Od Západu nefouká? Podcast o architektuře – Détails, épisodes et analyse

Détails du podcast

Informations techniques et générales issues du flux RSS du podcast.

Od Západu nefouká? Podcast o architektuře

Pěstuj prostor

Arts

Fréquence : 1 épisode/16j. Total Éps: 36

Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu. Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.

Lire plusRéduire

Site

RSS

Apple

Données mises à jour le 04/07/2026

Classements récents

Dernières positions dans les classements Apple Podcasts et Spotify.

Apple Podcasts

Spotify

Aucun classement récent disponible

Liens partagés entre épisodes et podcasts

Liens présents dans les descriptions d'épisodes et autres podcasts les utilisant également.

http://ozn.plzne.cz/
29 partages
https://medium.seznam.cz/autor/pestuj-prostor-7608
29 partages
https://ozn.plzne.cz/
28 partages

https://www.facebook.com/pestujprostor
36 partages

Qualité et score du flux RSS

Évaluation technique de la qualité et de la structure du flux RSS.

Qualité du flux RSS

À améliorer

Score global : 27%

Historique des publications

Répartition mensuelle des publications d'épisodes au fil des années.

Year

Derniers épisodes publiés

Liste des épisodes récents, avec titres, durées et descriptions.

„Práce architekta stojí především na vztahu s klientem,“ říká architekt Lukáš Janout

jeudi 27 mars 2025 • Durée 57:01

V rozhovoru s Petrem Klímou rekapituluje architekt Lukáš Janout průběh své dosavadní působení v oboru. Jeho cesta vedla z rodného Oseka u Rokycan na vysoké školy v Brně a v Praze. Po zkušenostech z několika ateliérů Lukáš založil v hlavním městě vlastní studio, kde se věnuje i projektům v Plzeňském kraji. Jak ho ovlivnilo rodinné zázemí spojené se stavebnictvím? Co ho přimělo přejít od projektování k architektonické tvorbě? Jak vznikla jeho spolupráce s investorem na projektu hotelu Villa Fitz?

Lukáš Janout také otevřeně mluví o vyhoření, které před lety zastavilo jeho pracovní tempo. Popisuje příčiny svého kolapsu i postupný návrat do práce. Dnes se snaží lépe plánovat, delegovat práci a nastavit si zdravější pracovní režim. Jaké kroky mu pomohly znovu najít rovnováhu? A jaká opatření dodržuje, aby se mohl své práci dál věnovat?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(04:43) cesta k architektuře

(19:26) syndrom vyhoření a návrat do práce

(36:35) Villa Fitz

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Lire plusRéduire

„Jako městský architekt musím dělat, co je správné,“ říká architekt Lukáš Soukup

jeudi 13 mars 2025 • Durée 01:08:50

Architekt Lukáš Soukup popisuje v úvodu rozhovoru s Petrem Klímou svou ne zcela přímočarou cestu k architektuře. Coby student dopravní průmyslovky v Plzni se vydal studovat architekturu na ČVUT až díky inspiraci spolužáky z výtvarného kurzu. Co jej přesvědčilo, že architektura je jeho cesta? A jak jej formovalo prostředí pražských ateliérů?

Cenné zkušenosti získal Lukáš během studijní stáže ve finském Tampere, kde poprvé zažil mezinárodní prostředí a jiný přístup k architektuře. Po absolutoriu pracoval v několika významných pražských ateliérech a později i v developerské společnosti, kde si uvědomil širší kontext rozhodování o podobě městského prostoru. Zkušenosti si rozšířil i působením v roli projektového manažera v realitní firmě. Kromě vlastní praxe nyní Lukáš působí jako městský architekt Jindřichova Hradce, kde se zaměřuje na citlivý rozvoj města a upozorňuje na potřeby zranitelných skupin obyvatel. Jaké konkrétní výzvy přináší role městského architekta? Jak balancuje mezi zájmy politiky a potřebami obyvatel?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(1:30) cesta k architektuře, studium a stáž ve Finsku

(12:46) získávání zkušeností po škole

(32:30) městský architekt Jindřichova Hradce

(54:20) o Plzni

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Lire plusRéduire

„Je třeba být pracovitý, talent nestačí,“ říká architekt a pedagog Zdeněk Fránek

jeudi 27 février 2025 • Durée 50:30

Zdeněk Fránek začal působit jako vysokoškolský pedagog již třiceti lety; jeho zkušenosti sahají od Ostravy přes Liberec až po Plzeň. Na Sutnarku přišel s vizí ateliéru environmentálního designu pro architekturu, v níž položil důraz na samostatnost a odpovědnost studujících. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, že pouhý talent nestačí – důležitá je především pracovitost a schopnost učit se. Studujícím dává prostor pro experimenty, ale zároveň je vede k pochopení kontextu a udržitelnosti v architektuře. Jaké výzvy čekají studenty a studentky v jeho ateliéru? A co Zdeněk Fránek považuje za největší problém současné architektonické výuky?

Vedle pedagogické činnosti má zkušený architekt za sebou řadu vlastních návrhů a realizací v Česku i ve světě, včetně staveb v Číně nebo projektů školících center v Africe. V rozhovoru popisuje, jak se liší práce architekta v různých částech světa – od materiálových omezení v Africe až po striktní pravidla a mimořádné měřítko v Číně. Každá země podle něj vyžaduje jiný přístup a cit pro místní kontext. Právě zkušenosti ze zahraničí Fránka utvrdily v tom, že architektura nesmí být univerzální, ale musí vycházet z prostředí, kde vzniká. Jaké specifické výzvy přináší navrhování v těchto destinacích? A co si z mezinárodních projektů odnáší Zdeněk Fránek pro svou práci v Česku?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) Ostrava a Liberec

(10:00) zahraniční projekty

(20:20) Plzeň – se studenty

(39:30) Plzeň – budova Sutnarky

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a .

„To nejcennější už tu stojí. Na nás je, abychom to nepokazili,“ připomíná architektka Anna Hostičková

jeudi 13 février 2025 • Durée 59:09

ArchitektkaAnna Hostičková patří k výrazným osobnostem plzeňské architektury a památkové péče. V rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná na období studia, kdy jí školská reforma přivedla nejen k architektuře, ale i k výučnímu listu zedníka. Řemeslné zkušenosti získala během povinné praxe na stavbách výzkumných ústavů a dalších veřejných budov. Po studiích Anna Hostičková zamířila do Plzně, kde se začala se věnovat památkové péči a také se zde usadila. Jak probíhala výuka architektury v 60. letech? Proč nezískala zaměstnání v Písku? Jaké bylo její první setkání s Plzní?

Od roku 1968 působila Hostičková v plzeňském Stavoprojektu, později přešla na zdejší Útvar hlavního architekta, který se po roce 1989 transformoval na nynější Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Právě tam se architektka začala věnovat také popularizaci architektury. Stála u zrodu iniciativy Plzeňské dvorky a dlouhé roky provázela veřejnost po plzeňské architektuře. K památkám přistupuje s respektem, ale zároveň s kritickým pohledem – důležitější než dogmatické zachovávání minulosti je podle ní citlivé propojení historie s novou kvalitou. Jak se proměnilo její vnímání památkové péče v průběhu let? Jaké stavby a projekty v Plzni považuje za nejpovedenější? A co by podle ní mělo město udělat pro svou budoucnost?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) studium architektury a výuční list zedníka

(10:05) příchod do Plzně a památková péče

(27:15) proměna Plzně v 70. letech minulého století

(33:45) situace po roce 1989

(41:00) popularizace architektury a současný pohled na městoEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a .

„New York se zaměřuje na udržitelnost,“ líčí architekt Jiří Boudník

jeudi 30 janvier 2025 • Durée 45:23

Ve druhém dílu rozhovoru s Petrem Klímou se architektJiří Boudník vrací ke svému návratu z New Yorku zpět do Česka v roce 2009. Popisuje počátky svého zapojení do projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury, v němž viděl příležitost zviditelnit město i pro zahraniční návštěvníky. Připomíná, jak se podílel na soutěži o ideový návrh druhé věže plzeňské katedrály, a jak z ní vzešla sbírka na navrácení zvonů. Co ho přivedlo zpět do Česka? Jaké impulzy přinesl Plzni? Jak byl přijat jeho návrh na dostavbu hlavního plzeňského chrámu?

Jiří Boudník v rozhovoru popisuje i svoji zkušenost z vedení stavebních projektů a realizací v Polsku, Německu a Rusku, kde čelil nejen technickým, ale i kulturním výzvám. Přibližuje rozdíly mezi architekturou ve střední Evropě a v USA a zmiňuje, jak si udržuje pracovní vazby na americký trh. Rozhovor se uzavírá jeho vášní pro záchranu historických staveb – konkrétně někdejší tvrze v Dolanech, jejíž obnova se stala jeho dlouhodobým cílem. Jak se podle něj liší americká architektura od té české? A jak se v jeho očích proměnila Plzeň?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) návrat do Česka a Plzeň 2015

(08:00) druhá věž pro chrám sv. Bartoloměje

(18:45) mezinárodní pracovní zkušenosti

(29:55) New York a Spojené státy

(38:50) tvrz v Dolanech

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

„Umění má být součástí architektury,“ je přesvědčený architekt a spisovatel Jiří Boudník

jeudi 16 janvier 2025 • Durée 01:03:48

Jiří Boudník, architekt, spisovatel a umělec, začíná rozhovor s Petrem Klímou popisem své práce na restauraci Osteria v Plzni, kde kombinoval industriální styl s prvky historie automobilismu a přírodními materiály. V rozhovoru vzpomíná na emigraci do Spojených států a své studium v New Yorku. Po absolvování studia architektury nastoupil do firmy, která se specializovala na stavbu mrakodrapů. Boudníka fascinovala rychlost a preciznost tohoto typu výstavby. Jak vzpomíná na začátky v New Yorku? Jak rychle se staví mrakodrap? A jak se ho dotkl útok 11. září 2001 na budovy Světového obchodního centra, jehož byl svědkem?

Kariéra architekta se v jeho životě prolíná s drahou spisovatele. Ve svých knihách se věnuje především emigraci, kulturním rozdílům a mezinárodním vztahům, ať už česko-americkým, nebo česko-německým. První kniha se však svým obsahem jeho dalším dílům vymyká. Co bylo impulzem k jejímu napsání? Které další knihy následovaly? A jaký příběh zpracovává literárně nyní?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) návrh restaurací Osteria v Plzni

(10:30) emigrace a život v New Yorku

(20:45) v roli spisovatele

(28:50) o historii a mezinárodních vztazích

(49:00) stavba mrakodrapůEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

„Plzeň je progresivní, ale občas nevyužije svůj potenciál,“ říká krajinářský architekt Milan Svoboda

jeudi 2 janvier 2025 • Durée 01:03:06

Krajinářský architekt a urbanistaMilan Svoboda se věnoval ve své kariéře zejména městskému plánování a opakovaně zaujímal i významné manažerské role. V rozhovoru s Petrem Klímou popisuje začátky svého působení v Plzni, kam přišel v polovině osmdesátých let. Po roce 1989 nastoupil na transformovaný Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Měl zde na starosti přípravu prvního polistopadového městského územního plánu. Později stál také u prvních místních architektonických soutěží a ÚKRMP léta vedl. Jak ovlivnilo socialistické dědictví podobu Plzně v devadesátých letech? Co obnášelo prosazení ekologických prvků do územního plánování? A jaké změny přinesly architektonické soutěže té doby? Na kterou ze soutěží je dodnes hrdý?

Svoboda se také významně zapojil do projektů, které měnily tvář Plzně po roce 2000. Velmi otevřeně hovoří o své manažerské zkušenosti s vedením týmu připravující projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, v jehož pozadí se střetávaly rozdílné politické a kulturní zájmy. Ačkoli byl jeho vztah s projektem komplikovaný, zdůrazňuje důležitost zavádění nových kulturních formátů a jejich vliv na místní společnost. Jaké impulzy přineslo Evropské hlavní město kultury zdejší kulturní scéně? Jak probíhala příprava této prestižní akce? A jaké výzvy přineslo propojení kultury s politikou?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) začátky v Plzni

(17:05) architektonické soutěže

(31:25) Evropské hlavní město kultury 2015

(41:50) Nové divadlo

(50:50) Plzeň – Evropské hlavní město kultury po deseti letechEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a .

„František Sammer byl humanista s vírou v dobro v lidech,“ říká historička architektury Martina Hrabová

jeudi 12 décembre 2024 • Durée 41:55

Martina Hrabová, autorka knihy „Galaxie Le Corbusier“, v druhém díle rozhovoru pokračuje ve vyprávění o životě a díle architekta Františka Sammera, jehož životní dráha je příkladem neuvěřitelné adaptability, velké odvahy a touhy přispět ke změně společnosti. Jak se plzeňský rodák stal součástí mezinárodní scény, od Sovětského svazu přes Japonsko až po Indii? Co ho vedlo k rozhodnutí zapojit se do britské armády během druhé světové války a co se změnilo, když se po válce vrátil do Československa?

V rozhovoru Martina Hrabová připomíná, že Sammer byl humanista s neochvějnou vírou v dobro. Zlomem v jeho životě se stala právě účast ve druhé světové válce. Po těžkém zranění během služby v britské armádě se rozhodl pro návrat do Československa. Proč se tehdy rozhodl opustit mezinárodní kariéru, a naopak přijmout omezení komunistického režimu? Přesto se navzdory perzekucím dokázal prosadit jako urbanista. Jak jeho práce na urbanistických plánech Plzně ovlivnila podobu města?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) SSSR, Japonsko, Indie

(10:25) zpět do vlasti

(15:00) v komunistickém Československu

(31:40) urbanistou v Plzni Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a .

„František Sammer je klíčem k novým perspektivám dějin architektury,“ říká historička architektury Martina Hrabová

jeudi 28 novembre 2024 • Durée 45:49

Martina Hrabová, historička architektury a autorka knihy „Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera“, v dalším dílu podcastové série vzpomíná na postupné odhalování indicií, které ji přivedly k fascinujícímu životnímu příběhu plzeňského architekta. František Sammer (1907–1973) totiž patřil k několika českým architektům, kteří pracovali přímo v pařížském ateliéru legendárního Le Corbusiera. Jak se František Sammer dostal z rodné Plzně do prestižního ateliéru v Paříži? A proč se Le Corbusier rozhodl právě jemu svěřit některé z klíčových úkolů svého týmu?

V rozhovoru Martina Hrabová popisuje nejen Sammerovu významnou roli v evropské moderní architektuře, ale soustředí se i na síť přátel a kolegů, kterou si architekt vytvořil během své kariéry, při níž putoval z Francie přes Sovětský svaz až do Indie. Tam badatelka objevila jeho zapomenutou sbírku fotografií. Jak k ojedinělému nálezu došlo a jak změnil Martinin pohled na Sammerův život a dílo?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) disertace

(06:24) František Sammer

(16:05) výzkumné cesty a záměry

(32:40) v galaxii Le Corbusier Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a .

„Jsem takový architekt-vypraveč,“ tvrdí o sobě architekt Jan Soukup

jeudi 14 novembre 2024 • Durée 38:48

Ve druhé části rozhovoru reflektuje architekt Jan Soukup své působení v oblasti ochrany a obnovy architektonického dědictví po roce 1989. Hovoří o své činnosti ve spolcích zaměřených na záchranu památek a vyjmenovává své nejvýznamnější projekty, mezi nimiž vyniká dostavba ambitu v Mariánské Týnici podle původního plánu architekta Jana Blažeje Santiniho. Jakých úspěchů docílil Jan Soukup v Chotěšově, kde s tamním spolkem usiloval o obnovu kláštera? A proč nakonec usoudil, že jedinou cestou pro Mariánskou Týnici je právě historizující dostavba?

Architekt také popisuje práci ve svém ateliéru Soukup Opl Švehla, který se dle jeho slov vyznačuje vysokou mírou stability, a zmiňuje, jakým způsobem předává své zkušenosti svým mladším kolegům. V závěru rozhovoru pak odhaluje svůj pohled na rozvoj Plzně a kritizuje nevyužitá místa města. Proč je podle něho důležité městskou zástavbu oživovat a jak vidí současné trendy v architektuře?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) činnost ve spolcích na obnovu památek

(14:44) jak funguje ateliér

(17:07) Mariánská Týnice

(23:28) vztah k Plzni Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Podcasts Similaires Basées sur le Contenu

Découvrez des podcasts liées à Od Západu nefouká? Podcast o architektuře. Explorez des podcasts avec des thèmes, sujets, et formats similaires. Ces similarités sont calculées grâce à des données tangibles, pas d'extrapolations !

Il n'y a pas de contenu associé à ce podcast.

À propos Méthodologie Contact Me soutenir Politique de confidentialité Mentions légales

Od Západu nefouká? Podcast o architektuře – Détails, épisodes et analyse

Détails du podcast

Classements récents

Apple Podcasts

Spotify

Liens partagés entre épisodes et podcasts

Other4

Facebook1

Qualité et score du flux RSS

Historique des publications

Derniers épisodes publiés

Podcasts et contenus similaires

Podcasts Similaires Basées sur le Contenu

Apple Podcasts

Spotify

Podcasts Similaires Basées sur le Contenu

Other4

Facebook1