Významné americké banky předpovídají akciím „ztracenou dekádu“. Že v příštích letech trhy moc neporostou, připouští i ekonom Dominik Stroukal. Prodávat americké akcie je ale podle něj chyba, Amerika „pošlape“ víc než Evropa.

Významné americké banky předpovídají akciím „ztracenou dekádu“. V příštích deseti letech porostou podle Goldman Sachs a J.P. Morgan i podle investičního gigantu Vanguard jen o mizivá procenta, při optimistickém výhledu nejvýše o pět procent.

Obří technologické firmy už nerostou tak rychle, jak si investoři zvykli. V posledním měsíci je předhnaly jak banky, tak reality. „Protože rostly tak moc, jsou lidi na trzích opatrnější. Taky se bojím tam lít další peníze, když vidím, co udělala Nvidia, co udělal Palantir,“ říká v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.

Z hlediska tržní kapitalizace už Palantir překonává některé zavedené firmy jako jsou Wells Fargo, McDonald’s nebo Walt Disney. „Z malých čísel se roste snadno, z velkých se to ještě pořád dalo, ale z těchhle vrcholů? Nemůžeme si zvyknout na to, že akcie udělají v průměru 26 %, to nepůjde dlouho,“ varuje Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.

I podle něj je možné, že se po rozkvětu dostaví delší stagnace. I když doufá, že ne taková, která začala v 90. letech v Japonsku. Tehdejší ztracená dekáda, kdy se ekonomika prakticky zastavila, se protáhla na 35 let. Mezi rokem 1989 a 2023 se změnila průměrná reálná mzda japonského zaměstnance z 4,9 milionů jenů na 4,91. Takže skoro vůbec.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Velké technologické firmy napumpují letos do umělé inteligence 325 miliard dolarů. Microsoft, Google a Amazon však jen „nepálí peníze“, díky AI už slušně vydělávají. Naopak autor nejslavnějšího chatbota zaznamenává ztrátu.

Čínský chatbot DeepSeek vzbudil nadšení i obavy. Naboural stereotyp, že umělá inteligence musí být drahá. Akcie americké konkurence, zejména výrobce čipů Nvidia, v šoku z čínského zjevení popadaly. Americký prezident Donald Trump v reakci na to označil DeepSeek za „budíček“ pro americké technologické firmy. A nejen pro ně.

„Mohl by to být budíček i pro jiný kontinent. Ale myslím si, že ani úspěch Číny v umělé inteligenci Evropu neprobudí. Největší potenciál tu má francouzská společnost Mistral, která má taky chatbota a ten je poměrně kvalitní,“ poznamenává analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

I příští rok budou Češi kupovat byty „za nesmysl“, říká hypoteční expert Libor Ostatek. Byty mohou zdražit o desetinu, předpovídá. Drahé bydlení dělí společnost, řekl v podcastu Ve vatě.

Více zdražovaly starší byty, zvláště v panelácích. „Novostavby víceméně stály. Developeři v minulých letech výrazně nezlevňovali, spíše nabízeli parkovací místa nebo kuchyňské linky zdarma. A čekali, až trh doroste do cen, které měli v cenících,“ řekl v podcastu Ve vatě Michal Pich, jednatel realitního serveru RealityČechy.

Češi si během energetické krize uvědomili, jak jsou starší nemovitosti energeticky náročné. „Zanechalo to u nás stopu. Buďto ten byt skutečně dostanu do daleko lepší energetické třídy, což není vůbec levné, anebo si koupím energeticky úsporný byt. Kvalitní byty, které už se staví alespoň v béčku, to je ta druhá nejúspornější kategorie, ideálně v áčku, si cenu drží a to je vidět u developerů,“ všímá si Libor Ostatek, zakladatel Golem Finance a hypoteční expert Broker Trust.

Zájem o vlastní bydlení ale přes vysoké pořizovací ceny i stále dražší hypotéky neutuchá. „Poptávka je obrovská, to znamená, že není vyloučeno, že se budou kupovat „za nesmysl“ v příštím roce i byty málo energeticky úsporné,“ odhaduje Ostatek.

Trh s nemovitostmi je vybrakovaný, což také tlačí cenu vzhůru. „Když nabídku srovnáme s rokem 2012, a už tehdy jsme říkali, že je trh vyprodaný, tak je zhruba čtvrtinová,“ podotýká Ostatek.

Chabou nabídku v inzertních rubrikách dokládá i Michal Pich z realitního serveru RealityČechy.  „Aktuálně je u nás zhruba 35 000 nemovitostí, to je zhruba třetina toho, co před 12 lety. Spoustu investorů si uvědomila, že nemá cenu prodávat nemovitosti, drží je.“

Češi totiž nemají k investici do „cihly“ moc alternativ. Posílat peníze do investičních fondů či kupovat akcie se teprve učí. Nemovitostí zároveň řadě domácností slouží jako zajištění na stáří.

Jak zdraží byty?

Cena průměrného sedmdesátimetrového bytu o dispozici 3+1 v listopadu poprvé v historii překročila pětimilionovou hranici. Přesto se byt se v nabídce dlouho neohřeje. Na trh se vrátili lidé, kteří nákup dlouho odkládali. „Aktuálně trvá doba od zadání inzerátu po prodej 2,5 měsíce. Záleží na tom, jestli to je třeba garsonka, po které jsou velké poptávky, nebo se jedná o nějaký dražší dům, který si zájemce hledá delší dobu,“ upozorňuje Pich.

I v roce 2025 půjdou ceny bydlení nahoru. Co se na realitním trhu bude dít, naznačují obvykle ceny starších panelákových bytů na severu Čech či Moravy. Ty aktuálně mírně zdražují. „My je bereme jako pomyslný indikátor, i teď přesně reflektují, co se děje. Růst cen tam je ale velmi pozvolný. Nejsou to žádné skoky. Bavíme se opravdu v řádech procent, ne v desítkách procent.“

Podle optimistického scénáře, který namodelovali experti Golem Finance, porostou v příštím roce ceny bytů o 3 %, je ale málo pravděpodobný. Podle negativního scénáře zdraží o 15 % a podle realistického modela zhruba o desetinu. „Realisticky bych odhadoval růst cen nemovitostí 10 %. Pokles cen hypoték bych věřil, že bude kolem 0,6 %. A příjmy porostou v průměru o 5 %,“ vypočítává Libor Ostatek.

Přes rostoucí zájem o nemovitosti, který dokládají i data z hypotečního trhu, prostor na vyjednávání o ceně v realitních kancelářích podle Michala Picha stále je. „Určitě doporučuju po jakékoliv prohlídce se s makléřem potkat znovu. Probrat všechny technické věci, i ty právní, otevřít i téma výše kupní ceny. Ve standardním procesu je stále ještě možnost se na ceně domluvit.“

Výše slevy je individuální, záleží i na tom, jak rychle potřebuje majitel nemovitost prodat. „Já bych to zkusil pocitově. Když uvidíte nemovitost třeba za 5 milionů, začal bych někde na čtyřech, čtyřech a půl. A i kdyby to skončilo někde na 4,8, nevadilo by mi to,“ doporučuje v podcastu Ve vatě Pich.

Přivřete oči a kupte, radí expert

Čekat, až byty zlevní, by kupující mohli do nekonečna. „Pokud vám srdce říká, to je bydlení, kde chci být, to je ten domov, nečekejte, trošku přivřete oči, ale vezměte to. Zbytečně bych nespekuloval na ceně, aby se nestalo, že vám byt uteče. Je možné, že byste si třeba za půl roku sjednali financování za lepší peníze, ale nebude problém tu hypotéku refinancovat,“ radí Michal Pich.

Dostupnost bydlení je už několik let neúnosná, míní Libor Ostatek. Takový růst cen nemovitostí podle něj nemůže trvat do nekonečna. „Spějeme k nějakému zlomu na trhu nemovitostí, který může nastat v řádu let. Nemyslím si, že je to záležitost příštího roku, ale jakmile se stane nějaká významná událost na finančních trzích nebo možná i geopolitická, tak ten zlom nastane. Nic neroste do nebe.“

Už devatenáct měsíců se hodnota Indexu dostupnosti bydlení drží kolem 60 %. „Domácnost musí ze svých čistých příjmů vydat 60 % na oltář toho, aby si mohla koupit normální průměrný byt, řekněme, 3+1, kolem 70 m²,“ řekl Ostatek.

Nedostupnost bydlení se stává závažným společenským problémem. „Rozdělili jsme se na dva tábory. Na ty, kteří už něco vlastní, něco nabyli. A ti jsou samozřejmě rádi, že cena nemovitosti stoupá. A pak je tady druhá skupina, ti kteří na vlastní bydlení nedosáhnou,“ konstatuje Libor Ostatek.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdo chce své peníze svěřit firmám kvůli tomu, že při podnikání myslí na klima na úkor svého byznysu, prodělá. Myslí si to investor Daniel Gladiš. „Bude na tom hůř. Ať investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu.“

Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!

„Investování do firem, které dělají byznys s ohledem na klima, sociální blaho svých zaměstnanců a férové vedení, tedy tzv. ESG princip, je nejvíc ‚vyhajpovaný‘ a přeceněný koncept v byznysu“, říká Aswath Damodaran, světová autorita kolem oceňování firem.

„Nikdy prý neviděl koncept, kde by bylo tak málo obsahu a současně byl přijímán tolika lidmi. Podle něj svět chce, aby se korporace stávaly církevními a hlásaly nějaké evangelium místo toho, aby dělaly byznys,“ parafrázuje profesora New York University investor Daniel Gladiš.

Investování podle principů ESG je trendy maximálně šest let. To není dost dlouhá doba, abychom mohli výkon takových společností či firem objektivně posoudit. Přesto na téma výkonnosti ESG investic existuje řada studií.

Newyorská univerzita dala ve své analýze dohromady výsledky desítek z nich. Vyšlo jí, že 59 procent studií ukazuje u ESG investic stejné nebo lepší výnosy než mají investice tradiční. Takový výsledek Gladiš připisuje tomu, že v prvních letech plynulo do ESG investování hodně prostředků.

„Je to přílivem těch peněz. Když budou ESG akcie permanentně dražší než zbytek, tak ponesou nižší výnos. Příklad, který trvá 40 let, jsou tabákové firmy. Ty byly pod tlakem už od 70. let. Investoři se k nim z pochopitelných důvodů otáčeli zády. Přesto patří k nejvýnosnějším akciím vůbec. Je to proto, že byly permanentně levné,“ říká investor.

Třeba loni se ESG akciovým fondům nedařilo. Trhy na tom byly celkově zle kvůli válce na Ukrajině, ale udržitelné fondy to odnesly ještě víc. Do konce loňského listopadu výnos ESG akciových fondů poklesl o 18 procent oproti poklesu o 15,8 procenta v případě akciových fondů mimo ESG, ukazují také data Refinitiv Lipper.

Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund, ale ESG faktor investorovi sám o sobě nic nepřinese. „Pokud to bude jeho hlavní investiční kritérium, investor na tom bude hůř. Ať do ESG investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu,“ řekl.

Poslechněte si celou epizodu!

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V součtu o 33 % stouply v Česku ceny od začátku pandemie. Mzdy rostou, ale růst cen je rychlejší. V reálu si tak lidé koupí méně. Příští rok se to otočí, predikuje ekonom Dominik Stroukal.

Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!

„Od začátku pandemie, od března 2020 dodnes, nám ceny ve spotřebním koši v průměru vyrostly o třetinu. To neznamená, že se nám kupní síla snížila o třetinu. Kupní síla peněz ‚pod matrací‘ se nám snížila o čtvrtinu. Každá koruna, která nebyla zainvestovaná, se snížila hodnotou o čtvrtinu,“ vysvětluje erozi našich úspor ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě..

„I když se situace pomalu obrací a ceny nerostou tak rychle jako loni, ztrátu posledních měsíců už nenahradíme,“ říká ekonom Metropolitní univerzity Praha. Tři roky blahobytu jsme podle něj neúspěšným bojem s inflací promrhali.

„Je to jízda. Vzhledem k růstu reálných mezd jsme ztratili tři roky růstu naší kupní síly. Tři roky růstu blahobytu lidí… To je náklad, který nám zůstane už navždy. Kdyby se to nestalo, měli bychom se později mnohem líp,“ vysvětluje Stroukal.

Příští rok se podle něj situace konečně překlopí. Po roce a čtvrt začneme zase vydělávat víc, než nám inflace sebere. „Platy porostou, ale inflace už bude výrazně nižší. Koncem roku by mohla spadnout k jednociferným hodnotám,“ předpovídá Stroukal. „Příští rok dostanete přidáno víc, než o kolik zdraží chleba.“

„Trh práce je děsivě přehřátý. Tlak na růst mezd pokračuje, letos může být dvouciferný. Viděli jsme to ve Škodovce, která zvýšila mzdy o 10,1 % plus bonusy,“ připomíná Stroukal. A intenzivní tlak na mzdy je podle něj jediná cesta, jak inflaci vzdorovat. „Nezbývá než myslet sám na sebe. Snažit se vyhandlovat co nejvyšší mzdu. Není lepší doba pro změnu práce než doba s rekordně nízkou zaměstnaností. Ale vyšší mzdu jde vybojovat i u stávajícího zaměstnavatele.“

V posledním loňském čtvrtletí brali zaměstnanci v průměru o 7,9 procenta více než rok předtím, čímž se průměrná hrubá mzda v zemi zvedla na 43 412 korun.

Poslechněte si celou epizodu!

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Brali si hypotéku za dvě procenta, dnes horko těžko probírají nabídky kolem 6 %. Fixace u hypoték skončí jen letos až 150 000 Čechům. Kdo na to má, ať jde do tříletého fixu, radí expert Libor Ostatek.

Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!

Řadě lidí letos dobíhají hypotéky s úrokem kolem příjemných 2 %. A to právě v časech, kdy jsou hypotéky nejdražší za dlouhou dobu. Budou tak muset dojednat nové, mnohem horší podmínky.

„Sto tisíc je minimální počet hypoték, které budou letos celkem refinancovány. My se domníváme, že jich bude spíš kolem 10 až 15 000 každý měsíc. V refixacích je pěkný provoz,“ avizuje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.

Všechny čeká výrazné zdražení splátek. „Ten náraz bude kolem 4 %, to je úrokový šok. Splátku zvyšuje velmi výrazně,“ myslí si Ostatek. Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod přitom znamená pro třímilionovou hypotéku zvýšení měsíční splátky o zhruba 1500 korun. Rodinám se tak splácení hypotéky prodraží i o několik tisíc.

Klienti s dobíhajícími „lacinými“ úvěry teď řeší, na jak dlouho si úrokové sazby hypotéky zafixovat nově. Aktuálně jsou sazby úvěrů na bydlení kolem 6 % a klesají jen kosmeticky. Kdy půjdou dolů, těžko odhadovat.

Na první pohled tak vypadá logicky platit vysoké úroky co nejkratší dobu, třeba jeden rok. Jenže jistotu, že už za rok sazby citelně klesnou, nemáme. A navíc jednoleté fixace jsou nyní nejdražší. Banky si totiž peníze na ně draze půjčují.

„U jednoleté fixace dostanu cenu hypotéky 7,5 až 8 %. Tříletka je za 6 % a víc. Pětiletka je dneska na 5,5 % plus. Nejnižší aktuálně sehnatelná hypotéka je za 5,49 %. Osmiletky a desetiletky banky nechtějí nabízet levněji, i když by mohly. Tam je cena spíše kolem 6 %,“ vypočítává Libor Ostatek.

Sám by teď volil tříletou fixaci. Za tři roky podle něj budou sazby citelněji níže. „Tříletka je dražší než pětiletka. Snažil bych se ji získat za co nejlepší cenu. Má ji aktuálně těsně přes 13 % lidí. Je na vzestupu. Ještě před rokem a půl ji volilo 3 až 5 % klientů,“ říká v podcastu Ve vatě.

Poslechněte si celou epizodu!

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

I Řecko si podobně jako Česko žilo nad poměry. Třinácté a čtrnácté platy ve veřejném sektoru. Vysoké důchody.  Rozpočty neustále v minusu. „Na řeckou cestu jsme se vydali. Ale nejsme v tom sami,“ říká investor Lubor Žalman.

Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!

Poslední cíleně přebytkový rozpočet sestavil pro Česko Václav Klaus. Pokud nepočítáme jeden se schodkem naplánovaný, ale nakonec neočekávaně plusový rozpočet Andreje Babiše.

„K řeckému zadlužení je sice Česko na míle daleko, ale trend je neblahý,“ říká Lubor Žalman z Encor Wealth Management v podcastu Ve vatě.

Nejvíc zadluženým státem v Evropské unii je stále Řecko, poměr jeho dluhu k HDP na konci loňského roku dosáhl 171,3 procenta. Druhá je Itálie s podílem dluhu na HDP 144,4 procenta a třetí Portugalsko s bezmála 114 procenty. Celkové zadlužení Česka není ve srovnání s vyspělou Evropou nijak alarmující. Naopak, patříme k těm zodpovědnějším.

Problém je ovšem trend. Zatímco jiné země Evropské unie se oklepaly z covidového „rozdávání“ a už loni začaly svůj státní dluh snižovat, Česká republika nikoli. Ratingová agentura Fitch očekává, že letos vzroste český státní dluh ze 44,6 procenta na 45,6 procenta a v roce 2026 naroste až na 49 procent.

Fialova vláda právě dnes představí balík změn, které mají pomoci vysoké strukturální schodky zahladit.

„Vydali jsme se na řeckou cestu. Ale nejsme v tom sami,“ říká Žalman, který v době bankrotu Řecka působil jako šéf Raiffeisenbank. Česko se mílovými kroky blíží k tzv. dluhové brzdě. To je zákon, kterým si předsevzalo, že pokud se zadlužení dostane až na 55 procent HDP, musí být všechny veřejné rozpočty na nule nebo v plusu. Ať už jde o kasu státu, krajů, obcí.

Podle Žalmana je to však pravidlo, které jde snadno zrušit: „Já se obávám, že pokud Česko na brzdu narazí, nic se nestane. Udělat vyrovnaný rozpočet z roku na rok je nemožné. To zrušíme poštu? Nejde přestat vyplácet důchody nebo zastavit vlaky. Pokud dluhová brzda není v ústavě, je to bezzubé.“

Zhoršení vynikajícího českého ratingu, který máme na úrovni Belgie či Velké Británie, ale podle Žalmana nehrozí. „Úroveň zadlužení, kterou jsou dnes investoři schopni akceptovat, by byla před 20 až 30 lety neakceptovatelná. Řecko nesnížilo zadlužení, jakž takž ho zastavilo. A dneska už mu všichni chodí půjčovat.“

Jak se má o své peníze postarat investor ve vysoce zadlužené ekonomice? „V minulosti platilo, že když se stát začal zadlužovat, začala se znehodnocovat měna a byla inflace. Po hypoteční krizi se státy začaly masivně začaly zadlužovat způsobem, který neměl obdoby. Ale inflace nepřišla. Až teď,“ vzpomíná Žalman.

Investor doporučuje udělat si odhad, jaká bude inflace. A pak se podívat na to, zda plánovaná investice vynese víc. Dobré je taky rozdělit si portfolio na dvě části. Na tu likvidní, když spořím třeba na byt. A na tu dlouhodobou na penzi.

Jak na to? Poslechněte si celou epizodu!

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Říká se tomu investiční krátkozrakost a trpí jí i Češi. Větší než zdravý obnos peněz vrhají na domácí trh, protože si myslí, že mu víc rozumí. Tím však podle investora Daniela Gladiše můžou tratit.

K nejoblíbenějším akciím tuzemských investorů patří ČEZ. „Lidé mají pocit, že místu, kde žijí, rozumí lépe. Nechce se jim překonávat překážky. Mají disproporční množství peněz v zemi, kde žijí. Český akciový trh je přitom promile světového trhu,“ říká zakladatel fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš.

„Češi v tom nejsou výjimkou. Platí to i pro Američany, Němce, Japonce,“ vysvětluje investor v podcastu Ve vatě. Správně postavené portfolio by však mělo být rozložené nejen mezi různé třídy aktiv (tedy hlavně akcie, dluhopisy, nemovitosti, hotovost a komodity), ale i mezi různé země, měny či odvětví.

Hlavní myšlenkou diverzifikace je snížit kolísání cen aktiv, když se ekonomice z různých důvodů nedaří. „Do portfolia skládáš různé typy investic, které na okolní dění reagují jinak, ideálně opačně. Tím snižuješ kolísání cen v portfoliu,“ vysvětluje Gladiš v podcastu Ve vatě.

V každém období se zpravidla daří špatně něčemu jinému. „Loni to byly technologické a ruské akcie, rok předtím bitcoin, který poklesl o 75 procent. V roce 2015 to odnesly čínské akcie, v roce 2012 zlato. A za světové finanční krize samozřejmě akcie finančních institucí,“ vypočítává investor.

Pokaždé se vyplatilo tzv. nedávat vajíčka do jednoho košíku, jak zní jedno z investičních klišé. Až na loňský rok. Zlaté pravidlo „když padají akcie, jdou nahoru dluhopisy“ přestalo platit.

„Loni diverzifikace fungovala hůř, než se čekalo. Padly všechny hlavní třídy aktiv, akcie i dluhopisy, což je málo obvyklé, padaly i nemovitosti, zlato bylo plus minus na nule. Rostly jen komodity, hlavně v první půli roku, hlavně ropa a plyn,“ připomíná Gladiš.

Kdy je přílišná diverzifikace naopak na škodu? Proč není chybou zaměřit se „čistě na Ameriku“? Poslechněte si celou epizodu!

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ve světě získává na popularitě hnutí FIRE. Jeho stoupenci odmítají čekat na mrzký státní důchod až do stáří. Rozhodli se zajistit se sami a důchod si užít dřív. V Česku je to téměř nemožné, myslí si ekonom Dominik Stroukal.

FIRE zkracuje slova Financial Independence, Retire Early. Volně přeloženo „finanční nezávislostí do brzkého důchodu“.

Kouzlo spočívá v tom, že si člověk odříká veškeré zbytné výdaje, naspořené peníze investuje a z výnosů pak pohodlně vyžije – od mladého středního věku až do smrti.

„Celý koncept stojí na třech pilířích. Jedním z nich je utrácet jen za nezbytné věci. To není pro každého, já bych to neuměl. Ale pokud chceme do důchodu brzy, budeme si muset hodně odříkat,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity.

K bohatství se člověk neprospoří

Cílem je našetřit si pětadvacetinásobek ročních výdajů. Kdo potřebuje 50 tisíc měsíčně, musí mít připraveno 15 milionů. Podle Stroukala to však v českých podmínkách až na výjimky není možné.

„Člověk by v českém kontextu musel mít nadprůměrný příjem. Když budeš mít 50 až 60 tisíc měsíčně a polovinu z toho ušetříš, ideálně víc, může to fungovat. Ale v Česku nejsou tři čtvrtiny domácností schopné ušetřit ani 10 tisíc měsíčně,“ říká Stroukal.

Druhý pilíř spočívá v množení naakumulovaných úspor. Buď podnikáním, ale v komunitě FIRE typicky prostřednictvím investic, nejčastěji do nízkonákladových ETF fondů, které nejsou náročné na obhospodařování. Spoření v pravém slova smyslu k zajištění v důchodovém věku nestačí. 

Ročně se smí v důchodu z portfolia vybrat čtyři procenta, v našem modelovém příkladu tedy 600 tisíc korun. Právě pravidelný 4% výběr má zajistit portfoliu dost času, aby se stihlo zregenerovat a produkovalo další výnos.

Ani to však nemusí fungovat. „V akademické literatuře jsou ta čtyři procenta ověřená na historii amerického trhu. Dneska ale řada lidí říká, že by se mělo vybírat míň. A že historických osm procent, která mají nést akciové trhy, už dnes nemusí stačit,“ pochybuje Stroukal.

Koncept FIRE má i další ale. „Musí se dobře zainvestovat, nesmí přijít žádná katastrofa, nesmí přijít dvouciferná inflace dva roky po sobě, která vám výnosy umaže,“ argumentuje Dominik Stroukal aktuální zkušeností Česka.

Hnutí FIRE tak Stroukal považuje spíše za módní vlnu než univerzální návod na brzký zajištěný důchod.

„Připomíná mi to, co mi říkala babička, když mi bylo 14. Šetři na důchod, neutrácej za blbosti, najdi v životě štěstí. To není hnutí, to je lidové moudro. Jen se k tomu přidaly nejrůznější kalkulačky a sexy týpci a slečny, co o tom vypráví z pódií.“

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Stát pošle do konce roku 800 milionů na výstavbu nájemních bytů. Od pondělí se lze hlásit s projekty. „Za to se postaví maximálně stovky bytů, horentní ceny to nesníží,“ říká expert na bydlení Libor Ostatek z Broker Trust.

Explozi cen bydlení zažilo Česko zejména během pandemie. Ceny nemovitostí ovšem rostou nezdravě už zhruba deset let. Mezi roky 2013 až 2021 vyrostly reálně o 63 %. Často zaznívá argument, který zmiňuje i Ministerstvo pro místní rozvoj, že problém vyřeší masivní výstavba.

Think tank IDEA při CERGE-EI publikoval ovšem nedávno studii, ze které vyplývá, že výstavba bytů obcemi změní v bytové krizi jen málo. Aby měla výstavba na ceny bydlení výraznější vliv, musel by bytový fond v Česku vyrůst o pětinu. To znamená, že by se tu každý rok muselo stavět přes 100 tisíc bytů.

Podle Libora Ostatka z Broker Trust by ani takové množství cenám dolů nepomohlo. „Pokud by bylo na trh vrháno 100 000 nemovitostí ročně, ani to by nemuselo vést k tomu, že byty zlevní,“ říká. Stovka tisíc bytů se ale v Česku za rok nepostaví ani náhodou. Takové množství tu vzniklo naposledy během stavebního boomu v roce 1975. Aktuálně se nestaví ročně ani polovina.

„Zaplaťpánbu za paneláky z Husákovy doby, aspoň nějaký bytový fond tu je. Ale 100 tisíc je extrém. Stabilně se pohybujeme mezi 30 až 40 tisíci zahájenými byty ročně, podle toho, jaký je ekonomický cyklus. Měli bychom se pohybovat nad 50 tisíci,“ říká v podcastu Ostatek.

Na výstavbu chybějících bytů stát v letošním roce pošle 800 milionů. Do roku 2025 by pak na rozšíření bytového fondu mohly směřovat až tři miliardy korun. I když je trend navyšování poměru obecních bytů podle Ostatka pozitivní, peníze dostupnost bydlení nezmění. „Je to skutečně málo. Vznikne z toho relativně málo bytů. Je to ale jenom část podpory,“ říká.

Ani efekt dotovaných půjček na bydlení nebyl podle Ostatka valný. „V minulých letech se dávalo nejdřív 600 pak 700 milionů ročně na dotované půjčky. Řídil to úřednický státní aparát. V situaci, kdy tu máme rozvinuté třicetileté hypoteční bankovnictví, mi to přišlo jako rozmar. Rád bych viděl návratnost, a jak lidé splácejí.“

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Silné české měně dochází dech. „Býval jsem apoštol silné koruny, v posledním roce a půl jsem trochu ubral,“ říká Lubor Žalman. „Víc posilovat nebude,“ myslí si investor.

Česká koruna je rekordně silná. V první polovině ledna letošního roku česká měna vůči euru prolomila po 14 letech psychologickou hranici 24 korun za euro. Teď se drží kolem 23,4 koruny za euro. Podle zakladatele investičního fondu Encor Wealth Management Lubora Žalmana půjde dolů, a měna eurozóny tedy pro Čechy podraží.

„Nemám silný názor, že koruna bude dál posilovat. Už posílila dost,“ odhaduje Žalman v investičním podcastu Ve vatě. 

Nejnovější průzkum agentury Reuters z dubna ukazuje, že česká koruna by měla vůči euru během příštích 12 měsíců ukrojit část předchozích zisků a dostat se na úroveň 23,86 koruny za euro. To představuje oslabení o necelá dvě procenta od současných hodnot 23,41 Kč/euro.

Přesto je podle Žalmana česká měna aktuálně stále podhodnocená. To demonstruje i tzv. Big Mac index, který na cenách slavného burgeru demonstruje cenové hladiny v různých státech.

Tento ekonomický ukazatel časopisu Economist vychází z teorie parity kupní síly, podle které by totožné výrobky měly po přepočtu v různých zemích stát stejně. Zatímco v Česku stál v lednu tento hamburger 99 korun, ve Spojených státech se prodával za 5 dolarů a 36 centů.

„Vychází z toho, že česká koruna je vůči dolaru pořád lehce podhodnocená, něco přes 15 %. Kdybychom vzali paritu kupní síly, tak je podhodnocená něco pod 5 %,“ říká Žalman. I české firmy jsou podle něj stále pod cenou. „Poměr ceny firem k jejich ziskům ukazuje, že  jsou pořád strašně levné.“

Zatímco dříve měl investor za to, že západní ceny nám pomůže dohnat právě měna, teď sází spíše na inflaci. 

„Vždycky jsem si myslel, že se to dožene kurzem. A když z toho odfiltrujeme covid, tak koruna skutečně posilovala. Teď si tím nejsem jistý. Máme jednu z nejvyšších úrokových sazeb v EU, ČNB nechce sazby zvyšovat, zbytek cesty Big Mac indexu tak doženeme inflací, a ne kurzem,“ řekl v podcastu.

Za posílením koruny stojí vícero důvodů. Za dvěma z nich stojí centrální banka.  „Na trhy udělala silný dojem intervence ČNB v průběhu loňského roku, která byla schopná utratit velkou část devizových rezerv, odhadem tak 20 %. Londýnské hedge fondy, které prý spekulovaly proti koruně, si řekly: ‚Kašleme na to, zavíráme pozice, najdeme si něco jiného,‘ a od té doby má ČNB klid,“ myslí si Žalman.

Koruně „foukal do plachet“ i vysoký úrokový diferenciál. Tedy rozdíl mezi vysokou úrokovou sazbou tuzemské ČNB a citelně nižšími sazbami Evropské centrální banky. Ten ale bude kvůli rozdílné politice centrálních bank koruně pomáhat čím dál méně.

„ECB rozhodně říká, že bude dál zvyšovat sazby. Že boj proti inflaci je pro ni důležitější než boj proti recesi. ČNB proti tomu tvrdohlavě sazby nezvedá, inflace přetrvává. Tím se snižuje dlouhodobý rozdíl mezi úrokem eurovým a korunovým. Mám obavy, aby to ČNB nepřehnala. Takhle nízký úrokový diferenciál jsme tady snad ještě neměli. Je to trochu hra s ohněm,“ obává se Žalman.

Jak dopadá silná koruna na různé investice? Poslechněte si celou epizodu!

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Místo 40 hodin v práci týdně jen 32. Za celý plat – jen musíte stihnout vše jako dřív. Čtyřdenní pracovní týden už testují ve stovkách firem po celém světě. „Ujme se časem i u nás,“ říká ekonom Dominik Stroukal.

Pár českých firem už se cestou čtyřdenního pracovního týdne vydalo. Společnost Lentiamo, která prodává dioptrické brýle a kontaktní čočky, zkrátila pracovní dobu na sedmihodinovou už v roce 2019. Produktivita neutrpěla, všechno se podle vedení firmy stihne i tak.

A firma SAB Finance, která obchoduje s devizami a zaměstnává téměř 70 lidí, využívá čtyřdenní pracovní týden od začátku letoška. Aby klienti nepoznali rozdíl ve službách, musela firma přijmout o desetinu více lidí, ale systém si nakonec chválí i ona.

Na přepáleném trhu práce budou muset jít zaměstnavatelé zaměstnancům stále více naproti, myslí si ekonom z Metropolitní univerzity Dominik Stroukal. Ironizovat generaci dnešních absolventů škol za vyšší požadavky na volno, plat a benefity je tak podle něj liché. 

„Mladí prý nechtějí pracovat jinak než za ‚kilo a káru‘. Ale pokud jim to společnost a firmy umožní, tak na tom není nic špatného. Firmy tahají za kratší konec provazu. Máme nejnižší nezaměstnanost v historii a na světě,“ myslí si ekonom.

V únoru ve Velké Británii vyhodnotili pilotní zavedení čtyřdenního pracovního týdne, kterého se zúčastnilo 60 firem a celkem 3000 zaměstnanců. Drtivá většina z nich chtěla  v pokusu pokračovat, někteří i natrvalo, 71 procent lidí cítilo menší tendence k vyhoření, někteří hlásili zlepšení fyzického zdraví.

Sám Stroukal čerstvě na vlastní kůži poznal, že se tělo pod přemírou práce dokáže samo vypnout. „Měl jsem tendenci každou volnou minutu volnou zacpat prací. Když se k tomu přidá manželka a děti, tak to přestanete stíhat. Přijela si pro mě sanitka, protože jsem odpadnul. Mohla to být nějaká menší příhoda. Tělo mi to napovídalo už dlouho,“ popsal Stroukal svou zkušenost, která ho přiměla ubrat.

Co se pracovní doby týká, patří Češi s necelými 40 hodinami týdně v Evropské unii k rekordmanům. V produktivitě práce nám v prostém srovnání unijních států patří 14. místo, jak vyplývá z loňských čísel Evropa v datech. Nízká produktivita práce neznamená, že bychom se v zaměstnání flákali, ale za stejnou dobu vyrobíme zboží či služby nižší hodnoty než třeba naši sousedé v Německu.

Žebříček produktivity vede Irsko.  A irskou cestou by Češi měli jít, přeje si Stroukal. „Irsko začínalo jako my a dnes má nejvyšší produktivitu práce v Evropě. Udělali ze sebe daňový ráj. A stáhli si tam ajťáky z celého světa.“

Tlačit kratší pracovní týden shora podle Stroukala nedává logiku. Pokud to nebude přinášet benefit oběma stranám, nemá smysl firmy ke zkrácení pracovní doby nutit. Vyspělé státy k němu beztak dlouhodobě směřují. Česko podle Stroukala jen hodně pomalu.

„Ujme se to, ale časem. Postupně se k čtyřdennímu týdnu dostaneme, možná to nebude trvat roky, ale desítky let,“ říká Dominik Stroukal.

Poslechněte si celou epizodu!

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Prudký růst cen bytů vyvolal očekávání, že jejich propad bude stejně razantní – jako na horské dráze. To se však nestane. Přesto letošek přinese kupujícím hned čtyři pozitivní zprávy.

Aktuální zoufalost na trhu s bydlením ilustruje jednoduchý příklad. Průměrný nový třípokojový byt v Praze s plochou 75 m2 vychází aktuálně na necelých 12 milionů. Aby si ho člověk mohl pořídit, musí dát 2,75 milionu z vlastní kapsy. Při pořízení hypotéky na devět milionů bude platit každý měsíc splátku 55 tisíc korun. Aby na hypotéku vůbec dosáhl, musí dát jeho rodina dohromady 130 tisíc korun měsíčně – čistého.

Na požadavcích ČNB na vlastní našetřené prostředky se pravděpodobně nic nezmění. Ale tři další proměnné z této „depresivní“ rovnice se letos změní. I když nikterak radikálně. Ceny bytů půjdou mírně dolů, hypoteční sazby taky a reálné příjmy Čechů už ve druhé polovině roku porostou, uvedli experti na reality a sazby ve speciálu podcastu Ve vatě.

1) Hypoteční sazby „lezou“ dolů

První dobrou zprávou je, že se ceny hypoték konečně začaly snižovat.

„Loni jsme se dostali na vrchol úrokových sazeb. Úrokové sazby klesají sice pomalu, ale je to pozitivní zpráva. Budeme se pohybovat mezi 5,5 až šesti procenty. Odhadem počítáme na konci roku s 5,7 procentem. Příští rok bychom mohli odhadem končit na 4,8 procentu. Zatím jsme někde u té šestky,“ predikuje Libor Ostatek, hypoteční expert podcastu Ve vatě ze společnosti Broker Trust a Golem Finance.

2) Ceny bytů klesají

Po letech setrvalého, prudkého růstu, který ještě urychlily covidové úspory domácností, jdou ceny bytů dolů. Propad jako po hypoteční krizi z let 2008 až 2009 se však nečeká. „Jako makroekonom nevidím příliš důvodů pro to, abychom sjeli úvrať na horské dráze prudce dolů. Může tam být zoubek,“ řekla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV.

Podle Milana Ročka ze společnosti Dataligence, jejíž analytici v posledních pěti letech prozkoumali 400 000 kupních smluv, odhadují do konce roku pokles cen starších bytů průměrně o desetinu. „Starší byty nám budou v průběhu roku s cenou mírně klesat, ne víc než o desetinu od teď.“ To by znamenalo návrat cen na hodnoty z poloviny roku 2021.

3) Budeme „méně chudí“

Třetím pozitivem je, že už v druhé polovině roku začnou Čechům růst reálné příjmy. Ty jsou nyní kvůli vysoké patnáctiprocentní inflaci záporné, protože průměrný zaměstnavatel přidává letos mezi šesti a devíti procenty.

„Podle našich odhadů má růst reálných příjmů přijít ve druhé polovině letošního roku,“ odhaduje Helena Horská.

4) Vybrakovaná nabídka se plní

Na trhu je výrazně více nemovitostí a přebraná nabídka se doplňuje. „Po osmi letech, kdy jsme stáli ve frontě a modlili se, aby ten přede mnou nezaplatil zálohu na můj vybraný byt, tak si můžeme vybrat,“ myslí si Milan Roček.

Tím dobré zprávy končí. Ceny nemovitostí v Praze dál mírně rostou a nové byty developeři zatím zlevňovat nehodlají, třeba Central Group raději svůj projekt zmrazil. Řadě lidí nezbývá nic jiného než sáhnout po nájmu. Zatímco ještě před rokem vyšlo nájemné třeba na 21 tisíc, vyšponovaná poptávka ho zdražila na průměrných 25 tisíc.

V hlavním městě je to stále výrazné míň, než činí splátka hypotéky. Ale jsou už regiony, kdy se poměr vyrovnává. „V Praze jsme pořád na polovině splátky hypotečního úvěru. Dřív to bylo jedna k jedné. Neplatí to v Ústeckém kraji, tam je už hypotéka jen o málo dražší než nájem,“ spočítal Milan Roček.

Kam půjdou ceny nájmů dál? Co trh s byty rozhýbe? A jak podpořit bydlení za rozumnou cenu? Poslechněte si celou speciální epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Spořicí účty konečně poráží inflaci. S poklesem klíčové sazby ČNB ale jejich výnosy příští rok klesnou. Termínované vklady pokryjí inflaci tipťop, říká ekonomka Horská. Investice jsou nové spoření, míní portfolio manažer Splítek.

Spořicí účty

Banky drží úročení na spořicích účtech zatím zuby nehty poměrně vysoko. Nejvyšší úročení na spořicím účtu nabízí aktuálně Raiffeisenbank (4,2 procenta pro vklady do půl milionu). Na druhém místě je VÚB Banka, která úročení snížila na 4,1 %, ale platí na celý vklad. Trinity Bank a Partners Banka nabízí shodně 4,03 % ročně.

Jaké výnosy přinesou v příštím roce spořicí účty, které využívá sedm z 10 Čechů, závisí na strategii snižování sazeb České národní banky. Klíčová reposazba (aktuálně na čtyřech procentech) totiž půjde dál dolů. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské to ale bude poměrně pomalý pokles.

„Úroky nepůjdou dolů tak rychle, jak jsme si před měsícem, dvěma mysleli, což dává konzervativním střadatelům čas a prostor rozmyslet, co s penězi na termínovaných účtech,“ uvedla ve speciálu podcastu Ve vatě, jehož záznam si můžete pustit nahoře v článku.

Spořicí účty by tak v příštím roce mohly nést už jen 2,5 až tři procenta. „Žádná tragédie, pro člověka, který má pět let do důchodu, je to docela hezké,“ míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. Další forma konzervativního spoření, tzv. repofondy, které kopírují reposazbu ČNB, dodají ještě zhruba o půl procenta navíc. U obou typů účtů platí, že inflaci sice příští rok pokryjí, ale dlouhodobě ji porážet nebudou. Spotřebitelské ceny v Česku v letošním říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent.

Termínované účty

Kdo úspory uložil na termínovaném účtu, zafixoval si na rozdíl od „spořáků“ a repofondů úrok na určitou dobu. Čas na rozmyšlenou, kam peníze přesunout, aby vydělávaly více, se ale i tady krátí.

„Inflace by měla být v příštím roce už pod třemi procenty, stabilně spíš 2,5 %, takže se mrkněte na svoje „termiňáky“, jaké úrokové sazby tam máte, a opravdu si to hlídejte, protože příští rok podle mě bude zlomový, kdy bude Česká národní banka opatrně sundávat sazby. Můžete se dostat do situace, kdy vám vklady budou krýt inflaci tipťop, anebo ji nepokryjí,“ upozorňuje Helena Horská.

Poté co se vysoké sazby ČNB daly do pohybu, rozpohybovaly se i masy peněz na tuzemských účtech. Ze spořicích účtů putovaly směrem na ty termínované, které byly schopné vyšší úrok na určitou dobu uzamknout, ale i do investic.

Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v letošním třetím čtvrtletí vzrostl o 82 miliard korun na rekordních 1,146 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly dluhopisové fondy.  Na běžných, spořicích a termínovaných účtech ale stále leží přes tři biliony korun.

„Vypadá to, že se Češi naučili trochu investovat. Inflace, nouze a současný „hype“, že musíme něco dělat, je donutil vyhledat si investiční aplikaci nebo fondy. A ty peníze už z nich nestahují,“ chválí Čechy ekonom Stroukal.

Akcie

Podle Mikuláše Splítka, portfolio manažera Erste Asset Management, se lidé v reálu nerozhodují, kam dají peníze, podle budoucí inflace. Ale podle té minulé a reagují tak se značným zpožděním.

„Myšlenka, že lidé předpovídají, jaká bude inflace, a podle toho se rozhodují, do jaké třídy aktiv půjdou, je z mého pohledu chybná. Oni konečně přesouvali peníze na „termíňáky“ a možná trošičku do těch akcií, až když viděli, že inflace byla 17 %. Oni byli dva až tři roky zpátky.“

Držet peníze na vkladových účtech je opatrná strategie, která vyšší zhodnocení v příštích měsících nepřinese. Na rozdíl od investic do akcií. „Jeden ekonom České spořitelny řekl, že investování je nové spoření, a to je velmi zajímavý shift v přemýšlení. Mladí lidé tak opravdu přemýšlí,“ říká Mikuláš Splítek, který v Erste Asset Management řídí podílový fond Stock Small Caps.

„Jenom dvě třídy aktiv reálně tvoří bohatství –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vlastní kapitál firem a nemovitosti, všechno ostatní je pouze pro udržení bohatství. Když má člověk peníze na spořáku, znamená to, že nechce zbohatnout. Nemá nápady na vlastní podnikání nebo nějakou hypotézu, kterou může využít,“ uvedl Splítek.

Podle Heleny Horské teď ale není ideální doba pro přestup z termínovaných účtů do akcií, které jsou aktuálně drahé. „Já nejsem spekulant, jsem makroekonom, co sleduje cykly. Akciové trhy měly tendenci růst před americkými prezidentskými volbami a trochu i po volbách, pak ale přišlo zreálnění situace. Teď bych do toho nelezla. Přijde doba, kdy se do toho akciového trhu bude moci nastoupit za výhodnějších podmínek,“ myslí si Horská.

Bojím se, co bude dál, říká Splítek

Odhadovat budoucnost na trzích je podle Splítka ošidné. „Způsob, jakým akcioví investoři pracují, není znát budoucnost, tam je příliš mnoho proměnných, ale spíš rychle pochopit, co se děje, a připravit si scénáře,“ kontroval v debatě podcastu Ve vatě.

Akciím se loni dařilo. Světový trh vzrostl celkově zhruba o pětinu. Podle Splítka je to i tím, že klesaly úrokové sazby a rostla nezaměstnanost, což firmám vyhovuje. Tento trend může pokračovat. „Pokud se letos zvýšila ziskovost S&P 500 o nějakých 10 %, tak ten růst je ospravedlnitelný. Pokud bude dál růst ziskovost a bude pokračovat toto prostředí, tak se akciím může vést dobře i dál.“

Otázkou podle Mikuláše Splítka ale je, jak dlouho. Prvotní impuls, který ekonomice může dát Donald Trump, se může nakonec obrátit proti investorům.

„Já se bojím příštího roku. Banky budou hodně půjčovat, rozvolnění regulace, izolacionalismus. Dobré firmy, který mají nějakou konkurenční výhodu, se obchodují 30–⁠⁠⁠⁠⁠⁠40 % nad mým odhadem jejich férové hodnoty. Já se bojím toho, že si valuaci berou z budoucnosti. To znamená, že příští tři čtyři roky akciový trh neudělá nic,“ říká Splítek, který už v roce 2022 upozorňoval, že bychom mohli zažít ztracenou dekádu, kdy trhy prakticky neporostou.

Zajímavým sektorem k investování bude podle ekonomky Heleny Horské nadále obranný průmysl. „Výdaje na zbrojení mají růst, mluví se až o čtyřech procentech. Budou v tom peníze. Anebo longevity, péče o dlouhodobé zdraví. Velké peníze se v Evropě budou také investovat do jádra.“

Příležitost mohou ale nabídnout i netradiční byznys plány, upozornil Dominik Stroukal. „Z tematických akcií mi vždycky přišla zajímavá „tráva“, tedy marihuana. Některé farmaspolečnosti vsadily na to, že se pohne regulace, což je nejisté, ale začala si hýbat. A našly si na tom větší profitmargin (ziskovou marži)“

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základn...

Američané vytáhli za poslední rok bilion dolarů z menších bank. Půlku z nich nalili do fondů peněžního trhu. Teď zase platí, že „cash is king“, hotovost vládne, míní i investor Daniel Gladiš.

Pády amerických bank svět znervózněly, recese je opět o něco blíž a hotovost se počítá.

„Za poslední rok a něco, kdy Fed začal zvyšovat úrokové sazby, odtekl z menších a středně velkých amerických bank jeden bilion dolarů bankovních vkladů, kterých je jinak celkem 17 bilionů,“ popisuje Daniel Gladiš, šéf fondu Vltava Fund SICAV, v podcastu Ve vatě.

Půlku Američané přemístili do největších bank, půlka odtekla do tzv. fondů peněžního trhu.

Tyto fondy fungují i v Česku a nabývají teď na atraktivitě. V dobách, kdy většina centrálních bank razila politiku nulových až záporných úrokových sazeb, výnosem nijak neoslňovaly. S vysokými sazbami a s nervozitou kolem likvidity bank se však podle Gladiše vracejí do hry.

Do čeho investují zmíněné fondy peněžního trhu? Především do krátkodobých státních cenných papírů, se splatností do jednoho roku, kterým se říká pokladniční poukázky, a také do bankovních vkladů. U těchto instrumentů se výnos odvíjí od dvoutýdenní repo sazby České národní banky. „Fondy peněžního trhu se teď pohybují výnosy kolem šesti procent, což může ve srovnání s dluhopisy a akciemi působit dost atraktivně,“ míní investor.

Podle Gladiše obstojí fondy peněžního trhu i ve srovnání s jinými konzervativními způsoby uložení úspor, jako jsou spořicí či termínované účty, z nichž ty nejvýkonnější v Česku nabízejí obdobný výnos.

Analýza renomované americké banky J.P. Morgan má za to, že peníze z menších bank odtékají i proto, že tam vklady střadatelů stále úročí jen nedostatečně. „Banky nepromítly růst úrokových sazeb do úroků na vkladech. Ony to udělat mohou, ale to by bylo výrazně na úkor jejich ziskovosti,“ myslí si zakladatel fondu Vltava Fund Gladiš.

Vybrat peníze z fondu peněžního trhu však nelze kdykoli, z výnosu se neplatí daň, pokud fond člověk drží tři roky.

Navíc jsou to peníze, které stojí mimo bankovní trh, což je podle experta podcastu Ve vatě výhoda i proto, že s kolapsem Silicon Valley Bank či švýcarské Credit Suisse krachy bank nekončí.

„Myslím, že to jsou první vlaštovky a že stresující prostředí začne nabírat na síle. Jsme teprve v počátcích. Centrální banky deklarují, že sazby budou zvyšovat, že jsou odhodlané je držet vysoko, dokud inflace neklesne,“ míní Gladiš.

Sazby začali centrální bankéři zvyšovat po 14 letech takřka nulových úroků. To je podle Daniela Gladiše stresující pro banky, firmy i domácnosti. Komerční banky podle něj přiškrtí poskytování úvěrů.

Poslechněte si celou epizodu!

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Přijďte na živé natáčení podcastu Ve vatě speciál: Jak na reality. 29. března, 18:30, Kasárna Karlín. Hosty Markéty Bidrmanové budou Libor Ostatek, Milan Roček (Dataligence) a Helena Horská (Raiffeisenbank). Registrujte se na e-mailu olga.rychtarova@sz.cz
---------
Apetit po bytech pomalu roste. Majitele však do prodejů zatím nic nenutí a ceny víceméně drží a obě strany čekají, kdo cukne první. Zapisujte si ceny, někde už museli dvakrát slevit, radí expert přes hypotéky Libor Ostatek.

Na trhu s bydlením je to teď „kdo s koho“. Vlastníci ustáli zdražení cen energií i splátek hypoték a s cenou jdou dolů zatím jen o pár procent. 

„Nevíme, kolik na trh přijde nucených prodejů. Ukazuje se, že my Češi jsme velmi adaptabilní, žádný kolaps tu není, desítky tisíc nemovitostí nejsou vrhány na trh,“ říká Libor Ostatek, který působí v Broker Trust a Golem Finance jako hypoteční expert.

Největší propad prodejů už má ale trh podle Ostatka za sebou. „Roste apetit kupujících, prodávající ale nemusí zatím prodávat rychle, zakopou se do zákopů a čekají. Je to psychologický souboj,“ tvrdí v podcastu Ve vatě.
 

To je vidět i na rozdílu mezi cenou, za kterou se reality nabízejí v inzerátech, a za jakou se nakonec prodají. Liší se o jednotky procent, u starších bytů ceny klesly proti loňsku v průměru o desetinu.

Kdo je však vytrvalý a trpělivý, může si vyčekat nebo usmlouvat slevu až dvacet procent, míní Ostatek. „Dá se dostat na slevu 20 procent. Záleží, z jaké ceny jdu, a kdy to ten nešťastník začal inzerovat. Doba inzerování se obrovsky prodloužila a na byt může mít už druhou nebo třetí cenu.“ Proto se vyplatí zapisovat si ceny vybrané nemovitosti.

Největší vyjednávací sílu mají držitelé hotovosti. „Pokud máte cash, můžete u bytu za 3,5 milionu říct: ‚Já vám dám 2,5‘ a otočit se na podpatku,“ tvrdí Libor Ostatek.

Trh s hypotékami mírně oživuje. Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 7,9 miliardy korun. Proti lednu to znamená nárůst o 20 procent. „Trh se začíná probouzet. Objevují se na něm příležitosti.  Není to ale začátek hypotečního obrození. Nepůjde o strmý růst, půjdeme pomalu, ale jistě nahoru,“ řekl v podcastu Ve vatě Ostatek.

Zatím se však každý den prodají jen jednotky kusů hypoték, nejméně za dvacet let. „V  bankách se poskytlo za první dva měsíce kolem 2400 hypoték, ve stavebních spořitelnách to bylo 300 kusů, mluvím o zajištěných úvěrech. Jednotky kusů za den.“ V předcovidových letech přitom financovaly úvěry na bydlení za více než čtvrt bilionu korun ročně.

Zatímco prodej hypoték roste jen zlehka, citelné oživení vidí Ostatek na počtu kalkulací, které si lidé v bankách nechávají dělat: „Nárůst poptávky vidíme ve zvýšení míře kalkulací, nejvíc se to týká koupí secondhandových nemovitostí (byty starší 10 let, pozn. red.). Vyjednává se cena a přepočítává se záměr. Zatím se to do realizací koupí nepropisuje.“

Jak si vyjednat slevu? A jak poznat, že ceny hypoték brzy zlevní? Poslechněte si v celý podcast v přehrávači v úvodu článku.

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Řada investorů žije stále mentálně v 90. letech a věří, že na ně „finančák“ nepřijde. „To už dneska neplatí,“ varuje investor Lubor Žalman. Kdo platí daně se zpožděním, ať počítá s úrokem z prodlení. A ten je aktuálně vysoký.

Kdo by chtěl nezaplacené daně z investic za poslední roky dohonit, má šanci. Může podat dodatečné daňové přiznání.

„Ale když něco opravuju, stojí to víc. Budu muset zaplatit i úrok z prodlení. Ten je v současné době 15 procent ročně, závisí na repo sazbě ČNB a ta je nyní vyšší,“ vysvětluje v investičním podcastu Ve vatě expert na daně Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting.

Nejde totiž o pokutu za opožděnou platbu, ale o náhradu ceny peněz. Úrok z prodlení kompenzuje, že stát nedostal své peníze včas a nemůže s nimi disponovat. Výši úroku z prodlení stanovuje zákon a při aktuální výši reposazby, která činí sedm procent, tak opozdilec zaplatí na dani skutečně o 15 procent vyšší daň, než kdyby zaplatil včas.

Finanční úřad vás smí zkontrolovat až tři roky zpátky. „Lhůta, v které vám může finanční úřad daň doměřit, se počítá od lhůty pro podání přiznání. A jsou to tři roky. Pokud lhůta letos končí 3. dubna, FÚ může zahájit kontrolu až do dubna 2026,“ upřesňuje Frisch.

To, že se vaše portfolio oproti všeobecnému trendu loni jen zelenalo, neznamená, že se letos na daních prohnete. Kdo neprodával, může být v klidu. „Fyzické osoby neplatí daň z nerealizovaných zisků. Jen když prodají a peníze jim přijdou na účet,“ říká investor Lubor Žalman z fondu Encor Wealth Management.

Příjmy z investic se v tuzemsku daní dvěma sazbami 15 a 23 procent. Nižší sazba se týká příjmů do 1,95 milionu. Cokoli nad tuto částku se zdaňuje vyšší sazbou. Pro drobné a dlouhodobé investory jsou tu ale dvě výjimky.

Kdo vlastní cenné papíry déle než tři roky, splní tzv. časový test. „Pakliže držím cenné papíry i dluhopisy déle než tři roky a pak je prodám, bez ohledu na to, zda mám zisk či ztrátu, zisk je od daně osvobozený. Do daňového přiznání se vůbec neuvádí,“ říká daňový expert Frisch.

Pokud vaše příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za rok 100 tisíc korun, růžový formulář taky vyplňovat nemusíte. „Těmi 100 tisíci se myslí příjmy, tedy hrubá cena, za kterou jste papíry prodali. Nikoli zisk,“ upřesnil Petr Frisch. Veškeré příjmy z různých druhů investic se sčítají, stotisícová hranice platí pro všechny dohromady.

Další oblastí jsou akciové dividendy, případně úroky z dluhopisů. Pokud vám dividendu nebo úrok vyplácí společnost, která platí daně v Česku, z této částky před jejím vyplacením automaticky odvede 15% srážkovou daň a vy tak tento příjem už v daňovém přiznání uvádět nemusíte.

Základní lhůta pro podání daňového přiznání je letos 3. duben 2023. 

Jak se daní příjmy z ETF? A jak příjmy z amerických akcií či z investic do kryptoměn? A jak danit, pokud jste plátcem paušální daně?

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Rodičovská rada „Uč se, ať z tebe něco je“ patří k těm, které děti a dospívající nechtějí slyšet. Jenže vzdělání je investice, která se krásně zhodnocuje.

Kladný vliv vzdělání na budoucí příjem potvrzuje řada studií z celého světa. V tuzemsku vám každý odstudovaný rok zvýší budoucí mzdu v průměru o sedm procent, zaznělo v podcastu Ve vatě.

Že jde vzdělání ruku v ruce s vyššími příjmy, potvrzují i tvrdá data českých statistiků. Čech se základním nebo nedokončeným vzděláním si přijde měsíčně na 27 tisíc (medián hrubé měsíční mzdy). Kdo vystuduje střední školu bez maturity, bere přes 29 tisíc, víme z dat statistiků za rok 2021.

U středoškoláka s maturitou se hrubý plat vyhoupne už přes 36 tisíc. Vyšší odborná škola nebo bakalářský titul s sebou nese střední hodnoty průměrné mzdy kolem 42 tisíc, vysokoškoláci pak pobírají přes 50 tisíc korun.

Podle ekonoma Dominika Stroukala jsou dvě teorie, které vyšší plat pro vzdělanější zaměstnance vysvětlují.

„Jedna teorie je, že tím, že se něco naučíme, zvýšíme si produktivitu, za což nás na trhu ocení. Druhá teorie říká, že vzděláním se snažíme ukázat budoucím zaměstnavatelům, že jsme schopní strávit pět let děláním nesmyslů pod lidmi, které nenávidíme, a když se ‚vejškou‘ prokoušeme, budeme mít vyšší příjmy.“

Podle Stroukala je možné peníze a čas věnovaný studiu či vzdělávání s klidným svědomím nazvat investicí.

„Investicí je cokoli, kdy si snížím současnou spotřebu proto, abych měl v budoucnu spotřebu vyšší,“ vysvětluje ekonom. A nemusí jít jen o vysokou školu, ale třeba o placené kurzy, získání certifikátů, rekvalifikace.

I u investic do vzdělání jde vyčíslit, kolik zhruba vynesou. Obvykle se počítá, o kolik procent zvýší výdělek každý dodatečný rok vzdělání. 
„Celosvětový průměr je 10 %, což je nádherný výnos,“ říká Stroukal. To znamená, že jeden rok školní docházky zvýší budoucí hrubý výdělek průměrného školáka o desetinu.

Česko je lehce pod průměrem. Ekonom Daniel Münich, který se vzděláváním dlouhodobě zabývá, odhadl, že u nás je výnos z jednoho roku vzdělání sedm procent. Kdo zvládne pět let vysoké školy, má v průměru plat o třetinu vyšší než ten, kdo skončí s pouhou maturitou, vyplývá z dat. Rozdíly jsou mezi muži a ženami i mezi jednotlivými stupni vzdělání.

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Celá řada známých a úspěšných investorů se o své originální myšlenky dělí na síti. Tady je pětice zajímavých investorů, které opravdu stojí za to sledovat.

Zkopírovat portfolia investičních hvězd vypadá lákavě. Přímý výtah k úspěchu to ale není, lepší je se jen inspirovat. 

„Lidé by se měli vyvarovat slepého kopírování investic. Bohužel se to děje často a končí to zklamáním. Když člověk kupuje něco a neví proč, nemůže to dobře dopadnout,“ varuje v investičním podcastu Ve vatě Daniel Gladiš z fondu Vltava Fund Sicav.

Pro inspiraci a širší rozhled je podle něj dobré sledovat investory, jejichž portfolia jsou úzká a koncentrovaná. 

„Když má někdo 100 pozic, tak jeho míra přesvědčení o těch investicích není moc velká. My máme asi 21 pozic, deset největších tvoří 3/4 portfolia,“ popisuje záběr svého fondu Gladiš a potvrzuje tak ideu, že o svých investicích je důležité opravdu něco vědět.

Zároveň je praktické sledovat portfolia, která se moc nemění. „Když někdo za čtvrt roku vymění čtvrtinu portfolia, tak než se k informaci dostanete, je už stará,“ vysvětluje Daniel Gladiš. Pozor ale na kusé informace, varuje investor: „George Soros není dobrý pro studium, protože ani nevíte, co v portfoliu má.“

Daniel Gladiš dal v tomto díle dohromady seznam výjimečných osobností, které mají za sebou nejen skvělé kariéry, ale zároveň nejsou skoupé na informace. Ať už v rozhovorech, na sociálních sítích nebo ve výročních zprávách svých firem, zprostředkovávají know how zajímavé i pro drobné investory.

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Řada Čechů, kteří si za covidu pořídili chalupy, se jich letos bude zbavovat. Ekonomický optimismus povadl, ceny energií vzrostly. Na jaře se tak v nabídce objeví stovky nových víkendových nemovitostí. Některé už jen za milion. 

Inzerátové rubriky chaty a chalupy se začaly plnit už od loňského podzimu. Na jaře přijdou na trh nové objekty.

„Můžeme mluvit o stovkách nemovitostí. Na serveru Reality Čechy se nabídka proti loňskému období, ani ne za rok, zdvojnásobila,“ všímá si odborník na hypotéky Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě.

Není divu. Romantické představy o bydlení mimo město s koncem pandemie vyprchaly. A záměr starší nemovitosti zvelebit zarazila inflace. 

„Stavební materiály obrovsky vylétly. Takže nemovitosti zůstaly v původním stavu. Právě takové budou plnit a plní vanu, ze které můžeme lovit potenciálně zajímavé příležitosti,“ míní Ostatek, expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.

V Karlovarském kraji klesla cena na metr čtvereční meziročně o pět a půl tisíce. Zhruba o tisícovku spadla podle Kompasu cen nemovitostí serveru Sreality.cz ve Středočeském a Ústeckém kraji. Někteří majitelé však zatím odmítají akceptovat, že se ceny rekreačních realit daly do pohybu. Tedy až na oblíbené Krkonoše, Šumavu, Lipno a podobné destinace.

„Pokud se podívám na nabídky, je tam spousta přestřelených cen. Majitel v covidu koupil hodně draze a chce pět milionů za chalupu v „Horní Dolní“, navíc energeticky a technicky náročně udržovatelnou,“dodává si Ostatek.

Už teď se vyplatí ceny monitorovat, protože druhé čtvrtletí bude podle Ostatka pro koupi chaty či chalupy ideální.

„Přijde březen a cena začne roztávat. Rodinné rozpočty se hodně vyjasnily. Celý podzim jsme neměli jasno, jak to bude s energiemi. Teď už je nám ale jasné, zda nám rozpočet vyjde i na provoz chaty,“ říká Ostatek.

Slevy na chatách a chalupách budou výrazné, až o třetinu, předpovídá expert. „Jsou typy nemovitostí, kde to bude muset jít proti loňsku o 25 až 30 procent dolů, aby se prodaly.“ Hlavně ty energeticky náročné a nezrekonstruované.

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Český akciový trh byl dlouhá léta otloukánek, zlomilo se to před dvěma lety.  Indexu PX pražské burzy se aktuálně daří, od ledna je výš o 13 procent. „České akcie dávají těm americkým na zadek,“ říká investor Lubor Žalman.

Zatímco dřív Češi na pražské burze investovali ze sentimentu, dnes je pádným argumentem sám výkon zdejších titulů. „Dřív jsme investovali do českých akcií na pražské burze z vlasteneckých důvodů, teď už nám stačí ty čistě finanční,“ komentuje investor.

I americké akcie aktuálně rostou, ale ne tolik co tuzemské. „Pražské burze se daří, a to nejen letos. Je to fenomén, který trvá dva roky. Ze všech tříd aktiv, z kterých mícháme portfolia našich klientů, byly české akcie druhé nejvýkonnější hned po ropě,“ říká Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management, v podcastu Ve vatě.

Loni zažila Burza cenných papírů sice pokles, ale vzhledem k okolnostem a ve srovnání s burzami v okolních státech, nijak dramatický. V delším horizontu se ale indexu PX, což je index českých akcií, tolik nedařilo. Za 5 let zhodnotil celkem zhruba o 35 %, zatímco celosvětový index NYSE o 60 %. Za deset let dosáhl pražský index ještě horšího výsledku, zhodnocení jen o 10 %, zatímco NYSE vzrostl o 200 %.

Podle Žalmana má ale burza v Praze budoucnost ještě před sebou. A nabízí akcie vzhledem k jejich hodnotě levně. „Historie je v investování irelevantní. musíme se dívat na to, co si myslíme, že bude. Na pražské burze si akcie kupuju za šesti-, sedminásobek, v Americe za šestnácti-, sedmnáctinásobek, u technologických akcií za 20násobek ročního zisku, tak to riziko je neporovnatelné. Za mě jsou ceny českých akcií podhodnocené,“ tvrdí Žalman.

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dividendy z ČEZ se proti loňsku skoro zdvojnásobí. I když je podíl na zisku svůdný, půda kolem polostátního gigantu je teď podle investora Daniela Gladiše příliš horká. Stát je v ČEZ ještě nepředvídatelnější než dřív, říká. 

Skupina ČEZ letos odvede státu celkem přes 100 miliard korun. Kromě daní a mimořádných odvodů totiž vyplatí také více než 50 miliard korun jako dividendu ze zisku loňského roku. I dividenda pro soukromé akcionáře bude letos rekordní.

Zatímco loni dostali od polostátního energetického gigantu jako podíl ze zisku 48 korun za každou akcii, letos by to podle očekávání analytiků mohlo být přes 80 korun.

„Průměrný odhad analytiků je 81 korun 60 haléřů za akcii. Myslím, že tak nějak to bude. Zisk ČEZ za loňský rok bude vysoký. Je na rozhodnutí státu, kolik se rozhodne akcionářům vyplatit. Ale dividenda by mohla být téměř dvojnásobná než o rok dříve,“ odhaduje Daniel Gladiš z fondu Vltava Fund SICAV v podcastu Ve vatě.

Investor by si však neměl akcie vybírat jen podle výše podílu na zisku, upozorňuje Gladiš.

„Dividenda je přendávání peněz z jedné kapsy do druhé. A na té cestě se ještě část ukrojí srážkovou daní. Dividenda by neměla být jediný a rozhodující argument pro investici.“

Dividendám navzdory, akcie ČEZ nemá investiční expert podcastu Ve vatě v portfoliu od 90. let. „Já bych do toho neinvestoval. Absolutně nejsem schopen odhadnout, jakou má firma hodnotu. Nedá se říct, jak se bude vyvíjet ziskovost, dividenda, vlastnictví, zadluženost. Je to akcie pro otrlé. Hlavní akcionář (stát, pozn. red.) mi připadá velice nepředvídatelný. Nejen, že se to nezměnilo, ale je to ještě horší než dříve,“ má za to Gladiš.

Poslechněte si celou epizodu.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Český státní dluh dělá 2 895 miliard korun. Skoro tři biliony. Trojka a za ní dvanáct nul. Maďarsko a Polsko své dluhy zalepily úsporami od občanů. Podle ekonoma Dominika Stroukala státní dluh nakonec zaplatí drobní střadatelé.

V roce 2010 jsme dostali do schránek tzv. Kalouskovu složenku, která každého vyzývala, aby zaplatil 121 tisíc korun. Byl to rozpočítaný státní dluh na obyvatele včetně dětí a kojenců. Dneska na každého teoreticky připadá už 275 033 korun.

Vláda si peníze půjčuje buď od bank, nebo vydává státní dluhopisy. Nedávné příběhy z Polska a Maďarska dokládají, jak můžou k zalátání státního dluhu posloužit úspory střadatelů na důchod.

Pro příklad nemusíme chodit daleko do historie. Polská vláda před 10 lety „znárodnila“ úspory svých občanů na důchod. Na státní účty převedla víc než půlku peněz naspořených ve fondech. Z nich bylo více než 40 procent investováno v polských státních dluhopisech, které stát skartoval, a snížil si tak státní dluh zhruba o osm procent.

Maďary vláda zase postavila před ultimátum, že buď převedou úspory ze soukromých  penzijních fondů do fondu státního, nebo přijdou o tři čtvrtiny svého budoucího důchodu. Většina lidí poslechla a proti své vůli pomohla zalátat díru ve státní kase.

„Polsko a Maďarsko jsou naši blízcí partneři. Mám strach někde nechávat peníze na 40 let a doufat, že si jich nikdo nevšimne. Bál bych se, že by na ně stát sáhl v době, až je budu potřebovat,“ říká liberální ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Podle něj jsou peníze v každém státním fondu teoreticky v ohrožení.

V Česku nic takového zatím nehrozí, máme průběžný penzijní systém, do kterého peníze na penze přitékají a zase hned odtékají. 

„Peníze nikde nesedí, chamtivé ruce politiků nemají co vzít. Kdyby politik sestavil fond a dal nám povinnost tam nakupovat státní dluhopisy, tak bych měl obavy, že on nebo někdo další po něm na ty peníze sáhne,“ obává se Stroukal, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.

Od koho má napůjčováno Česká republika? Jak fungují státní dluhopisy? Jak je možné, že Japonsko – nejzadluženější země na světě – nepadne? Poslechněte si celý podcast.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Panelákový 2+1 v Olomouci zlevnil za půl roku o 800 tisíc, stometrový mezonet s terasou za Prahou o víc než milion. Hypoteční expert Libor Ostatek říká, že drahým hypotékám navzdory vyjde byt se slevou líp než v době laciných úvěrů.

„Až překlenete fixační období a peníze budou opět levnější, nebude obtížné si u banky vyjednat lepší úrok,“ říká Libor Ostatek, odborník na financování bydlení ze společnosti Broker Trust a zakladatel Golem Finance. 

„Zatímco cenu nemovitosti po transakci už nezměníte, s hypotékou něco udělat můžete, pokud se tedy situace s úroky zlepší,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě.

A právě to Ostatek pro nadcházející roky předpokládá. Konkrétní propočet ukážeme na zmíněném bytě 2+1 z olomouckého sídliště. Panelový dům z druhé půlky 70. let patří k těm, které šly od loňského podzimu s cenou nejvíc dolů.

Na realitním serveru Reality Čechy a Morava se tento byt loni v červnu objevil za 3 990 000 Kč. Pokud bychom si na něj v té době vzali hypotéku na 30 let za tehdy běžně dostupná 2,99 %, vycházela by měsíční splátka na 13 400 korun.

Nemovitost ale od té doby dvakrát zlevnila a loni v listopadu se prodala s dvacetiprocentní slevou za 3,19 milionu. Jenže mezitím úvěry na bydlení razantně podražily. Za současných cen hypoték (6,19 % s tříletou fixací) bychom spláceli 15 600 za měsíc. Ale jen do doby, než uplyne fixace a sazba poklesne.

„Až sazba klesne opět na 2,99 %, tak se se splátkou můžu dostat na 11 tisíc korun měsíčně. Za tu samou nemovitost,“ spočítal Libor Ostatek. Teď jsou podle něj hypoteční sazby na maximu. Průměrná hypotéka se prodává s úrokem 6,25 %.

Podobný propočet lze udělat i u zmíněného mezonetu v Mníšku pod Brdy. Tam cena loni v červnu začínala na 11 milionech, dnes je na 9,87 milionech.

Že by šly ceny hypoték rychle a výrazně dolů, si Ostatek nemyslí. Pokles úrokových sazeb bude podle něj pozvolný. Na konci letošního roku se podle výhledu Golem Finance pro SZ Byznys budou hypotéky při optimistickém scénáři prodávat s úrokem 5,3 %, při pesimistickém za 5,7 %.

Vrátíme se k 2% úrokům? Jak dlouhou fixaci zvolit? Kolik zaplatíte za předčasné splacení? Poslechněte si celý podcast.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Na českém trhu letos nejvíc vyrostly akcie bankovní skupiny Erste, zhodnotily skoro o půlku. Globálně vyhrála americká energetická společnost Vistra, její akcie přidaly 315 %. Trhy na nás byly hodné, říká analytička Anna Píchová.

Nejznámější akciový index S&P 500, který zahrnuje 500 největších na burze obchodovaných podniků v USA, posílil od začátku roku o 27 %. A silný růst pokračuje už druhým rokem. „Americké ekonomice se poměrně daří, i když hodně lidí čekalo, že se tam něco začne zadrhávat. Pomohla i  podzimní euforie po zvolení Donalda Trumpa, narostl rizikový apetit a na trhy  připlulo spoustu peněz,“ ohlíží se za letoškem akciová analytička Anna Píchová v investičním podcastu Ve vatě.

Ani evropské akcie se ale nenechaly zahanbit. Německý index DAX vyrostl za rok o necelých 19 %. Ještě o něco lépe se dařilo Pražské burze měřené indexem PX, který posílil o 20,5 %. „Trhy na nás byly opravdu hodné. Na někoho víc, na někoho méně. Ne všem titulům se dařilo,“ glosuje výsledky analytička One Family Office Píchová.

Ve fenomenálním růstu (+37,5 %) pokračovaly technologické firmy a bodovaly tituly ze sektoru komunikace, kam spadají například i akcie Meta (+37 %). Naopak zdravotnictví jako celek „udělalo“ za letošek „jen“ 7,8 %.

Vítěz roku vyrábí energii z jádra

Vítěznou akcií roku překvapivě není firma z technologické oblasti, ale elektrárenská společnost Vistra, jejíž akcie za letošek vyrostly o 315 %. Za jejím úspěchem přitom stojí neutuchající zájem o čipy, poháněný rozmachem umělé inteligence. „Všechen ten hardware je ale potřeba napájet a k tomu je potřeba spoustu elektrické energie. Tím se dostala do popředí Vistra, která elektřinu vyrábí v jaderných elektrárnách,“ vysvětluje Anna Píchová.

Na stříbrné příčce letošních nejvýkonnějších akcií skončil Palantir, třetí příčka patří americké realitní společnosti Texas Pacific Land. Palantir vyvíjí software a zpracovává big data, často pro státní sektor. „Letos se firma poprvé dostala do indexu pětistovky nejvýkonnějších firem z USA, S&P 500. „Pokud půjde na burzu Nasdaq, tak bude i zařazena do indexu Nasdaq, takže další impuls pro akcie,“ předpovídá Píchová.

Nvidia, která dodává čipy, potřebné pro trénování a provoz jazykových modelů AI, Microsoftu, Googlu i Amazonu, je nejvýkonnější firma amerického indexu za posledních pět, deset, patnáct i dvacet let. Otázka ale je, jestli jsou její akcie vysoko naceněné stále ještě právem. „Už to začíná být trošičku horší, ta firma nemůže takhle rychle růst tak dlouhou dobu, jak se čeká, třeba dalších 5–10 let,“ pochybuje Píchová.

Banky bodovaly

Skvěle se letos vedlo i ve finančním sektoru, a to i v Česku. Dařilo se Monetě, akcie Erste Group (do skupiny patří Česká spořitelna) to letos dotáhla dokonce na nejlepší akcii z pražské burzy, zhodnotila o necelých 46 %. „Za růstem akcí stojí silné výsledky banky a její silná pozice na tuzemském trhu,“ říká Píchová s tím, že druhým nejvíc rostoucím titulem Burzy Praha se nečekaně stala Kofola.

Ze zahraničních finančních domů stojí za pozornost globální investiční společnost KKR. I ta letos poprvé pronikla do indexu S&P 500 a hned se stala nejvýkonnější finanční společností v indexu. Zaměřuje se na private equity (investice do soukromého kapitálu, pozn.red.), na investice do infrastruktury a nemovitostí. Akcie letos přidala 93 %.

Zvlášť podzimní měsíce finančníkům přály. „Bylo to kvůli zvolení Donalda Trumpa. Lehká deregulace finančního světa, která se čeká, by zvlášť některým menším bankám měla pomoci, ale uvidíme,“ podotýká Anna Píchová.

Akcie Volkswagenu padají

Končící rok naopak nebyl dobrý pro automobilky, zvlášť pro ty německé, což je reprezentováno nejenom Volkswagenem, který letos ztratil skoro 30 %. Podobně je na tom další německá automobilka BMW.  Úplně nejhorší automobilkou je evropsko-americký Stellantis, který v tom letošním roce ztratil 46 % své hodnoty.

Ne všem výrobcům automobilů se vedlo špatně. „Někdo by možná čekal Teslu z Ameriky. Ta to není. Je to ale jiná americká automobilka, a sice General Motors, která letos zhodnotila o 53 %, takže i překonala ten celkový index S&P 500,“ všímá si analytička.

Losery roku jsou, podle dosavadních výsledků, síť amerických lékáren Walgreens (- 66,5 %), nedařilo se ani výrobci vakcín Moderna a chemické firmě Celanese.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi – v úprku před inflací – brousí kolem dluhopisů firem. Průměrný výnos aktuálně kolem 9 procent vypadá lákavě, známé jméno na obligaci ale není záruka, že peníze dostanete zpět, varuje investor Lubor Žalman. 

Že jsou dluhopisy bezpečnější než akcie, je zakořeněný omyl. Kdo si koupil dluhopis od zadluženého módního e-shopu Zoot, jistě nedopadl lépe než investor, který zakoupil akcie ČEZ. A akcie tohoto českého energetického gigantu jsou zase určitě výrazně rizikovější, než jeho dluhopisy.

Obligace firem jsou skoro jako minové pole. „Každý týden máme na stole 3 až 5 nových emisí. Ale jdeme tak do desetiny z nich. Do 90 procent, co nám projde pod rukama, se nehrneme,“ přibližuje investor Lubor Žalman strategii svého fondu Encor Wealth Management, který se na obligace specializuje.

Sítem fondu neprošly ani nedávno emitované dluhopisy e-shopu s potravinami Rohlík Group a sítě lékáren Dr. Max ze skupiny Penta. Emitentem byl totiž jiný subjekt, než by se podle názvu cenného papíru mohlo zdát.

„Musím mít jasno, kdo je emitent. Někdy to jsou vykukové. Jako příklad dám dluhopisy Rohlík.cz a Dr.Max. Dluhopis je nazýván Dr.Max, ale emitentem je firma z holdingu o dvě úrovně výš. Ta si může napůjčovat další dluhy. Z toho důvodu jsme do toho nešli,“ vysvětluje Lubor Žalman.

Podle Vadima Petrova, mluvčího skupiny Česká lékárna holding, jejíž součástí je i Dr. Max, dostali investoři ucelené informace. „Součástí balíku informací, které jsou k dispozici všem potenciálním investorům, je zcela určitě i údaj, která společnost ze skupiny Dr. Max je emitentem, takže zmíněné obavy nejsou příliš pochopitelné. Jedná se o standardní a transparentní proces. Ve skupinách je běžné, že dluhopisy vydává vlastník podílů. Máme už za sebou několik vln vydávání dluhopisů a dlužno říci, že všechny byly velmi úspěšné,“ uvedl Petrov. 

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Až na dveře zaťuká recese, centrální banky nás patrně zase zasypou penězi a i trhy budou profitovat, domnívá se ekonom Dominik Stroukal. Nejlepší investice jsou podle něj ty do bank, technologické akcie by zatím nechal spát.

„Čeká nás špatný rok. Minimálně v tom střednědobém výhledu všichni čekáme, že projdeme technickou recesí. Čekáme, jestli se přelije i do recese zisků, do vyšší nezaměstnanosti. Ale možná je to dobré proto, že na to bude reagovat měnová politika, která by nás mohla ode dna vystřelit,“ míní ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.

Kvantitativní uvolňování, tedy pumpování nových peněz do ekonomik, si centrální banky ve velkém vyzkoušely po velké hypoteční krizi a poté během pandemie covidu-19. „Sice tomu moc nefandím, ale dá se čekat, že se ty procesy zapnou. A pokud se zapnou, proč se na tom nesvézt. Je to přítok peněz, který trhy vystřelí nahoru. To je moment, na který bych já třeba čekal,“ řekl ekonom v podcastu Ve vatě.

Už teď jsou ceny akcií podle Stroukala dost výhodné. Nízké ceny některých titulů jsou podle něj ideální startovní pozicí pro začátek dlouhodobých investic. Sám Stroukal s nákupy ale ještě vyčká.

Trhy podle něj totiž budou ještě chvíli padat: „Ještě nenakupuju. Pořád spekuluju, že to vychytám líp, ale já nejsem denní trader. Pokud chce člověk vychytat měsíc, kdy to bude nejníž, tak myslím, že ještě přijdou horší měsíce.“

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Firmy sice nyní nabírají až o pětinu méně lidí než loni, velké propouštění ale není na obzoru. Mzdy i letos dál mírně porostou, zhruba o 6 až 9 %, odhaduje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Inflaci tak ale ani letos nedohoní. 

Růst mezd se podle Tomáše Ervína Dombrovského bude letos týkat nejen nových zaměstnanců: „Mnohem víc firem plánuje přidávat i těm stávajícím. Tempo růstu mezd malinko zrychluje oproti loňsku, letos bude mezi 6 až 9 %,“ řekl ve speciálu podcastu Ve vatě, analytik personální agentury LMC. Navzdory tomu, že lidé v řadě oborů uvidí na výplatní pásce větší částku, stejně si za ni ale průměrně koupí o deset procent méně než před rokem. V listopadu totiž byla v Česku inflace 16,2 procenta, a reálně tak klesly mzdy nejvíc od 90. let.  

„Ochota zvyšovat mzdy mezi firmami přetrvává. Během covidu dostaly lekci, když na lidech šetřily a pak měly problém za půl roku nabrat lidi,“ připomíná expert na pracovní trh Dombrovský. 

Jak vyšlo z průzkumu společnosti LMC, která provozuje portály jobs.cz a prace.cz, více než polovina lidí se svými příjmy obtížně vychází. Pětina má dokonce velmi vážné potíže a řádově deset procent populace je v exekucích.

Jen šetřit často už nestačí, proto si lidé hledají druhý příjem. Přivýdělek musí mít zhruba čtvrtina zaměstnanců a dalších 21 procent si ho plánuje najít, vyplývá z dat společnosti LMC.

Další cestou je pokusit se o zvýšení mzdy u stávajícího zaměstnavatele. „Musí to vzít do svých rukou. Kdo si neřekne, zvýšení platu se nedočká. U nás to není zvykem,“ míní Dombrovský. Kdo práci jednou za pár let změní, polepšuje si rychleji.

„Mezi pátým a desátým rokem se lidé dostávají do takzvané ‚zlaté klece‘. Všechno možné si osahali, ve firmě už vyrostli a do vyjednávání se už tak často nepouštějí. Zůstávají zticha, i když je spousta věcí pálí. Roste frustrace, ale klesá ochota s tím něco dělat,“ popisuje analytik chování lidí.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Akcie loni přišly až o pětinu své hodnoty. Popadané tituly lákají investory k nákupu. O  20 % klesl  index S&P 500, sdružující pětistovku největších amerických firem. Tesla a Meta spadly o 60 %. ČEZ na konci roku mínus 7%.

Jestli firma stojí za investici, lze poodhalit pomocí akciové analýzy. „Je to jako loupání cibule. Odlupuješ vrstvu za vrstvou a nakonec brečíš štěstím nebo smutkem,“ říká investor Daniel Gladiš.

V aktuálním vydání podcastu Ve vatě ukazujeme se zakladatelem fondu Vltava Fund Sicav, jak na analýzu akcie krok za krokem, a to na příkladu mexické pojišťovny aut Quálitas Controladora.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Experti Daniel Gladiš, Lubor Žalman, Dominik Stroukal a Daniel Gladiš a autorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová doporučují deset knižních titulů, které vám pomůžou nejen lépe investovat, ale i porozumět financím. Ve výběru najdete publikace bývalých traderů, bankéřů, vědců i vizionářů.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco loni prodeje nemovitostí trhaly rekordy, letos v létě jako když utne. Ceny bytů tak konečně začaly padat. Prodejci je letos nabízejí v průměru o sedm procent laciněji než loni, říká hypoteční expert Libor Ostatek.

Letos se s koupí bytu vyplatilo podle odborníka čekat, v příštím roce už se však na trhu objeví spousta zajímavých nemovitostí.

„Vyplatí se monitorovat, mít oči na stopkách a chopit se příležitosti, která v příštím roce přijde. Příští rok bude jedna z nejzajímavějších příležitostí za poslední dekádu,“ myslí si Libor Ostatek, který trh s bydlením monitoruje už 30 let, nyní v Broker Trust a Golem Finance.

Okno poklesu cen bytů však nemusí zůstat otevřené dlouho, varuje Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. „Pokud potřebujete bydlení řešit, bude příležitost výrazně lepší než letos. Ale nevyplatí se čekat, že to bude ještě lepší. Může to být lepší, ale trh je strašně volatilní úplně ve všem. Může oživit poměrně rychle a v dlouhodobém horizontu ceny nemovitostí zase porostou,“ upozorňuje.

Před rokem se průměrná hypotéka ve výši tří milionů korun na 30 let financovala průměrně za 2,5 procenta, měsíční splátka činila zhruba 12 000 korun. Nyní se stejná hypotéka prodává s úrokem 6,3 procenta, což splátku vyhnalo na 19 000 korun měsíčně.

Ostatek věří, že v roce 2023 půjdou úrokové sazby zvolna dolů, což by mělo zlevnit hypotéky. „Kdyby sazby hypotéky z dnešních 6,3 procenta spadly na 5,3 procenta a zároveň seženu nemovitost s 20% slevou, v tu chvíli jsem se splátkou zpátky kolem 13 500 korun,“ spočítal Ostatek.

I tak však budou kupující dál omezovat hypoteční limity České národní banky. „Neznamená to, že by si každá domácnost mohla dovolit koupit nějaký byt. A neznamená to, že bude developer ochoten zlevnit byty nové, ale můžete dostat benefity jako vybavenou kuchyň nebo garážové stání,“ odhaduje Ostatek.  Nejmenší šance na slevu bude příští rok u kvalitních stavebních pozemků.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Trvalo měsíce, než banky zareagovaly na vyšší cenu peněz a odměnily vkladatele vyššími úroky. Podle exbankéře Lubora Žalmana ale vysoké úročení vkladů na spořicích účtech dlouho nevydrží.

Češi se snaží ochránit své peníze před inflací, častým řešením je spořicí účet. Na nich aktuálně leží zhruba 220 miliard korun. „Spořáky“ jsou sice takřka bez rizika, ale mají i jednu velkou nevýhodu.

U takového účtu není žádná garance, že atraktivní úrok přežije delší období. „Banka mi může ze dne na den snížit sazbu. Je to strašně flexibilní,“ varuje v podcastu Ve vatě bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman.

A sazby, které do spořících produktů nalákaly desetitisíce Čechů, začnou podle Žalmana už příští rok zase pomalu klesat. „Ve firmě si myslíme, že se úroky sníží, ale pomaleji. A zůstanou na hladině, která bude určitě vyšší než do konce loňska byla,“ odhaduje partner v investičním fondu Encor Wealth Management.

Úroky na „spořácích“ jsou podle Žalmana na maximu. Za současných podmínek podle něj výš nepůjdou, leda u movitějších střadatelů. „Částky v desítkách milionů by mohly přitlačit ještě pár procent. Na částky menší tam bude vždycky menší sazba, pro banku jsou s tím spojené určité náklady,“ vysvětluje bývalý bankéř.

Na současnou inflační vlnu jsou spořicí účty krátké, koruna totiž jen za letošní a příští rok ztratí přes desetinu své reálné kupní síly a před tím investory nezachrání prakticky žádný standardní investiční nástroj.

Které banky nabízí nejvyšší úroky? Jak jsou na tom s úročením termínované účty? A na co vše si dát pozor, když si sjednáváte spořicí účet? Detaily si poslechněte v podcastu Ve vatě.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Investice do fotovoltaické elektrárny se navzdory vysokým pořizovacím nákladům vyplatí. Komu se ale opravdu vyplatí? To a více vysvětluje Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve společnosti Woltair.

Některé domácnosti nasazují proti drahé elektřině soláry. Díky vlastní výrobě elektřiny ze slunce mohou snížit spotřebu elektřiny ze sítě a jejich náklady na energie se tak podstatně sníží.

Jak dlouhá je aktuálně čekací lhůta na fotovoltaiku a pro koho má smysl? Na co je třeba se při rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit, nebo ne, zaměřit? S tím radí ve speciálu Ve vatě Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve firmě Woltair, jež dodává energetické technologie.

Instalační firmy kvůli obrovské poptávce narážejí na řadu faktorů, které čekání na systémy protahují. Podle Papeže jde hlavně o dodávky fotovoltaických systémů, zejména o bateriové systémy a střídače.

Čeká se však také kvůli administrativě. „Jednak je to dáno také čekací lhůtou spojenou s distribucí a žádostí o připojení, kdy distribuce má měsíc na to, aby se k tomu vyjádřila. Když to zprůměruju, tak od podpisu smlouvy jsme v naší společnosti na nějakém cca půl roku, kdy máme realizaci dokončenou,“ říká Papež.

Při přemýšlení, zda si pořídit, nebo nepořídit fotovoltaickou elektrárnu (FVE), by si měli lidé položit zásadní otázku, a sice tu, jaká je jejich spotřeba. „Viděl bych to od tří megawatthodin ročně,“ radí Papež.

Zásadnější a rozhodující faktor je pak stav domu jako takového. „Panely vydrží 30 a více let. Je dobré mít střechu, která vydrží stejnou dobu,“ podotýká Papež.

Klienti si však pořizují FVE i kvůli tzv. backupu, tedy záloze pro případ, že vypadne proud z distribuční soustavy. „U starších instalací, které mají třeba hliníkové vedení, to není úplně dobré,“ varuje.

Ve vatě – Jak na energie

• Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. 
• Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. 
• Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Mezi lidmi je po manickém tištění bankovek za covidu stále příliš peněz. Riziko splasknutí ekonomické bubliny stoupá. „Množství rizik, která by mohla něco propíchnout, je větší než v roce 2007,“ říká ekonom Dominik Stroukal.

Každá bublina je jiná, jedno ale mají společné. „Pojící prvek je, že předtím masivně naroste poptávka, typicky protože se předtím hodně zvýší peněžní zásoba. Tím se bublina nafoukne,“ popisuje vznik bublin ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě.

Peníze, které banky a vlády vrhly na trh během pandemie, se přelily nejen do aktiv jako jsou akcie či nemovitosti, ale i do spotřeby. Důsledkem je bezbřehé zdražování. „Navíc zavřenou Čínu jsme v roce 2007 neměli, neměli jsme logistické problémy, lockdowny jsme neměli,“ popisuje Stroukal současná nebezpečí.

Ceny se tak nepřirozeně nafoukly, kam se podíváme. Bubliny se mohou týkat v podstatě jakéhokoliv finančního aktiva.

V čerstvé paměti máme bublinu na nemovitostech ve Spojených státech, časté jsou bubliny na akciích, ale mohou se týkat i dluhopisů nebo komodit. Náchylné jsou k nim kryptoměny.

Předpovědět, co a kdy bublinu propíchne, téměř nikdo nedokáže. Dobrým vodítkem ale může být rychlé zvýšení úrokových sazeb, kterými se centrální banky, jako třeba nyní, snaží objem peněz mezi lidmi stáhnout. 

„Šest z devíti recesí po roce 1955 bylo spojeno s tím, že se prudce zvýšily úrokové sazby,“ říká Stroukal, autor knihy o ekonomických bublinách, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.

Britský ekonom Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s tzv. Indexem mrakodrapů. Ten říká, že jakmile se dostavuje nová nejvyšší budova světa, bezprostředně hrozí vypuknutí další ekonomické krize. A skutečně, krize přišla po dokončení Singer Building v roce 1907, s Empire State Building v roce 1929 dorazila dokonce velká deprese.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tepelná čerpadla mohou odradit svou cenou, rozhodně ale stojí za zvážení. Pro koho jsou tepelná čerpadla dobrá nebo kolik vám na ně stát přispěje? To a více vysvětluje zakladatel a technologický ředitel Woltair Karel Náprstek.

Tepelná čerpadla jsou další cestou ke snížení výdajů za elektřinu. „Celý objekt, všechno na elektřinu, kompletní vytápění i ohřev vody i vaření, mě stojí 38 tisíc ročně,“ počítá ve speciálu Ve vatě roční náklady na své energie Karel Náprstek, zakladatel a technologický ředitel společnosti Woltair.

Kdy je tedy pro domácnosti ten správný čas uvažovat o čerpadle? „První myšlenkou je vždy snížit energetickou náročnost. Tedy buď zateplení, poté přichází výměna zdroje – v dnešní době tepelné čerpadlo,“ říká Náprstek. 

Investovat do tepelného čerpadla má podle Náprstka smysl i v nezatepleném domě, ale zateplení a celkové snížení tepelných ztrát by měla být priorita. Hlavní výhodou je podle Náprstka ekonomika provozu tepelného čerpadla. 

„Nejčastěji měníme čerpadla za elektrokotle a kotle na tuhá paliva. Výhoda čerpadel je nepochybně v ekonomice provozu – oproti elektrokotli je to až trojnásobně levnější provoz,“ říká zakladatel Woltair. 

Pořizovací náklady se pohybují průměrně kolem 300 až 350 tisíc korun. „Návratnost je divoká otázka, ale podle toho, jakou máte cenu energií, se pohybuje kolem 50 až 100 tisíci (za rok),“ myslí si Náprstek. 

Kolik místa zabere tepelné čerpadlo? Jak vybrat správné čerpadlo tak, aby nebyl slyšet hluk až k sousedům nebo jak si poradit s dotacemi? A jaké panují mýty spojené s pořízením tepelného čerpadla? Poslechněte si celou epizodu Ve vatě speciál.

Ve vatě – Jak na energie

• Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. 
• Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. 
• Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Průměrný český zaměstnanec zaplatí letos státu na daních a odvodech 288 tisíc. Přitom někteří OSVČ se čtyřnásobným příjmem odvedou měsíčně jen 16 tisíc. „Není to fér, chápu, že to veřejnost rozčiluje,“ říká ekonom Stroukal.

Daně v tuzemsku nejsou ve srovnání s vyspělým světem nijak extra vysoké. „Když sečteme všechny daně, dáme k tomu odvody, tak jsme zhruba na průměru vyspělých ekonomik,“ říká ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.

Jakou částí svého příjmu ale každý do státní kasy přispěje, se velmi liší. Začněme průměrným zaměstnancem. Ten, kdo letos pobíral průměrnou mzdu (aktuálně 43 967 Kč) si vydělal v čistém 466 104 Kč. „Státu odevzdal 287 832 Kč, takže vlastně 40 procent z toho, co mu platil zaměstnavatel,“ počítá daňová specialistka společnosti Neotax Nikola Žítková.

Relativně nejvíc, v poměru ke svým příjmům, odevzdají nízkopříjmoví zaměstnanci. Naopak vysokopříjmové OSVČ platí minimální daně.

„Na jedné straně je ajťák s milionovým příjmem, který platí paušální daň, a má nízké daně. Druhý extrém je člověk, který pracuje na částečný úvazek, bere čtvrtinu průměrné mzdy a platí vysoké daně. Chápu, že tohle veřejnost rozčiluje, rozčiluje to trošku i mě, protože to není fér,“ podotýká Dominik Stroukal.

Odvody dvou lidí téže profese se můžou lišit i o desítky tisíc. Zatímco IT specialista zaměstnaný na hlavní pracovní poměr odvede státu na daních a odvodech 41 procent příjmu, jako OSVČ zaplatí v souhrnu jen 10 procent.

„Ajťák“, který je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr bere 120 000 měsíčně hrubou mzdu. Celkové náklady - tedy s tím, co za něj odvede firma - jsou asi 160 000. V čistém dostane dejme tomu 90 tisíc a odvádí státu 67 tisíc. Mám tam započtenou tedy už slevu na poplatníka,” počítá konkrétní případ Nikola Žítková. Ovšem „ajťák“ jako OSVČ, který si fakturuje za měsíc taky 160 tisíc korun, dostane teoreticky v čistém 127 tisíc, pokračuje.

Teoreticky píšeme proto, že záleží na skutečné výši jeho nákladů, které si odpočítává od výdajového paušálu.

„Daňové zatížení se pohybuje okolo 13 procent. Z vyfakturovaných 160 000 odvádí státu měsíčně 21 000,“ říká Žítková. „Ti, kteří nemají žádné náklady, tak těm se to vyplatí královsky,“ glosuje ekonom Stroukal.

Kdyby se takový živnostník přihlásil k paušální dani, byl by na tom ještě líp. „V takovém případě by odváděl státu ne nějakých 21 000, ale jen 16 000 korun měsíčně,“ upozorňuje Nikola Žítková.

Problém podle Dominika Stroukala je, že za nízké odvody dostávají vysokopříjmoví OSVČ neadekvátně vysoké penze. „Devadesátková myšlenka byla, že pokud člověk dělá sám na sebe, tak se dokáže víc sám o sebe postarat. Zatímco zaměstnance budeme chránit a necháme je zaplatit vysoké sociální a na konci dostanou důchody, tak OSVČ klidně, ať si investuje do akcií a nic mu nedáme. Nakonec jsme ale zjistili, že dáváme i jim.“

Systém tak podle ekonoma z Metropolitní univerzity není spravedlivý. „Z každé koruny, kterou odvede OSVČ, dostává v důchodovém průběžném systému výrazně vyšší zhodnocení než zaměstnanec,“ komentuje Stroukal Ve vatě.

Daň z příjmu není zdaleka jediná, se kterou se poplatník během života potká. Do rozpočtu začíná de facto přispívat prostřednictvím daně z přidané hodnoty už v kojeneckém věku. „To máme sunar, který patří do snížené sazby DPH 12 procent, plenky máme zase v 21% sazbě. Hračky a oblečení máme taky v základní sazbě,“ vypočítává Žítková.

Kdo je silný kuřák, hodně pije alkohol, odvádí státu významné částky na tzv. dani z hříchu neboli spotřební dani. „Krabička cigaret stojí 150 Kč, tam máme spotřební daň 88 Kč, ‚dépéháčko‘ 26 Kč, takže my vlastně zaplatíme nějakých 76 procent z ceny cigaret státu. U piva máme ‚spotřebku‘ téměř 21 procent,“ říká Nikola Žítková.

„Čím tvrdší pijan levnějšího pití jste, tím platíte víc. Ze čtyřicetiprocentní levné vodky se stát napapá hezky. Když člověk pije nějaký fajnový pití, nějaký likérek, tak tam si stát tolik nesebere,“ glosuje Stroukal.

Co se týče benzinu, odvádíme zhruba poloviny jeho ceny státu. Když stojí litr 40 Kč, tak spotřební daň činí 13 Kč, DPH sedm korun k tomu.

Jen málo přispívá do rozpočtu výnos z daně z nemovitosti. „U nás je daň z nemovitosti dokonce tak nízká, že se debatuje o tom, jestli ji nezrušit, jestli ten náklad na výběr té daně není tak velký, že se to ani nevyplatí,“ upozornil Stroukal.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vyhlídky dnešních třicátníků, ale i čtyřicátníků na důchod jsou neutěšené. Aby mohli penzi prožít důstojně, měli by si pravidelně odkládat zhruba desetinu příjmů. Začněte hned s první výplatou, říká investor Daniel Gladiš.

„První výplatu bych dal mamince, ale hned z té druhé bych 10 procent investoval do akciového fondu, který kopíruje nějaký velký akciový index. A s každou další výplatou stejně tak. Až do důchodu. Vklady by narůstaly, protože očekávám, že i můj plat poroste,“ popisuje Gladiš základní strategii, jak se zajistit na důchod.

Čím dříve člověk s investicí začíná, tím v lepší výchozí situaci totiž je. Déle benefituje z výhod složeného úročení. A může si dovolit rizikovější investice než třeba padesátník. Třeba jen akcie, zatímco deset let před důchodem už volí spíše bezpečnější dluhopisy.

„Když se důchod blíží, musí se investice přesunout do trochu bezpečnějších aktiv, aby velký propad trhu z jistiny neukrojil v okamžiku, když začnu vybírat. Mladý těží z dlouhodobého horizontu, může se pustit do takových investic, kde je pravděpodobné, že porazí inflaci,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Daniel Gladiš, zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV.

O tom se může zhruba třem milionům Čechů, kteří mají peníze ve „starých“ transformovaných penzijních fondech, jen zdát. Jejich výnos sice nesmí jít podle zákona do minusu, v reálu ale kvůli vysoké inflaci v minusu je. Za loňský rok po jejím odečtení prodělaly šest až devět procent.

„Je to paskvil. Garance nuly v každém roce bere možnost dosahovat vyšších výnosů. Penzijní fondy nemohou investovat agresivněji. Je to produkt, který nesplnil svůj úkol,“ hodnotí původní „penzijko“ Gladiš.

Kolik by si měl člověk na důchod nastřádat, aby peníze nedošly? Na to není jednoduchá odpověď. Kdo půjde do penze až za několik dekád, netuší, kolik a zda vůbec bude dostávat něco od státu. Navíc každý má o svém podzimu života jiné představy. Někdo chce užívat předčasný důchod na chalupě s vnoučaty, jiný hodlá pracovat do 70 a mezitím cestovat po světě.

Ekonomové z investiční společnosti T Rowe Price načrtli na základě historických zkušeností několik záchytných bodů a výši investic, které by měl mít člověk pro bezpečnou penzi nashromážděné.

Vyšlo jim, že ve věku 30 let by investice měly dosahovat výše poloviny hrubého ročního příjmu. V Česku je mediánová mzda 35 tisíc měsíčně, tedy 420 tisíc ročně. Takže třicátník by měl v investicích mít 210 tisíc korun. Čtyřicátník by měl mít nainvestováno v hodnotě dvojnásobku hrubého ročního příjmu, tedy 840 000. Pětašedesátník by měl před odchodem do důchodu disponovat na kontě zhruba jedenáctinásobkem hrubého ročního příjmu, průměrně tedy 4,6 milionu korun.

„Je to realistické, ale musíte začít už s tou druhou výplatou. Investovat hlavně do akcií a nepřestat. Pak je ta šance reálná. Člověk, který začne investovat jen o 10 let později, se připraví zhruba o polovinu toho výnosu,“ upozorňuje investor Gladiš.

Kolik z investičního balíku vybírat, aby se peníze stále stihly generovat? A jak hodlá vláda dlouhodobé investice podpořit? Poslechněte si celý podcast.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ceny energií nyní zásadně dopadají na rozpočty českých domácností. Jaké jsou největší omyly ohledně uzavírání smluv s dodavateli nebo při úspoře energií? To rozebíráme s Janem Bérešem, analytikem z portálu Ušetřeno.cz.

Ceny energií jsou stále vysoko a aktuálně patří mezi nejvyšší výdaje českých domácností. Proto lidé hledají různé cesty, jak za elektřinu či plyn ušetřit. Jak ale nepodlehnout některým mýtům, které kolem úspor kolují? A která opatření jsou opravdu účinná? 

To a mnohem více se dozvíte ve speciální řadě podcastu Ve vatě – Jak na energie, tentokrát s Janem Bérešem, analytikem z platformy Ušetřeno.cz.

Nyní například mezi odběrateli panuje mylná představa, že dodavatelé energií sjednocují cenovou nabídku. Není tomu tak, neboť vládní strop na ceny energií bude platit jen v roce 2023 a zatím není známé, zda bude prodloužen. „Dodavatelé jsou schopní udělat produkt s fixovanou nabídkou i na dva roky. Otázkou je, jestli pro toho klienta bude nabídka zajímavá,“ říká Béreš.

Až podle toho by se pak zákazníci měli rozhodnout, zda s dodavatelem smlouvu podepíší, nebo ne. „Pokud by byla cenová nabídka co nejblíž stropu, nebál bych se ji zafixovat klidně na dva roky, abych měl jistotu ceny pro kalendářní rok 2024,“ radí Béreš.

Někteří aktuálně doporučují spotové produkty, před kterými se doposud varovalo. Loni na podzim totiž někteří dodavatelé začali produkty navázané na burzu nabízet kvůli vysokým cenám.

„Situace se během letošního roku hodně vyvinula a teď je taková, že ceny energií oproti špičkám, které byly před pár měsíci, spíše klesají, nebo se začínají udržovat kolem hranice osm až devět tisíc korun, za jakou cenu nakupují dodavatelé. Jinak by koncová částka byla kolem 10 000 Kč,“ říká Béreš.

Ve vatě – Jak na energie

• Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. 
• Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. 
• Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Cena nájemného skáče rychleji než kdy jindy. Majitelé bytů proto začali do smluv o podnájmu psát i tzv. inflační doložku. Ta zajišťuje automatické navýšení nájmu o inflaci. „Je to standard,“ říká realitní expert Libor Ostatek.

U smlouvy třeba na rok může majitel po jejím uplynutí dojednat s nájemníkem zvýšení nájmu, které pokryje případné vyšší náklady. U smluv na dobu neurčitou v turbulentních časech, jako jsou nyní, začnou nájmy za cenami pokulhávat. „U smlouvy na dobu neurčitou je inflační doložka dobrý prvek. Čím jasnější, tím mocnější,“ míní Libor Ostatek z Broker Consulting a Golem Finance.

Aby byla inflační doložka platná, je třeba ji exaktně zformulovat. Je nutné napsat, kterým ukazatelem inflace se řídí. A stanovit datum, k němuž bude nájem navyšován. „Ve Švýcarsku se tento mechanismus řídí indexem nárůstu úrokové sazby Švýcarské národní banky. Každá nájemní smlouva na něj odkazuje,“ vysvětluje Ostatek.

Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. 

Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. 

Cena nájmu, kterou si přečtete v inzerátu, nemusí být zdaleka konečnou částkou, kterou každý měsíc zaplatíte. Flexibilní položky jako energie (tedy elektřina, plyn, dálkové vytápění, ale třeba i voda) jsou zpravidla hrazeny individuálně. Většina majitelů trvá na tom, aby si je nájemník přepsal na sebe.

Libor Ostatek i tak doporučuje vyžádat si od majitele faktury za energie i několik měsíců zpátky. „Pokud někdo není ochotný ukázat karty, já bych do toho nešel,“ radí. Ani po prostudování historie záloh ale není vyhráno. „Účty můžou být velmi transparentní, ale nevím, jaké budou za měsíc. Důležité je podívat se, jak je to zafixováno,“ upozorňuje Ostatek.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Náklady na elektřinu jsou sice v současné době vysoké, ale dají se snížit. Jak ušetřit náklady díky spotřebě, rozebírá energetická expertka SZ Zuzana Kubátová s Janem Bérešem, energetickým analytikem srovnávače Ušetřeno.cz.

Platby za elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Snížením spotřeby energií se však dají srazit i účty. Které spotřebiče jsou největšími energožrouty? Jak a kolik se dá na spotřebě ušetřit? To se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Janem Bérešem, energetickým analytikem ze srovnávače Ušetřeno.cz.

Pokud domácnosti rozdělíme podle toho, na co elektřinu používají, největší spotřebu budou mít ty, které elektřinou i topí.

„Je třeba zamyslet se nad tím, jak správně vytápět kterou místnost, a podle toho se i přizpůsobit. Nemít všude 25 stupňů, ale ideálně v dětském a obývacím pokoji 20 až 22 stupňů maximálně. V těch ostatních pokojích 17 až 19 stupňů a v místnostech, kde se nepohybujeme, i kolem 15 stupňů bohatě stačí,“ říká Béreš.

To, jak spotřebitel hospodaří s teplem, bude mít dopad na jeho celkové výdaje za elektřinu. „Tady platí jednoduchá poučka. Co jeden stupeň dolů, to šest procent úspory energie,“ dodává Béreš.

Největší omyl lidé dělají u pokojových přímotopů. „Mají příkon kolem 2000 W a provoz jedné hodiny přímotopu stojí 19 Kč s tím, že pokud bych si takto přitápěl celou zimu, řekněme nějakých 90 dní, tak se mi to ve faktuře objeví o nějakých 17,5 tisíce dráž,“ počítá analytik.

Další výdaje domácnosti platí za provoz spotřebičů. Největším žroutem energie je lednice, tam ten rozdíl může být výrazný. „Pokud mám starší lednici, která má větší spotřebu, kolem 450 kWh za rok, tam za roční provoz můžeme zaplatit kolem 4000 až 5000 Kč. U úspornější, s nějakými ekonomickými režimy, se spotřeba pohybuje kolem 150 kWh za rok,“  říká Béreš s tím, že roční provoz bude v tomto případě stát kolem 800 až 900 Kč.

Většina lidí ale netuší, jakou spotřebu jejich lednice má. Nejnáročnější jsou chladničky s datem výroby před rokem 2000 a platí to, že čím starší datum výroby je, tím větší spotřebu lednice má. „Ty novější už mají energetické štítky a tam už je potřeba spotřebu dohledat,“ říká Béreš.

Má ale smysl zaměřit se i na další spotřebiče, například na počítače. Rozdíl mezi stolním počítačem a notebookem může být velmi výrazný. „Když budeme počítat běžný provoz, tedy osmihodinový pracovní režim, tak u stolního počítače mě spotřeba vycházela při starých cenách kolem 12 korun, u notebooku kolem dvou korun,“ popisuje Béreš.

Ve vatě – Jak na energie

• Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. 
• Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. 
• Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Snad u všech služeb platí, že aktivní klient docílí lepší ceny. A u mobilních operátorů to platí dvojnásob. Často stačí zmínit nabídku konkurence a faktura půjde až o třetinu dolů, říká expert srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.

„Třicet procent se dá získat jen tím, že se ozvu. Pokud byl klient dlouho pasivní, pět let u jednoho operátora, tak se dá dnes ušetřit jen tím, že pohrozím odchodem. Všichni se snaží být atraktivní pro nové klienty. Kdo je klientem stávajícím, musí být aktivní sám,“ popisuje zkušenosti z trhu Petr Hošek, ředitel srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.

Od operátora přitom můžete „beztrestně“ odejít prakticky kdykoli. „Od 1. dubna 2020, kdy došlo k novelizaci zákona o telefonních komunikacích, je možné odcházet bez sankcí poměrně snadno. Operátor má nově dva dny na to, aby vás převedl k tomu novému,“ vysvětluje Hošek v podcastu o financích Ve vatě.

Sankce zaplatíte pouze v případě, že operátora měníte už do tří měsíců po uzavření smlouvy. Když vám bude zbývat měsíc do konce tohoto období, zaplatíte jako pokutu pět procent měsíčního paušálu, když celé tři měsíce, bude to třikrát pět procent. Kdo má ke smlouvě od operátora třeba mobil se slevou, bude ho muset doplatit rovnou.

Prodejci však bývají ve svých nabídkách velmi intenzivní.  Kdo chce jen ušetřit, musí se udržet. „Oni vám k poptávanému produktu začnou přilepovat další služby. Internet, televizi, dalšího člena rodiny, takzvaně to ‚balíčkují‘. Na poptávané službě můžete ušetřit i 20 procent, ale není to sleva zadarmo.  Můžete odejít s něčím jiným, než pro co jste přišla,“ popisuje Hošek z Ušetřeno.cz.

Podle Petra Hoška je výběr nového operátora čistě o ceně. Rozdíly v kvalitě služeb jako pokrytí či výpadky sítě se podle něj setřely. „Už je to jenom o ceně. Musím si srovnat v hlavě, co chci vlastně za produkt. Jestli neomezený, nebo potřebuju určitý počet minut.“

Zároveň pozor na takzvaně neomezené tarify. Ne ve všem jsou úplně neomezené. „U volání to platí, můžete volat hodiny a hodiny, esemeskovat taky. Neomezená data jsou sice neomezená na objemu, ale občas je omezená rychlost. To je trik, na který je třeba si dát pozor. Někdy je prvních 10 giga rychlých, pak je to pomalejší,“ varuje Hošek.

Vyjednávat se vyplatí i s poskytovateli internetu, tam ale taková šance na úspěch podle Petra Hoška není. „Vyjednávat se vyplatí vždy, ale není tu taková konkurence. Kabel někomu patří a poskytovatelů není tolik. Tam, kde je 5G, může být alternativou klasické mobilní připojení.“

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Platby na elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Jak si správně vybrat dodavatele nebo jak funguje zastropování ceny? To rozebíráme s ředitelem dodavatele energií Yello Michalem Kuligem ve speciální sérii podcastu Ve vatě.

Ceny energií stále sužují české domácnosti. Jak si ale správně vybrat toho, kdo nám je bude dodávat? A na co se při výběru zaměřit? To a mnohem více se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Michalem Kuligem, ředitelem dodavatele energií Yello. 

Od prvního ledna začnou například platit cenové stropy na energie a řadu lidí zajímá, zda si jako zákazníci něco musí měnit? „Všichni dodavatelé teď budou obesílat své zákazníky s předpisy záloh a oni nemusejí v drtivé většině ani reagovat. Většina má totiž SIPO nebo platí inkasem, takže se jim nový předpis nastaví sám. Pokud ale mají nastavený trvalý příkaz, budou si ho muset změnit,“ vysvětluje změnu předpisů záloh Kulig. 

V poslední době také u řady dodavatelů dochází ke sjednocování tarifů a lidé tak přijdou o levnější, „noční tarif“. Přesto to podle ředitele dodavatele elektřiny není nevýhoda. 

„To co nastalo, už dělá řada dodavatelů několik let. Obchodní složka, hlavně u topných sazeb, kde trvá nízký tarif 20 hodin, nemá příliš velký smysl. Co je ale třeba podotknout, že u distribuční sazby tento rozdíl stále zůstává a je stále docela výrazný,“ říká si Kulig

Podcast ale také řeší paradox spojený se zastropováním cen energií, kde některým zákazníkům cena dokonce stoupne. Podle Kuliga je ale situace na trhu zcela bezprecedentní a i současná cena je stále na dvojnásobku úrovně, se kterou počítá vládní strop. 

„Cena se tam pohybuje u konce roku. Když se ale podíváme na rok 2023, cena základního pásma stojí okolo 350 euro, u plynu 140-150 euro. Tohle je tedy nějaký kompromis částky, u které má vláda pocit, že ji zákazníci dokáží ufinancovat a kterou dokáže ona sama získat z tzv. windfall tax,“ popisuje Kulig. 

V podcastu se dozvíte i to, zda má v dnešní době cenu měnit dodavatele, na co si případně dát při jeho změně pozor nebo zda se vyplatí přejít na takzvaný spotový tarif. 

Ve vatě – Jak na energie

• Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. 
• Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. 
• Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Pro většinu lidí je moudřejší nechat peníze pracovat v pasivních indexových fondech. Ty mají totiž za posledních 15 let lepší výsledky než aktivní správci fondů. Podle Daniela Gladiše se ale teď, když trh klesá, situace otáčí.

Aktivní investor vyhledává jednotlivé akcie podle toho, jak se mu zdají atraktivní. Studuje jednotlivé společnosti a snaží se je ocenit. Pasivní investor nic nevybírá, sází prostřednictvím tzv. indexů (třeba S&P 500, NASDAQ 100) na celý trh. A spoléhá na to, že trh stejně jako v minulosti půjde nahoru jako celek.  

„Většina běžných investorů udělá lépe, když se zaměří na pasivní strategii. Vybírání akcií je náročné na čas a znalosti,“ radí zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš. Navíc pasivní fondy ‚drtí‘ manažery v posledních letech i svou výkonností.

Známý výzkum Spiva ukazuje, že v posledních pěti letech nedokázalo americký index S&P 500 porazit 85 % aktivně spravovaných fondů. V delším horizontu jsou výsledky manažerů ještě horší. V posledních 15 letech s indexem prohrálo skoro 90 % fondů.

„Facka“ pro výborně placené manažery aktivně spravovaných fondů? Podle Gladiše to tak není. „Není to facka, je třeba se podívat hlouběji do historie. Za posledních 50 let se relativně pravidelně střídají období, kdy mají navrch aktivní fondy a kdy indexy,“ tvrdí.

„V polovině 90. let, když jsem byl makléř a jezdil po klientech ve  Spojených státech, tak jsem slýchal, že jen idiot by koupil indexový fond. A skutečně většina aktivně řízených fondů překonávala index. Pak se to otočilo. Lidé říkali, že stačí koupit index Nasdaq, protože všechno poráží. Pak až do roku 2012 měly výrazně navrch aktivně řízené fondy, potom až do roku 2020 zase ty pasivně,“ vypočítává Gladiš.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Časy blahobytu končí, příští rok se do Česka patrně nastěhuje mírná recese, shodují se finanční experti Dominik Stroukal, Daniel Gladiš, Lubor Žalman a Libor Ostatek ve speciálu podcastu Ve vatě. Rok 2023 ale bude mít i světlé stránky: byty zlevní a ceny přestanou růst tak rychle. 

„Po 13 letech bezprecedentní prosperity se nám nechce věřit tomu, že by mohlo být trochu hůř. Ale u nás ve firmě se k tomu přikláníme,“ říká investor Lubor Žalman.

Potemnělé výhledy pro rok 2023 přináší i Česká národní banka a Ministerstvo financí. Krizi s velkým K ale nečeká ani makroekonom Dominik Stroukal. „Když se člověk odpíchne od prognóz respektovaných institucí, mění se směrem k horšímu, kdykoli se aktualizují. O trochu větší inflace i propad HDP, než jsme mysleli. Ale nic drtivého. Žádná apokalypsa,“ domnívá se Stroukal.

Člen NERV a vyučující na pražské Metropolitní univerzitě ovšem upozorňuje, že předpovídat cokoli v nejistých časech je ošidné. „ČNB v 90 % intervalu čeká HDP někde mezi minus 5 a plus 9 %. Je tam strašná nejistota. Ale rizik směrem dolů je víc než směrem nahoru.“

Pádivé ceny konečně zpomalí

Pozitivem roku 2023 podle investora Daniela Gladiše bude, že inflace už bude mít to nejhorší za sebou. „Inflace bude za vrcholem, bude se pohybovat mezi 5 až 8 %. Úrokové sazby už nestoupnou, ani na západě. Česká měna bude tam, kde je teď,“ predikuje zakladatel fondu Vltava Fund SICAV. 

„Pokles inflace se projeví na cenách spotřebního zboží, tak na cenách komodit a surovin,“ dodává Lubor Žalman.

Nižší ceny energií ale podle Žalmana, partnera v Encor Wealth Management, příští rok patrně ještě nepřinese. „Nejsme si jistí, že během jednoho roku ceny výrazně klesnou.  Krizová bude ta druhá zima, která přijde za rok. To možná bude divoké. Věřím, že se EU dá dohromady a dokáže zabezpečit dostatek energií. Plynu máme, že ho nemáme kam dát. Máme štěstí, že bude teplá zima.  A Němci řekli, že jaderky zatím neodstaví a že uhlí můžeme ještě chvilku pálit. Doufám, že tu třetí zimu si budeme umět pomoci sami,“ myslí si bývalý bankéř.

Podle experta na reality a hypotéky Libora Ostatka bude 2023 rokem korekcí. „Příští rok proběhnou korekční procesy. Ceny nemovitostí nabraly tempo, které není zdravé.  Minimálně mladé generaci to zavřelo cestu k bydlení. Úrokové sazby dřív byly kolem nuly a hypotéka téměř za nic. Možná si toho teď budeme víc vážit a s pokorou přistoupíme k ceně peněz,“ míní Ostatek.

Poslechněte si celou debatu expertů podcastu Ve vatě, kterou jsme natáčeli 15. listopadu v pražském centru Opero.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zateplení domu nebo instalace fotovoltaiky mohou být nákladné investice. Se snižováním energetické náročnosti ale pomůže stát. Vše potřebné o státních dotacích vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. 

Pořízení fotovoltaiky, zateplení nebo nákup nového čerpadla – investice do snížení energetické náročnosti mohou být velice nákladné. S přechodem na ekologičtější zdroje ale pomůže stát. O dotacích se ve speciální sérii podcastu Ve vatě bavíme s ředitelem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petrem Valdmanem. 

Dotace na úspory v oblasti energií poskytuje stát především přes program Nová zelená úsporám. „Podpora na opatření je různorodá. Kromě podpor novostaveb se bavíme zejména o podporách zateplení, fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel a pak lahůdky typu rekuperace, dešťovka a podobně,“ vysvětluje rozsah státní podpory Valdman. 

O dotace z programu Nová zelená úsporám si podle ředitele SFŽP zažádalo již bezmála 70 tisíc domácností. Že by na někoho nezbylo, se prý lidé bát nemusí – na pomoc je na několik dalších let připraveno 55 miliard korun. Největší zájem je o rychlá opatření, která pomohou již s aktuální krizí.

„Žádostem naprosto dominuje fotovoltaika. To je rozumné řešení u domu, který má nějaký energetický standard. Není zde ale žádné omezení, fotovoltaiku si může pořídit každý. Zde bych ale opravdu doporučil realizovat opatření komplexněji, s ohledem na celý dům,“ říká Valdman. Na mysli má hlavně to, že by lidé při instalaci fotovoltaiky neměli zapomínat například na současné zateplení domu.

Velkým tématem bude podle ředitele v blízké budoucnosti také takzvaná komunitní energetika. Ta umožňuje sdílení vyráběné energie například mezi společenstvím sousedů. 

Podle Valdmana je už připravena vyhláška, která usnadní rozpočet nákladů na energie na jednotlivé domácnosti v bytových domech a u rodinných domů zase například dovolí vypomáhat vyráběnou energií sousedům.

Ve vatě – Jak na energie

• Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. 
• Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. 
• Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

V divoké době lidé hledají další zdroje peněz. V e-shopech je častěji po ruce svůdné tlačítko Kup teď, zaplať později. Problém je, že už slouží i k placení základních věcí, říká ekonom Dominik Stroukal.

Služba „buy now, pay later“ míří na naši první signální: nakupujeme rádi, platíme neradi. 

„Chceme absolutní uspokojení hned a chceme za to neplatit. Nejvíc bolí platit cash. Bankovku po bankovce, minci po minci vyskládat na pokladnu. Karta už je lepší. A ještě lepší je, když to jsou cizí peníze. To se bolest odloží do budoucna,“ míní ekonom Dominik Stroukal.

Zatímco starší generace zůstává u úvěrů spotřebního charakteru jako jsou kreditní karty, mladí se odložených plateb nebojí. Z dat pěti největších amerických společností vyplynulo, že jejich klienty jsou hlavně mileniálové. 

Na co lidé odložené platby používají, se v čase vysoké inflace a všeobecné drahoty, mění.  „Dřív to byly věci, které jsou zbytné, třeba beauty segment nebo oblečení. Teď ale pomocí těchto služeb začali nakupovat běžné věci. V horších časech, kdy mají lidé hluboko do kapsy, hledají prostředky, jak zaplatit základní věci. Potraviny, energie,“ přidává Stroukal poznatky z amerického trhu.

Nakupovat přes BNPL (Buy now, pay later) tlačítka oblečení, které je nutné vyzkoušet a nepadnoucí vrátit, typicky u prádla, považuje Stroukal za užitečné. Nakupovat takhle potraviny má ale za nebezpečné. „Za týden si musím koupit další potraviny a pak další a není vidina toho, že to splatím. To bych musel vyhrát v loterii.“

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.

Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.

„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.

„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.

Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.

Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.

Válek chce zavést soukromé pojištění

Také tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.

„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.

Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.

Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.

Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadí

Další výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“

Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.

Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.

Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.

Za léky platíme pakatel

Nevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.

Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.

Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Teploty padají, ale ceny za energie nikoliv. Jak si chytře topit nebo proč se nevyplatí přechod zpět na pevná paliva, vysvětluje Zuzaně Kubátové specialista na energetiku budov Michal Čejka.

„Jsem na 40 procentech průměru domu,“ otevírá Michal Čejka, specialista na energetiku budov z profesního sdružení Šance pro budovy. Přestože je topení jedním z největších strašáků následující zimy, dá se podle Čejky topit příjemně a zároveň úsporně.

Základem je nekroutit ventily. „Větrám nárazově a intenzivně, nekroutím s ventily nula až pět, ale držím je mezi dvojkou a trojkou, a v části bytu topíme na méně než 20 stupňů, v ložnici máme ventil na jedničku,“ říká odborník na vytápění. 

Skutečně nejrychlejší a nejméně nákladný způsob, jak snížit spotřebu, je snížit teplotu vytápění. Důležité je topit jen tam, kde se člověk opravdu pohybuje. „V dvougeneračních domech nedává smysl topit na stejnou teplotu například i v podkroví nebo v suterénu,“ vysvětluje Čejka.

Bát by se člověk neměl při správném postupu ani vzniku plísní. Ty totiž vznikají především nedostatkem větrání. „Rozhodně byste si to neměli představit tak, že tam bude mrznout. Přivřu ventily na jedničku, bude tam nějakých 10 stupňů a myslím si, že když budete větrat, neměl by to být problém.“ 

Pokud máte rodinný dům, správné nastavení ventilů bude teprve začátkem. „Vytápění vskutku tvoří 70 až 80 procent spotřeby domu – první tedy opravdu řeším vytápění. U vytápění mě nespasí fotovoltaika, to mi můj hlavní problém nevyřeší. To je spíš perlička na dobře zateplený dům,“ říká odborník.

Podle Čejky je dům v podstatě velký, energeticky náročný spotřebič. A první, co je v takovém případě nutné, je udělat z něj úsporný spotřebič.

Co je dnes nejvhodnější vytápěcí médium? Jaká je situace ve vytápění bytových domů, měly by si pořizovat tepelná čerpadla? Co teplá voda? Poslechněte si celý rozhovor.

Ve vatě – Jak na energie

• Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. 
• Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. 
• Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Ceny nájmů v Česku rychle rostou – každé tři měsíce o pět procent. Přesto se v nabídce často neohřejí ani do druhého dne. Vysoké nájmy musíme přežít, s koupí bytu velí selský rozum počkat, říká hypoteční expert Libor Ostatek.

Ve frontě na nájmy se tísní studenti, Ukrajinci i ti, kteří museli vzdát svou vysněnou hypotéku. Podle hypotečního experta Broker Trust a zakladatele Golem Finance, Libora Ostatka, je situace na trhu s nájemním bydlením zvrácená.

„Za normální situace si jako nájemník vybírám. Teď je to obráceně, vybírá si pronajímatel. Dělá výběrové řízení. O vlastní domov musíte bojovat jako v nějakém X Factoru,“ říká v podcastu Ve vatě s odkazem na televizní soutěž talentů.

Na jeden inzerát píšou i desítky zájemců. „Pokud je nabídka zajímavá, poměr cena výkon, v rozumné lokalitě, rozumné náklady za energie, tak to můžou být desítky zájemců. Je to o tom trh monitorovat a viset na onlinu,“ radí Ostatek.

Astronomické ceny bytů spolu s dražšími a nedostupnějšími úvěry ženou Čechy do nájmů. A jejich ceny tak logicky stoupají.  V aktuální nabídce portálu Sreality.cz lze třeba najít pražský byt o výměře 16 m2 za 17 tisíc měsíčně.

„Tady za jeden metr platím přes tisíc korun. To je trojnásobek toho, co v průměru ve větších městech normálně platím, tedy 350 korun za metr,“ komentuje Ostatek.

„Nejpoptávanější byt 2+1 se v okrajových částech větších měst pohybuje nad 16 tisíci bez energií. V menších městech se pohybujeme kolem 13 tisíc,“ uvádí příklady Libor Ostatek. Přesto zatím stále ještě vychází lépe platit nájem než si za současných podmínek nabrat hypotéku. Situace se však podle Ostatka změní.

Jak by stát mohl podpořit nájemní bydlení? A na jakou podporu si mohou sáhnout zájemci o vlastní bydlení? Poslechněte si celý díl podcastu Ve vatě.

Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance.

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

První díl speciální série podcastu Ve vatě – Jak na energie. Jak zamezit, aby vám z bytu či domu utíkalo teplo? Jak náročný proces zateplení je? A je možné stihnout něco ještě tuto topnou sezonu? Energetická expertka Seznam Zpráv Zuzana Kubátová zpovídá Jana Hlaváče z Asociace výrobců minerální izolace.

Pokud majitelé rodinných domů uvažují o zateplení, měli by se nejprve podívat nahoru. Tam totiž podle Jana Hlaváče z Asociace výrobců minerálních izolací uniká nejvíce tepla – stropem a střechou se může ztratit až 20 procent energií.

„Dobrá zpráva je, že toto zateplení je relativně levné a rychlé. Toho se lidé většinou bojí. Jak dlouho to bude trvat? U stropu se ‚to dá vyfoukat‘ například minerální vatou během jednoho odpoledne,“ říká Hlaváč v prvním dílu speciálu podcastu Ve vatě o tom, jak šetřit energemi.

Zateplení půdy je sice časově náročnější, ale jelikož jde o neobývaný prostor, dá se realizovat i v zimě.

Dále by měla následovat výměna starých oken na okna ideálně s izolačními trojskly. „Ten cenový rozdíl mezi dvojskly a trojskly je malý, ale přitom tepelný komfort je obrovský,“ popisuje Hlaváč.

Dalším krokem je obálka domu. Na fasádu se přilepí izolace, minerální vata, nebo polystyren, jejichž tloušťka by podle Hlaváče měla být minimálně 20 cm, aby zateplení dávalo smysl. „Ale vyplatí se dát i více. V okamžiku, že by energie stouply o tři procenta ročně, rozhodně bychom doporučovali dát 28 cm,“ doplňuje.

Co lze stihnout zateplit ještě letos? Jak poznat podvodníky? A jaké mýty kolem zateplení nejsou pravdivé? Poslechněte si celý podcast.

Ve vatě – Jak na energie

• Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost. 
• Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys. 
• Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.