili se zhruba 200 respondenty včetně vysoce postavených demokratů o tom, co se dělo v Bílém domě a jak se měnilo vnímaní prezidenta i jeho psychická kondice. Krátce před vydáním knihy Joe Biden oznámil, že mu lékaři diagnostikovali agresivní formu rakoviny prostaty. Popularita demokratů mezitím poklesla na nebývale nízkou hodnotu. Pokusil se tým prezidenta Bidena o coverup? Proč demokratická strana selhala? A jak může získat zpět ztracenou důvěru? A kdo tedy vlastně v uplynulých letech vládnul zemi? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Americká krása #58 s Jiřím Sobotou o prvním americkém papežovi Lvu XIV. a roli, kterou může sehrát nejen v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.

Rodák z Chicaga a fanoušek baseballového týmu White Sox, který ovšem podstatnou část života působil v Peru. I to patří k minulosti nového papeže Lva XIV. Kardinálové dokázali ve Vatikánu poměrně rychle – druhý den konkláve - najít shodu a ze svých řad vybrali devětašedesátiletého Roberta Francise Prevosta původem z Illinois. Katolickou církev tak vůbec poprvé vede papež narozený ve Spojených státech. Jak významné je to v kontextu americké společnosti? A jakou radost z nového pontifika, který se dříve vymezil k některým krokům administrativy Donalda Trumpa, asi mají v Bílém domě? Nejen o tom si povídá Jiří Sobota se Štěpánem Sedláčkem v novém díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Americká krása #57 s Barborou Chaloupkovou, Jiřím Sobotou a Štěpánem Sedláčkem o migraci, úsporách, míru na Ukrajině a dalších vybraných slibech amerického prezidenta a jejich plnění po prvních třech měsících ve funkci.

Donald Trump má za sebou první tři měsíce v prezidentské funkci. Milník oslavil projevem v Michiganu, kde nešetřil samochválou, ale také rozhovory s kritickými novináři, kteří nešetřili jeho. Průzkumy ukazují, že jeho podpora mezi Američany klesá, a to i ve vztahu k ekonomických tématům. Jak na tom je s plněním svých předvolebních slibů, jako je omezení migrace, deportace nebo úspory bilionů dolarů z federálních rozpočtů? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.

Doporučujeme také článek: Sto dní cesty k americké autokracii

a rozhovor: To, co dělám, je dobré pro tuhle zemi i pro lidstvo. Rozhovor s Donaldem Trumpem (The Atlantic)

V podcastu také odkazujeme na interview Donalda Trumpa pro ABC News:

https://6abc.com/post/full-transcript-trumps-exclusive-100-days-broadcast-interview-abc-news/16281179/

Americká krása #56 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o proměnách náboženství v USA a nové knize konzervativního komentátora NYT Rosse Douthata. Moderuje Štěpán Sedláček.V historických základech Spojených států amerických stojí puritánská zbožnost ale také osvícenský racionalismus. Američtí prezidenti dodnes skládají inaugurační přísahu s rukou položenou na Bibli po vzoru George Washingtona. Nicméně podle průzkumů v posledních desetiletích klesal počet Američanů, kteří se identifikovali jako křesťané. To se ovšem v posledních letech trochu obrací. Jak se mění vztah lidí v USA k náboženství a jak se vyvíjí jeho role v americké politice. Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v podcastu Týdeníku Respekt Americká krása.

Americká krása #55 s ekonomem Janem Burešem a Jiřím Sobotou o nevyzpytatelné celní politice Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.

Americkou krásu jsme pro vás nahrávali ve středu 9. dubna odpoledne, když začala platit nová dovozní cla, která americký prezident oznámil minulý týden. Pár hodin na to ovšem Donald Trump přišel s onámením, na nějž mnohé vlády, investoři a další aktéři světové ekonomiky čekali s nadějí. Většině zemí odložil platnost cel o 90 dní. Výjimkou je ovšem Čína. Přední americký akciový index S&P 500 po propadech vystřelil o více než 9 procent. Plošná dovozní cla ve výši 10 procent ovšem zůstávají v platnosti. V podcastovém rozhovoru s Janem Burešem, který je hlavním ekonomem Patria Finance, uslyšíte o možné taktice i strategii na pozadí Trumpovy agresivní protekcionistické politiky i jejích rizicích. Doporučujeme také Jirkův článek: Donald Trump je burzovní manipulátor. Chladnokrevný hráč. Nebo blouznící lúzr

Americká krása #54 s Jiřím Sobotou, Barborou Chaloupkovou a zvláštním hostem Andreou Procházkovou o útocích prezidenta na soudní moc. Moderuje Štěpán Sedláček.

Řada kontroverzních výnosů prezidenta Donalda Trumpa narazila u federálních soudů. Šéf Bílého domu kvůli tomu verbálně zaútočil na soudce a volal po jeho odvolání, což vyvolalo ojedinělou reakci předsedy Nevyššího soudu USA. Dospěla nová administrativa po necelých třech měsících do ústavní krize? Bude respektovat soudní moc? A co když ne? A o jakou právní teorii se republikáni opírají? Nejen to rozebírají v novém díle Americké krásy Týdeníku Respekt Jiří Sobota, Barbora Chaloupková, Štěpán Sedláček a jejich hostka Andrea Procházková.

Americká krása #53 o dění na univerzitním kampusu v NYC a vzedmutí demokratů kolem Alexandrie Ocasio-Cortez.

Uplynulý víkend přinesl rozuzlení sporu mezi administrativou Donalda Trumpa a Kolumbijskou univerzitou v New Yorku, jejíž vedení ustoupilo požadavkům, aby škola nepřišla o federální financování. Prezident také pokročil ve snaze zrušit ministerstvo školství. Další zprávou uplynulých dnů je jisté probouzení části demokratů kolem senátota Bernieho Sanderse a kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortez. Nejn o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt. Doporučujeme také článek Nejdřív zničí univerzity. Pak se zřítí liberální katedrála

Odkaz na rozhovor R. Douthata (komentátor NYT) s Ch. Rufoem zmiňovaný v tomto díle: https://www.nytimes.com/2025/03/07/opinion/chris-rufo-trump-anti-dei-education.html

Americká krása #52 o postupech i limitech nové administrativy a snahách deportovat univerzitní studenty kvůli jejich názorům

Americké akcie se propadají kvůli obavám z důsledků obchodních válek. Donald Trump se tváří, že se nebojí inflace ani pádu americké ekonomiky do recese. Co má prezident uvalující další cla v úmyslu? Jak významný milník je snaha o deportaci studenta Kolumbijské univerzity Mahmúda Chalíla kvůli jeho účasti v propalestinských protestech? A jaká teď panuje na kampusu prestižní newyorské univerzity atmosféra? Nejen to spolu s vybranými událostmi uplynulého týdne rozebírají Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt. Doporučujeme také vydání stejnojmenného newsletteru: Neměl říkat, co si myslí. Vítejte v nové Americe

Americká krása #51 o tom, jak americký prezident oslavil v Kongresu prvních šest týdnů ve funkci

"Americký sen je nezastavitelný a naše země je na prahu návratu, jaký svět ještě neviděl a možná už nikdy neuvidí," uvedl před oběma komorami Kongresu prezident Donald Trump, který v uplynulých šesti týdnech změnil řadu věcí v USA ale také jejich obraz a roli ve světě. V projevu potvrdil některé sny o expanzi jako je rozšíření USA o Grónsko nebo kontrola nad Panamským průplavem. Ale například o proměně Pásma Gazy na riviéru v americké režii už nemluvil. Co šéf Bílého domu řekl a jak to mění pozici Ukrajiny? Nejen o tom debatují v dalším díle Americké krásy Jiří Sobota a Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek: Co Donald Trump v Kongresu neřekl

Americká krása # 50 s hosty Erikem Taberym a Martinem M. Šimečkou o tom, jak se mění český a slovenský pohled na USA.

Prezident Donald Trump už je víc než měsíc v úřadě a nenechává nikoho na pochybách, že Amerika, jak jsme ji znali, tedy mimo jiné jako garanta jistého mezinárodního uspořádání, je pryč. Evropa už s ní nemůže počítat v míře, již znala přinejmenším od konce studené války - což se teď ukazuje na dění kolem Ukrajiny i jinde. Symbolicky to tento týden stvrdilo hlasování o rezolucích OSN. Jak se spolu s tím proměňuje pohled na USA ze střední Evropy a kam zatím dospěla země pod vedením nové Trumpovy administrativy? To rozebírají Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček s šéfredaktorem Erikem Taberym a komentátorem slovenského Denníku N Martinem M. Šimečkou, kteří přijali pozvání do jubilejního 50. dílu Americké krásy Týdeníku Respekt.

Americká krása může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.

S historikem a iberoamerikanistou Josefem Opatrným mimo jiné o éře prezidenta Williama McKinleyho, kterého obdivuje současný šéf Bílého domu. Moderují Štěpán Sedláček a Jiří Sobota.

Foto: Milan Jaroš

Donald Trump ve své inaugurační řeči vyznal svůj obdiv především k jednomu ze svých předchůdců v úřadě: „Prezident McKinley díky clům a svému talentu učinil naši zemi velmi bohatou - byl to rozený obchodník.“ Čím se vyznačovalo úřadování 25. prezidenta Spojených států na konci předminulého století ? Na jakou éru Donald Trump přinejmenším rétoricky navazuje? A jak se v tomto kontextu jeví požadavek na předání správy Panamského průplavu Americe? Nejen na to se Jiří Sobota a Štěpán Sedláček ptají v bonusovém díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt historika a iberoamerikanisty Josefa Opatrného.

„Cla byla v této době ve Spojených státech jedním z uhelných kamenů. Tím druhým byla proměna společnosti a otázka, jak to bude s nespokojenými skupinami obyvatel, kterým dosavadní růst a expanze nic moc nepřinášeli. To se projevovalo velkým rozmachem anarchismu. Konec konců prezidenta McKinleyho v roce 1901 sprovodil ze světa anarchista,“ říká v podcastovém rozhovoru profesor Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.  

Americká krása # 49 s Jiřím Sobotou a Barborou Chaloupkovou o novém přístupu USA ke spojencům v Evropě. Moderuje Štěpán Sedláček

Donald Trump se rozhodl prolomit několikaletou izolaci Vladimira Putina ze strany Bílého domu, když s ním tento týden vedl dlouhý telefonický rozhovor, ve kterém padla i možnost budoucího osobního setkání. Do Evropy mezitím dorazili novopečení členové nové americké administrativy včetně ministrů obrany a zahraničí, aby seznámili partnery v Evropě s tím, jak prezident vidí budoucnost transatlantických vztahů a možnost ukončení války na Ukrajině bezmála tři roky po začátku brutální ruské invazi. Největší rozruch ale zřejmě vyvolal americký viceprezident J. D. Vance, který ve svém projevu na Mnichovské bezpečností konferenci o Ukrajině a Rusku téměř nemluvil. Jsou mírová jednání na spadnutí? A kdo zůstane stát za dveřmi? Nejen o tom mluví Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v podcastu Americká krása Týdeníku Respekt. Doporučuje také komentář Projev J. D. Vance byl vztyčený prostředníček směrem k Evropě