Explorez tous les épisodes du podcast Artyčok.TV podcast channel

In the section titled Showcase, we present a curated selection of audiovisual artworks of both international and local origin. The ambition of the Showcase is to offer exclusive presentations of artistic moving-image works on Artyčok.TV. For a period of two months, a single artwork is always on view, accompanied by a podcast interview with the artist about their practice.

As part of the newest edition of the Showcase, viewers are able, for two months, to watch the short film In the Air Tonight (2020) by Andrew Norman Wilson on the artycok.tv website along with a conversation between the artist and Dominik Gajarský featured in the accompanying podcast of the same name.

V rubrice s názvem Showcase představujeme kurátorovaný výběr audiovizuálních uměleckých děl zahraniční i domácí provenience. Ambicí Showcasu je exkluzivní uvádění umělecké tvorby v médiu pohyblivého obrazu na Artyčok.TV. Po dobu dvou měsíců je vždy vystaveno jedno konkrétní dílo, doplněné podcastem ve formě rozhovoru s autorstvem o jejich práci.

V rámci nového dílu Showcase bude možné po dobu dvou měsíců zhlédnout krátký film In the Air Tonight (2020) autora Andrewa Normana Wilsona na webu artycok.tv a poslechnout si rozhovor, který s ním vedl Dominik Gajarský, ve stejnojmenném podcastu.

Další díl podcastu Artycok.TV tentokrát pod dramaturgickým dohledem a moderací Anety Jetmar Martínkové. Hostkami tohoto dílu jsou: Polina Davydenko, Alice Nikitinová a Darja Lukjanenko.

Kurátorované téma umělkyň Poliny Davydenko a Alice Nikitinové chce předat zdánlivě nemožné: prožívání války společnosti, která tento stav už dlouho nezažila a vnímá ji jen zprostředkovaně, zejména skrze mediální obrazy. Většina zúčastněných umělců a umělkyň se vědomě a po zvážení všech rizik rozhodla opustit bezpečí ateliérové tvorby a vydat směrem k holé realitě, stali se dobrovolníky nebo přímo vojáky. Před válkou se hlásili k humanismu a levici, ale jejich svět se po začátku totální invaze rozdělil na „předtím“ a „potom“. 

Nula – tak se ve vojenském slangu říká linii fronty. Jedni od ní prchají, jiné přitahuje. Všichni, kdo se rozhodli zapojit, chtějí pomoci nebo být svědky historických událostí definujících podobu existence budoucích generací. Zbraň do ruky museli vzít i pacifisté, a tak stereotyp vojáka, coby maskulinního hrdiny se zálibou ve zbraních, bere najednou zcela za své.

In the Showcase section, we present a curated selection of audiovisual artworks from both foreign and domestic sources. The ambition of Showcase is to exclusively present artistic creations in the medium of moving images on Artyčok.TV. For a period of two months, one specific work is always on display, accompanied by a podcast in the form of an interview with the authors about their work.

As part of the new Showcase episode, viewers could watch the short film Cell 5 - A Reconstruction (2023) by Mario Pfeifer for two months on the artycok.tv web site and listen to an interview with him conducted by Janek Rous in the podcast of the same name.

V rubrice s názvem Showcase představujeme kurátorovaný výběr audiovizuálních uměleckých děl zahraniční i domácí provenience. Ambicí Showcasu je exkluzivní uvádění umělecké tvorby v médiu pohyblivého obrazu na Artyčok.TV. Po dobu dvou měsíců je vždy vystaveno jedno konkrétní dílo, doplněné podcastem ve formě rozhovoru s autorstvem o jejich práci.

V rámci nového dílu Showcase bylo možné po dobu dvou měsíců zhlédnout krátký film Cell 5 - A Reconstruction (2023) autora Maria Pfeifera na webu artycok.tv a poslechnout si rozhovor, který s ním vedl Janek Rous, ve stejnojmenném podcastu.

We are introducing a new section called Showcase, which presents a curated selection of audiovisual artworks of foreign and domestic provenance. The ambition of Showcase is to exclusively present artistic work in the medium of moving image on Artyčok.TV. For two months, one specific work will always be exhibited, accompanied by a podcast in the form of an interview with the artist about their work.

As part of the new Showcase episode, you can watch the film Environmelisma (2025) on our website www.artycok.tv by artists Lorenzo Sandoval and Pedro André and listen to an interview with them, hosted by David Přílučík, in the podcast series of the same name.

V nové rubrice s názvem Showcase představujeme kurátorovaný výběr audiovizuálních uměleckých děl zahraniční i domácí provenience. Ambicí Showcasu je exkluzivní uvádění umělecké tvorby v médiu pohyblivého obrazu na Artyčok.TV. Po dobu dvou měsíců je vždy vystaveno jedno konkrétní dílo, doplněné podcastem ve formě rozhovoru s autorstvem o jejich práci.

V rámci nového dílu Showcase můžete zhlédnout film Environmelisma (2025) na webu artycok.tv autorů Lorenza Sandovala a Pedra Andrého a poslechnout si rozhovor s nimi, který vedl David Přílučík, ve stejnojmenném podcastu.

Podcast Ondřeje Trhoně + kurátorů Davida Laufera a Tomáše Samka. Hosté podcastu: David Výtisk, Kača Olivová & Darina Alster, Jan Durina

I v Ondřeji Trhoňovi spouští slovo „mužství“ rozličné pocity. Vzpomínky z tělocviku na základce, konfrontace ohledně jeho nalakovaných nehtů, doomscrolling toxickou maskulinitou či dojem, že ani dnes mu to mužství nijak zvlášť nejde. „Co to znamená být dobrým mužem či maskulinním člověkem?“ ptá se na úvod podcastu, který pro Téma zpracoval. Na pomoc si přizval kurátory publikace, Davida Laufera a Tomáše Samka, vystavujícího Davida Výtiska, editorky trans-žánrové antologie Proměny maskulinit Darinu Alster a Kaču Olivovou a umělce Jana Durinu.

We are introducing a new section called Showcase, which presents a curated selection of audiovisual artworks of foreign and domestic provenance. The ambition of Showcase is to exclusively present artistic work in the medium of moving image on Artyčok.TV. For a certain period of time, one specific work will always be exhibited, accompanied by a podcast in the form of an interview with the artist about their work.

As part of the new Showcase episode, on our website www.artycok.tv you can watch the film All Sounds Within (2022) by artist Salka Tiziana and listen to an interview with the artist, hosted by Tereza Špinková and Kateřina Žák Konvalinová, in the podcast series of the same name.

V nové rubrice s názvem Showcase představujeme kurátorovaný výběr audiovizuálních uměleckých děl zahraniční i domácí provenience. Ambicí Showcasu je exkluzivní uvádění umělecké tvorby v médiu pohyblivého obrazu na Artyčok.TV. Po dobu dvou měsíců je vždy vystaveno jedno konkrétní dílo, doplněné podcastem ve formě rozhovoru s autorstvem o jejich práci.

V rámci druhé epizody Showcase můžete na našem webu www.artycok.tv zhlédnout film All Sounds Within (2022) umělkyně Salky Tiziany a poslechnout si s ní rozhovor, moderovaný Terezou Špinkovou a Kateřinou Žák Konvalinovou.

English below:
Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.
Online výstava na Artyčok.TV přináší výběr z platformy Ocean-Archive.org a zkoumá, jak se digitální imaginace, umělecké intervence a vědecké poznání vzájemně prolínají, aby přehodnotily náš vztah k oceánu. Prostřednictvím digitálních a spekulativních přístupů spolu se ztělesněnou zkušeností představuje alternativní oceánský archiv, který se vymyká logice extrakce a místo toho podporuje spolupráci, soužití a mnohodruhovou imaginaci.
<p>Podcast doprovází kurátorovanou publikaci Téma, která je v plné verzi dostupná po 3 měsíce od svého vydání na webu <a href="https://artycok.tv" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer">artycok.tv</a>. </p>
Tento díl podcastové série k Tématu Ocean as an Art Space je dostupný pouze v angličtině.

A more-than-oceanic perspective is a speculation on perception, emotion, intelligence, and agency. It brings with it a tidal wave of decolonial thought, posthumanism and material feminisms, queer ecologies, media theory, and spirituality, refracting it through interdisciplinary aesthetics and environmental justice.
The online exhibition at Artyčok.TV presents fragments from Ocean-Archive.org, exploring how digital imaginaries, artistic interventions, and scientific knowledge intersect to challenge and redefine our relationship with the Ocean. Through digital, speculative, and embodied engagements, it presents an alternative oceanic archive—one that resists extractivist logic and instead fosters collaboration, coexistence, and multispecies imaginaries.

Představujeme novou rubriku s názvem Showcase, která bude přinášet kurátorovaný výběr uměleckých audiovizuálních děl zahraniční i domácí provenience. Ambicí Showcasu je zpřístupnění umělecké tvorby v médiu pohyblivého obrazu, která jsou exkluzivně uvedena online na Artyčok.TV. Po určitou dobu bude vždy vystaveno jedno konkrétní dílo, doplněné podcastem ve formě rozhovoru s autorstvem o jejich práci.

V rámci pilotního dílu Showcase můžete na našem webu www.artycok.tv zhlédnout film Elmie (2023) od sámské umělkyně Sissel Mutuale Bergh a zde si poslechnout rozhovor autorky s Jiřím Žákem o jejím díle.

We are introducing a new program called Showcase, which will present a curated selection of audiovisual artworks of foreign and domestic provenance. Showcase wants to make available artworks in the medium of the moving image, which are exclusively presented online at Artyčok.TV. One particular artwork will be exhibited at a time, accompanied by a podcast interviewing the artist.

As part of the pilot episode of Showcase, you can watch the film Elmie (2023) by Sami artist Sissel Mutuale Bergh on our website and listen to an interview with Jiří Žák here.

Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí. Napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Uzavřené komunity vzájemně komunikují skrze výkřiky. Přejímané slovníky se odrážejí v komnatách ozvěn. Sdílení podléhá lukrativnímu principu homofilie, lásky ke stejnému. Algoritmy sociálních sítí nás uzavírají, konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují.

Podcast doprovází kurátorovanou publikaci Téma, která je v plné verzi dostupná po 3 měsíce od svého vydání na webu artycok.tv.

Online prostředí se nám často jeví jako prostor zdánlivého bezčasí. Prostor, kde se artefakty minulosti hromadí bez ohledu na jejich původní kontext a kde po uspokojení okamžité poptávky zase mizí. Lze však (post)digitální krajinu využít k oživení ztracených, chybějících či vytěsněných médií, objektů, aktérů či rozhraní? Tematická kolekce audiovizuálních esejí umožní uchopit online prostor jako labyrint fragmentů a otisků analogové i digitální historie, jež lze spekulativně „dourčit“ tak, aby rozehrály neotřelé výměny mezi „kdysi“ a „teď“ a také uskutečnily alternativní či nerealizované budoucnosti.

Podcast doprovází kurátorovanou publikaci Téma, která je v plné verzi dostupná po 3 měsíce od svého vydání na webu www.artycok.tv

záznam z výslechu ve věci konání veřejného Dobra, dne 13.12.2023, Praha

Výpověď osob podezřelých ze spáchání Dobra:

„Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem ) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem. Snad přece nikdo nejsme, rozhodně bychom neměli být, nuceni k tomu, zaujímat vůči čemu - a komukoli všeobecně platné morální zásady. S takovou bychom stěží došli za jeden jediný roh, natož by se nám podařilo zdárně prokličkovat labyrintem světa. Ono to totiž není tak docela jednoznačné, anebo spíš dvojznačné to není a pokud to dvojznačné je, nemusí ty dva stát zrovna proti sobě. Pokud nás proto někdo z něčeho takového, jako je čisté dobro hodlá obviňovat, vězte, že máme připravené kvalitní Alibi*.”

Barbora Bažantová a Janek Rous

Pojďme společně zmapovat, co s uměleckou tvorbou dělá všudypřítomnost tvárného digitálního obrazu, který už (nejen) nezobrazuje svět, ale je čten algoritmy nebo virálně šířen a proměňuje nás všechny. Proto se nejdřív s kurátorkou Noemi Purkrábkovou a umělcem Lukášem Prokopem vydáme do materiálního podloží, kde se technický obraz setkává s geologickou realitou. Pak se podíváme opačným směrem, skrze tvorbu Elišky Jahelkové, která se obrazové mnohosti rozpouštějící identity na sociálních sítích vydává vstříc – a nachází novou spiritualitu, do které promlouvá hypertechnologický vývoj, spolu s NFT projekty nebo strojovým učením. Jejich hlasy doplňují umělkyně Sára Jarošová, Helena Todd, Žil Julie Vostalová a Iva Davidová, které s digitalitou ve své práci pracují. Potkává se tu jak příslib (nelidské) emancipace, tak kapitalistický extraktivismus, ale taky tvůrčí možnosti, které postdigitální situace otevírá.

3.díl

Geologové Dobroslav Matějka a Viktor Goliáš popisují vztah svého oboru k těžbě. Otevírají téma zásoby nerostných surovin a způsobů, jakými je využíváme. Propagátor moderní spirituality Jiří Škaloud se na těžbu a přírodní zdroje dívá pohledem ezoteriky. Kameny ukazuje jako specifické nosiče informací, se kterými je možné za určitých podmínek komunikovat.

Podcast Hornina, nerost, minerál, kámen sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací. Vytěžená a zpracovaná ruda se ve formě extrahovaného tantalového prachu dostává do českého Lanškrouna, kde probíhá výroba kondenzátorů a čipů. Tyto součástky pak můžeme nalézt ve více než polovině elektrotechnických zařízení, se kterými denně přicházíme do kontaktu.

V třídílné podcastové sérii, připravenou umělkyní Bárou Mrázkovou, se budeme skrze rozhovory s odborníky zabývat koltanem v kontextu různých vztahů a společenských témat, jakými jsou koloniální historie a otroctví a jejich novodobé formy, pracovní podmínky při těžbě nebo ekologická zátěž, která vzniká při zpracování rudy. Nahlédneme na mechanismy, skryté za těžbou a průmyslovou výrobou elektrotechnického zboží a vzorce spotřebitelské logiky našeho společenského systému – globálního kapitalismu.

2. díl V českém závodě Kyocera-AVX se vyrábí tantalové kondenzátory a další součástky nezbytné pro elektrotechniku, ale i další odvětví - například vojenský nebo těžební průmysl. Výrobní proces kondenzátoru a jeho použití vysvětluje technický marketingový manažer společnosti Slavomír Pala. Ředitel podniku Hynek Stejskal popisuje jeho historii, výrobní strategie a směřování firmy.

Podcast Hornina, nerost, minerál, kámen sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací. Vytěžená a zpracovaná ruda se ve formě extrahovaného tantalového prachu dostává do českého Lanškrouna, kde probíhá výroba kondenzátorů a čipů. Tyto součástky pak můžeme nalézt ve více než polovině elektrotechnických zařízení, se kterými denně přicházíme do kontaktu.

V třídílné podcastové sérii, připravenou umělkyní Bárou Mrázkovou, se budeme skrze rozhovory s odborníky zabývat koltanem v kontextu různých vztahů a společenských témat, jakými jsou koloniální historie a otroctví a jejich novodobé formy, pracovní podmínky při těžbě nebo ekologická zátěž, která vzniká při zpracování rudy. Nahlédneme na mechanismy, skryté za těžbou a průmyslovou výrobou elektrotechnického zboží a vzorce spotřebitelské logiky našeho společenského systému – globálního kapitalismu.

Podcast Hornina, nerost, minerál, kámen sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací. Vytěžená a zpracovaná ruda se ve formě extrahovaného tantalového prachu dostává do českého Lanškrouna, kde probíhá výroba kondenzátorů a čipů. Tyto součástky pak můžeme nalézt ve více než polovině elektrotechnických zařízení, se kterými denně přicházíme do kontaktu.

V třídílné podcastové sérii, připravenou umělkyní Bárou Mrázkovou, se budeme skrze rozhovory s odborníky zabývat koltanem v kontextu různých vztahů a společenských témat, jakými jsou koloniální historie a otroctví a jejich novodobé formy, pracovní podmínky při těžbě nebo ekologická zátěž, která vzniká při zpracování rudy. Nahlédneme na mechanismy, skryté za těžbou a průmyslovou výrobou elektrotechnického zboží a vzorce spotřebitelské logiky našeho společenského systému – globálního kapitalismu.

1. díl

Geolog Jan Loun je zaměstnán v lanškrounské firmě Kyocera AVX, která je největším světovým spotřebitelem tantalu. V rozhovoru nastiňuje téma těžby a pracovních podmínek v Kongu a popisuje metodu, kterou sám vyvinul pro ověřování původu těžené rudy z problematických oblastí v Kongu. Jedna z metod, používaných pro prokazování původu koltanu je i laserová ablace, kterou pro Louna zajišťuje geoložka Jitka Míková.

Bára Mrázková absolvovala na FAMU obor fotografie. Po škole působila v umělecké dvojici s Filipem Lábem. Ve své společné práci prozkoumávali nejen prostory východoevropského postkomunismu, ale i fotografické hranice dokumentu a fikce. Ve svých dalších projektech se zabývala informační povahou proto-digitální fotografie předcházející globální digitalizaci nejen obrazových informací. Pohybuje se mezi médii fotografie, videa a instalace. Ve své současné práci zkoumá operace a procesy skryté za produkcí a distribucí současného fotografického obrazu.

Třetí Téma Artyčoku je věnované budování citlivosti vůči lidskému i nelidskému. V podcastu se kromě umění a aktivismu zaměřuje Ondřej Trhoň na teorii a videohry. Jak vypadá současná kritická, post antropocentrická teorie a proč se jí v Česku moc nedaří? A jak s tím vším - houbami, klimatickou krizí a mimolidskými entitami souvisí videohry?

„Všichni jsme totálně vyčerpaný v tom systému"

Jak dávat hlas neslyšeným? Jak vzdorovat hudebnímu průmyslu, uměleckým institucím a politickému systému – a nevyhořet? Marie Čtveráčková alias Mary C v poslední epizodě podcastu Hrabáreň ukazuje důležitost komunity, ale i výzvy při jejím udržování. Peter Kolárčik tentokrát navštívil komunitní vzdělávací prostor Synth Library Prague, který Marie spravuje a kde společně hledají možnosti spolupráce a vzájemné inspirace mezi světem výtvarného umění a světem hudby. Jak se společně bavit, dodávat si sílu a něco změnit?

Jak kurátorovat dekolonizaci a dekolonizačně? Navíc v českém kontextu?
Odpověď hledá Ondřej Trhoň napříč disciplínami, mezi kurátorstvím, teorií nebo politologií.

Podcastová série Ondřeje Trhoně, zpracovaná k Tématu Zamést si před vlastním prahem kurátora Jiřího Žáka. 

Spolu s Terezou Stejskalovou, Ondřejem Slačálkem, Vjerou Borozan a Jiřím Žákem řešíme, jak se vůči západní dějinné křivdě postavit - a jesli to neznamená otevírat často uzavřený svět současného umění hlasům, které v něm chybí. Je to praxe, která může být často nepříjemná, ale je nutná. Pojďme společně přijít na to, jak k ní můžeme přispět každý z nás - třeba na nejbližší výstavě.

Vjera Borozan je historička umění, pedagožka a kurátorka. Vedla Artyčok TV, působila na VŠUP nebo brněnské VUT, dnes učí současné umění a post-koloniální teorii na Akademii výtvarných umění. Ondřej Slačálek je politolog, přednáší a výzkumné činnosti se věnuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se nacionalismem, mezinárodními vztahy a středovýchodní Evropou. Tereza Stejskalová je kurátorka, teoretička, patří do kurátoského týmu českého Bienále ve věci umění. Spoluzakládala deník A2larm, kde také dlouho působila, je součástí týmu tranzit.org.

"Jsou slova, která se občas ocitají na hraně. Na jedné straně hrany balancují nad obecnou ignorací, a na druhé se naklánějí na stranu nadužívání a sebe vyprázdnění. Slovům, která se stanou oblíbená ve světě umění, se často děje, že rychle přepadnou z jedné strany hrany na druhou. Samotná slova za to ale nemůžou. Některá z nich mají imaginativní moc, jež přesahuje jejich reálný význam. Stává se z nich zaklínadlo, které tíhou své imaginace překlopí slova za hranu sebe vyprázdnění. Dekolonizace je jedním z takových."

Peter Kolárčik se pro další díl podcastu Hrabáreň opět rozhodl prozkoumat veřejný prostor - tentokrát Festival m3. Ten letos nese název Mezi meziprostory a umělecká díla jsou umístěna na vlakových nádražích v Praze a na Kladně. Peter se vydal za čtyřmi z nich a k půldennímu putování si pozval umělkyni a kurátorku Šárku Zahálkovou. Společně vedou dialog o vystavených dílech, jejich podobnostech a rozdílech, i o festivalu celkově. Do této letní výletové epizody se propisuje i to, co je s cestou vlaky spojené - čekání, specifické zvuky i potkávání cizích lidí. Kdo si uměleckých děl všímá a mezi jakými prostory se nacházejí?

Návštevníci a návštevnice klauzur na uměleckých školách nejednou odchází zklamáni, že v ateliérech fotografie moc fotek nevisí.

Čím to je? Jak se proměňuje médium fotografie v kontextu umění? A má vůbec smysl stále mluvit o specifických médiích? Peter Kolárčik, absolvent Ateliéru fotografie na UMPRUM, si tentokrát do studia pozval Markétu Kinterovou, šéfredaktorku a zakladatelku magazínu Fotograf a vedoucí Ateliéru dokumentární fotografie na FAMU. Jejich rozhovor se zaměřuje na dvacetiletou historii časopisu, podoby současné fotografie i specifika fotografických ateliérů. Je fotka mrtvá? Nebo se jen proměňuje?

Podcastová série Ondřeje Trhoně k Tématu Poetika identit kurátora Františka Fekete.

Více na https://artycok.tv/cs/post/poetika-identit

Audioprechádzky, část druhá: Erik Sikora

Je možné si vytvářet soundtrack vlastního života? Druhá část minisérie o audio procházkách v současném umění směřuje na Slovensko k projektu (Dž)umělce a hudebníka Erika Sikory. Ten na podzim 2021 vytvořil ve spolupráci s košickým průvodcem Milanem Kolcunem audio procházku pro festival Biela noc. Rozhovor Petera a Erika, doplněný o ukázky z Erikovy audio procházky, se dotýká i možnosti kritiky městského prostředí, kterou tyto procházky nabízejí. Jakým způsobem být kritický a jak kritiku zacílit, aby nezůstala uzavřena v umělecké bublině?

Audio procházku Erika Sikory si můžete poslechnout (ideálně při návštěvě Košic) online zde

Audioprechádzky, část prvá: Asociace prostoru

Dvoudílná minisérie Audioprechádzky se zaměřuje na formát audio procházek v kontextu současného umění. V první části si Peter po úvodních úvahách a přiblížení historického kontextu pozval k rozhovoru členy kolektivu Asociace prostoru – Huga Chmeláře, Isabell Meldner a Annu Hokešovou. Ti v létě 2021 vytvořili site-specific sérii audio procházek v okolí metra Vltavská v Praze nazvanou Pět cest. Kromě tohoto projektu se Peter hostů ptá na procházení se městem se sluchátky a také na to, jak nám chytré telefony proměňují sluchové zážitky.

Audio procházky z projektu Pět cest si můžete poslechnout přímo na Vltavské nebo na stránce http://www.asociaceprostoru.site/vltavska-audio-walks.

NA ČOM MAKÁŠ?

Závěrečná epizoda je – podobně jako úvodní – zaměřena především na příběh Filipa. Po více než roce od odchodu ze školy měl Filip možnost své nové kresby vystavit – ve skateparku v rodné Spišské Nové Vsi, kde tento příběh taky začal. I když se vernisáže zúčastnili převážně kamarádi, pro Filipa to byl docela zásadní krok v otázce sdílení a vztahu k umění. Rok po této výstavě jel Peter za Filipem domů na “studio visit” a ptal se ho – nyní už bez ironie – na čem zrovna maká. Skrze Filipovy nové práce se dobrali opět k tématům školy, priorit a ambicí. Co se u Filipa během posledních dvou let změnilo v pohledu na vzdělávání i na sebe samého? Jaké má představy o budoucnosti? A bude úspěšný?

PREČO (NE)ROBIŤ UMENIE

Z dotazníku, který dal Peter vyplnit spolužákům, se ukázalo, že hodně studentů pochybuje o smyslu tvorby umění. Podle odpovědí je jedním z častých důvodů pocit, že umění není pro společnost dostatečně prospěšné. Peter se tak ptal umělců a umělkyň z předchozích dílů na to, jak si potřebu vytvářet umění pro sebe odůvodňují: Jde spíše o jejich osobní naplnění nebo spatřují v umění širší společenský význam? Filipova minimální umělecká činnost přiměla Petra zamyslet se i nad tím, proč tolik lidí s uměním brzy po škole skončí. Na možné důvody se ptal umělců, kteří aktivně tvoří, i “umělce v post-praxi”, Radima Labudy, který s tvorbou před léty programově skončil. Je umělecká tvorba pud, který může zaniknout? A (jak) je možné spojit umění se snahou o zlepšení světa?

LIFE HACKY NA PENIAZE

Ve čtvrté epizodě se Peter věnuje tématu, které trápí povětšinou každého studenta či studentku umění: Odkud mají brát peníze, aby se zároveň zvládli věnovat vlastní, mnohdy nevýdělečné tvorbě? S umělkyní Deanou Kolenčíkovou hovoří o podpůrnosti i problematičnosti rezidenčních pobytů, učení na jazykové škole i o tom, jak si nastavuje poměr mezi časem na práci a časem volným. S (Dž)umělcem Erikem Sikorou pak rozebírají skloubení rodinného života na vesnici s učením na dvou školách a jeho vypořádání se s minimem času na vlastní tvorbu. O reálnosti ambicí uživit se hlavně uměním promluvil Peter s umělcem Jakubem Jansou a snažil se zjistit více o dostatečnosti honorářů za výstavy nebo o dostupnosti uměleckých stipendií. Z rozhovorů tak vyvstávají otázky: Je vůbec možné živit se uměním bez nutnosti prodeje děl? Jaké jsou (potenciální) možnosti, jak toho dosáhnout? A existují na to nějaké life hacky?

LABYRINTY

Zpočátku se Filip po odchodu ze školy cítil spokojeně a věnoval se spontánně rozmanitým zájmům, které ho naplňovaly. Časem však začal ve svých aktivitách postrádat jasnější směrování – a pocity smutku byly zpět. S Petrem tak uvažovali o tom, že mít jednu hlavní aktivitu, jakou bylo v době studií pro Filipa umění, je vlastně uklidňující. Proč tomu tak ale je? Je třeba vytyčit si vždy jednu hlavní aktivitu nebo je možné se dlouhodobě věnovat několika zájmům na stejné úrovni? Peter na těchto otázkách postavil též rozhovor s asistentem v jeho domovském Ateliéru fotografie na UMPRUM, umělcem Martinem Kohoutem. Ptal se ho na priority, vybalancování jeho různorodých aktivit i jejich pronikání do umělecké tvorby.

I WOULD LIKE TO INTRODUCE YOU TO MY BURNOUT

Po Filipově odchodu ze školy se začal Peter zajímat o to, jak časté jsou mezi jeho dalšími spolužáky pocity smutku, úzkosti či pochybnosti. Vytvořil pro ně dotazník, ve kterém je mimo jiné požádal o charakterizaci a příčiny těchto stavů. Společně s nedávnými absolventy UMPRUM, Vojtěchem Novákem a Marií Tučkovou, se pokusili pojmenovat některé širší důvody, které mohou k těmto pocitům vést. Když Peter pochopil, že problém stresu a nátlaku na produktivitu zdaleka není jen na škole, šel si promluvit s Vendulou Knopovou, kterou práce fotografky a umělkyně přivedla k vyhoření. Vendula mluví o svém přehodnocování priorit, vztahu k umění či spokojenosti, kterou pociťuje při uklízení bytů. Epizodou provázejí Petrovy písničky, ve kterých s nadsázkou formuluje pocity z vlastní produktivity – nebo spíše z její absence.

AKO SA (NE)STAŤ ÚSPEŠNÝM UMELCOM ZA DVA ROKY

V prvním díle podcastového seriálu uvádí Peter posluchače do příběhu svého kamaráda Filipa Frankoviče. Počínaje jejich seznámením v dětství a založením uměleckého směru „srandismus“, přes nadšené začátky studia na UMPRUM, až po Filipovy frustrace, které ho vedly k předčasnému ukončení studia. Filip otevřeně mluví o svých zážitcích a pocitech, doprovázejících snahu být dobrým studentem a umělcem či o vnějším i vnitřním nátlaku, který na škole pociťoval. Společně tak nastolují otázky nejen ohledně uměleckého vzdělávání, ale i o úspěchu a produktivitě obecně.