Naším hostem je Martin Kříž, odborník, který se dlouhodobě zabývá výukou o životním prostředí a pracuje s učiteli na všech stupních škol – od základních, přes střední školy až po univerzity. Společně se zamýšlíme nad tím, jak je environmentální vzdělávání zakotveno v rámci českého školství. 

Jak se s touto látkou vypořádávají učitelé? Jaké dovednosti a znalosti mají, a co jim naopak ještě chybí k efektivnímu předávání environmentálních témat? A jak se výuka o klimatu a udržitelnosti začleňuje do rámcového vzdělávacího programu? 

Tato epizoda nabízí pohled na současný stav výuky o změně klimatu a dalších environmentálních tématech v Česku.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V Číně se prodává více elektromobilů než aut se spalovacím motorem. Česko vyrábí třikrát méně elektřiny ze slunce a větru, než je světový průměr. Světové emise skleníkových plynů z elektroenergetiky dosáhly vrcholu a do roku 2030 by se mohly snížit na polovinu. Dekarbonizace postupuje rychle a v některých případech dokonce rychleji, než se očekávalo (např. rozvoj solární energetiky). Pokud udržíme současné tempo, máme stále šanci dosáhnout cílů Pařížské dohody.

V dnešní epizodě si s Tomášem Protivínským projdeme některé nové studie, které sledují pokrok ve světě, a porovnáme světové trendy s tím, co vidíme u nás v České republice.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

Dozvíte se užitečné tipy, jak o těžkých tématech mluvit s rodinou, přáteli nebo kolegy v práci tak, abychom spíš budovali porozumění než vyvolávali konflikty a napětí. Epizoda vznikla jako spolupráce podcastu 2050 a Nenásilného podcastu, jehož spoluautor – Petr Sucháček – je dnešním hostem.

Společně diskutujeme 4 základní kategorie doporučení. a) Používejme konverzační kotvy jako je např. vytištěný graf, mapa nebo článek. b) Buďme osobní a mluvme o svých zkušenostech a prožívání, nejen o názorech. c) Zabývejme se potřebami zúčastněných – o čem pro ně daná problematika doopravdy je. d) Věnujme v konverzacích pozornost záměrům – svým i ostatních – aneb proč vůbec do konverzace její aktéři vstupují.

Jednotlivé tipy si podrobně rozebereme a na modelových situacích si ukážeme, jak se dají použít v praxi.

V rozhovoru zmiňujeme tyto dvě infografiky:
- Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů
- Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Sociolog Jan Krajhanzl je hostem první epizody nové série podcastu 2050, která se bude zabývat lidmi a společností. Zaměříme se na to, jak se česká společnost staví ke změně klimatu a dalším otázkám životního prostředí, udržitelnosti nebo dekarbonizace. V epizodě diskutujeme, jak se postoj naší společnosti k těmto tématům vyvíjel v čase a do jakých skupin můžeme Čechy a Češky názorově rozdělit.

I když to tak v mediálním prostoru nemusí vždy vypadat, v ČR panuje široká společenská shoda na tom, že klima chceme chránit. Podporu mají také některá klimatická opatření s praktickým dopadem na životy lidí – např. obnovitelné zdroje, zateplování, úspory energie apod. Většina společnosti si také myslí, že bychom měli snižovat emise skleníkových plynů nehledě na to, jak se chovají ostatní státy. 

Mezi kontroverznější témata pak patří politické rámce jakým je třeba Green Deal (přestože málokdo ví, co se pod tímto pojmem reálně skrývá) a obecně se v průzkumech ukazuje nízká míra konkrétních vědomostí jakými způsoby lze o klima a krajinu pečovat.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Nebuďte už ztraceni v diskuzích o klimatu. 
Podcast 2050.
Váš průvodce klimatickou transformací.

Studie vědců z Masarykovy Univerzity zkoumala vliv extrémních teplot na úmrtnost v ČR a potvrdila světová data o důsledcích neobvykle nízkých i vysokých teplot v podobě zvýšené úmrtnosti.

Náš host, který na studii pracoval, zmiňuje, že velký problém tkví v tom, že člověk se horku přizpůsobuje hůře než chladu. Protože v ČR přibývá výjimečně teplých dní, zatímco těch extrémně chladných ubývá, dá se očekávat další nárůst s nimi spojených potíží.

Bavíme se také o tom, jaké adaptační mechanismy můžeme uplatňovat, abychom mírnili následky čím dál častějších vln veder a jak ochránit skupiny, které jsou extrémními teplotami více ohrožené (např. staré lidi).

Pokud bychom například zvýšili pokrytí městských ploch zelení na 30%, mohli bychom zabránit až jedné třetině souvisejících úmrtí. Značně by nám pomohl také systém včasného varování pro rizikové skupiny.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V závěrečné epizodě dopravní série odpovídáme na vaše dotazy.

Zajímala vás témata týkající se elektroaut a související infrastruktury, potenciální překážky v dekarbonizaci dopravy nebo zda elektromobilita nepřináší jiná rizika – třeba v podobě velmi malých prachových částic.

Zaměřili jsme se zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů.

Diskutovat více do hloubky spolu můžeme také v naší Facebookové skupině „Komunita 2050”. Připojte se, budeme rádi, když nás podcast nebude jen jednosměrným vysílacím kanálem.

Pro lepší orientaci přidáváme časy jednotlivých otázek:

02:12 – Je reálné stihnout dekarbonizovat dopravu v rozvojových zemích?
04:10 – Jak můžeme snížit emise z letecké dopravy?
07:37 – Máme v Česku dostatečnou infrastrukturu pro přechod na elektroauta?
12:08 – Je pravda, že emise z otěru brzd a pneumatik jsou u elektrických vozidel větší? 
14:46 – Co už dnes mohou města dělat, aby nachystala ideální podmínky pro udržitelnou dopravu?
16:55 – Jaké škodlivé látky produkuje doprava kromě CO2 a co způsobují?
24:53 – Není problém s tím, že čím novější motor, tím menší a potenciálně škodlivější prachové částice může mít na svědomí?
26:51 – Jak je to s měřením čím dál menších částic?
28:14 – Ovlivňuje množství emisí nebo případně jejich charakter to, jak rychle auto jede?
30:49 – Jak se liší emise automobilů se spalovacím motorem a elektromobilů?
32:22 – Byl do výpočtu emisí CO2 z výroby elektroauta zmíněného v jedné z minulých epizod zahrnut fakt, že většina bateriových článků je vyráběna v Číně, kde velký podíl elektřiny pochází z uhlí?
33:22 – Existují nějaké velké, těžko překonatelné překážky pro kompletní dekarbonizaci dopravy?

Materiály zmíněné v epizodě:

Článek: The race to decarbonize electric-vehicle batteries (McKinsey)

Explainer: Jaký dopad bude mít elektrifikace dopravy na spotřebu elektřiny v ČR?

Studie: PM10 and PM2.5 emission factors for non-exhaust particles from road vehicles: Dependence upon vehicle mass and implications for battery electric vehicles

Půda je naprosto zásadní „orgán“ planety jak pro fungování života tak pro zachytávání a ukládání uhlíku. Když se řekne „půda“, mnozí si možná představí neživou hmotu, ale půda je ve skutečnosti bohatý ekosystém a sama o sobě živý organismus, díky kterému může existovat vše, co v ní žije a roste. Můžeme na ní nahlížet také jako na důležitý přírodní cyklus, který propojuje organismy s živinami a energií.

Náš host, Ladislav Miko, o sobě říká, že je srdcem především půdním biologem a vysokoškolským pedagogem, ale působil také jako ministr životního prostředí, ředitel Evropské komise pro biodiverzitu nebo poradce prezidenta.

Podle něj jsou jedním z problémů intenzivního zemědělství v posledních 70 letech anorganická hnojiva, která vyživují pěstované plodiny, ale už nedodávají nic dalšího, z čeho by mohly žít půdní mikroorganismy. Ty proto musí složitě rozkládat zásoby uložené v půdě, což jednak vede k chudšímu půdnímu prostředí kvůli nedostatku živin a jednak tento proces uvolňuje dlouhodobě uskladněný CO2.

Jedním z řešení tohoto problému je využití principů regenerativního zemědělství. Důležité je zejména zabezpečit na poli dostatek organické hmoty (hnůj, meziplodiny, atd.) a také, aby na něm nebyla místa vzdálená víc jak 30 m od okraje nebo remízku, což prospívá znovuoživení půdy. V epizodě se dozvíte také o zkušenostech zemědělců s tímto typem hospodaření.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Sbíráme otázky do QA epizody: https://forms.gle/yehAYXAH25Y5ufVP8

To, jak vypadá místní doprava zároveň utváří podobu našich měst a má velký vliv na kvalitu života v nich. Česká města patří na přední příčky ve srovnání hromadné dopravy co se týče její kvality a ceny, ale do značné míry těží v tomto směru z toho, co bylo postaveno v minulosti.

S architektem a urbanistou Peterem Bednárem se bavíme o tom, jak by měla vypadat moderní a udržitelná doprava ve městech. Náš host rozebírá současné problémy vyplývající z nadměrné podpory automobilové dopravy, ke kterým zdaleka nepatří jen emise, ale také další znečištění nebo neefektivní využití prostoru.

Hovoří o způsobech, jak podpořit využívání veřejné dopravy nebo mikromobility už při plánování a výstavbě města a uvádí inspiraci ze zahraničí.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Natáčeli jsme přímo ve Škodovce, kde jsme se s jejími zástupci bavili o budoucnosti elektromobility a jejich firemní cestě k udržitelnosti. Dozvíte se, jaké typy emisí vznikají v souvislosti s výrobou, provozováním i následnou likvidací auta a jak vychází v tomto směru srovnání elektroauta a vozu se spalovacím motorem.

Naši hosté mluví také o tom, jaké jsou podle nich momentální překážky ve větším rozmachu elektromobility a jak je můžeme překonat. Rovněž vyvracejí některé obvyklé mýty o elektroautech.

Důležitou součástí epizody je povídání o využití baterií poté, co doslouží v autech, a další související témata, protože udržitelnost neznamená pouze nízké emise CO2. V neposlední řadě nás zajímalo, jaké výzvy v blízké budoucnosti ohledně dekarbonizace čekají přímo Škodovku a jak a kdy chtějí ve firmě dosáhnout uhlíkové neutrality.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Letošní klimatická konference COP se koná ve Spojených arabských emirátech. Obě naše hostky se na konferenci samy nachází a máme tak možnost nahlédnout přímo do místa dění.

S Miriam Macurovou (Greenpeace) a Romanou Jungwirth Březovskou (AMO, Czech Globe) jsme v živě vysílaném rozhovoru diskutovali, jakých dohod se zatím na COPu podařilo dosáhnout a jak vůbec vypadá prostředí této významné každoroční konference států celého světa.

Jedná se o záznam živého vysílání, což má za následek zhoršenou kvalitu záznamu. Doufáme, že nebude bránit srozumitelnosti.

Železniční doprava má mnohem menší zátěž na životní prostředí než jiné typy přepravy. Naším cílem v kontextu dekarbonizace proto je přesouvat na koleje větší dopravní objemy a ulevit tak emisně náročnějším typům transportu, zejména silniční dopravě.

V rozhovoru s Jiřím Pavlem, který působí jako ředitel odboru strategie ve Správě Železnic, se bavíme o tom jak budou vypadat české železniční tratě v roce 2050 a jaké vlaky po nich budou jezdit.

V epizodě mimo jiné zazní, jak se proměnila nákladní i osobní železniční doprava za posledních několik desetiletí a jaké výzvy klade na modernizaci i budování nové infrastruktury její pravděpodobný vývoj do budoucna. Dozvíte se také více o plánovaných vysokorychlostních tratích (VRT) a jak zapadají do širšího konceptu hromadné dopravy u nás i v Evropě.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

S hostem Janem Zápalem z CERGE-EI se bavíme o environmentální ekonomii a zaměříme se na klíčový pojem „ekonomické externality“ a jaký je jejich význam pro ochranu klimatu. Externalitou se rozumí dopad na lidi, přírodu nebo společnost, který je způsobený jednáním aktérů na trhu. Pokud například vlastním uhelnou elektrárnu, z prodeje elektřiny mám zisk, ale dopad znečištění nese celá společnost – to je právě externalita. Na příkladech si vysvětlíme, jak vypadají pozitivní i negativní externality, objasníme, jak v základu fungují trhy a proč v některých případech klasické ekonomické poučky neplatí. 

Důležitým aspektem práce s externalitami je jejich internalizace – tedy pokud bereme v potaz potenciální důsledky našeho jednání na někoho jiného. Řešení problémů externalit pak do určité míry spočívají právě v jejich internalizaci. Tedy jak zajistit, aby (zejména firmy) nesly náklady, které jejich externality způsobí.

Jak lze s externalitami pracovat, jak je internalizovat a jaký dopad to má na udržitelný rozvoj a klimatickou politiku? I to je součástí naší diskuze.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Elektřina, vodík a syntetická paliva jsou tři hlavní alternativy, jak v dopravě nahradit paliva vyráběná z ropy. V této epizodě se na ně podíváme podrobně od výroby přes distribuci až po využití v různých typech dopravních prostředků. 

Zaměříme se také na srovnání toho, jak efektivně daná alternativa nakládá s energií a na její celkové environmentální dopady. Určitě nezapomeneme, jak v tomto směru vychází porovnání auta se spalovacím motorem a elektromobilu.

Odborným hostem je Michal Hrubý –  vědecký pracovník Škoda Auto Vysoké školy. Kromě výše zmíněného se spolu bavíme také o současné legislativě, která se dekarbonizace dopravy týká a možných motivačních nástrojích, jež by vedly k širšímu využití emisně méně náročných paliv a typů pohonů mezi firmami i jednotlivci.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V rámci fóra elektromobility, o němž jsme vydali krátkou aktualitu, jsme „v terénu“ natočili také rozhovor s jedním z přednášejících – Nikolou Hořejšem z agentury STEM.

Z průzkumů vyplývá, že je česká společnost ve vztahu k elektromobilitě a dekarbonizaci nerozhodnutá a zároveň poměrně nedůvěřivá. V rozhovoru se bavíme o tom, jaké faktory by napomohly tomu, aby byla transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku přijímána kladněji.

Dále zazní, jakou roli v této snaze mohou sehrát spolky a místní komunity, jaký příběh si Češi o své společnosti vyprávějí, jaký příběh by transformaci podpořil, a jací mluvčí působí na různé části společnosti důvěryhodně.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Petr s Hankou navštívili konferenci o elektromobilitě, aby zjistili, o čem se v byznysu v kontextu e-mobility mluví a jaká témata a výzvy tento sektor aktuálně řeší. 

V rámci konference pořídili několik nahrávek, ke kterým přidali svůj komentář. Zajímavé diskuze se vedly o dobíjecí infrastruktuře, elektromobilitě v nákladní a veřejné dopravě a také postojích české společnosti k elektromobilitě.

BONUSY:

Web akce: https://www.forumelektromobilita.cz/

Doprava je třetím největším zdrojem emisí CO2 v Česku. Zároveň je ale jednou ze základních potřeb dnešní společnosti. V nové sérii se budeme věnovat právě transformaci dopravního odvětví a otázce, jak ji provést takovým způsobem, aby zůstaly naplněny naše požadavky na mobilitu a zároveň jsme co nejméně zatěžovali životní prostředí a nepřispívali ke změně klimatu.

V první epizodě se podíváme na 4 oblasti: (1) Z čeho emise v dopravě pochází a kolik jich vzniká na úrovni ČR i v globálním měřítku. (2) Jaký objem osob a zboží je celosvětově přepravován a kolik dopravní kapacity (a jakého typu) je tím pádem v současnosti potřeba. (3) Jak jsou jednotlivé dopravní prostředky emisně náročné a jaké k nim existují alternativy. (4) Jak můžeme rámcově přemýšlet nad transformací dopravy a jaké jsou možnosti její dekarbonizace.

Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady  jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst.

Ve městech je důležité vytvářet síť zastíněných míst, po kterých se lidé mohou v době velkých letních veder pohybovat. Nejlepší stín, kde je zároveň nejchladněji, vytvářejí vzrostlé stromy díky několika vrstvám olistěných větví nad sebou. A také díky tzv. evapotranspiraci – odpařování vody skrze listy stromů, které efektivně ochlazuje jak samotnou rostlinu, tak i její okolí. O této a dalších možnostech ochlazování (nejen) českých měst se podrobně bavíme s našimi hosty.

BONUSY

Nesestříhaný rozhovor: Maceková, Ander: Příčiny a řešení veder v městském prostředí
Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 51. epizodě podcastu 2050.
Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady  jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst.

Publikace: Příjemné a odolné město (Nadace Partnerství)
https://www.lifetreecheck.eu/cs/Library/Livable-and-Resilient-City
Problém přehřívání města není nový. Přestože ovlivňuje všechny, kdo ve městech žijí, je mu zatím věnována velmi malá pozornost. Proč se vlastně město přehřívá? A jak jej můžeme ochladit?

Explainer: Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou?
https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko
S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů v tomto textu komentují příklady z nedávné doby.

Infografika: Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy
V důsledku změny klimatu jsou extrémní meteorologické události v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Pravděpodobnost výskytu však nestoupá u všech extrémů stejně a navíc se v některých částech světa změny projevují více než jinde. 

Analýza: Jak se mění počet extrémně teplých a extrémně studených dní v Česku?
https://faktaoklimatu.cz/explainery/teplotni-extremy-cr
Na Silvestra roku 2022 naměřili v pražském Klementinu teplotu 17,7 °C. O rok dříve to bylo o něco méně: 14,4 °C. Nejvyšší silvestrovské teploty ale bývaly v Klementinu okolo 2,3 °C – poslední dva Silvestry tedy byly opravdu výjimečně teplé. Zdá se, že také v létě častěji přicházejí vlny veder a padají teplotní rekordy. Nabízí se proto otázka: mění se počet výjimečně teplých dní, nebo je jich víceméně stejně jako dříve? A jak je to s výjimečně chladnými dny?

Mobilní aplikace: Tree Check App (Nadace Partnerství)
https://www.lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck/TreeCheckApp
Checkuj stromy, pečuj o ně a sbírej je do svého herbáře. Díky chytré aplikaci Tree Check pomůžeš zchladit naše města. Zároveň se dozvíš něco o přírodě a dobře se přitom pobavíš.

Web: Adapterra Awards (Nadace Partnerství)
https://www.adapterraawards.cz
Soutěž projektů, které pomáhají přizpůsobit česká města, domy a krajinu klimatické změně. V současnosti probíhá pátý ročník, ve kterém můžete hlasovat o nejsympatičtějším projektu.

V posledním měsíci jsme na sociálních sítích a v newsletteru Fakt o klimatu sbírali vaše dotazy na téma energetiky. Často jste se ptali na materiálovou náročnost a efektivitu obnovitelných zdrojů energie, na liberalizovaný trh s elektřinou a energetickou burzu nebo na připravované změny energetického zákona v České republice.

V epizodě jsme se zaměřili zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů. Proto se může stát, že pro vás bude některá část této epizody “příliš technická” nebo naopak na některou detailní otázku, kterou jste nám zaslali, nedostanete dostatečně detailní odpověď. Na dotazy, které se nám do epizody nevešly, ale rádi odpovíme individuálně – stačí, když se nám ještě jednou ozvete na náš e-mail.

Užijte si naši úplně první Q&A epizodu a dejte nám vědět, jestli je pro vás tento formát užitečný!

Pro lepší orientaci přidáváme časy jednotlivých otázek:
1:30 Je výroba obnovitelných zdrojů energie ekologická? A jak je to s jejich recyklovatelností?
11:49 Co se stane s baterií elektromobilu, jakmile doslouží?
14:55 Jaké jsou v současnosti posuny v komunitní energetice a změně připravovaného energetického zákona?
23:20 Proč má smysl být na energetické burze v Lipsku a jak vlastně funguje?
29:21 Čím můžeme nahradit plynové elektrárny jako závěrný flexibilní zdroj?
33:00 Jak cena denního spotu ovlivňuje výrobu v našich jaderných elektrárnách?
35:20 Jak lokální OZE bez dotací přežijí import levné elektřiny ze zahraničí?
39:05 Jak moc realistické jsou plány jednotlivých evropských zemí ohledně transformace energetiky, pokud se na ně podíváme jako na celek?
42:19 Co se musí v síti fyzicky změnit, aby mohla být flexibilní?
43:37 Je možné peníze EU alokované na boj s klimatickou změnou použít na rozvoj přenosové soustavy? Plánuje se přenosová soustava na úrovni EU?
45:44 Jak velká je spotřeba fosilních paliv v teplárenství? Jaké jsou možné technologie pro transformaci teplárenství?

Přestože se v mnoha částech světa staví v poslední dekádě větrné elektrárny ve velkém, v ČR jejich rozvoj prozatím stagnuje. Důvodem je jednak odpor různých vrstev české společnosti a jednak legislativa, která umožňuje jejich výstavbu účinně blokovat. Z větru se sice většina potřebné elektřiny nebude v Česku nejspíš vyrábět nikdy, přesto to může být mnohonásobně více než dnes. Na rozdíl od slunce, které nejvíc svítí v létě, má navíc vítr potenciál po celý rok a jeho důležitost stoupá zejména v zimním období, kdy je produkce ze solárních zdrojů  omezená.

Větrný park Václavice je jedním z největších a nejnovějších v Česku. S našimi hosty jsme diskutovali nejen o obecných otázkách týkajících se “českého větru” a výstavby větrného parku, ale také o některých rozšířených mýtech, které okolo tohoto tématu kolují a jsou často do velké míry zkreslené. Zároveň jsme měli možnost se na jednu z elektráren podívat zblízka a prohlédnout si, jak celá technologie funguje – od paty až po vrcholek věže.

Lékař, klimatolog, meteorolog a fyzik vysvětlují v této epizodě vlny veder, každý z pohledu svého oboru. Přestože mluví hlavně o českém kontextu, mnohé z toho, co říkají, platí i globálně. Dozvíte se, jaká rizika pro naše zdraví vedra představují a jak těmto rizikům účinně předcházet. Získáte také základní informace o tom, co to vůbec vlna veder je, jak vzniká a jaký vývoj se u tohoto extrému počasí očekává do budoucna.

S našimi hosty se bavíme o tom, jak meteorologové vlny veder předpovídají a jak dlouho dopředu se ví, že vedra přijdou. A v neposlední řadě diskutujeme také o tom, s jakou přesností dokážou vědci určit souvislost mezi vlnami veder a klimatickou změnou – dnes už například víme, že v důsledku změny klimatu způsobené člověkem je intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde.

ČEPS zajišťuje na území ČR provoz elektrické přenosové soustavy. Znamená to nejen starat se o to, aby byly „všechny dráty v pořádku”, ale hlavně zajistit, aby bylo do sítě v každý okamžik dodáváno právě tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. Vyžaduje to pečlivé plánování provozu a zároveň dostatečné rezervy na straně výroby či flexibilitu na straně spotřeby, se kterou ČEPS může podle potřeby pracovat. Na rozdíl od minulosti, kdy v zásadě probíhal přenos elektřiny z několika velkých elektráren směrem ke spotřebitelům, se dnes dostáváme do mnohem složitější reality.

Vzniká totiž velké množství malých, nezávislých zdrojů, jako jsou např. fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů nebo v areálech průmyslových provozů, a elektřina tak proudí všemi směry. Jak z velkých zdrojů do domácností, tak i z domácností do sítě apod. S Pavlem Šolcem jsme si povídali o tom, jak se vyvíjí role ČEPSu v kontextu nové energetiky a jaké nároky to má na rozvoj samotné elektrické soustavy. Dozvíte se také, jak funguje propojení české soustavy se zahraničím a na co se musí ČEPS připravit v souvislosti s různými scénáři budoucího vývoje.

Vzhledem k čím dál většímu zapojení proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, jako jsou slunce nebo vítr, roste naše potřeba energii také uchovávat pro pozdější využití. Jan Fousek z asociace AKU-BAT nám představí technologie, pomocí kterých můžeme energii ukládat a podrobně vysvětlí, proč je rozvoj akumulace v současnosti tak důležitý. Dojde i na to, jaké překážky a bariéry mu v rámci Česka stojí v cestě.

Akumulace elektřiny zároveň souvisí s tzv. flexibilitou sítě – souborem nástrojů, s jejichž pomocí je možné podle potřeby zvyšovat či snižovat jak výrobu, tak spotřebu elektřiny. V nové nastupující energetice bude flexibilita zejména kvůli obnovitelným zdrojům důležitým prvkem. Jakými způsoby můžeme flexibilitu zajistit a jak to ovlivní přístup k elektřině v budoucnosti? To se taktéž dozvíte v nové epizodě podcastu 2050.

Bonusový nesestříhaný rozhovor najdete na tomto odkazu či ve všech podcastových aplikacích pod názvem 2050: Bonusové epizody.

S Martinem Tenglerem navazujeme na epizodu ze začátku roku 2023 a probereme, co je kolem vodíku nového.

Důležitý pro dekarbonizaci je zejména tzv. zelený vodík, jehož cena se příliš nezměnila. 

V USA investoři aktuálně vyčkávají na novou legislativu, a probíhají debaty, jak přísná má být definice zeleného vodíku, což ovlivní další rozvoj jeho využívání.

V EU se rozběhla velká aukce a podpora vodíkových projektů. Výroba elektrolyzérů se zdvojnásobila, ale celkový růst byl menší než se čekalo. Některé firmy už sice dokáží vyrobit efektivnější elektrolyzéry, ale zároveň některé elektrolyzéry mají technické problémy při slabé dodávce elektřiny, což komplikuje jejich využití, pokud je mají napájet primárně nízkoemisní zdroje elektřiny.

Podle našeho hosta je stále potřeba si uvědomit, že našim cílem není využívat co nejvíce vodík, ale dekarbonizace. A pro některé sektory je vodík efektivní řešení, zatímco pro jiné nikoliv.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Jaké změny se aktuálně dějí na poli energetické legislativy? A jak ovlivňují rozvoj obnovitelných zdrojů a další klíčové parametry nové energetiky? Epizodu odpovídající na tyto otázky jsme se chystali natočit v rámci naší “energetické série”, ale zjistili jsme, že stejné téma už dobře zpracoval někdo jiný. Proto vám dnes přinášíme hostující epizodu podcastu Pod proudem.

Jejími hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti.

Hovoří o tom, že přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé takových zdrojů totiž nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny (dřívější limit byl 10 kilowattů). Klíčové je také zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu.

Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem s moderátorem Ondřejem Novákem.

Dejte nám prosím hlas v anketě Podcast roku!
Pro dostatečně rychlou dekarbonizaci energetiky v Česku potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. V minulé epizodě podcastu jsme se zaměřili na to, jaké scénáře připadají v úvahu a jak jednotlivé zdroje zkombinovat tak, aby byl výsledný energetický mix nejen čistý, ale také spolehlivý a zajistil dostupnost elektřiny pro všechny. V dnešní epizodě se na jednotlivé zdroje elektřiny podíváme podrobněji.

Rozdělit se dají do tří kategorií: slunce a vítr, jádro a nízkoemisní flexibilní zdroje. U každého zdroje se díváme na to, kolik elektřiny z něj vyrábíme dnes, kolik by bylo reálné vyrábět v roce 2050, a diskutujeme také o jeho výhodách a nevýhodách. Protože žádný ze zdrojů nemůže pokrýt českou spotřebu elektřiny sám o sobě, bavíme se i o tom, jak spolu jednotlivé zdroje souvisí a jak se mohou navzájem doplňovat (např. v létě bývá více slunce, v zimě více větru, zároveň potřebujeme být připraveni i na situace, kdy právě příliš “nesvítí ani nefouká”).

Výroba elektřiny a tepla má dnes na svědomí přibližně 40 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. Do budoucna počítáme v rámci dekarbonizace odvětví, jako jsou doprava nebo průmysl, s další elektrifikací mnoha procesů, což znamená, že v roce 2050 bude spotřeba elektřiny oproti současnosti 1,5x až 2x větší. Proto je nutné hledat cesty k její bezemisní výrobě. 

V nové sérii se budeme podrobně zabývat energetikou a v této první epizodě přinášíme přehled zdrojů, z nichž se elektřina v Česku vyrábí, kolik se jí spotřebovává a jaké součásti našeho energetického mixu produkují emise. V neposlední řadě se dozvíte, kterými směry se můžeme vydat na cestě za dekarbonizací energetického sektoru. Na základě modelování energetiky, s nímž ve Faktech o klimatu pracujeme, představujeme 3 ilustrační scénáře: 1. Hodně slunce a větru + zelený vodík; 2. Slunce a vítr + hodně jádra; 3. Slunce a vítr + elektřina importovaná ze zahraničí.

Navštívili jsme společnost Lafarge Cement, a.s., ve které jsme diskutovali nejen o výrobě a dekarbonizaci cementu, ale měli jsme také možnost nahlédnout do samotného výrobního areálu. Výroba cementu představuje cca 8 % světových emisí oxidu uhličitého. Jedná se tedy o odvětví, jehož dekarbonizace je pro dosažení klimatických cílů velmi důležitá. Podobně jako v případě oceli ani zde není dekarbonizace snadná: dvě třetiny emisí oxidu uhličitého vznikají během chemické reakce při výrobě, a tu v současnosti nedokážeme nijak nahradit.

Zároveň se však bez cementu v současnosti neobejdeme a potřebujeme jej i jako surovinu pro samotnou dekarbonizaci. V této epizodě s námi můžete cementárnu navštívit, nahlédnout do pece, ve které se taví vápencový slín, nebo se podívat do kulového mlýna, kde se cement rozemílá, aby měl potřebnou hrubost. Tato jedinečná epizoda přímo z terénu nabízí možnost podívat se zblízka na jedno z klíčových průmyslových odvětví.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. S klimatologem a zástupcem ČR v tomto panelu Radimem Tolaszem si povídáme o tom, jak tyto zprávy vznikají a co se nachází v té poslední.

IPCC funguje v rámci  Organizace spojených národů a kromě zástupců jednotlivých států s ním spolupracuje vždy autorský kolektiv vědců, kteří  zprávy o klimatu sestavují. Vycházejí po částech, nová zpráva se objeví přibližně jednou za 8 let. V epizodě se dozvíte, jak celý proces od tvorby zadání až po výslednou prezentaci vypadá i jaké to je být českým zástupcem v tomto panelu.

Jaké příběhy o změně klimatu a transformaci kolují v české společnosti? Co nás na celém tom tématu štve? A je něco, co nás těší? O těchto a dalších otázkách diskutujeme s autorem nově vydané knihy o změnách klimatu, která se více než na popis těchto změn zaměřuje na možnosti jejich řešení a přináší řadu konkrétních tipů, co můžeme jako společnost i jako jednotlivci dělat, abychom změny klimatu zastavili.  

Na naše smýšlení o transformaci mají příběhy, které si o ní vyprávíme (často ty stejné stále dokola), zásadní vliv. Stojí tedy za to podívat se na ně víc zblízka. Jádro našeho rozhovoru proto není ani tak o obsahu knihy, spíše nabízí setkání s autorem a diskuzi nad tím, jak kniha vznikala a jaký přístup ke komunikaci změn klimatu za ní stojí.

Web knihy, kde najdete veškeré informace, recenze a kde si také můžete knihu koupit.

Přestože se o využití vodíku mluví v mnoha odvětvích, ne vždy se musí jednat o ten nejlevnější způsob dekarbonizace. V této epizodě proto s Martinem Tenglerem (Bloomberg NEF) diskutujeme nejen technologický potenciál vodíku a jeho využití v průmyslu, ale hlavně ekonomické souvislosti výroby a přepravy. Ty totiž do značné míry ovlivní jeho možnou budoucnost ve světové ekonomice.

Už dnes ovšem celosvětově spotřebováváme za rok tolik energie z vodíku, kolik jí spotřebuje USA ze zemního plynu za půl roku. Vodík tedy stojí za bližší seznámení, proto probereme jeho nejzajímavější fyzikální a chemické vlastnosti a vysvětlíme vám, jak se vyrábí dnes nebo jak by se mohl produkovat za deset let. S tím souvisí i diskuze, jak se vodíku daří na politické a legislativní úrovni nejen v Evropské unii.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Zachytávání a ukládání uhlíku (CCS – Carbon Capture and Storage) je proces, při kterém je zachytáván CO2, jenž je následně uložen, aby neunikl zpět do atmosféry. Jedná se o důležitý nástroj pro snižování emisí z průmyslu a je součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Budeme tedy v budoucnu mít „filtr v komíně“ a oxid uhličitý pumpovat zpátky pod zem? To diskutujeme v dnešní epizodě.

Aktuálně provozované CCS projekty jsou schopné odstraňovat kolem 40 milionů tun CO2 ročně. Scénáře očekávaného budoucího stavu se liší, například podle scénáře od Mezinárodní energetické agentury (IEA), který předpokládá dosažení globální klimatické neutrality do roku 2070, musí odstraňované množství vzrůst na 5,6 miliard tun CO2 ročně do roku 2050 a na více než 10,4 miliard tun CO2 do roku 2070. CCS má představovat téměř 15 % kumulativního snížení emisí. 

Toto odvětví tedy rozhodně nebude malé a proto je potřeba se jím dopodrobna zabývat. Jak tato technologie funguje? Jaké typy CCS existují a kolik to celé bude stát? To jsou otázky, na které odpovíme v dnešním podcastu.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

V Evropské unii můžeme ušetřit 40 % emisí z průmyslu, pokud zavedeme principy cirkulární ekonomiky. S Pavlem Zedníčkem z INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) v této epizodě vysvětlujeme, co to je, v jakých odvětvích a jak konkrétně ji můžeme využít a jak si v této oblasti aktuálně vedeme.

Klíčovou otázkou, kterou se cirkulární ekonomika snaží řešit, je, jak zajistit potřebné služby (například bydlení nebo dopravu) a přitom snížit objem těžby, výroby a využití emisně náročných materiálů, jako jsou ocel, cement, hliník nebo plasty. Typicky se bavíme o možnostech nových technologických postupů nebo o recyklaci těchto materiálů.

V neposlední řadě se dozvíte i to, jak více využívat dřevo ve stavebnictví nebo jak by vypadala výroba auta s důrazem na cirkularitu.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Pokud chcete pochopit téma dekarbonizace českého průmyslu skutečně do hloubky, pusťte si tuto epizodu. Dozvíte se, co je potřeba k tomu, abychom se zbavili emisí skleníkových plynů v odvětvích, která jsou na dekarbonizaci nejnáročnější – tedy v ocelářství a cementárenství.

Naši hosté podrobně rozebírají, jak funguje trh s cementem a ocelí a jaký vliv na dekarbonizaci to má. Proč se ocel do EU dováží, zatímco cement prakticky vůbec? Jak ceny těchto komodit ovlivňuje výroba v jiných regionech světa? A jak se do těchto cen promítají aktuální vysoké ceny energií?

V epizodě se také věnujeme tomu, jak transformaci těchto odvětví financovat (v ČR půjde řádově o nižší stovky miliard korun). A možná vás překvapí, že existují i ekologické důvody pro to, abychom se u nás ze všech sil snažili těžký průmysl udržet a nenechali výrobu přesunout do jiné části světa.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

V této epizodě se s rodinou Danišových ponoříme do tématu, jak o klimatické změně mluvit s dětmi a jak je vychovávat s ohledem na výzvy, jež přináší. Hosty jsou Justina a Petr Danišovi, odborníci na klimatické vzdělávání a zároveň rodiče, kteří sdílejí své zkušenosti z pracovní praxe i rodinného života.

Justina a Petr zmiňují konkrétní kroky, které aplikují při výchově svých dětí v kontextu klimatické krize. Především vysvětlují, proč je důležité nejprve budovat vztah dětí k přírodě od útlého věku, a teprve na tomto základě se pustit do výuky o klimatu.

V rozhovoru nabízí praktické tipy a užitečné rady nejen pro současné rodiče, ale i pro pedagogy nebo kohokoliv, kdo rodičovství plánuje někdy v budoucnu.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách.

Touto epizodou startujeme podcatovou sérii, ve které se v příštích měsících na téma dekarbonizace průmyslu zaměříme do hloubky. Dozvíte se, kde v průmyslu emise vznikají, která odvětví bude obzvláště těžké emisí zbavit a jaké technologie máme k dispozici, aby se nám to povedlo. Diskutovat budeme i o financování transformace průmyslu nebo například o principech cirkulární ekonomiky, které také mohou se snižováním emisí výrazně pomoci.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Jak ovlivní konflikt na Ukrajině evropský Green Deal a balíček opatření Fit for 55? Jakou roli v transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku hraje finanční sektor? A jak na evropské úrovni řešit  rozdíly, které existují mezi jednotlivými regiony? 

V této epizodě se ponoříme hlouběji do tématu klimatické neutrality a především transformace, kterou bude Evropa v dalších dekádách procházet. S naším hostem rozebíráme historický kontext a příklady podobných technologicko-společenských změn, jež se v Evropě odehrály už dříve a na společnost měly velký dopad. Z rozhovoru ale získáte i přehled o tom, jak nastartovat sociální změny potřebné k naplnění evropských klimatických cílů, a dozvíte se například také, jak by mohly vypadat energeticky úsporné budovy budoucnosti.

Rozhovor byl natočen 31. května 2022.
Rozhovor je v angličtině, epizoda má český úvod.

Za zkratkou ESG se skrývá systém hodnocení firem a jejich činnosti z různých hledisek, který zahrnuje mimo jiné i změnu klimatu: Jak se firma dokáže vypořádat s dopady této změny? A jak k této změně naopak svým působením přispívá? Když se investor rozhoduje, do jakého byznysu vloží své peníze, obvykle si dělá podrobný průzkum toho, jak si která firma vede a jakým rizikům bude pravděpodobně v budoucnu čelit. Stále větší prostor je přitom v poslední době věnován také tzv. nefinančním kritériím, a právě na ty se vztahuje ESG. 

V epizodě rozebíráme, čeho všeho se ESG týká, jaká na něj zaznívá kritika i jak problémy spojené s ESG do budoucna řešit. Dozvíte se například také to, jaké ESG skóre má Tesla nebo proč se firma jako Shell umisťuje v těchto žebříčcích překvapivě vysoko.

Na konci epizody zmiňujeme toto video z kanálu Undecided with Matt Ferrell a knihu Saving us od Katharine Hayhoe.

Podpořte Fakta o klimatu a kupte si pod stromeček některý z plakátů v novém designu nebo Atlas klimatické změny. Všechy dárky a možnosti podpory najdete na donio.cz/nastartujtefakta.

Zkušený britský vyjednavač nás v tomto rozhovoru s Ondrášem Přibylou nechává nahlédnout do zákulisí klimatických jednání i diplomacie samotné. To nejdůležitější na jeho práci je prý umět naslouchat. Musí pochopit postoje jednotlivých stran a umět si představit kroky, na kterých by se tyto strany mohly dohodnout.

Ve své roli Regionálního ambasadora na COP26 pro Evropu, Střední Asii, Turecko a Írán  měl David jedinečnou příležitost setkat se s mnoha lidmi, názory i konflikty v oblasti změn klimatu. V podcastu mimo jiné přibližuje, jak zásadní bylo potkat se s ostatními vyjednavači osobně, po covidové pauze, jak vypadá vyjednávání s byznysem a vládními představiteli  „na domácí půdě“ nebo třeba to, co se vyjednavačům během konference honí hlavou.

Rozhovor je v angličtině, epizoda má český úvod. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Největší klimatická konference roku se koná už začátkem listopadu. Co od ní můžeme čekat, o tom s námi diskutují Kateřina Kolouchová a Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu. Letošní COP má přezdívku „implementační“. Očekává se od něj totiž, že pomůže převést již existující dohody z papíru do reality. To bude ovšem záležet především na tom, jak se zachovají státníci a diplomaté poté, co se ze summitu vrátí do svých zemí.

S Ondrášem Přibylou rozebíráme také širší kontext letošních klimatických jednání a to, jaký dopad toto mezinárodní úsilí reálně má. Kateřina Kolouchová pak přidává komentář k plánovanému programu konference, ambicím jednotlivých států a diskutujeme mimo jiné i o tom, jak průběh summitu ovlivní skutečnost, že jej zrovna letos pořádá africká země.

COP (Conference of Parties) je každoroční celosvětové setkání smluvních stran UNFCCC (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu), kterému jsme se podrobně věnovali ve druhé sérii podcastu – nalaďte si případně epizody 9–16.

Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Zdravíme vás po letních prázdninách. Chtěli bychom vám představit, na co se od nás můžete během následující podcastové sezóny těšit. Hlavními tématy letošního podzimu budou mezinárodní klimatické konference, energetická krize nebo dekarbonizace těžkého průmyslu. Tedy aktuální otázky spojené s klimatickou změnou, jako vždy do hloubky a v souvislostech. 

Rádi bychom se také začali více věnovat budoucnosti mobility. V tomto dokumentu se dočtete, jakou máme o této podcastové sérii představu. Momentálně se snažíme na toto téma fundraisovat – pokud ho vnímáte jako důležité a chtěli byste nás v tom podpořit, budeme rádi za jakékoliv propojení.

Těšíme se na vás na podzim a v zimě!
Váš tým 2050

Červenec 2022 byl v Evropě charakteristický extrémními vlnami veder. S Ondrášem Přibylou vysvětlujeme, jak vlny veder vznikají, jaké měly v poslední době projevy a proč jsou kvůli změnám klimatu dnes čím dál častější a intenzivnější. Dotýkáme se také otázky adaptace naší krajiny a měst na stále teplejší počasí, které nás v následujících desetiletích čeká a rozhodně se mu nevyhneme.

Vlnu veder se dají definovat třemi způsoby. Buď jako překročení určité teplotní hranice – například tropický den nastává ve chvíli, kdy maximální denní teplota překročí 30 °C – nebo jako odchylku od „běžné teploty“ pro daný region a roční období a nebo jako extrémně teplé počasí trvající několik dní po sobě. Evropa je na vlny veder náchylnější než jiné části světa stejných zeměpisných šířek, což je dáno častějšími změnami proudění nad evropským kontinentem – rozkolísáním tzv. jet streamu. 

Na konci epizody vám také představíme naše plány na podzimní sérii podcastu.

V epizodě zmiňujeme infografiku od Jáchyma Březiny z ČHMÚ, která ukazuje trendy v množství dnů s extrémně vysokými teplotami v České republice. V rozhovoru odkazujeme také na video, které prezentuje výzkum týkající se souvislosti rozkolísaného jet streamu s častějším výskytem vln veder v Evropě.
Transkript epizody je k dispozici na našem webu.

Podle Jana Matouška, ředitele České asociace pojišťoven, je změna klimatu jedním ze dvou hlavních témat, která pojišťovny v současnosti řeší. S rostoucí průměrnou roční teplotou totiž přibývá i extrémních projevů počasí, jako jsou vlny veder, sucho, intenzivní srážky apod., a škody, které tyto extrémy způsobí, pak do velké míry hradí právě pojišťovny. Je pro ně tedy velice důležité se na častější výskyt těchto jevů a jejich větší intenzitu dobře připravit.
S ohledem na své závazky  kompenzovat vzniklé škody budou pojišťovny v budoucnosti klást důraz zejména na prevenci a pomáhat svým klientům zavádět taková opatření, která dopady extrémů počasí co nejvíce sníží. V rozhovoru se dozvíte, jak pojišťovny k rizikům způsobeným změnami klimatu přistupují, jaké mají plány do budoucna a zazní také několik konkrétních příkladů extrémních událostí a kolik nás tyto škody stály.
Extrémům počasí se ve Faktech o klimatu věnujeme do hloubky. Přečtěte si náš explainer Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou? nebo si prohlédněte infografiku Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí.

Při běžné výrobě jedné tuny oceli vzniknou dvě tuny CO2. Přes vysokou emisní náročnost je však ocel materiálem, bez kterého se neobejdeme a který potřebujeme i pro samotnou dekarbonizaci (například větrná elektrárna obsahuje desítky tun ocelových součástí). Navštívili jsme proto jeden z největších hutních podniků v Česku, abychom se o výrobě oceli dozvěděli více a zjistili, zda a jak se dá ocel do budoucna vyrábět bez emisí.
V přepočtu na osobu je v množství zpracované oceli Česká republika světovou velmocí. Je to dáno hlavně tím, že u nás máme rozsáhlou průmyslovou výrobu, která ocel hojně využívá. Zároveň to ale také pro ČR znamená velké množství emisí skleníkových plynů ze sektoru ocelářství. Dnes už sice existují technologie, s jejichž pomocí dokážeme vyrábět tzv. zelenou ocel, aby se však české ocelárny mohly touto cestou vydat, jsou zapotřebí rozsáhlé investice do tohoto odvětví a také zajištění konkurenceschopnosti ze strany EU – nákup nových zařízení i výroba zelené oceli jsou totiž velmi nákladné.

Co kdyby naše budovy byly jako lego? Až poslouží svému účelu, zase bychom je rozebrali a jednotlivé části použili znovu. A jaké by to bylo, kdybychom si před moderní kancelářskou budovou postavenou ze dřeva mohli třeba natrhat rybíz? Kateřina Eklová a Karolína Barič pomáhají šířit povědomí o tom, jak vypadá udržitelná architektura a co konkrétně dělat, pokud chceme udržitelně stavět.
Projekt Rethink Architecture mimo své vzdělávací aktivity vytváří i tzv. databázi udržitelných budov. Tedy banku plnou inspirace, jak mohou takové stavby vypadat. V epizodě rozebíráme jednotlivé oblasti stavitelství – od různých materiálů a typů lokalit přes design a funkci budov až po konečné rozebrání budovy a opětovné využití materiálů, ze kterých je postavena. Dozvíte se také o konkrétních českých projektech, které v tomto ohledu stojí za návštěvu.
Navštivte web projektu Rethink Architecture nebo projekt sledujte na Instagramu. Epizodu ve formě videa najdete na našem YouTube kanálu.
Transkript epizody najdete na našem webu.

V epizodě hovoříme se zenovým učitelem Jirkou Hazlbauerem o spiritualitě a ochraně klimatu. Diskutujeme, jak zen přistupuje k environmentální krizi a klimatickým změnám nebo jak může spiritualita pomoci lépe zvládat environmentální žal a stres. Jirka sdílí také praktické rady, jak se ukotvit ve vlastní spiritualitě pro každodenní život. Epizodu završuje autorská hudba od Ondreje Kalužáka, který vytvořil skladbu tomuto rozhovoru na míru.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Evropský systém pro obchodování s emisemi neznamená jen rostoucí náklady pro ty, kdo emise vypouštějí, ale také výnosy, které se vracejí zpět do státního rozpočtu. Odtud bere stát prostředky například na dotace spojené se zateplením vaší nemovitosti nebo pořízením nového kotle.
Hosté Tomáš Jungwirth a Jan Svoboda v rozhovoru mimo jiné přibližují koncept tzv. klimatické dividendy – způsobu, jak domácnostem kompenzovat zvýšené náklady spojené se zelenou transformací nebo třeba jen přispět na dražší energie. V epizodě se podrobně podíváme na finanční toky v rámci povolenkového systému EU ETS, vysvětlíme si koncept uhlíkové daně a jejího využití a zmapujeme možnosti, pomocí kterých je možné lidem kompenzovat zvyšující se životní náklady.
Pokud se chcete zorientovat ve fungování evropského povolenkového systému, přečtěte si náš článek Jak fungují evropské emisní povolenky. Naši hosté z Asociace pro mezinárodní otázky jsou autory článku Klimatická dividenda – co to je a jak by mohla fungovat v Česku

Nesestříhaný rozhovor s našimi hosty jako bonus si můžete poslechnout zde.

Indie dnes není energeticky soběstačná země a změna klimatu jí přinese další výzvy v podobě zaplavení velkých měst, vln veder či delších období sucha. Přesto se však stát, kde žije šestina veškeré světové populace, zavázal do roku 2030 pokrýt 50 % své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a už teď je zde v provozu největší solární park na světě. 
Podle hosta této epizody, indického velvyslance v ČR Hemanta Kotalwara, není změna klimatu v Indii tématem, které by společnost vnímala kontroverzně. Shoda panuje napříč politickým spektrem. Spolu s Petrem Holíkem a Ondrášem Přibylou diskutují o tom, v čem se uvažování o změně klimatu v Indii liší od Česka a Evropské unie. Probírají také, jaké dopady bude změna klimatu v Indii mít, jaké proměny čekají indický energetický sektor a jaké plány na udržitelný rozvoj má tato země na následující roky.
Rozhovor je v anglickém jazyce bez překladu. Bonusové materiály k epizodě najdete na webu.

Až 73 % veškerého vyrobeného oblečení končí na skládkách. Cesta jednoho bavlněného trička do našich šatníků je dlážděna tunami emisí, mnoha litry vody a hromadou chemie, a právě proto bude muset módní průmysl v následujících dekádách projít velkou transformací.

Protože výroba i spotřeba oblečení bude narůstat spolu se světovou populací, je nutné, aby módní průmysl aktivně hledal cesty, jak vyrábět a prodávat oblečení, které bude možné využívat opakovaně. Změna klimatu bude mít ostatně velký dopad i na oblasti, ze kterých pochází většina textilní produkce – země, kde se pěstuje například bavlna nebo kde se oblečení šije. 
Karolína Břinková z magazínu Slow femme v této epizodě mluví o rozdílu mezi slow a fast fashion a výzvách, které módní průmysl v nejbližších letech čekají. V kontextu změny klimatu se s Petrem baví o tom, jaké alternativní materiály mohou nahradit ty, k jejichž výrobě je zapotřebí ropa nebo velké množství vody. Probírají spolu také možnosti, které již máme nebo budeme mít v blízké budoucnosti k dispozici a které mohou vést ke snižování odpadu z textilií a udržitelnější produkci. A nechybí ani praktické rady, co vy sami můžete udělat proto, aby byl obsah vašeho šatníku udržitelnější.

Dobrou zprávou je, že například mnoho firem už dnes nehledí jen na peníze a hodně přemýšlí o tom, jaké riziko klimatická změna představuje pro jejich byznys. Stále více můžeme ve světě pozorovat obrat v přístupu k tomuto riziku a snahu o jeho minimalizaci, přestože to může  krátkodobě znamenat i ekonomické ztráty. Z dlouhodobého hlediska je však toto úsilí důležité nejen environmentálně, ale vyplatí se i finančně. Ve druhé části Šesté hodnotící zprávy mezinárodního panelu IPCC uvádějí autoři konkrétní příklady toho, jaké budou dopady změny klimatu v různých částech světa na budovy a infrastrukturu, potravinovou bezpečnost, krajinu a ekosystémy nebo přímo na náš každodenní život.
Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu mluví v této epizodě podcastu o tom, jak vůbec o dopadech klimatických změn přemýšlet a do jakých kategorií dává smysl je rozdělit. Kromě toho uvádí i velmi konkrétní příklady, jak si můžeme jednotlivé dopady představit. Málokoho by třeba napadlo, že nedostatek vody v důsledku rostoucí teploty a delšího sucha může znamenat problém pro jadernou elektrárnu, která vodu nutně potřebuje ke svému provozu.
Podívejte se na tuto epizodu vč. videa a vizuální prezentace na YouTube. Bonusové materiály k epizodě najdete na webu.