V této epizodě se podíváme na emise v zemědělství – odkud pocházejí, kolik jich je a jaký mají dopad na naše klima. Hostkou je analytička projektu Fakta o klimatu Andy Snováková, která vysvětluje, jaké jsou hlavní zdroje emisí, jako jsou metan z chovu dobytka a oxid dusný z obhospodařování půdy. Diskutujeme také o tom, jak mohou inovace a změny v zemědělských postupech pomoci snížit tyto emise a co to znamená pro budoucnost českého zemědělství.

Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 71. epizodě podcastu 2050.

S hostem Janem Zápalem z CERGE-EI se bavíme o environmentální ekonomii a zaměříme se na klíčový pojem „ekonomické externality“ a jaký je jejich význam pro ochranu klimatu. Externalitou se rozumí dopad na lidi, přírodu nebo společnost, který je způsobený jednáním aktérů na trhu. Pokud například vlastním uhelnou elektrárnu, z prodeje elektřiny mám zisk, ale dopad znečištění nese celá společnost – to je právě externalita. Na příkladech si vysvětlíme, jak vypadají pozitivní i negativní externality, objasníme, jak v základu fungují trhy a proč v některých případech klasické ekonomické poučky neplatí. 

Důležitým aspektem práce s externalitami je jejich internalizace – tedy pokud bereme v potaz potenciální důsledky našeho jednání na někoho jiného. Řešení problémů externalit pak do určité míry spočívají právě v jejich internalizaci. Tedy jak zajistit, aby (zejména firmy) nesly náklady, které jejich externality způsobí.

Jak lze s externalitami pracovat, jak je internalizovat a jaký dopad to má na udržitelný rozvoj a klimatickou politiku? I to je součástí naší diskuze.

Zatímco v roce 2020 tvořily elektromobily celosvětově méně než 5 % všech prodaných nových vozidel, v roce 2023 už to bylo 18 %. Vlády mnoha zemí již plánují strategie pro postupné vyřazování vozidel na benzín a naftu a výrobci každý rok uvádějí na trh nové elektrické modely. Z toho všeho je zřejmé, že silniční doprava se bude postupně elektrifikovat.

Co to znamená pro spotřebu elektřiny v Česku? Bude kvůli elektroautům potřeba postavit nové elektrárny, nebo budou stačit ty stávající?

Odpovídá Zbyněk Štajer, autor článku, který se touto problematikou zabývá.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 58. epizodě podcastu 2050.

To, jak vypadá místní doprava zároveň utváří podobu našich měst a má velký vliv na kvalitu života v nich. Česká města patří na přední příčky ve srovnání hromadné dopravy co se týče její kvality a ceny, ale do značné míry těží v tomto směru z toho, co bylo postaveno v minulosti.

S architektem a urbanistou Peterem Bednárem se bavíme o tom, jak by měla vypadat moderní a udržitelná doprava ve městech. Náš host rozebírá současné problémy vyplývající z nadměrné podpory automobilové dopravy, ke kterým zdaleka nepatří jen emise, ale také další znečištění nebo neefektivní využití prostoru.

Hovoří o způsobech, jak podpořit využívání veřejné dopravy nebo mikromobility už při plánování a výstavbě města a uvádí inspiraci ze zahraničí.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 57. epizodě podcastu 2050.

Natáčeli jsme přímo ve Škodovce, kde jsme se s jejími zástupci bavili o budoucnosti elektromobility a jejich firemní cestě k udržitelnosti. Dozvíte se, jaké typy emisí vznikají v souvislosti s výrobou, provozováním i následnou likvidací auta a jak vychází v tomto směru srovnání elektroauta a vozu se spalovacím motorem.

Naši hosté mluví také o tom, jaké jsou podle nich momentální překážky ve větším rozmachu elektromobility a jak je můžeme překonat. Rovněž vyvracejí některé obvyklé mýty o elektroautech.

Důležitou součástí rozhovoru je povídání o využití baterií poté, co doslouží v autech, a další související témata, protože udržitelnost neznamená pouze nízké emise CO2. V neposlední řadě nás zajímalo, jaké výzvy v blízké budoucnosti ohledně dekarbonizace čekají přímo Škodovku a jak a kdy chtějí ve firmě dosáhnout uhlíkové neutrality.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 55. epizodě podcastu 2050.

Jiří Pavel působí jako ředitel odboru strategie ve Správě Železnic. V rozhovoru se bavíme o tom jak budou vypadat české železniční tratě v roce 2050 a jaké vlaky po nich budou jezdit.

Mimo jiné zazní, jak se proměnila nákladní i osobní železniční doprava za posledních několik desetiletí a jaké výzvy klade na modernizaci i budování nové infrastruktury její pravděpodobný vývoj do budoucna. Dozvíte se také více o plánovaných vysokorychlostních tratích (VRT) a jak zapadají do širšího konceptu hromadné dopravy u nás i v Evropě.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 54. epizodě podcastu 2050.

Michal Hrubý je vědeckým pracovníkem Škoda Auto Vysoké školy. Bavíme se spolu o třech hlavní alternativách, jak v dopravě nahradit paliva vyráběná z ropy – tedy elektřině, vodíku a syntetických palivech. Na všechny tři se podíváme podrobně od výroby přes distribuci až po využití v různých typech dopravních prostředků.

Zaměříme se i na srovnání toho, jak efektivně daná alternativa nakládá s energií a na její celkové environmentální dopady. 

Náš host nám řekne více také k současné legislativě, která se dekarbonizace dopravy týká a možných motivačních nástrojích, jež by vedly k širšímu využití emisně méně náročných paliv a typů pohonů mezi firmami i jednotlivci.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 51. epizodě podcastu 2050.
Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady  jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 47. epizodě podcastu 2050. V bonusu si můžete poslechnout ještě víc o historii české přenosové soustavy i o podobě budoucí energetiky z pohledu ČEPSu a taky podrobnější technické detaily ohledně mezinárodní spolupráce a propojení evropské elektrické soustavy.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 46. epizodě podcastu 2050. 

Vzhledem k čím dál většímu zapojení proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, jako jsou slunce nebo vítr, roste naše potřeba energii také uchovávat pro pozdější využití. Jan Fousek z asociace AKU-BAT nám představí technologie, pomocí kterých můžeme energii ukládat a podrobně vysvětlí, proč je rozvoj akumulace v současnosti tak důležitý. Dojde i na to, jaké překážky a bariéry mu v rámci Česka stojí v cestě.

Akumulace elektřiny zároveň souvisí s tzv. flexibilitou sítě – souborem nástrojů, s jejichž pomocí je možné podle potřeby zvyšovat či snižovat jak výrobu, tak spotřebu elektřiny. V nové nastupující energetice bude flexibilita zejména kvůli obnovitelným zdrojům důležitým prvkem. Jakými způsoby můžeme flexibilitu zajistit a jak to ovlivní přístup k elektřině v budoucnosti? To se taktéž dozvíte v nové epizodě podcastu 2050.

The International Energy Agency (IEA) is a Paris-based organization dedicated to ensuring sustainable energy supplies and energy security for its member countries and the rest of the world. With Mary Burce Warlick, Deputy Executive Director of IEA, we briefly discussed the IEA's mission and main activities. We also focused on the current trends that Ms Warlick sees in clean energy transition worldwide.

Nesestříhaný bonusový rozhovor ke 44. epizodě podcastu 2050.

Pro dostatečně rychlou dekarbonizaci energetiky v Česku potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. V minulé epizodě podcastu jsme se zaměřili na to, jaké scénáře připadají v úvahu a jak jednotlivé zdroje zkombinovat tak, aby byl výsledný energetický mix nejen čistý, ale také spolehlivý a zajistil dostupnost elektřiny pro všechny. V dnešní epizodě se na jednotlivé zdroje elektřiny podíváme podrobněji.

Rozdělit se dají do tří kategorií: slunce a vítr, jádro a nízkoemisní flexibilní zdroje. U každého zdroje se díváme na to, kolik elektřiny z něj vyrábíme dnes, kolik by bylo reálné vyrábět v roce 2050, a diskutujeme také o jeho výhodách a nevýhodách. Protože žádný ze zdrojů nemůže pokrýt českou spotřebu elektřiny sám o sobě, bavíme se i o tom, jak spolu jednotlivé zdroje souvisí a jak se mohou navzájem doplňovat (např. v létě bývá více slunce, v zimě více větru, zároveň potřebujeme být připraveni i na situace, kdy právě příliš “nesvítí ani nefouká”).

Rozšíření zpoplatnění emisí by nemělo být vnímáno jen jako zdražení, ale především jako výzva k zavádění nízkoemisních technologií, jako jsou tepelná čerpadla, elektrické topení, zateplení budov nebo elektromobily. Hostkou je Kateřina Kolouchová, analytička projektu Fakta o klimatu, která podrobněji přiblíží, jaké výzvy i příležitosti tato změna přináší pro dekarbonizaci budov, dopravy, domácností a malých firem. Diskutujeme také o postoji české vlády k této problematice a o tom, jak komunikuje své kroky veřejnosti.

Celý článek na webu najdete zde.
Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 43. epizodě podcastu 2050. O elektroenergetice v ČR, výrobě, spotřebě, emisích a scénářích, jak se dostat k bezemisní energetice v roce 2050.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. S klimatologem a zástupcem ČR v tomto panelu Radimem Tolaszem si povídáme o tom, jak tyto zprávy vznikají a co se nachází v té poslední.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 41. epizodě.

Prodloužená verze 39. epizody podcastu, která obsahuje dodatečné informace k historii využití vodíku, výrobě vodíku a jeho využití v dekarbonizaci lodní a letecké dopravy.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Ve sdružení Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, z. s., spojily své síly společnosti z oblasti financí, telekomunikací, poradenské a právnické firmy i specialisté na redukci emisí CO₂. Posláním platformy je zejména sledovat ambice omezovat produkci CO₂ u největších firem v ČR, motivovat klíčové hráče v české ekonomice ke startu projektů, které přispívají k udržitelnosti a ochraně klimatu, a také pomoci s jejich realizací.
https://www.carbontracker.cz/cs/

Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 26. epizodě podcastu 2050. S hosty podrobně rozebíráme, jakými způsoby mohou peníze z evropského povolenkového systému proudit zpět do národní ekonomiky. Bavíme se také o tom, jak je možné lidem kompenzovat zvýšené životní náklady spojené s probíhající klimatickou transformací.

Nesestříhaný rozhovor s Petrem Chadimou z konzultační společnosti PwC jako bonus ke 20. epizodě podcastu 2050. Jak se na téma dekarbonizace dívá finanční sektor, co jsou hlavní výzvy a jaký vývoj můžeme očekávat do budoucna.
https://2050podcast.cz

Rozhovor s Matějem Šaškem můžete považovat za malu případovou studii, jak na konkrétního majitele lesa dopadá kůrovcová kalamita posledních let. Matěj přišel o 80 ha lesa a v současnosti plánuje a realizuje jeho obnovu. Povídali jsme si o tom, jak taková obnova lesních porostů probíhá a co vlastně v tomto kontextu obnáší práce lesníka. Dostali jsme se také k tématu financí a počítali na kolik taková obnova lesa vyjde, kolik na ní majitel vydělá, kde budou kůrovcové peníze chybět atp.  V první části bonusu uslyšíte celý rozhovor "uvnitř" a ve druhé části uslyšíte jednu za druhou krátké nahrávky "z terénu", které nebyly publikovány v hlavní epizodě.

The British Ambassador to the Czech Republic Nick Archer talks about the role of his country in organizing the COP26 summit, describing the UK’s main responsibilities and efforts. In addition, the United Kingdom is clearly a world leader in climate action so we also wanted to know how it happened that climate-related issues have so much support across the British political spectrum today and how such high public awareness can be achieved.

Britský velvyslanec Nick Archer mluví o roli své země v organizování konference COP26 a vysvětluje, co přesně má Velká Británie na starost a co je v souvislosti s konferencí její hlavní snahou. Británie je zároveň bezpochyby jedním z hlavních světových aktérů v oblasti změny klimatu – ptali jsme se tedy, jak se stalo, že má změna klimatu jako téma v Británii tak velkou podporu veřejnosti i napříč politickým spektrem.
Překlad: Jiří Lněnička Český překlad namluvil Aleš Slanina.

V tomto rozhovoru Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost přibližuje nový právní obor zvaný klimatické právo. Vysvětluje také právní rámec mezinárodních klimatických jednání a uvádí konkrétní příklady klimatických žalob, které jsou jedním z přímých důsledků mezinárodních dohod.

Abychom zabránili rychlému růstu průměrné globální teploty, potřebujeme rychle snižovat emise skleníkových plynů. Pro ČR to znamená především začít vyrábět bezemisní elektřinu. Zároveň ale potřebujeme udržet cenu elektřiny na takové úrovni, aby ČR dokázala být stále konkurenceschopná.

Taková transformace je možná, pro udržení levné elektřiny v ČR jsou klíčové tři faktory: rozvoj OZE, především větrné energetiky, úspory ve spotřebě a propojenost Evropy. Paradoxně jádro elektřinu nejspíš příliš nezlevní, výstavba 1–2 velkých bloků ale může mírně snížit rizika spojené s neúspěchem výše zmíněných faktorů.

Čeští delegáti jezdí na klimatické summity pravidelně a v tomto rozhovoru popisují, jak probíhá příprava podkladů i samotná vyjednávání. Sdílí také své zážitky z podobných konferencí a naznačují, jaké výsledky můžeme čekat od COP26 v Glasgow.

Romana Březovská působila na ministerstvu životního prostředí na pozici ministerského rady a zúčastnila se mimo jiné COP25 v Madridu. V rozhovoru podrobně vysvětluje, jak klimatické summity fungují, popisuje mechanismy Pařížské dohody a sdílí své zkušenosti a svůj pohled na mezinárodní klimatický režim.

Jan Rovenský pracuje jako energetický expert v Greenpeace. Ptali jsme se ho tedy na dvě oblasti spojené s klimatem, které se jeho práce týkají. Na klimatický aktivismus a na dekarbonizaci energetiky. V první části rozhovoru si povídáme o tom, co je to vlastně klimatický aktivismus a jak vypadá Janova práce v Greenpeace. Možná vás nepřekvapí, že přivazování se k rypadlům v uhelných dolech je opravdu jen zlomek Janovy pracovní náplně. Jan byl zároveň členem Uhelné komise (poradní orgán Ministerstva průmyslu a obchodu). V další části rozhovoru vysvětluje, jak a proč vznikla a jaký byl její vývoj.  V poslední části rozhovoru si povídáme o Janově představě toho, jak by mělo Česko dekarbonizovat a jaké kroky jsou v tuto chvíli aktuální.

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 67. epizodě podcastu 2050.

Taťána Míková a Jan Kaliba se řadí mezi mediální osobnosti, které se reportováním o klimatu a dekarbonizaci v Česku zabývají. Z naší společné diskuze se dozvíte, jak se mediální obraz klimatické změny v průběhu času vyvíjel a s jakými překážkami se muselo toto téma vypořádat, aby se mu ‚ve zprávách’ začalo postupně dostávat více prostoru. 

Diskutujeme nad možnostmi, jak téma klimatu efektivně dostat do médií. Uvažujeme především nad jeho provázaností s jinými náměty či nad omezeními, která brání odborníkům reagovat na otázky klimatu tak, jak si média žádají – tedy rychle a bezprostředně. 

Také probereme zda se zdají jako vhodnější třicetiminutové vzdělávací pořady, nebo spíš jedna věta, vhodně umístěná do rozhovoru, který se tématem klimatu přímo nezabývá. V neposlední řadě se dozvíte, jak se k těmto věcem staví některé mediální instituce a proč na Harvardu nedávno vyšel článek s názvem ‚V dnešní době je každý z novinářů klimatickým novinářem’.

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhané rozhovory s našimi hosty poskytujeme jako bonus k první sérii podcastu 2050. Hosté se objevují v jednotlivých epizodách, které najdete přehledně rozřazené na našem webu.
Tento rozhovor nevznikl jako ucelený podcast, ale host i moderátor počítali s tím, že z něj budou vybrané jen některé části, které sestříháme do výsledného díla. Berte proto tento záznam spíše jako open source bonus pro ty z vás, které host z podcastu zaujal. Omluvte tedy sníženou kvalitu zvuku, občasná přeřeknutí, opakování myšlenek a podobně.

Web: https://2050podcast.cz

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 66. epizodě podcastu 2050.

Zdenka Voštová se dlouhodobě zabývá lidským prožíváním environmentálních témat jako psychoterapeutka a lektorka. V rozhovoru představuje data a trendy toho, jak lidé po celém světě i v Česku tato témata prožívají. Ve vlastní terapeutické praxi se setkává se skupinami i jednotlivci, na které doléhají témata spojená se změnou klimatu, a emocionálně je tímto procesem doprovází. 

Téměř třetina Čechů prožívá ve spojitosti s klimatickou změnou bezmoc. Jedná se v tomto ohledu o nejčastější pocit. Prožívat nepříjemné emoce ovšem není jakási nemoc, ze které je potřeba lidi léčit. Podle současné psychologické vědy se často jedná o smysluplnou, adaptivní reakci na bezprecedentní situaci. Proč je zrovna změna klimatu pro mnohé tak tíživým tématem a jakým způsobem s prožíváním pracovat na úrovni jednotlivce i celé společnosti probíráme v dnešní epizodě.

O datech a studiích souvisejících s elektromobilitou jsme se v dopravní sérii bavili hned několikrát. Tentokrát se ale svěříme s našimi osobními zážitky se zapůjčením Škody Enyaq. Host Petr Pololáník pak doplní jeho zkušenosti s vlastnictvím Tesly. 

Můžete se těšit na sdílení strastí a slastí, které jsme s vozy zažili a poznatky, které si z řízení elektromobilu a starání se o něj odnášíme.

Ve veřejném prostoru zaznívají v poslední době hlasy o tom, jaký vliv mohou mít blízké volby do Evropského parlamentu na klimatickou politiku Evropské unie. S analytičkou Fakt o klimatu diskutujeme možné změny evropské klimatické legislativy navázané na předpokládané složení nového parlamentu.

Velký boom zažívá v posledních letech trh s tzv. uhlíkovými offsety, pomocí nichž chtějí firmy (v Česku i ve světě) kompenzovat své emise skleníkových plynů. Objem vynaložených prostředků se dnes pohybuje v miliardách amerických dolarů, kompenzované emise se uvádějí ve stovkách megatun CO2. Co tedy uhlíkové offsety jsou a nakolik je tento nástroj klíčový při řešení vlastní uhlíkové stopy?

Přestože offsetování bývá často prezentováno jako relativně jednoduchá a efektivní cesta ke snižování emisí skleníkových plynů, skutečnost je složitější. Namísto slibovaného řešení jednoho problému mohou snadno vzniknout problémy další. V čem spočívají a jaké jsou jejich příčiny? A proč nákup offsetů automaticky nedělá firmu „zelenější“?

Texty zmíněné v podcastu najdete zde na webu.

Evropská komise dnes vydala návrh cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů Evropy do roku 2040 o 90 %. Prohlubuje tak dlouhodobou globální snahu o snižování emisí skleníkových plynů, které jsou primární příčinou růstu průměrné globální teploty. Cíl pro rok 2040 je důležitým milníkem pro dosažení evropské klimatické neutrality v roce 2050 a splnění evropského předsevzetí, že se Evropa stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

V podcastu 2050 diskutujeme nový cíl s Kateřinou Kolouchovou, analytičkou projektu Fakta o klimatu.

Prodloužená verze rozhovoru jako bonus k 80. epizodě podcastu 2050.

Dříve se výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě, ale dnes technologie otevírají možnosti, jak částečně řídit také kdy a jak energii využíváme. Moderní energetika proto bude založena na synchronizaci výroby a spotřeby, což je pro využívání proměnlivých obnovitelných zdrojů klíčové.

S Janem Hiclem ze společnosti Delta Green se bavíme o flexibilitě v elektrické síti a vysvětlujeme pojem „agregace flexibility”. Náš host představuje, jakým způsobem se do celého procesu mohou zapojit domácnosti vybavené bateriemi a fotovoltaikou, a jak na poskytování flexibility mohou vydělávat i když zrovna nesvítí slunce.